Reakce
Sexuologie po česku?
Kazi Šťastnová se v BL ("O sexuolozích a neznámých mužích v dusné letní noci") pustila bez hlubší znalosti věci do kritiky zatuchlých českých poměrů. Nic nového pod sluncem. Řadu roků žila prý v zahraničí a Česko jí tak připadá zanedbané a nerozvinuté. Hlavní pozornost zaměřila na článek o znásilnění, který se jí nelíbil.
Autorka právem kritizuje hlubokomyslné úvahy o tom, že ženy si o znásilnění "říkají" svým lehkým letním oděvem. Nicméně dopouští se hrubé nepřesnosti, když takový názor připisuje údajné záplavě českých sexuologů. Pokud odborník konstatuje, že výskyt sexuálně agresivních deliktů vykazuje sezónní kolísání, pak zcela jistě není ani sympatizantem agresorů, ani jejich duchovním patronem. Ostatně hloupé články se jistě nevyskytují jen v Česku, ale také jinde ve světě. Kdybych měl "kádrovat" Kanadu nebo Spojené státy podle toho, co všechno tam napíší noviny, potěš ty země pánbůh.
Možná by si pisatelka měla, nebo mohla něco přečíst o vědeckých aktivitách Sexuologické společnosti ČLS, než se pustí do útoku na údajně málo kompetentní české sexuology. Jen na téma sexuální násilí a pohlavní zneužívání uspořádala v posledních letech Sexuologická společnost v Česku dvě mezinárodní konference s velice bohatou účastí. Na programu nebyly "pseudobiologické bláboly", ale seriózní vědecká data a výměna zkušeností, týkající se pachatelů i obětí sexuálních deliktů. To je ostatně téma, které zdaleka není jen věcí sexuologů. Oblast je to povýtce mezioborová. Má-li paní Šťastnová pocit, že zde nemáme kontakt se zahraničím, a že neumíme něco, co naopak skvěle dovedou kolegové v Americe, pak ji musím zklamat. Česká sexuologie se v mezinárodním srovnání nemá za co stydět. Také tuzemské statistiky sexuálního násilí ukazují zatím jediné: česká žena má v podstatně menší riziko, že bude znásilněna, nebo sexuálně obtěžována, než žena v Americe.
Je mi líto, že z těch několika českých sexuologů, kteří se občas objeví v masmédiích, zahlédla paní Šťastnová jen "buldočí obličej" autora těchto řádků. Mohla spatřit třeba nesporně vlídnější tvář některé kolegyně, nebo méně odpudivého kolegy. Paní Šťastnová by mohla vědět (kdyby se zeptala, nebo po tom pátrala), že o lidských právech sexuálních menšin a o postavení žen ve společnosti zde zdaleka nediskutují jen sexuologové. Co by to ostatně bylo za diskusi?
Totální neznalost tuzemských poměrů a neuvěřitelnou zaujatost prokazuje mimo jiné též neuvěřitelným tvrzením, že prý "znásilnění není uvedeno v českém trestním zákoníku jako samostatný trestný čin".
Je mi líto, že pisatelka nesouhlasí s existencí výrazných biologických rozdílů mezi muži a ženami. Je zvláštní, když někdo tak očividnou skutečnost považuje za "naprosto irelevantní". Vyšší agresivita (a sociální dominance) mužů je biologickou, a nikoliv pseudobiologickou daností. Bez ní by bylo sotva vysvětlitelné, proč ve všech statistikách co jich na světě máme, převažují mezi pachateli násilných zločinů osoby mužského pohlaví nad osobami pohlaví ženského téměř desetinásobně. Že se s biologickými dispozicemi musí jednotlivec i lidská pospolitost nějak vyrovnávat, o tom jistě není sporu.
Nic nevím o tom, že by Česko bylo zakletou zemí s tabuizovanými tématy, která hrozí jakousi explozí. Potřebujeme jistě diskusi o postavení sexuálních menšin a o vztazích mezi muži a ženami. Tu diskusi také vedeme, a to povětšině podstatně kultivovaněji, než jak nám to ze zámoří přijela předvést paní Šťastnová.
Jaroslav Zvěřina
sexuolog a poslanec PSP ČR za ODS
