Britské listy


úterý 7. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Británie nenabízí útočiště:
  • V Glasgow místní lidé zavraždili dvaadvacetiletého žadatele o azyl Jaká byla včerejší Fakta ČT:
  • Relativně srozumitelné reportáže s iritujícími vizuálními triky (Jan Čulík) Oprava:
  • ČTK: Bylo to zřejmě ještě horší. Nejprve řádnou zprávu vydala a pak ji nesmyslem zlikvidovala (Jakub Dospiva, ČTK, s námi nepřímo komunikuje přes Ekologický právní servis v Brně) Počítače:
  • Nové varování před "zlepšeným" virem Code Red Irák:
  • Připravuje se nástupce Saddáma Husajna

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

    Aktualizace, úterý 13.15:

  • Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab není negramotný (ale zato pozoruhodně mlží). Přinášíme odpovědi J. Jařaba na šest otázek Tomáše Peciny, které byly položeny na chatu iDnes:

    TP: Pane Jařabe, zpráva Výboru pro lidská práva při OSN kritizuje Českou republiku mj. za to, že provádí segregaci romských dětí. Vy jste to pro ČTK popřel. Proč?

    JJ: Nepopřel. Na to přišla ČTK sama; vycházela z toho, že se to slovo neobjevilo nebylo v tom zkráceném výtahu. Já jsem se ohradil proti tvrzení Evropského střediska pro práva Romů, že Výbor označil zacházení s Romy za JEDINÝ závažný problém v lidských právech u nás, což je samozřejmě účelový nesmysl. Výbor pro lidská práva se zabýval lidskými právy v celé šíři a označil více než 20 oblastí, k nimž se vyjádřil kriticky. Pokud jde o Romy, Výbor konstatoval problémy se zaměstnaností, zařazováním dětí do zvláštních škol (a výslovně použil termín "segregace"), rasovým násilím, diskriminací - problémy, o kterých nejen víme, ale sami jsme je popsali ve zprávě ČR a snažíme se přispívat k jejich řešení. Za daleko významnější proto např. já považuji stanovisko Výboru k tomu, že nám chybí nezávislá kontrola policie.

    Je podle vašeho názoru selekce cestujících na Ruzyni britskými imigračními/konzulárními úředníky v souladu s mezinárodními závazky České republiky? Proč jste se k otázce "protiazylových hlídek" tak dlouho nevyjadřoval?

    Pokud by se prokázala rasová diskriminace, bylo by to nepochybně i porušením našich mezinárodních závazků; stát by se toho porušení dopustil už tím, že diskriminaci na svém území strpí. Proč jsem se nevyjadřoval? Byl jsem, s dovolením, na dovolené. Pak jsem tu dovolenou přerušil a od té doby se k této otázce vyjadřuji.

    Co udělá váš úřad pro osoby, které nebyly vpuštěny do letadla jen na základě barvy pleti?

    V případě paní Ireny Bagárové, kde je podezření, že důvodem byla skutečně jen příslušnost k romské minoritě, jsme se už na britskou stranu obrátili. Jiný případ, u něhož bychom si byli jisti, že nešlo o žadatele o azyl, zatím nemáme (samozřejmě vyjma Samka a tam šlo o novinářský "test"). Teď budou kontroly zrušeny, takže tato otázka snad už nebude aktuální.

    Byli podle vašeho názoru mezi odmítnutými cestujícími i oprávnění žadatelé o azyl ve Velké Británii?

    Na tuto otázku opravdu neznám odpověď.

    Můžete uvést aspoň jeden příklad významného pozitivního výsledku vašeho dosavadního působení ve funkci?

    Vybojoval jsem změnu směrnice ministerstva obrany k zákonu č. 255/1946 Sb. - ministerstvo uznalo i ty Židy, kteří se za války ukrývali nebo byli posláni do pracovních praporů Slovenského štátu, za osoby, jež byly omezeny na osobní svobodě. Mohou proto nyní dostat osvědčení podle výše zmíněného zákona. Byl to zápas, který trval 1,5 roku, a na jeho výsledek jsem hrdý. Doufám, že se podaří i přijetí vládního návrhu zákona o registrovaném partnerství, jehož jsem byl iniciátorem (ještě jako tajemník sekce pro občanská a politická práva), novelizace zákona o výkonu trestu a novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění (zatím novorozené děti cizinců s povoleným pobytem nejsou ze zákona pojištěny, a mají-li vážnou nemoc, nikdo je smluvně nepojistí).

    Je podle vás oprávněná kritika zprávy Výboru pro lidská práva ohledně vaší funkce (tj. vládní úředník, který má kontrolovat, jak stát dodržuje lidská práva občanů)?

    O takové kritice nic nevím.

    Je-li skutečně pravda, že J. Jařab nikdy neřekl, že ve zprávě není ani slovo o segregaci romských dětí, a ČTK mu to pouze vložila do úst na základě vlastní interpretace dokumentů, jak to Jařab popisuje, vzniká otázka, jak kvalitní jsou ostatní výstupy České tiskové kanceláře. Daná věta sice nebyla v uvozvkách jako přímá řeč, ale formulace nepřipouští pochybnost, že výrok je připisován Jařabovi. ČTK by ve vlastním zájmu měla případ osvětlit a za chybu, pokud se jí dopustila, se veřejně omluvit.

    Jan Jařab se symptomaticky odmítl vyjádřit ke klíčové otázce, totiž zda byli mechanismem předsunutých kontrol zadrženi i oprávnění žadatelé o azyl. Nechce lhát a jako vládní úředník se musí snažit ze všech sil potlačovat a bagatelizovat informaci o počtu žadatelů, jimž britské úřady (na základě výroků odvolacího soudu) status rasově perzekuovaného uprchlíka přiznaly. I jediný takový případ by byl z hlediska české vlády skandálním přiznáním - a počet těchto osob je někde mezi osmi a dvaceti procenty všech romských žadatelů o azyl (první číslo uvedl na dnešní tiskovce Denis Keefe, druhé je údajem nevládních skupin, který přinesl článekGuardianu).

    V této souvislosti je nanejvýš znepokojivá věta J. Jařaba, že "jiný případ, u něhož bychom si byli jisti, že nešlo o žadatele o azyl, zatím nemáme." Právo požádat v cizí zemi o azyl je zakotveno v Listině základních práv a svobod (jako širší právo opustit zemi) a vládní úředník nesmí diskriminovat (rozlišovat) mezi občany na základě toho, podezírá-li nebo nepodezírá-li je z úmyslu požádat v cizí zemi o azyl. V opačném případě by stát zaváděl institut "otkazniků". V mé otázce není ani zmínky o tom, s jakým úmyslem chtěly tyto osoby vycestovat - šlo o drobnou novinářskou past, do níž se Jan Jařab svou odpovědí chytil.

    Kritika postavení vládního zmocněnce je obsažena v bodě 7 zprávy a je širší; jejím předmětem je celé uspořádaní v ochraně lidských práv v České republice. Zpráva kritizuje, že neexistuje žádný kompetencemi vybavený nezávislý orgán, který by se zabýval dohledem nad dodržováním Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech. (TP)

    Aktualizace, úterý 12.30

    Rasistické segregační kontroly na ruzyňském letišti se ruší

    Oznámili to na tiskové konferenci dnes v 11 hodin na českém ministerstvu zahraničních věcí mlhavým oficiálním prohlášením Jan Kavan a činitel britského velvyslanectví v Praze Dennis Keefe. Britské imigrační kontroly na ruzyňském letišti budou zrušeny s platností od 9. srpna, mohou však být, hrozili oba činitelé ve snaze neztratit tvář, kdykoliv znovu zavedeny. Na dotaz reportéra BBC Ray Furlonga, co by mohlo vést k jejich znovuzavedení, neodpověděl Keefe jasně. Britská vláda poskytne - snad jako odškodnění za nynější fiasko - České republice pro zlepšování situace romské komunity 85 000 liber - je to však až urážlivě nízká částka (pochybuji, že převyšuje roční plat sekčního šéfa na britském MZV). Vážnou otázkou je nyní, jak je možné, že Kavanovo ministerstvo zahraničních věcí prokázalo v této imigrační krizi (kterou si zavinilo samo) tak malou předvídavost i tak malou míru soudnosti. Dojde-li k skutečné, třeba válečné krizi, bude Kavan a jeho ministersto také reagovat takto nekompetentně? Je to vážná věc.

    V odpovědi na otázky Jana Čulíka tvrdil Jan Kavan, že prý britské imigrační kontroly nebyly protizákonné, ale nepřesvědčil. Dennis Keefe na jiný dotaz Jana Čulíka potvrdil,že novela britského zákona o rasových vztazích z roku 2000, Race Relation Act, umožňuje nově rozhodovat britským imigračním úředníkům podle rasy, (takže, vyplývá z toho, že nebylo pravda, když v ČT tvrdil, že Britové nesmějí rozhodovat rasisticky, protože na to jsou v Británii zákony), zároveň však znovu opakoval, že prý britští imigrační úředníci v Ruzyni "nerozhodují na základě rasy". Přepis dotazů Jana Čulíka a odpovědí Jana Kavana a Dennise Keefa z TK přineseme v zítřejším vydání Britských listů, Kavanův tiskový mluvčí Aleš Pospíšil Jana Čulíka obvinil, že je "zbytečně agresivní". :) - Kapitolou samou pro sebe byly řeči mezi novináři před tiskovou konferencí. Jeden televizní reportér se tam o Romech v rozhovoru s kolegyní vyjadřoval nepokrytě rasisticky, mezitím co dával pokyny svému kameramanovi, "Hele, natoč mi ještě Chržovou." Jiná novinářská dívka si povzdychla: "Doufám, že řeknou něco závažného." - Ani jí nepřipadlo, že by se třeba mohla na něco závažného sama ptát, že měla přijít připravena a ne opisovat z úst politiků... Pracovník televize Prima [podle popisu J. Čulíka Jiří Borovec-pozn. TP] začal těsně před tiskovou konferencí vulgárně nadávat, když se ukázalo, že ne každý je ochoten vyklidit místo jen proto, že se na place objeví televizní kamera. Vedení zpravodajské redakce TV Prima by si mělo dávat pozor, aby nezaměstnávalo primitivy, jejich vystupování působí otřesným dojmem a kazí to samozřejmě image jejich televize. (JČ) :)

  • Oprava. S ČTK a potlačením zprávy Výboru pro lidská práva při OSN to bylo, zdá se, ještě horší, než jak jsme o tom psali včera. Obrátil se - nikoliv na nás, ale kupodivu na brněnské Občanské právní hlídky, reportér ČTK Jakub Dospiva (asi máme malomocenství, anebo se s námi bojí komunikovat - asi tak, jak se za komunismu normální občané báli mluvit s disidenty, pane Dospivo? :)), který poukázal na to, že on sám seriózně, i když stručně, v ČTK vydal 1. srpna podle pražské tiskové konference OPH informaci o ostře kritické zprávě Výboru pro lidská práva při OSN. Málokdo však tuto Dospivovu zprávu otiskl - ČTK, jak se zdá, se zalekla své odvahy a Dospivovu zprávu 3. srpna pak negovala zveřejněním více než měsíc starého tiskového prohlášení budapešťského Střediska pro práva Romů. Tu posléze chybně rozšířila většina českých sdělovacích prostředků. Jak na to poukazuje Milan Šmíd, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab se tuto hrubou dezinformaci ČTK pokusil korigovat v Radiožurnálu už 3. 8., a dále také v jiné tiskové zprávě ČTK - marně. Ještě v neděli večer založila ČT svůj pořad Naostro plně na dezinformaci ČTK z 3.8.! :) Je varující, že nezávislou informaci ČTK následnou dezinformací negovala. Tak se nikdo nezeptal ministra vnitra Stanislava Grosse, jak je možné, že dosud nevytvořil nezávislý inspekční orgán pro práci policie a kdy bude vytvořen...:) Věc podrobněji rozbíráme v třetím textu dnešních BL. (JČ)

    Poznámka TP: Škoda, že nedokážeme zjistit, jaký byl osud reportáže Hany Vítkové v České televizi. Podle mých informací měla být reportáž odvysílána už ve středu, ale šéfové Vítkové nařídili doplnit "oficiální" stanovisko vlády, poté se tiskovka a kritická zpráva měla "hrát" v sobotu, a nakonec z vysílání sešlo zcela. Můžeme jen spekulovat, jestli vnitro reagovalo už na tiskovku, nebo má prsty až v sobotním zákazu. Podobně není jasné, zda tato iniciativa směřovala přes vedení redakce zpravodajství (které ostatně má lidem z MV co vracet, uvážíme-li Grossovu zdrženlivost v době televizní revoluce) nebo se jednalo v zákulisí přímo s H. Vítkovou - ta mohla dostat za blokování závažného materiálu protislužbu např. ve formě budoucího místa tiskové mluvčí (v zájmu férovosti však musím podotknout, že Vítková až dosud mezi zkorumpované reportéry nepatřila). Obě varianty jsou ovšem skandální a případem zakázané reportáže by se mělo zabývat vedení České televize, popř. i její Rada (té k tomu v případě nečinnosti Jiřího Balvína a Zbyňka Honyse zašleme podnět).

  • Nadívaná procenta aneb Anatomie jednoho předvolebního podvodu. V pondělním Euru vysvětluje bezelstně Pavel Matocha, jak se podařilo dosáhnout pro dosud bezejmennou stranu jeho srdce 14,3 % volebních preferencí. Otázka, položená tisícovce respondentů dosud neznámou agenturou Inra, totiž zněla:

    Již několik měsíců se mluví o přípravě vzniku nové politické strany, za níž by měli stát lidé, jako Jiří Lobkowicz, Michael Kocáb, Monika Pajerová, Vlastimil Ježek, Jiří Pehe, Martin Jan Stránský či Jan Švejnar. Pokud by ve volbách kandidovaly tyto politické strany: ODS, ČSSD, čtyřkoalice, KSČM, Nová strana, jak byste se zachoval?
    "Nová strana" tak dostala 8,0 % hlasů a proporcionálním připočítáním těch, kdo odpověděli jinak (nevím, k volbám bych nešel, emigroval bych, oběsil bych se, skočil bych z okna atd.), vyšlo konečné impozantní číslo. Odhlédneme-li od faktu, že dva z údajných protagonistů se od Matochou propagované strany distancovali (V. Ježek, J. Pehe) a podobné signály vysílá i Jan Švejnar, způsob otázky samozřejmě odporuje elementárním zásadám jakéhokoli průzkumu veřejného mínění - je to jako kdyby se někdo zeptal "Máte rádi žvýkačky Wrigley s chutí, co trvá?" nebo "Považujete za lepší automobil Renault Mégane nebo Škodu Fabii, o jejíž kvalitě svědčí titul Auto roku 2002?" --- Jaroslav Plesl musel z redakce Eura odejít, když se proti Matochově pojetí žurnalistiky veřejně postavil i proti šéfredaktoru Istvánu Lékóvi. Nad posledním vydáním týdeníku bych téměř soudil, že nelituje. (TP)

  • Další článek z kategorie "soft PR", nazvaný Přemluvil i Putina, najdeme v Euru o několik stran dál: Milan Štoček zpovídá bývalého šéfa české pobočky Microsoftu Jana Mühlfeita způsobem, který nenechává nikoho na pochybách, o jaký typ obchodu zde jde. Pikantní např. je, jak se Štoček Mühlfeita ptá, zda Linux patří do škol, a ponechává mu prostor k vysvětlení, že Linux do škol rozhodně nepatří, neboť ho přece nepoužívá žádný velký zákazník Microsoftu (ergo jeho znalost by tedy nebyla praktická pro život). Rozkošně provedené je i závěrečné klišé s variací na čtrnáct-šestnáct-osmnáct-dvacet hodin denně pracujícího supermana, který si dopřál poprvé po pěti-osmi-deseti-patnácti-dvaceti letech den-týden-měsíc dovolené. --- Zda článek byl nebo nebyl zaplacený, je jasné: hlavou mi vrtá jediná věc, totiž zda PR oddělení Microsoftu dodalo odpovědi i s otázkami, nebo jestli Štoček skutečně musel servilní rozhovor natočit a přepsat. (TP)

  • Dobrovolné příspěvky pražskému Dopravnímu podniku a pražskému magistrátu. Jak jsem psal už před časem, rád jsem přispěl čtyřmi sty korunami do kasy pražského Dopravního podniku, abych uchránil plačící francouzskou penzistku před brutalitou revizora této firmy, "pracujícího" v pražském metru. Minulou neděli jsem zase s nadšením přispěl třemi stovkami korun prostřednictvím pražské policie pražskému magistrátu. Jak k tomu došlo? Jedete-li automobilem po nábřeží v Praze od Mánesa směrem k Národnímu divadlu, donedávna se nesmělo jet po nábřeží rovně přes křižovatku u Národního divadla a mostu Legií kolem Slávie dál na Smetanovo nábřeží a ke Karlovým lázním, bylo nutno objet z pravé strany Národní divadlo podjezdem pod Národní třídou Divadelní ulicí. Jenže, nedávno se objevila před začátkem Divadelní ulice, u bývalého velvyslanectví NDR (dnes je to německý Goethův Institute) záhadně občas mizející a opět se objevující, tedy proměnlivá značka Zákaz vjezdu. Pod ní bývá asi dvouřádkový nápis, který se za jízdy automobilem těžko identifikuje - celá věc je zcela matoucí. Navzdory značce dál do Divadelní ulice jezdí auta (prý jen ta, jejichž řidiči tam sídlí! :), jsem se posléze dověděl od policistů, když jeden vůz propustili navzdory důrazným protestům mých britských dětí, které toho byly svědky, bez pokuty). Inu, vjel jsem do Divadelní ulice s celou řadou jiných automobilů minulou neděli večer, byl jsem zastaven dopravními policisty a dostal jsem pokutu tři sta korun. Proč? Bylo mi vysvětleno mladým policistou: "Během dopravní špičky odlehčujeme křižovatce u Národního divadla, takže automobily od Mánesa ke Karlovým lázním musejí jet Divadelní ulicí. Mimo dopravní špičku naopak nutíme auta, aby jela rovně po nábřeží kolem Národního divadla a jízda Divadelní ulicí je zakázaná." Namítl jsem, že dopravní policie má v zájmu plynulého a bezpečného provozu povinnost zajistit, aby dopravní předpisy byly co nejjednodušší, nejbezpečnější a nejpřehlednější a v žádném případě nesmí automobilisty mást protikladnými a proměnlivými nařízeními. Policista to uznal, ale odkázal mě, ať si stěžuju na pražský magistrát, že on sám s tím těžko něco zmůže. A tak se tady obracím na neseriózní podvodníky na magistrátu:

    Uznávám, že může být rozumné v době špičky "odlehčovat" křižovatce u Národního divadla odkloněním provozu do Divadelní ulice, tak jak to bylo trvale zavedeno dlouhá léta. Jaký však může mít logický důvod zakazovat mimo špičku automobilistům projíždět touto Divadelní ulicí a dokonce je za to pokutovat? Jak průjezdem Divadelní ulicí mimo špičku ohrožují proboha tito automobilisté veřejnou bezpečnost?? Jediným logickým důvodem tohoto nesmyslně byrokratického opatření je vytvořit měnící se značkou past na nic netušící automobilisty a jejich pokutováním si hezky přivydělávat do městského rozpočtu. Je to neseriózní, mafiánské vydírání. O ty tři stovky mi nejde, rád vás a vaše mafiánské praktiky, milý magistráte, podpořím i větší finanční částkou, potřebujete-li to tak nutně a obrátíte-li se na mě osobně (nejlépe, když mi nabídnete za finanční částku "ochranu":)). Podvodné, bezdůvodné číhání v záloze na automobilisty, k němuž v Divadelní ulici v Praze 1 zneužíváte pražské dopravní policisty, je odporné. Dovolte mi, abych vám vyjádřil své nejhlubší pohrdání. Jednání úřadů musí být rozumné a spravedlivé.

    PS. Píšu toto v jednu hodinu v noci v Praze na Starém Městě. Právě projel Kaprovou ulicí policejní vůz s houkačkou zapnutou na nejvyšší hlasitost. Jistě tak zbytečně vzbudil alespoň deset tisíc lidí. V civilizovaných zemích se v noci neužívá policejních houkaček, jen světel, milý pražský magistráte... (JČ)

  • Zveřejnili jsme úplný přepis vystoupení prvního náměstka ministra zahraničí Martina Palouše v Senátu a následnou debatu mezi senátory. Je to silný text.(TP)

  • Zveřejnili jsme tři dosud nepřístupné dokumenty týkající se prodeje IPB: smlouvu o prodeji, státní zárukudohodu o kompenzaci záruky. (TP)

  • Pouhé dva týdny po Britských listech se rozhodla zveřejnit dokumenty o prodeji IPB i česká vláda. Jsou vystaveny na stránce ministerstva financí. (TP)

    Galerie Britských listů

  • Do fotogalerií jsme doplnili mnoho nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO, letecké záběry z východních Čech a fotografie parních lokomotiv, které nasnímal Tomáš Pecina v Lužné u Rakovníka. (TP)


    Hlavně nenápadně!

  • Zpřístupnili jsme galerii portrétů 42 "podivných postav", které za poslední rok doprovázejí různé pražské demonstrace.

  • Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. To je k dispozici zatím pouze pro prohlížeč Internet Explorer a pro Mozillu, na netscapové verzi se intenzivně pracuje. (TP)

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Británie nenabízí útočiště

    V Glasgow místní lidé zavraždili dvaadvacetiletého žadatele o azyl

    Shrnujeme článek, který
    vyšel včera v deníku Guardian.

    Uprchlíci, kteří hledají nový život v Británii, shledávají, že v dělnických čtvrtích ve skotském Glasgowě je pro ně život tak brutální jako byl útlak v jejich rodné zemi, před nímž uprchli.

    Netrvalo dlouho, než si lidi v bytě o patro výš uvědomili, že se Vivianne vyklání každý den v 15. 45 z okna a sleduje, jak její syn jde domů z blízké školy. Tak čekají a když se vykloní z okna, pokaždé ji dopadne na hlavu obrovský plivanec, doprovázený vlnou nadávek.

    Pro Vivianne a jejího manžela Rabiha je však toto každodenní ponížení jen méně významnou součástí jejich starostí. Přišli do Británie z Libanonu a patří k 3500 uprchlíkům, kteří dostali začátkem roku 2001 v glasgowské dělnické čtvrti Sighthill byt ve státních činžovních domech, kde v této čtvrti bydlí převážně chudí a negramotní občané.

    Ukázalo se, že je Sighthill brutálním a krutým místem ve městě, které je samo o sobě tvrdé. Napětí mezi místními občany a žadateli o azyl neustále roste. Od ledna 2001 došlo celkem k více než 100 incidentům šikany vůči žadatelům o azyl, v 57 případech došlo k útoku na některého azylanta.

    A v sobotu večer 4. srpna byl ubodán k smrti Firsat Yildiz, dvaadvacetiletý turecký uprchlík, když se večer vracel do svého bytu. Přežil ve své rodné zemi útlak, vězení a nesmírně složitou a strastiplnou cestu do Británie. Do Británie se dostal teprve před čtrnácti dny. Zemřel na chodníku v městě, které mu mělo poskytnout klid a mír.

    Vivianne a Rabih by to bývali klidně schopni předpovědět. Jejich život v Sighthillu za posledních osm měsíců je životem, který žijí převážně ve strachu. Pokud na ně neplivou sousedé z vyšších pater, napadají je lidé slovně i fyzicky na ulici, a to každý den.

    "Vždycky když vyjdeme z domu, očekáváme nějaký problém," říká Vivianne. "Čekáme na to, že na nás někdo fyzicky zaútočí. Nikam nechodíme, po ulici vždycky jen utíkáme a držíme se blízko budov. Večer nevycházíme z domu. Od 20 hodin jsme vždycky doma."

    Sighthill měl vždycky svých vlastních starostí dost. Je to deprimující čtvrť plná věžáků z padesátých let, v nichž v Británii dnes žijí jen nejchudší lidé. Sighthill je součásetí nejchudšího volebního okrsku ve Skotsku. Více než 40 procent jeho obyvatel žije v chudobě a Sighthill má ve Skotsku nejvyšší míru nezaměstnanosti.

    Takže to vyvolalo dosti podstatnou nervozitu, když do prázdných bytů ve věžácích v Sighthillu začal místní komunální úřad stěhovat žadatele o azyl, jako součást programu "rozptýlení žadatelů o azyl po celé zemi", který realizuje britské ministerstvo vnitra. Do letošího léta bylo do Sighthillu nastěhováno 3500 uprchlíků.

    Problémy začaly téměř okamžitě. Místní lidé si stěžovali, že prý dostávají uprchlíci lepší byty a lepší sociální podporu než oni sami - není tomu tak. Na ulicích začalo docházet k potyčkám a násilí rostlo. V květnu varovali pracovníci komunálního úřadu pro vztahy mezi rasami (race relations officials), že vznikly v soužití mezi uprchlíky a místními lidmi vážné problémy. Tři muži ze Súdánu se totiž stali terčem útoku gangu deseti místních mladíků. V červenci zaútočil dav 40 mužů krutým fyzickým násilím na dva bratry z Palestiny. Ti pak strávili pět dní v nemocnici a úřady je posléze přestěhovaly na jih Británie, ve snaze jim zajistit bezpečí.

    A tak to pokračovalo. Každý týden se odehrál další incident. Policie a komunální úřad zavedly přísná bezpečnostní opatření a obviňovali z nepokojů místní mladíky. Jedna místní žena byla vystěhována ze svého bytu, protože její dva synové útočili na uprchlíky, a jeden šestiletý chlapec se stal nejmladší osobou ve Skotsku, která byla oficiálně obviněna z rasového pronásledování jiných lidí.

    V posledních týdnech vznikala naděje, že se snad situace zlepšuje. Násilných incidentů začalo ubývat a zdálo se, že se vztahy mezi oběma komunitami lepší.

    Nyní se však v Glasgowě hovoří o předsudcích a potřebě se pomstít a o obrovské hanbě tohoto města.

    "Potvrdily se naše nejhorší obavy," uvedl jeden tamější aktivista, bojující za lidská práva."Nevím, co si máme teď počít."

    Vivanne a Rabih by se chtěli přestěhovat kamkoliv jinam, jen aby nemuseli žít v Sighthillu. "Chceme jiný život než tohle," řekla Vivianne. "Chceme mít pocit, že jsme naživu. Nechceme se neustále muset bát, že nás někdo sleduje, že nás někdo honí nebo hledá. A takové je to právě v Sighthillu."

    Užitečné odkazy (v angličtině)

    The immigration and asylum bill
    Local Government Association on asylum bills
    Amnesty International: refugee press releases
    Refugee council



    Jaká byla včerejší Fakta ČT

    Relativně srozumitelné reportáže s iritujícími vizuálními triky

    Jan Čulík

    První přibližně půlhodina včerejšího pětatřicetiminutového pořadu Fakta ČT byla věnována dvěma reportážím na jediné téma: je správné osvobodit obžalovaného, i když má člověk (soudce) pocit, že je zřejmě vinný, ale důkazy o jeho vině byly získány nezákonnými metodami?

    První asi patnáctiminutová reportáž Markéty Dobiášové se zabývala případem dvou brněnských policistů, Stanislava Mozgy a Petra Netíka, kteří pracovali v protidrogové jednotce, avšak vzniklo proti nim podezření, že zřejmě ukradli 25 kg policií zkonfiskovaného heroinu a prodali ho za velké peníze do zahraničí. Odvolací soud je nakonec však osvobodil, protože žaloba proti nim byla založena na nepřímých důkazech a hlavně na policejních odposleších telefonních hovorů, které odvolací soud neuznal jako z právního hlediska přijatelné.

    Druhá reportáž se týkala případu tří mužů, kteří údajně přepadli na silnici kamion. Policie užila jako důkazního materiálu pro jejich žalobu výpisy historie rozhovorů, uskutečněných prostřednictvím mobilních telefonů, když se však dva ze tří obžalovaných odvolali k Ústavnímu soudu, i v tomto případě odvolací soud uznal, že použití výpisů z mobilních telefonů jako důkazy obžaloby u soudu jsou nepřípustné.

    Je nutno pochválit, že na rozdíl například od nedávné zmatené (Martinem Mrnkou půl roku potlačované) reportáže o vytunelování CS Fondů byly obě reportáže ve včerejších Faktech srozumitelné. V první reportáži například autorka Markéta Dobiášová na několika místech efektivně kombinovala rozhovory s právními odborníky s vlastním komentářem. Méně efektivní, i když přesto stále ještě srozumitelná, byla druhá reportáž, která se zabývala mj. i velmi vážným tématem (nenalezla v této věci odpověď), do jaké míry má policie právo, bez předchozího soudního rozhodnutí, vyžadovat od mobilních operátorů důvěrné údaje o hovorech uskutečněných majiteli mobilních telefonů. Juxtapozice rozhovorů nejrůznějších odborníků a mluvčí policie Zelenákové, která v podstatě ubezpečovala, že policie může všechno, začínala být ke konci této druhé reportáže už poněkud nepřehledná.

    Přesto však obě reportáže prezentovaly víceméně srozumitelně jasný problém: do jaké míry je nutno dodržovat právní procedury, jsme-li přesvědčeni, že obžalovaný je stejně vinen? Už nastolením tohoto problému - i když se ho České televizi nutně nepodařilo vyřešit, splnila ČT svou veřejnoprávní službu - pokusila se ČT o důležitou právní výchovu, už jenom tím, že televizní diváky upozornila, jakkoliv třeba nedokonale, že tento problém existuje. (Diváka přitom napadlo, že začátkem letošního roku zneužila právě Fakta důvěrné výpisy z mobilních telefonů členů tehdejší Rady ČT k jejich skandalizaci - je asi chyba, že tento případ nebyl v pořadu zmíněn.)

    Dobrou profesionální praxí bylo po odvysílání obou reportáží, které problém jakž takž nastolily, konfrontovat s problémem odborníka z oboru: byl to Jan Sváček, předseda Městského soudu v Praze. Jeho vysvětlování bylo víceméně informativní, i když nebylo vždy zcela jasné (interviewoval ho reportér Jiří Ovečka; rušilo přitom a od rozhovoru odvádělo pozornost, že jakýsi hlupák se rozhodl nejméně dvakrát převíjet na monitorech v pozadí mimochodem velmi graficky velmi nenápaditou a nekvalitní úvodní, titulkovou sekvenci pořadu Fakta). V některých formulacích si Sváček poněkud protiřečil a reportér Ovečka neměl zřejmě dostatečné množství času na to, aby ho přiměl k tomu věc řádně vysvětlit. Pokud totiž např. Sváček argumentoval, že v právním státě musí být rozhodující formální litera práva, nikoliv subjektivní pocity, nevysvětlil, jak je možné, že v obou případech, jimiž se zabývaly obě reportáže, rozhodli soudci každý jinak: to by spíš navozovalo, že šlo o  arbitrárnost v jejich jednání. Sváček v této věci hovořil nejasně a nepřesvědčivě o nezávislosti soudců a jejich rozhodování. Sváček také řádně nevysvětlil rozdíl mezi významem formální litery práva a jeho materiální stránky: zdálo se z jeho slov, že přece jen, nabude-li soudce přesvědčení, na základě materiálních důkazů, že je obžalovaný vinen, může snad pominout formální literu práva - ale kdy a kde, to nebylo řádně vysvětleno. Celá tato pasáž rozhovoru byla trochu zmatená, takže není vyloučeno, že ji interpretuji špatně.

    Co bránilo porozumění reportážím Faktů

    Čtenáři Britských listů si snad pamatují, když jsem na jaře v Olomouci interviewoval britského spisovatele a televizního dokumentaristu Cliva Jamese a ptal jsem se ho mimo jiné na to, co bylo špatného na filmech, jimiž obeslala olomoucký festival Česká televize. "Kameraman se snažil velmi silně dokázat, že je kameraman," konstatoval Clive James.

    Stejnými formálními nešvary trpěly po celou dobu i reportáže včerejšího pořadu Fakta.

    Dokumentární a publicistická televizní tvorba musí být záležitostí - ano, právě - FAKTŮ. Je nepřípustné do ní vnášet lyrické prvky: vizuální stylizace či podbarvování hudbou! ruší a manipuluje diváka. Je naprosto nepřípustné podbarvovat hudbou v publicistickém pořadu dokumentární výpověď svědka!! Včera se to stalo mnohokrát. Proč je to nepřípustné? Je to neseriózní. Na diváka musejí působit fakta, která svědek přináší a nesmí být emocionálně manipulován vedlejšími, podtextovými faktory.

    Do publicistické televizní práce nepatří metafory - televizní publicistika není lyrická poezie! (Některé verbální metafory byly směšné - tak reportérka Dobiášová konstatovala v první reportáži o obou podvodných policistech, že "jim uvízlo za nehty minimálně 25 kilogramů heroinu" - to by musely být sakra velké nehty, aby se to tam všechno vešlo! :)) Lyrická poezie se formálními experimenty a podprahovým intuitivním působením na čtenáře snaží dosáhnout metafyzických oblastí lidské existence, racionálně nevyjádřitelných. Tato umělecká metoda je však absolutně nepřípustná v publicistické televizní práci, která musí být naprosto seriózně věcná.

    Bulvárně a manipulativně ve Faktech působily všechny stylizované sekvence - ať už šlo o zpomalování záběrů, o rychlou sekvenci několika záběrů na telefonní přístroj, končící výměnou balíků s drogami (opakovala se v první reportáži jako předěl únavně mnohokrát), častá opakování jiných zpomalených záběrů, razantní pohyby kamery, které měly naznačit, že situace je dramatická :) či jiné příznakové vizuální rysy.

    Publicistický pořad musí působit racionálními argumenty a nikoliv vnějškovými vizuálními rysy. To je levné. Na olomouckém festivalu jsme dali hlavní cenu britskému dokumentárnímu filmu televize Channel Four The Valley, o vraždění mezi kosovskými Srby a Albánci, který zpracoval drastickou tematiku etnického masakrování naprosto pokojným, vyrovnaným, klidným způsobem, vynikající kamerou.

    Publicistika České televize by neměla propadat nutkání nahrazovat případné nedostatky v argumentaci či nenápaditost při psaní obrazového scénáře levnými, bulvárními, vizuálními triky.


    Bylo to jinak: ČTK nejprve vydala stručnou zprávu o analýze Výboru pro lidská práva při OSN, pak se asi zalekla své odvahy a jinou starou zprávou to potlačila

    Pavel Černý, Ekologický právní servis, Brno

    Vazeny pane Culiku,

    chtel bych strucne reagovat na 1. zpravu dnesnich (5.8.) Britskych listu, s titulkem "Ceska tiskova kancelar v patek 3.8. 2001 skandalnim zpusobem zkreslila a potlacila..." Obratil se na nas totiz pan Jakub Dospiva s CTK, ktery s obsahem teto zpravy velmi nesouhlasi. Jako dukaz jeji udajne nepravdivosti zaslal text zpravy CTK ze dne 1. 8. 2001, jejimz je autorem (na Vas se primo obracet nechtel - proc, to vi jen on sam).

    Zasilam Vam v prilozenem souboru text Dospivovy zpravy, kterou CTK vydala dne 1.8., spolu s dalsimi dvema zpravami CTK k  uvedenemu tematu ze dne 3.8. 2001(prostredni z nich je ta, jiz jste se kriticky ***zaobiral vcera BL).

    Podle me z obsahu a razeni techto zprav vyplyva, ze CTK nejprve o  tiskove konferenci OPH zverejnila pomerne objektivni (byt obsahove znacne omezenou) Dospivovu zpravu ze dne 1.8. S obsahem teto (1.) tiskove zpravy koresponduje mj clanek ve ctvrtecnich Lidovych novinach s nazvem "Zavedte nezavisle vysetrovani policistu, vzkazal vybor OSN" ( http://www.lidovky.cz/archiv.asp?c=L178A04B&r=adomov&d=02.08 .2001#clanek).

    Teprve den pote, dost pravdepodobne jako reakci na zverejneni tohoto a nekterych dalsich clanku, ktere pres omezenost informaci, ktere prinesly, vyznivaly vuci CR a zejmena MV znacne kriticky, publikovala CTK onu Vami kritizovanou zpravu, vychazejici z mesich stareho tiskoveho prohlaseni ERRC. Z te pak mj. vychazel clanek v Lidovych novinach z patku 3.8. s nazvem "OSN vytkla ceskemu statu, ze diskriminuje Romy". (Lidovky se tak dostaly do ponekud schizofreniho rozporu se svym vlastnim den starym vytiskem. Zatimco 2.8. bylo problemu, na nez Vybor poukazal nekolik, 3. 8. naopak pry podle Vyboru bylo zachazeni s  romskou mensinou "jedinym zavaznym problemem v oblasti lidskych prav v CR".)

    Neni tedy pravda, ze CTK stredecni tiskovou konferenci OPH o Zprave Vyboru OSN pro lidska prava "nejprve zcela ignorovala" a onu zavadejici zpravu 3.8. publikovala v reakci na informaci o zpreve Vyboru v patecnich BL, jak jste napsal Vy.

    Spise se zda, ze CTK se "polekala vlastni odvahy" (resp. nekdo z  jejiho vedeni ci ceho dodatecne ohodnotl zpravu sepsanou Jakubem Dospivou a  vydanou CTK 1.8., resp. z ni vychazejici novinove clanky, jako prilis kriticke vuci CR ci cemu) a honem se snazil situaci zamlzit tou matouci zpravou o prohlaseni ERRC.

    Snazim se tady pravdepodobny prubeh udalosti takhle detailne a  toporne rekonstruovat proto, ze jestli mi neco vadi na BL, tak je to obcasna "prilisna rychlost", s niz nekdy jejich redaktori publikuji pravdepodobne a logicky znejici zavery, ktere vsak prece jen ne zcela koresponduji s fakty. Ten clanek o tom, jak ceske sdelovaci prostredky (zejmena CT) nalozily z informacemi zverejnenymi na  stredecni tiskove konferenci OPH, je z vetsi casti zalozen na  realnych faktech a predevsim jeho zavery a celkove vyzneni myslim vyjadruji cosi velmi zavazneho. Avsak nejen pan Dospiva z CTK, ale i mnozi jini ctennri BL, kteri znaji obsah zpravy CTK z 1.8., si povsimnou a zapamatuji predevsim to, ze v teto jednotlivosti BL ponekud prizpusobily realitu prave tomu celkovemu smerovani a  predpokladanemu vyzneni sve zpravy (jsem si jist, ze nikoli umyslne) a jejich nazor na hodnotu toho clanku i BL vubec pak je ovlivnen prave timto.Myslim ze je to skoda (jejich, ale nejen jejich).


    Přílohy: Tři zprávy ČTK

    Výbor OSN pro lidská práva chce nezávislé vyšetřování policie

    PRAHA 1. srpna (ČTK) - Vznik nezávislého vyšetřovacího orgánu, který by prošetřoval stížnosti na policejní brutalitu, by uvítal ženevský Výbor OSN pro lidská práva. Ten se v červenci zabýval situací v České republice. Zástupci neziskové organizace Ekologický právní servis a Občanských právních hlídek (OPH), kteří v Ženevě předkládali alternativu ke vládní zprávě v  oblasti lidských práv v ČR, to dnes řekli novinářům.

    Zástupce OPH Jiří Kopal, který se jednání zúčastnil na pozvání Mezinárodní federace lidských práv, je přesvědčen, že by české státní orgány měly doporučení výboru začít bezodkladně prosazovat. Nezávislý vyšetřovací orgán by podle něj mohl být například součástí úřadu ombudsmana nebo některého z vyšších státních zastupitelství, vyžadovalo by to však rozsáhlé novelizace příslušných zákonů. Přesto by ČR měla o změnách v této oblasti výboru referovat do roka.

    Podle bývalého vládního zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla ale není ombudsman Otakar Motejl podobnému návrhu nakloněn. Uhl sám ještě jako zmocněnec prosazoval myšlenku, že by případy údajné policejní brutality mohl vyšetřovat "malý orgán" při úřadu vlády. Uhl také připomněl, že zprávu o  situaci v oblasti lidských práv měla ČR předložit výboru v roce 1994, učinila tak ale až loni. Součástí vládní zprávy, kterou připravoval právě Uhl, však nebyly události z loňského září při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Především o nich před výborem referovali zástupci Občanských právních hlídek. Dnes připomněli, že případy údajné policejní zvůle vyšetřují opět policisté.

    Výbor podle Kopala také kritizoval diskriminaci romské menšiny, především zařazování dětí z této menšiny do zvláštních škol, diskriminaci v  zaměstnání a násilné rasově motivované útoky. Všímal si také diskriminace žen.

    Uhl k tomu poznamenal, že pokud se Česko doporučení výboru nepřizpůsobí, bude poznamenána jeho mezinárodní prestiž.

    Jakub Dospiva mal

    Poznámka TP: Docela velký počet věcných chyb na tak malém prostoru, i na nízký standard ČTK: Výbor pro lidská práva není orgánem OSN, Ekologický právní servis (EPS) a Občanské právní hlídky (OPH) nejsou dvě organizace, ale OPH je projektem EPS, a v Ženevě byli dva delegáti OPH, nikoli pouze Jiří Kopal. Že by i Jakub Dospiva začínal pracovat metodou "přibližného novinářství", kterou dlouhodobě praktikuje např. Jan Potůček ze Světa Namodro?


    ERRC: Výbor OSN je znepokojen přístupem vlády ČR k Romům

    (upřesňuje podle materiálu OSN, 5-7. odstavec)

    BUDAPEŠŤ 3. srpna (ČTK) - Výbor OSN pro lidská práva zkoumal, zda praktická politika české vlády v ochraně lidských práv je v souladu s  mezinárodními standardy, a došel minulý týden k závěru, že jediným vážným problémem v této oblasti pro ni zůstává zacházení s Romy. Sdělilo to dnes budapešťské sídlo Evropského střediska pro práva Romů (ERRC).

    "Očekáváme, že (česká) vláda podnikne naléhavé kroky k nápravě nedostatků zmiňovaných výborem (OSN) a dá Českou republiku do souladu s  mezinárodním právem," uvedla výkonná ředitelka ERRC Dimitrina Petrovová v  prohlášení zveřejněné na internetu.

    Výbor OSN složený z 18 mezinárodně uznávaných odborníků vyjádřil podle ERRC ve svých závěrech "hluboké znepokojení z diskriminace menšin (v ČR), zvláště Romů". Usoudil, že kroky přijaté státem ke zlepšení životních podmínek Romů neodpovídají podle všeho situaci a že diskriminace de facto přetrvává.

    Výbor vyjádřil podle ERRC zvláštní obavu z nepřiměřeného počtu romských dětí umístěných do zvláštních škol pro duševně zaostalé děti. Vidí prý v tom používání stereotypů při rozhodování a "segregaci romských dětí ve školním systému". Jak se uvádí v prohlášení ředitelky ERRC, výbor vyzval vládu, aby "okamžitými a radikálními kroky" této praxi zamezila.

    Výbor OSN pro lidská práva vydal 27. července za závěr svého 77. zasedání dokument "Konečné závěry a doporučení", týkající se situace ohledně lidských práv v pěti státech, mezi nimi i v ČR. Výbor OSN chválí "státní stranu za její úsilí o obnovu demokratického právního pořádku a za provádění procesu slaďování její legislativy s jejími mezinárodními závazky".

    V odstavci, jenž se týká ČR, výbor skutečně vyslovuje hluboké znepokojení z "diskriminace menšin, zvláště Romů" a z "nepřiměřeného počtu romských dětí zařazených do speciálních škol určených pro duševně nezpůsobilé děti", avšak není tu ani zmínka o "segregaci romských dětí ve školském systému".

    Výbor sice doporučuje české vládě "rozhodná opatření", avšak toto doporučení se podle dokumentu netýká zařazování romských dětí do zvláštních škol, jak by se mohlo zdát z interpretace ERRC, ale "policejního obtěžování cizinců a zranitelných skupin", respektive problému přeplněných vězení. ERRC ve svých připomínkách k postavení Romů v ČR minulý měsíc uvedlo, že Romové v ČR jsou dále obětí vlny rasově motivovaného násilí a perverzní rasové diskriminace v téměř všech oblastech života. To podle střediska ukazuje, že česká vláda není s to plnit své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv.

    pek bep jf


    Jařab odmítl způsob, jakým Romové interpretují zprávu OSN

    PRAHA 3. srpna (ČTK) - Vládní zmocněnec pro lidská práva se dnes ohradil proti způsobu, jakým Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) interpretuje zprávu Výboru OSN pro lidská práva o situaci v České republice. Výbor OSN podle Romů vytkl české vládě především zacházení s romskou komunitou - takový výklad však Jařab označil za zavádějící. Také místopředseda vlády pro legislativu Pavel Rychetský hájí vládní politiku vůči Romům.

    "Výbor OSN pro lidská práva ocenil snahu české vlády problémy Romů řešit. ERRC naopak už ve svých podkladech pro jednání Výboru ... tvrdilo, že u nás jsou Romové terčem vlny rasového násilí ze strany státních orgánů a že naši veřejní představitelé sami šíří rasismus," řekl ČTK Jařab, který v  červenci vedl českou delegaci při projednávání zprávy v Ženevě.

    Výbor OSN poukázal na řadu nedostatků v mnoha oblastech, především legislativě. Kritizoval i nízké zastoupení žen v politice, nedostatečnou ochranu obětí domácího násilí, obchodu se ženami a sexuálního zneužívání dětí, diskriminaci Romů, rasově motivované trestné činy či zařazování romských dětí do zvláštních škol. Mezinárodní odborníci upozornili podle Jařaba i na přeplněnost věznic, selhávání inspekce ministra vnitra, délku vazby či na nedostatečnou úpravu bezplatné právní pomoci.

    "Tvrzení Evropského střediska pro práva Romů, že výbor označil za  'jediný vážný problém' v oblasti lidských práv zacházení s Romy, je velmi zkreslující a tendenční," uvedl Jařab.

    "Když čtete zprávu ERRC o ČR, máte dojem, že popisuje nacistické Německo v  roce 1939... Proti podobným propagandistickým výrokům se musím velmi ostře ohradit," uzavřel zmocněnec.

    Rychetský v prohlášení pro ČTK zdůraznil, že vláda usiluje především o  odstranění sociálních bariér mezi Romy a většinovou společností. Česká legislativa v oblasti lidských práv podle něj převyšuje evropský standard. Institut zvláštních škol rušil vládní návrh školského zákona, který ale zamítla Poslanecká sněmovna, upozornil vicepremiér.

    Výbor OSN pro lidská práva vydal na konci července dokument o stavu lidských práv v několika zemích. V odstavci, jenž se týká ČR, výbor skutečně vyslovuje hluboké znepokojení z "diskriminace menšin, zvláště Romů" a z "nepřiměřeného počtu romských dětí zařazených do speciálních škol určených pro duševně nezpůsobilé děti", avšak není tu ani zmínka o "segregaci romských dětí ve školském systému", jak uvedlo romské středisko.

    Alice Blažková mal


    Nové varování před "zlepšeným" virem Code Red

    Britské ministerstvo vnitra varovalo včera podle internetových stránek listu Guardian podniky, aby učinily opatření na ochranu před novou a "efektivnější" verzí viru Code Red, která začala včera kolovat po internetu.

    Ministerstvo poukázalo na to, že nová verze viru Code Red využívá téže chyby v softwaru IIS firmy Microsoft jako jeho stará verze, a že tedy nebude schopna nakazit počítače, které si už stáhly od firmy Microsoft "záplatu", která je má před virem Code Red ochránit.

    Počítačoví hackeři získali prostřednictvím viru Code Red kontrolu nad infikovanými počítači tím, že jim v systému zanechali "trojského koně". Ten se šíří šestkrát rychleji než virus Vode Red.

    Novou verzi viru identifikoval britský vládní úřad Uniras, který chrání britskou počítačovou infrastrukturu před elektronickými útoky, a protivirová softwarová společnost Network Associates.

    Úřad Uniras varoval, že autoři tohoto viru pravděpodobně využijí už infikovaných počítačů jako odrazového můstku k nakažení dalších systému. Budou-li takto pracovat, bude obtížnější je identifikovat.

    Internetové stránky firmy Uniras konstatují: "Tato nová hrozba je vážnější než předchozí verze viru Code Red, avšak je nepravděpodobné, že by v krátkodoobé perspektiívě dokázal virus napadnout celou internetovou infrastrukturu. Avšak určité místní části internetu mohou být napadeny a jejich provoz může být ochromen, což by mohlo mít vážné důsledky pro celé komunity uživatelů."

    Varianta viru, která byla objevena v pondělí, se soustřeďuje na šíření po místních sítích. Je obtížnější tuto novou verzi viru identifikovat a odstraňovat. Obě verze viru využívají softwarové chyby, které se vyskytuje v softwaru, který téměř exkluzivně využívají podniky, a tak neohrožuje domácí uživatele počítačů.

    Hlavním dopadem viru Code Red bylo, že zpomalil provoz na internetu tím, že vytvořil velký objem provozu, když hledal zranitelné počítačové systémy.

    20. každého měsíce se pokouší virus Code Red napadnout servery Bílého domu tím, že je zahltí požadavky. Některé internetové stránky byly také poškozeny slovy "hacked by the Chinese".

    Virus Code Red prý zaútočil celosvětově na více než 150 000 internetových stránek a vyvolal bezprecedentní varování FBI, ale celkově se mu internet ochromit nepodařilo. Lék proti tomuto viru lze nalézt na internetových stránkách firmy Microsoft.


    Připravuje se nástupce Saddáma Husajna

    Psal o tom včera deník Guardian. Shrnujeme.

    Podle nepodložených zpráv, které se šíří v Iráku, trpí Saddám Husajn cukrovkou, utrpěl infarkty, má prý rakovinu.

    Dříve nebo později se ukáže, že některé tyto zprávy jsou pravé - dosud však neexistují žádné spolehlivé důkazy o tom, že by byl Saddám Husajn nemocen. Na druhé straně však existují důkazy, že přibližně za poslední rok připravuje irácký diktátor svého mladšího syna Qusaye na to, aby se stal jeho nástupcem.

    Jedním z důvodů je, že Saddám Husajn, jemuž je nyní 64 let, ví, že nemůže zemi vládnout navždy. Chce předat svou vládu rodinnému nástupci bez krizí.

    Bezpochyby vedla k úvahám o smrtelnosti Saddáma Husajna loňská smrt syrského prezidenta Hafeze al-Asada. Syrie, jako Irák, je ba´athistická republika a Asad byl rozhodnut - navzdory základnímu principu republikánství - že vládu v zemi musí převzít jeho syn Bashar.

    Bashara v Syrii na prezidentský úřad intenzivně připravovali pět let, avšak době smrti jeho otce nebylo vůbec automatické, že by měl fnkci dostat. Proces odstraňování staré gardy a její nahrazení Basharovými stoupenci nebyl zdaleka dokončen. A Bashar neměl řádný politický status, když jeho otec zemřel. Byl příliš mladý na to, aby mohl převzít prezidentskou funkci, a proto musela být spěšně přepsána syrská ústava. Důsledkem bylo, že Bashar musel se starou gardou uzavřít celou řadu kompromisů - a za to platí dodnes.

    Sýrie je tedy pro Saddáma Husajna velkým poučením. Vyplývá z toho nutnost vybudovat synu Qusayovi nezvratitelné postavení, zatímco Saddám Husajn je stále ještě naživu.

    Proces přípravy Iráčanů na změnu vládce začal letos vydáním alegorického románu Zabibah a král. Irácké úřady donutily veřejnost, aby z knihy udělala bestseller. Není asi důležité, zda je či není Saddám Husajn autorem této knihy, jak se mnozí domnívají. Jde v souvislosti s ní o tři důležité věci: Zaprvé: režim knihu podporuje a šíří. Zadruhé: král v knize je Saddám Husajn. Zatřetí: kniha končí královou smrtí. Jinými slovy: tabu bylo odstraněno a Iráčané nyní smějí uvažovat o tom, co se stane po Saddámově smrti. Z praktického hlediska je proces nástupnictví už v Iráku pokročilejší než v Sýrii v době Hafez al-Asadovy smrti. Saddámův syn Qusay nyní už je Saddámovým náměstkem skoro ve všech jeho funkcích.

    Je také v podstatě náměstkem velitele irácké armády, i šéfem irácké špionáže a speciálních jednotek, které chrání Saddáma. Proces upevňování Qusayovy moci má pokračovat celou řadu let. Stále větší počet státních úředníků bude nahrazováno Qusayovými stoupenci.

    Vážná hrozba Qusayovi však může vzniknout od příslušníků Saddámovy rodiny. Jedním problémem je, že pětatřicetiletý Qusay není Saddámův nejstarší syn. Nejstarším synem je Uday, kterému je osmatřicet, toho však Saddám jako nástupce pominul, jednak proto, že je mentálně nevyrovnaný a jednak v důsledku zranění, která utrpěl před několika lety při pokusu o atentát.

    Uday ovládá velkou část sdělovacích prostředků, které využívá k tomu, aby napadaly nekompetenci vládních činitelů. Také využíval svého denního listu, Babilu, pro získávání podpory od iráckých šiitských muslimů, kteří tvoří asi 60 procent obyvatelstva země, které však režim ignoruje a marginalizuje.

    To vytvořilo v Iráku obraz Udaye jako populistického hrdiny - který podporuje obyčejného člověka proti nekompetentní byrokracii. Kromě toho má obrovské podnikatelské impérium, zejména v oblasti dopravy, a to se hodí pro pašování ropy.

    Je možné, že po Saddámově smrti spolu budou o moc v Iráku bojovat Uday a Qusay na smrt, i když někteří pozorovatelé tvrdí, že soupeření mezi oběma sourozenci je jen politické divadlo, které zorganizoval sám Saddám Husajn.

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|