Britské listy


pátek 27. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Linka bezpečí v nebezpečné zemi:
  • Rada pro reklamu zakázala plakáty proti týrání dětí (Fabiano Golgo) Boj mezi globalisty a antiglobalisty je iracionální:
  • Tržní mučednictví? Co znamená smrt Carla Giulianiho, demonstranta z Janova? (Killing the Buddha) Zdraví:
  • Antikoncepční pilulky skutečně způsobují trombózu, absolutní riziko je ale malé PR v týdeníku Economist: Letní pohádka o pro dospělé:
  • O Václavu Fischerovi,"slovanském slunečním králi" (Markéta Mezlíková) Za modrým obzorem: Recenze pozdní prvotiny Martina Štumpfa:
  • Ztracený svět rozpaků, nepochopení a poetických iluzí (Petr Jánský) Kritika:
  • Cynická buzerace Čechů britským imigračním úřadem na britském území nikomu nevadí? (Martin Šorm) Antikomunistické a populistické oznámení:
  • Politická výzva Petra Cibulky



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Co znamená smrt Carla Giulianiho, demonstranta z Janova?

    Tržní mučednictví?

    Boj mezi globalisty a antiglobalisty je iracionální

    Tato úvaha Jeffa Sharleta vyšla v časopise Killing the Buddha. Shrnujeme.

    20. července zastřelil italský policista během ostrých potyček mezi policií a demonstranty během schůzky skupiny G8 v Janově muže jménem Carlo Guiuliani.

    Giuliani nebyl žádný světec - údajně byl už předtím několikrát stíhán, že vlastnil různé zbraně, a na policii hodil hasičský přístroj jako by to byl dělostřelecký granát. Jeho smrt ale zřejmě bude znamenat bod obratu pro tzv. "antiglobalizační" hnutí.

    Věk Giulianiho a policisty, který ho zastřelil - 23 a 20 - nám připomíná, že oba byli pouhými pěšáky v daleko větší válce. O co šlo v Janově - a, od bitvy v Seattle před dvěma lety, také při podobných demonstracích ve Washingtonu, v Praze, v Quebecu a v mnoha dalších městech - nebyla prostě jen ekonomika. Šlo o podstatu víry v éře nového tisíciletí.

    V deníku New York Times nazval Thomas Friedman ty, kteří se stavějí proti rozšiřování globalizace, zastánci "prázdné země", kteří nevědí, co se na světě děje. V podivné směsici arogance a zjevné rezignace tvrdí Friedman a další globalizátoři, že A) teď máme technologii a politickou moudrost, která nám umožní přinést prospěšný kapitalismus všem lidem na této planetě, a po jeho rozšíření se všude taky rozšíří demokracie a B) tato proměna je naprosto nevyhnutelná, všichni si na ni budou muset zvyknout.

    Tak jako globalisté, i antiglobalisté argumentují na základě směsice humanismu s faktory natolik nevypočitatelnými, že by klidně mohly být božské. Prohlašují, že globalizace není nevyhnutelná, ale je důsledkem soustředěného úsilí nejbohatších lidí na světě, kteří se snaží uspokojit všechny ostatní pár drobty, spadlými ze stolu.

    Například odměnou za to, že všechny státy otevřou všechny hranice nadnárodním korporacím, Světová banka nabízí nepřímé procento zisků místním vládám. Ať korporace z Prvního světa podnikají a my vám umožníme, abyste si mohli dovolit kupovat jejich výrobky. Udělejte prostor pro firmu McDonalds a my vám koupíme hamburger.

    Ale tato trocha soucitu, přimísená do ekonomiky volného trhu, nepovede k ukončení chudoby, argumentují antiglobalisté - s chudobou skoncuje jedině sociální spravedlnost. Potíž je, že na tom se taky teprve pracuje - nic není jisté ani předem zaručeno. Sociální spravedlnost se nedá naplánovat, musí se za ni bojovat.

    Rozdíl mezi těmito dvěma světonázory je tak ostrý, že není možno dosáhnout kompromisu. Mezi údajnou logikou stoupenců volného trhu a vášnivým postojem kacířů v ulicích neexistují jen politické neshody, ale přímo základní teologický rozpor.

    Na jedné straně máme globalisty a jejich velekněží - bankéře a diplomaty, kteří realizují plán přírody, proces, který je prý nezastavitelný. Na druhé straně máme množství proroků antiglobalizace - ekologické druidy, anarchisty, odboráře, pacifisty, politické vězně, chudé lidi a squattery jako Carlo Giuliani - velké množství lidí, kteří se z různých důvodů stavějí proti neoliberálním pokusům uvěznit všechno, co je živé a záhadné do souboru obchodních smluv a holdingových korporací.

    Globalisté hovoří otevřeně o nevyhnutelnosti, o zjevném cíli kapitalismu: "Budoucnost nastala už teď." A antiglobalisté na to reagují sborem nejistot, od naděje až po nihilismus. Budoucnost je jen budoucnost, je to něco, co nás čeká, něco, co můžeme pomoci vytvořit, něco, co teprve přijde.

    Obě skupiny jsou v jádru utopické. Globalisté jsou přesvědčeni, že kapitalismus jim umožnil zmocnit se božího ohně. Antiglobalisté argumentují, že geneticky pozměněná rajčata, přehrady na řekách a univerzální jazyk jménem obchod nás nijak nepřiblíží nebi na zemi.

    Obě skupiny využívají vzpomínek na dystopii. Po století velkých válek a genocidy, po století komunismu a fašismu, tvrdí globalisté, že jsme dospěli na "konec historie". Berlínská zeď se rozpadla. Zvítězil kapitalismus - jediný skutečný Bůh. Antiglobalisté jsou naproti tomu přesvědčeni, že poučením z dvacátého století musí být pokora. Nesní o hypermoderním světě, o němž kázali komunisté a fašisté a káží o něm kapitalisté, ale o mnoha malých světech a o pantheonu mnoha božstev, nadpřirozených i vědeckých.

    Ani globalisté, ani antiglobalisté nehovoří příliš často o náboženství, ale obě skupiny využívají rétoriky víry - nevyhnutelnost, nepoznatelnost, svátost (pro antiglobalisty je posvátná příroda v nejširším smyslu slova, pro globalisty je posvátná "neviditelná ruka" trhu).

    Dosud nepoužívala ani jedna skupina jazyka mučednictví - takový jazyk totiž bude konflikt eskalovat do takové míry, která zděsí pacifisty na obou stranách. Ale to se teď změní. Muži i ženy už zemřeli v boji o globalizaci, ale ten výstřel, který usmrtil Carla Giulianiho v Janově, je slyšet po celém světě a jeho ozvěna zní tiskem po celé planetě.

    Demonstranti si mohou být jisti jedinou věcí - Giuliani se stal první obětí ve svaté válce, která teprve začíná.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|