Italská strategie vyvolávání napětí

"Oné noci, osvětlené světlomety vrtulníků, před hradbou speciální policejních jednotek, uprostřed křiku mladých mužů a žen jsme nebyli v Janově ani v Itálii, ale na jiném místě a v jiné době - vypadalo to jako pokus nahradit nynější režim policejním státem."

Těmito slovy reagovala skupina trestních a civilních právníků z Milána, kteří byli svědky událostí z minulého týdne v Ženevě, na činnost úřadů. Obvinila je, že italské úřady protizákonně suspendovaly základní lidská práva těch demonstrantů, na něž policie zaútočila či které zatkla během antiglobalizačních protestů proti summitu skupiny G 8.

Docházelo k bití demonstrantů hlava nehlava, stovkám demonstrantů bylo odepřeno právo spojit se s právníkem a s příbuznými. Minulý čtvrtek bylo stále ještě zadržováno 220 osob, včetně 28 cizinců. 90 osob bylo propuštěno, bez vysvětlení a bez omluvy, proč byli zadrženi. Opozice vyvolala v parlamentě bouři. Požadovala vyšetření rozsáhlé policejní brutality, k níž došlo v Ženevě, napsal v pátek v deníku Guardian Vittorio Longhi.

Není pochyb o tom, že italská vláda porušila základní zákony trestního práva. To, k čemu došlo v Janově během summitu G8, nemá v Itálii precedens od levicových pouličních konfrontací a terorismu sedmdesátých let. Ale policie si měla být vědoma, že je rozdíl mezi stovkami pokojných demonstrantů a novinářů, které policie zmlátila předminulou sobotu v noci v oné škole, a duchy Rudých brigád či fašistických teroristických gangů ze sedmdesátých let.

Italská vláda má ideologii, která nedovoluje legitimní pokojné protesty a v Itálii existuje kultura represe opozičních názorů. Premiér Berlusconi i jeho postfašistický náměstek Gianfranco Fini oba navštívili Janov před vrcholnou schůzkou G8 a Fini se vychloubal, že sám finalizoval bezpečnostní plány.

Není jasné, zda by byla situace jiná, kdyby v Itálii stále ještě vládla vláda levého středu. Magistrátní soudci by bývali měli větší vliv než nyní a mohli řádně vyšetřit, k čemu došlo. Avšak Berlusconiho silná podpora pro policii i jeho averze vůči magistrátním soudcům jsou známé. Nikdo z Berlusconiho strany Forza Italia se dosud nevyjádřil k policejní brutalitě, k níž došlo v Janově.

Poslanci levého středu podali v parlamentě návrh, aby byla ministru vnitra Claudio Scajolovi vyjádřena nedůvěra. Budou přehlasováni. Ale Scaloja se namísto toho obává, že by mohlo dojít k veřejnému vyšetřování policejní brutality a také spiknutí policie s násilnými demonstranty. Není dosud jasné, jak je možné, že násilní demonstranti mohli ve městě operovat bez problémů, když policie už věděla, kdo to je. "Násilní demonstranti byli nástrojem policie, byla to jasná strategie," konstatovala Luca Casarini, šéfka aktivistické skupiny Tute Bianche. "Neříkám, že všechno bylo zorganizováno předem. Ale využili a napomáhali chuligánství, aby ospravedlnili svou brutalitu.Teď má vláda pocit, že na nás může volně útočit."

Lidé nechtějí hovořit o nové "strategii napětí" - to je jméno, které označuje spiknutí mezi částmi italského státu, fašistickými teroristy a provokatéry, které existovalo v sedmdesátých letech, ale právníci janovského sociálního fóra tvrdí, že mají absolutní a nezvratitelné důkazy, že mezi chuligány a policií existuje spojení.

Události v Janově vedly alespoň k tomu, že se italská levice pokusila znovu lépe zorganizovat. Šéfové hlavní strany levého středu Levicových demokratů se sice neúčastnili pokojných protestů 200 000 lidí, ale odmítli Berlusconiho pokus ospravedlnit policejní násilí, které vyvrcholilo zabitím 23 letého mladíka. Nyní se italská levice musí vyrovnat se skutečností, že se politika vrátila na italské ulice a všichni tito lidé potřebují být politicky zastoupeni.