Británie nenabízí útočiště
V Glasgow místní lidé zavraždili dvaadvacetiletého žadatele o azyl
Shrnujeme článek, který vyšel včera v deníku Guardian.
Uprchlíci, kteří hledají nový život v Británii, shledávají, že v dělnických čtvrtích ve skotském Glasgowě je pro ně život tak brutální jako byl útlak v jejich rodné zemi, před nímž uprchli.
Netrvalo dlouho, než si lidi v bytě o patro výš uvědomili, že se Vivianne vyklání každý den v 15. 45 z okna a sleduje, jak její syn jde domů z blízké školy. Tak čekají a když se vykloní z okna, pokaždé ji dopadne na hlavu obrovský plivanec, doprovázený vlnou nadávek.
Pro Vivianne a jejího manžela Rabiha je však toto každodenní ponížení jen méně významnou součástí jejich starostí. Přišli do Británie z Libanonu a patří k 3500 uprchlíkům, kteří dostali začátkem roku 2001 v glasgowské dělnické čtvrti Sighthill byt ve státních činžovních domech, kde v této čtvrti bydlí převážně chudí a negramotní občané.
Ukázalo se, že je Sighthill brutálním a krutým místem ve městě, které je samo o sobě tvrdé. Napětí mezi místními občany a žadateli o azyl neustále roste. Od ledna 2001 došlo celkem k více než 100 incidentům šikany vůči žadatelům o azyl, v 57 případech došlo k útoku na některého azylanta.
A v sobotu večer 4. srpna byl ubodán k smrti Firsat Yildiz, dvaadvacetiletý turecký uprchlík, když se večer vracel do svého bytu. Přežil ve své rodné zemi útlak, vězení a nesmírně složitou a strastiplnou cestu do Británie. Do Británie se dostal teprve před čtrnácti dny. Zemřel na chodníku v městě, které mu mělo poskytnout klid a mír.
Vivianne a Rabih by to bývali klidně schopni předpovědět. Jejich život v Sighthillu za posledních osm měsíců je životem, který žijí převážně ve strachu. Pokud na ně neplivou sousedé z vyšších pater, napadají je lidé slovně i fyzicky na ulici, a to každý den.
"Vždycky když vyjdeme z domu, očekáváme nějaký problém," říká Vivianne. "Čekáme na to, že na nás někdo fyzicky zaútočí. Nikam nechodíme, po ulici vždycky jen utíkáme a držíme se blízko budov. Večer nevycházíme z domu. Od 20 hodin jsme vždycky doma."
Sighthill měl vždycky svých vlastních starostí dost. Je to deprimující čtvrť plná věžáků z padesátých let, v nichž v Británii dnes žijí jen nejchudší lidé. Sighthill je součásetí nejchudšího volebního okrsku ve Skotsku. Více než 40 procent jeho obyvatel žije v chudobě a Sighthill má ve Skotsku nejvyšší míru nezaměstnanosti.
Takže to vyvolalo dosti podstatnou nervozitu, když do prázdných bytů ve věžácích v Sighthillu začal místní komunální úřad stěhovat žadatele o azyl, jako součást programu "rozptýlení žadatelů o azyl po celé zemi", který realizuje britské ministerstvo vnitra. Do letošího léta bylo do Sighthillu nastěhováno 3500 uprchlíků.
Problémy začaly téměř okamžitě. Místní lidé si stěžovali, že prý dostávají uprchlíci lepší byty a lepší sociální podporu než oni sami - není tomu tak. Na ulicích začalo docházet k potyčkám a násilí rostlo.
V květnu varovali pracovníci komunálního úřadu pro vztahy mezi rasami (race relations officials), že vznikly v soužití mezi uprchlíky a místními lidmi vážné problémy. Tři muži ze Súdánu se totiž stali terčem útoku gangu deseti místních mladíků. V červenci zaútočil dav 40 mužů krutým fyzickým násilím na dva bratry z Palestiny. Ti pak strávili pět dní v nemocnici a úřady je posléze přestěhovaly na jih Británie, ve snaze jim zajistit bezpečí.
A tak to pokračovalo. Každý týden se odehrál další incident. Policie a komunální úřad zavedly přísná bezpečnostní opatření a obviňovali z nepokojů místní mladíky. Jedna místní žena byla vystěhována ze svého bytu, protože její dva synové útočili na uprchlíky, a jeden šestiletý chlapec se stal nejmladší osobou ve Skotsku, která byla oficiálně obviněna z rasového pronásledování jiných lidí.
V posledních týdnech vznikala naděje, že se snad situace zlepšuje. Násilných incidentů začalo ubývat a zdálo se, že se vztahy mezi oběma komunitami lepší.
Nyní se však v Glasgowě hovoří o předsudcích a potřebě se pomstít a o obrovské hanbě tohoto města.
"Potvrdily se naše nejhorší obavy," uvedl jeden tamější aktivista, bojující za lidská práva."Nevím, co si máme teď počít."
Vivanne a Rabih by se chtěli přestěhovat kamkoliv jinam, jen aby nemuseli žít v Sighthillu. "Chceme jiný život než tohle," řekla Vivianne. "Chceme mít pocit, že jsme naživu. Nechceme se neustále muset bát, že nás někdo sleduje, že nás někdo honí nebo hledá. A takové je to právě v Sighthillu."
Užitečné odkazy (v angličtině)
The immigration and asylum bill
Local Government Association on asylum bills
Amnesty International: refugee press releases
Refugee council
