Co je nového v České republice

Aktualizace, úterý 13.15:

Je-li skutečně pravda, že J. Jařab nikdy neřekl, že ve zprávě není ani slovo o segregaci romských dětí, a ČTK mu to pouze vložila do úst na základě vlastní interpretace dokumentů, jak to Jařab popisuje, vzniká otázka, jak kvalitní jsou ostatní výstupy České tiskové kanceláře. Daná věta sice nebyla v uvozvkách jako přímá řeč, ale formulace nepřipouští pochybnost, že výrok je připisován Jařabovi. ČTK by ve vlastním zájmu měla případ osvětlit a za chybu, pokud se jí dopustila, se veřejně omluvit.

Jan Jařab se symptomaticky odmítl vyjádřit ke klíčové otázce, totiž zda byli mechanismem předsunutých kontrol zadrženi i oprávnění žadatelé o azyl. Nechce lhát a jako vládní úředník se musí snažit ze všech sil potlačovat a bagatelizovat informaci o počtu žadatelů, jimž britské úřady (na základě výroků odvolacího soudu) status rasově perzekuovaného uprchlíka přiznaly. I jediný takový případ by byl z hlediska české vlády skandálním přiznáním - a počet těchto osob je někde mezi osmi a dvaceti procenty všech romských žadatelů o azyl (první číslo uvedl na dnešní tiskovce Denis Keefe, druhé je údajem nevládních skupin, který přinesl článek v Guardianu).

V této souvislosti je nanejvýš znepokojivá věta J. Jařaba, že "jiný případ, u něhož bychom si byli jisti, že nešlo o žadatele o azyl, zatím nemáme." Právo požádat v cizí zemi o azyl je zakotveno v Listině základních práv a svobod (jako širší právo opustit zemi) a vládní úředník nesmí diskriminovat (rozlišovat) mezi občany na základě toho, podezírá-li nebo nepodezírá-li je z úmyslu požádat v cizí zemi o azyl. V opačném případě by stát zaváděl institut "otkazniků". V mé otázce není ani zmínky o tom, s jakým úmyslem chtěly tyto osoby vycestovat - šlo o drobnou novinářskou past, do níž se Jan Jařab svou odpovědí chytil.

Kritika postavení vládního zmocněnce je obsažena v bodě 7 zprávy a je širší; jejím předmětem je celé uspořádaní v ochraně lidských práv v České republice. Zpráva kritizuje, že neexistuje žádný kompetencemi vybavený nezávislý orgán, který by se zabýval dohledem nad dodržováním Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech. (TP)

Aktualizace, úterý 12.30

Rasistické segregační kontroly na ruzyňském letišti se ruší

V odpovědi na otázky Jana Čulíka tvrdil Jan Kavan, že prý britské imigrační kontroly nebyly protizákonné, ale nepřesvědčil. Dennis Keefe na jiný dotaz Jana Čulíka potvrdil,že novela britského zákona o rasových vztazích z roku 2000, Race Relation Act, umožňuje nově rozhodovat britským imigračním úředníkům podle rasy, (takže, vyplývá z toho, že nebylo pravda, když v ČT tvrdil, že Britové nesmějí rozhodovat rasisticky, protože na to jsou v Británii zákony), zároveň však znovu opakoval, že prý britští imigrační úředníci v Ruzyni "nerozhodují na základě rasy". Přepis dotazů Jana Čulíka a odpovědí Jana Kavana a Dennise Keefa z TK přineseme v zítřejším vydání Britských listů, Kavanův tiskový mluvčí Aleš Pospíšil Jana Čulíka obvinil, že je "zbytečně agresivní". :) - Kapitolou samou pro sebe byly řeči mezi novináři před tiskovou konferencí. Jeden televizní reportér se tam o Romech v rozhovoru s kolegyní vyjadřoval nepokrytě rasisticky, mezitím co dával pokyny svému kameramanovi, "Hele, natoč mi ještě Chržovou." Jiná novinářská dívka si povzdychla: "Doufám, že řeknou něco závažného." - Ani jí nepřipadlo, že by se třeba mohla na něco závažného sama ptát, že měla přijít připravena a ne opisovat z úst politiků... Pracovník televize Prima [podle popisu J. Čulíka Jiří Borovec-pozn. TP] začal těsně před tiskovou konferencí vulgárně nadávat, když se ukázalo, že ne každý je ochoten vyklidit místo jen proto, že se na place objeví televizní kamera. Vedení zpravodajské redakce TV Prima by si mělo dávat pozor, aby nezaměstnávalo primitivy, jejich vystupování působí otřesným dojmem a kazí to samozřejmě image jejich televize. (JČ) :)

Poznámka TP: Škoda, že nedokážeme zjistit, jaký byl osud reportáže Hany Vítkové v České televizi. Podle mých informací měla být reportáž odvysílána už ve středu, ale šéfové Vítkové nařídili doplnit "oficiální" stanovisko vlády, poté se tiskovka a kritická zpráva měla "hrát" v sobotu, a nakonec z vysílání sešlo zcela. Můžeme jen spekulovat, jestli vnitro reagovalo už na tiskovku, nebo má prsty až v sobotním zákazu. Podobně není jasné, zda tato iniciativa směřovala přes vedení redakce zpravodajství (které ostatně má lidem z MV co vracet, uvážíme-li Grossovu zdrženlivost v době televizní revoluce) nebo se jednalo v zákulisí přímo s H. Vítkovou - ta mohla dostat za blokování závažného materiálu protislužbu např. ve formě budoucího místa tiskové mluvčí (v zájmu férovosti však musím podotknout, že Vítková až dosud mezi zkorumpované reportéry nepatřila). Obě varianty jsou ovšem skandální a případem zakázané reportáže by se mělo zabývat vedení České televize, popř. i její Rada (té k tomu v případě nečinnosti Jiřího Balvína a Zbyňka Honyse zašleme podnět).

Již několik měsíců se mluví o přípravě vzniku nové politické strany, za níž by měli stát lidé, jako Jiří Lobkowicz, Michael Kocáb, Monika Pajerová, Vlastimil Ježek, Jiří Pehe, Martin Jan Stránský či Jan Švejnar. Pokud by ve volbách kandidovaly tyto politické strany: ODS, ČSSD, čtyřkoalice, KSČM, Nová strana, jak byste se zachoval?

Uznávám, že může být rozumné v době špičky "odlehčovat" křižovatce u Národního divadla odkloněním provozu do Divadelní ulice, tak jak to bylo trvale zavedeno dlouhá léta. Jaký však může mít logický důvod zakazovat mimo špičku automobilistům projíždět touto Divadelní ulicí a dokonce je za to pokutovat? Jak průjezdem Divadelní ulicí mimo špičku ohrožují proboha tito automobilisté veřejnou bezpečnost?? Jediným logickým důvodem tohoto nesmyslně byrokratického opatření je vytvořit měnící se značkou past na nic netušící automobilisty a jejich pokutováním si hezky přivydělávat do městského rozpočtu. Je to neseriózní, mafiánské vydírání. O ty tři stovky mi nejde, rád vás a vaše mafiánské praktiky, milý magistráte, podpořím i větší finanční částkou, potřebujete-li to tak nutně a obrátíte-li se na mě osobně (nejlépe, když mi nabídnete za finanční částku "ochranu":)). Podvodné, bezdůvodné číhání v záloze na automobilisty, k němuž v Divadelní ulici v Praze 1 zneužíváte pražské dopravní policisty, je odporné. Dovolte mi, abych vám vyjádřil své nejhlubší pohrdání. Jednání úřadů musí být rozumné a spravedlivé.

PS. Píšu toto v jednu hodinu v noci v Praze na Starém Městě. Právě projel Kaprovou ulicí policejní vůz s houkačkou zapnutou na nejvyšší hlasitost. Jistě tak zbytečně vzbudil alespoň deset tisíc lidí. V civilizovaných zemích se v noci neužívá policejních houkaček, jen světel, milý pražský magistráte... (JČ)

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

Výběr textů z posledních dní:

Uprchlíci, kteří hledají nový život v Británii, shledávají, že v dělnických čtvrtích ve skotském Glasgowě je pro ně život tak brutální jako byl útlak v jejich rodné zemi, před nímž uprchli.

Netrvalo dlouho, než si lidi v bytě o patro výš uvědomili, že se Vivianne vyklání každý den v 15. 45 z okna a sleduje, jak její syn jde domů z blízké školy. Tak čekají a když se vykloní z okna, pokaždé ji dopadne na hlavu obrovský plivanec, doprovázený vlnou nadávek.

Pro Vivianne a jejího manžela Rabiha je však toto každodenní ponížení jen méně významnou součástí jejich starostí. Přišli do Británie z Libanonu a patří k 3500 uprchlíkům, kteří dostali začátkem roku 2001 v glasgowské dělnické čtvrti Sighthill byt ve státních činžovních domech, kde v této čtvrti bydlí převážně chudí a negramotní občané.

Ukázalo se, že je Sighthill brutálním a krutým místem ve městě, které je samo o sobě tvrdé. Napětí mezi místními občany a žadateli o azyl neustále roste. Od ledna 2001 došlo celkem k více než 100 incidentům šikany vůči žadatelům o azyl, v 57 případech došlo k útoku na některého azylanta.

A v sobotu večer 4. srpna byl ubodán k smrti Firsat Yildiz, dvaadvacetiletý turecký uprchlík, když se večer vracel do svého bytu. Přežil ve své rodné zemi útlak, vězení a nesmírně složitou a strastiplnou cestu do Británie. Do Británie se dostal teprve před čtrnácti dny. Zemřel na chodníku v městě, které mu mělo poskytnout klid a mír.

Vivianne a Rabih by to bývali klidně schopni předpovědět. Jejich život v Sighthillu za posledních osm měsíců je životem, který žijí převážně ve strachu. Pokud na ně neplivou sousedé z vyšších pater, napadají je lidé slovně i fyzicky na ulici, a to každý den.

"Vždycky když vyjdeme z domu, očekáváme nějaký problém," říká Vivianne. "Čekáme na to, že na nás někdo fyzicky zaútočí. Nikam nechodíme, po ulici vždycky jen utíkáme a držíme se blízko budov. Večer nevycházíme z domu. Od 20 hodin jsme vždycky doma."

Sighthill měl vždycky svých vlastních starostí dost. Je to deprimující čtvrť plná věžáků z padesátých let, v nichž v Británii dnes žijí jen nejchudší lidé. Sighthill je součásetí nejchudšího volebního okrsku ve Skotsku. Více než 40 procent jeho obyvatel žije v chudobě a Sighthill má ve Skotsku nejvyšší míru nezaměstnanosti.

Takže to vyvolalo dosti podstatnou nervozitu, když do prázdných bytů ve věžácích v Sighthillu začal místní komunální úřad stěhovat žadatele o azyl, jako součást programu "rozptýlení žadatelů o azyl po celé zemi", který realizuje britské ministerstvo vnitra. Do letošího léta bylo do Sighthillu nastěhováno 3500 uprchlíků.

Problémy začaly téměř okamžitě. Místní lidé si stěžovali, že prý dostávají uprchlíci lepší byty a lepší sociální podporu než oni sami - není tomu tak. Na ulicích začalo docházet k potyčkám a násilí rostlo. V květnu varovali pracovníci komunálního úřadu pro vztahy mezi rasami (race relations officials), že vznikly v soužití mezi uprchlíky a místními lidmi vážné problémy. Tři muži ze Súdánu se totiž stali terčem útoku gangu deseti místních mladíků. V červenci zaútočil dav 40 mužů krutým fyzickým násilím na dva bratry z Palestiny. Ti pak strávili pět dní v nemocnici a úřady je posléze přestěhovaly na jih Británie, ve snaze jim zajistit bezpečí.

A tak to pokračovalo. Každý týden se odehrál další incident. Policie a komunální úřad zavedly přísná bezpečnostní opatření a obviňovali z nepokojů místní mladíky. Jedna místní žena byla vystěhována ze svého bytu, protože její dva synové útočili na uprchlíky, a jeden šestiletý chlapec se stal nejmladší osobou ve Skotsku, která byla oficiálně obviněna z rasového pronásledování jiných lidí.

V posledních týdnech vznikala naděje, že se snad situace zlepšuje. Násilných incidentů začalo ubývat a zdálo se, že se vztahy mezi oběma komunitami lepší.

Nyní se však v Glasgowě hovoří o předsudcích a potřebě se pomstít a o obrovské hanbě tohoto města.

"Potvrdily se naše nejhorší obavy," uvedl jeden tamější aktivista, bojující za lidská práva."Nevím, co si máme teď počít."

Vivanne a Rabih by se chtěli přestěhovat kamkoliv jinam, jen aby nemuseli žít v Sighthillu. "Chceme jiný život než tohle," řekla Vivianne. "Chceme mít pocit, že jsme naživu. Nechceme se neustále muset bát, že nás někdo sleduje, že nás někdo honí nebo hledá. A takové je to právě v Sighthillu."

Užitečné odkazy (v angličtině)

The immigration and asylum bill
Local Government Association on asylum bills
Amnesty International: refugee press releases
Refugee council

Jaká byla včerejší Fakta ČT

Čtenáři Britských listů si snad pamatují, když jsem na jaře v Olomouci interviewoval britského spisovatele a televizního dokumentaristu Cliva Jamese a ptal jsem se ho mimo jiné na to, co bylo špatného na filmech, jimiž obeslala olomoucký festival Česká televize. "Kameraman se snažil velmi silně dokázat, že je kameraman," konstatoval Clive James.

Stejnými formálními nešvary trpěly po celou dobu i reportáže včerejšího pořadu Fakta.

Dokumentární a publicistická televizní tvorba musí být záležitostí - ano, právě - FAKTŮ. Je nepřípustné do ní vnášet lyrické prvky: vizuální stylizace či podbarvování hudbou! ruší a manipuluje diváka. Je naprosto nepřípustné podbarvovat hudbou v publicistickém pořadu dokumentární výpověď svědka!! Včera se to stalo mnohokrát. Proč je to nepřípustné? Je to neseriózní. Na diváka musejí působit fakta, která svědek přináší a nesmí být emocionálně manipulován vedlejšími, podtextovými faktory.

Do publicistické televizní práce nepatří metafory - televizní publicistika není lyrická poezie! (Některé verbální metafory byly směšné - tak reportérka Dobiášová konstatovala v první reportáži o obou podvodných policistech, že "jim uvízlo za nehty minimálně 25 kilogramů heroinu" - to by musely být sakra velké nehty, aby se to tam všechno vešlo! :)) Lyrická poezie se formálními experimenty a podprahovým intuitivním působením na čtenáře snaží dosáhnout metafyzických oblastí lidské existence, racionálně nevyjádřitelných. Tato umělecká metoda je však absolutně nepřípustná v publicistické televizní práci, která musí být naprosto seriózně věcná.

Bulvárně a manipulativně ve Faktech působily všechny stylizované sekvence - ať už šlo o zpomalování záběrů, o rychlou sekvenci několika záběrů na telefonní přístroj, končící výměnou balíků s drogami (opakovala se v první reportáži jako předěl únavně mnohokrát), častá opakování jiných zpomalených záběrů, razantní pohyby kamery, které měly naznačit, že situace je dramatická :) či jiné příznakové vizuální rysy.

Publicistický pořad musí působit racionálními argumenty a nikoliv vnějškovými vizuálními rysy. To je levné. Na olomouckém festivalu jsme dali hlavní cenu britskému dokumentárnímu filmu televize Channel Four The Valley, o vraždění mezi kosovskými Srby a Albánci, který zpracoval drastickou tematiku etnického masakrování naprosto pokojným, vyrovnaným, klidným způsobem, vynikající kamerou.

Publicistika České televize by neměla propadat nutkání nahrazovat případné nedostatky v argumentaci či nenápaditost při psaní obrazového scénáře levnými, bulvárními, vizuálními triky.

Pavel Černý, Ekologický právní servis, Brno

Vazeny pane Culiku,

chtel bych strucne reagovat na 1. zpravu dnesnich (5.8.) Britskych listu, s titulkem "Ceska tiskova kancelar v patek 3.8. 2001 skandalnim zpusobem zkreslila a potlacila..." Obratil se na nas totiz pan Jakub Dospiva s CTK, ktery s obsahem teto zpravy velmi nesouhlasi. Jako dukaz jeji udajne nepravdivosti zaslal text zpravy CTK ze dne 1. 8. 2001, jejimz je autorem (na Vas se primo obracet nechtel - proc, to vi jen on sam).

Zasilam Vam v prilozenem souboru text Dospivovy zpravy, kterou CTK vydala dne 1.8., spolu s dalsimi dvema zpravami CTK k  uvedenemu tematu ze dne 3.8. 2001(prostredni z nich je ta, jiz jste se kriticky ***zaobiral vcera BL).

Podle me z obsahu a razeni techto zprav vyplyva, ze CTK nejprve o  tiskove konferenci OPH zverejnila pomerne objektivni (byt obsahove znacne omezenou) Dospivovu zpravu ze dne 1.8. S obsahem teto (1.) tiskove zpravy koresponduje mj clanek ve ctvrtecnich Lidovych novinach s nazvem "Zavedte nezavisle vysetrovani policistu, vzkazal vybor OSN" ( http://www.lidovky.cz/archiv.asp?c=L178A04B&r=adomov&d=02.08 .2001#clanek).

Teprve den pote, dost pravdepodobne jako reakci na zverejneni tohoto a nekterych dalsich clanku, ktere pres omezenost informaci, ktere prinesly, vyznivaly vuci CR a zejmena MV znacne kriticky, publikovala CTK onu Vami kritizovanou zpravu, vychazejici z mesich stareho tiskoveho prohlaseni ERRC. Z te pak mj. vychazel clanek v Lidovych novinach z patku 3.8. s nazvem "OSN vytkla ceskemu statu, ze diskriminuje Romy". (Lidovky se tak dostaly do ponekud schizofreniho rozporu se svym vlastnim den starym vytiskem. Zatimco 2.8. bylo problemu, na nez Vybor poukazal nekolik, 3. 8. naopak pry podle Vyboru bylo zachazeni s  romskou mensinou "jedinym zavaznym problemem v oblasti lidskych prav v CR".)

Neni tedy pravda, ze CTK stredecni tiskovou konferenci OPH o Zprave Vyboru OSN pro lidska prava "nejprve zcela ignorovala" a onu zavadejici zpravu 3.8. publikovala v reakci na informaci o zpreve Vyboru v patecnich BL, jak jste napsal Vy.

Spise se zda, ze CTK se "polekala vlastni odvahy" (resp. nekdo z  jejiho vedeni ci ceho dodatecne ohodnotl zpravu sepsanou Jakubem Dospivou a  vydanou CTK 1.8., resp. z ni vychazejici novinove clanky, jako prilis kriticke vuci CR ci cemu) a honem se snazil situaci zamlzit tou matouci zpravou o prohlaseni ERRC.

Snazim se tady pravdepodobny prubeh udalosti takhle detailne a  toporne rekonstruovat proto, ze jestli mi neco vadi na BL, tak je to obcasna "prilisna rychlost", s niz nekdy jejich redaktori publikuji pravdepodobne a logicky znejici zavery, ktere vsak prece jen ne zcela koresponduji s fakty. Ten clanek o tom, jak ceske sdelovaci prostredky (zejmena CT) nalozily z informacemi zverejnenymi na  stredecni tiskove konferenci OPH, je z vetsi casti zalozen na  realnych faktech a predevsim jeho zavery a celkove vyzneni myslim vyjadruji cosi velmi zavazneho. Avsak nejen pan Dospiva z CTK, ale i mnozi jini ctennri BL, kteri znaji obsah zpravy CTK z 1.8., si povsimnou a zapamatuji predevsim to, ze v teto jednotlivosti BL ponekud prizpusobily realitu prave tomu celkovemu smerovani a  predpokladanemu vyzneni sve zpravy (jsem si jist, ze nikoli umyslne) a jejich nazor na hodnotu toho clanku i BL vubec pak je ovlivnen prave timto.Myslim ze je to skoda (jejich, ale nejen jejich).

Přílohy: Tři zprávy ČTK

Výbor OSN pro lidská práva chce nezávislé vyšetřování policie

Zástupce OPH Jiří Kopal, který se jednání zúčastnil na pozvání Mezinárodní federace lidských práv, je přesvědčen, že by české státní orgány měly doporučení výboru začít bezodkladně prosazovat. Nezávislý vyšetřovací orgán by podle něj mohl být například součástí úřadu ombudsmana nebo některého z vyšších státních zastupitelství, vyžadovalo by to však rozsáhlé novelizace příslušných zákonů. Přesto by ČR měla o změnách v této oblasti výboru referovat do roka.

Podle bývalého vládního zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla ale není ombudsman Otakar Motejl podobnému návrhu nakloněn. Uhl sám ještě jako zmocněnec prosazoval myšlenku, že by případy údajné policejní brutality mohl vyšetřovat "malý orgán" při úřadu vlády. Uhl také připomněl, že zprávu o  situaci v oblasti lidských práv měla ČR předložit výboru v roce 1994, učinila tak ale až loni. Součástí vládní zprávy, kterou připravoval právě Uhl, však nebyly události z loňského září při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Především o nich před výborem referovali zástupci Občanských právních hlídek. Dnes připomněli, že případy údajné policejní zvůle vyšetřují opět policisté.

Výbor podle Kopala také kritizoval diskriminaci romské menšiny, především zařazování dětí z této menšiny do zvláštních škol, diskriminaci v  zaměstnání a násilné rasově motivované útoky. Všímal si také diskriminace žen.

Uhl k tomu poznamenal, že pokud se Česko doporučení výboru nepřizpůsobí, bude poznamenána jeho mezinárodní prestiž.

Jakub Dospiva mal

Poznámka TP: Docela velký počet věcných chyb na tak malém prostoru, i na nízký standard ČTK: Výbor pro lidská práva není orgánem OSN, Ekologický právní servis (EPS) a Občanské právní hlídky (OPH) nejsou dvě organizace, ale OPH je projektem EPS, a v Ženevě byli dva delegáti OPH, nikoli pouze Jiří Kopal. Že by i Jakub Dospiva začínal pracovat metodou "přibližného novinářství", kterou dlouhodobě praktikuje např. Jan Potůček ze Světa Namodro?

ERRC: Výbor OSN je znepokojen přístupem vlády ČR k Romům

BUDAPEŠŤ 3. srpna (ČTK) - Výbor OSN pro lidská práva zkoumal, zda praktická politika české vlády v ochraně lidských práv je v souladu s  mezinárodními standardy, a došel minulý týden k závěru, že jediným vážným problémem v této oblasti pro ni zůstává zacházení s Romy. Sdělilo to dnes budapešťské sídlo Evropského střediska pro práva Romů (ERRC).

"Očekáváme, že (česká) vláda podnikne naléhavé kroky k nápravě nedostatků zmiňovaných výborem (OSN) a dá Českou republiku do souladu s  mezinárodním právem," uvedla výkonná ředitelka ERRC Dimitrina Petrovová v  prohlášení zveřejněné na internetu.

Výbor OSN složený z 18 mezinárodně uznávaných odborníků vyjádřil podle ERRC ve svých závěrech "hluboké znepokojení z diskriminace menšin (v ČR), zvláště Romů". Usoudil, že kroky přijaté státem ke zlepšení životních podmínek Romů neodpovídají podle všeho situaci a že diskriminace de facto přetrvává.

Výbor vyjádřil podle ERRC zvláštní obavu z nepřiměřeného počtu romských dětí umístěných do zvláštních škol pro duševně zaostalé děti. Vidí prý v tom používání stereotypů při rozhodování a "segregaci romských dětí ve školním systému". Jak se uvádí v prohlášení ředitelky ERRC, výbor vyzval vládu, aby "okamžitými a radikálními kroky" této praxi zamezila.

Výbor OSN pro lidská práva vydal 27. července za závěr svého 77. zasedání dokument "Konečné závěry a doporučení", týkající se situace ohledně lidských práv v pěti státech, mezi nimi i v ČR. Výbor OSN chválí "státní stranu za její úsilí o obnovu demokratického právního pořádku a za provádění procesu slaďování její legislativy s jejími mezinárodními závazky".

V odstavci, jenž se týká ČR, výbor skutečně vyslovuje hluboké znepokojení z "diskriminace menšin, zvláště Romů" a z "nepřiměřeného počtu romských dětí zařazených do speciálních škol určených pro duševně nezpůsobilé děti", avšak není tu ani zmínka o "segregaci romských dětí ve školském systému".

Výbor sice doporučuje české vládě "rozhodná opatření", avšak toto doporučení se podle dokumentu netýká zařazování romských dětí do zvláštních škol, jak by se mohlo zdát z interpretace ERRC, ale "policejního obtěžování cizinců a zranitelných skupin", respektive problému přeplněných vězení. ERRC ve svých připomínkách k postavení Romů v ČR minulý měsíc uvedlo, že Romové v ČR jsou dále obětí vlny rasově motivovaného násilí a perverzní rasové diskriminace v téměř všech oblastech života. To podle střediska ukazuje, že česká vláda není s to plnit své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv.

pek bep jf

Jařab odmítl způsob, jakým Romové interpretují zprávu OSN

"Výbor OSN pro lidská práva ocenil snahu české vlády problémy Romů řešit. ERRC naopak už ve svých podkladech pro jednání Výboru ... tvrdilo, že u nás jsou Romové terčem vlny rasového násilí ze strany státních orgánů a že naši veřejní představitelé sami šíří rasismus," řekl ČTK Jařab, který v  červenci vedl českou delegaci při projednávání zprávy v Ženevě.

Výbor OSN poukázal na řadu nedostatků v mnoha oblastech, především legislativě. Kritizoval i nízké zastoupení žen v politice, nedostatečnou ochranu obětí domácího násilí, obchodu se ženami a sexuálního zneužívání dětí, diskriminaci Romů, rasově motivované trestné činy či zařazování romských dětí do zvláštních škol. Mezinárodní odborníci upozornili podle Jařaba i na přeplněnost věznic, selhávání inspekce ministra vnitra, délku vazby či na nedostatečnou úpravu bezplatné právní pomoci.

"Tvrzení Evropského střediska pro práva Romů, že výbor označil za  'jediný vážný problém' v oblasti lidských práv zacházení s Romy, je velmi zkreslující a tendenční," uvedl Jařab.

"Když čtete zprávu ERRC o ČR, máte dojem, že popisuje nacistické Německo v  roce 1939... Proti podobným propagandistickým výrokům se musím velmi ostře ohradit," uzavřel zmocněnec.

Rychetský v prohlášení pro ČTK zdůraznil, že vláda usiluje především o  odstranění sociálních bariér mezi Romy a většinovou společností. Česká legislativa v oblasti lidských práv podle něj převyšuje evropský standard. Institut zvláštních škol rušil vládní návrh školského zákona, který ale zamítla Poslanecká sněmovna, upozornil vicepremiér.

Výbor OSN pro lidská práva vydal na konci července dokument o stavu lidských práv v několika zemích. V odstavci, jenž se týká ČR, výbor skutečně vyslovuje hluboké znepokojení z "diskriminace menšin, zvláště Romů" a z "nepřiměřeného počtu romských dětí zařazených do speciálních škol určených pro duševně nezpůsobilé děti", avšak není tu ani zmínka o "segregaci romských dětí ve školském systému", jak uvedlo romské středisko.

Alice Blažková mal