Britské listy


pátek 27. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Linka bezpečí v nebezpečné zemi:
  • Rada pro reklamu zakázala plakáty proti týrání dětí (Fabiano Golgo) Boj mezi globalisty a antiglobalisty je iracionální:
  • Tržní mučednictví? Co znamená smrt Carla Giulianiho, demonstranta z Janova? (Killing the Buddha) Zdraví:
  • Antikoncepční pilulky skutečně způsobují trombózu, absolutní riziko je ale malé PR v týdeníku Economist: Letní pohádka o pro dospělé:
  • O Václavu Fischerovi,"slovanském slunečním králi" (Markéta Mezlíková) Za modrým obzorem: Recenze pozdní prvotiny Martina Štumpfa:
  • Ztracený svět rozpaků, nepochopení a poetických iluzí (Petr Jánský) Kritika:
  • Cynická buzerace Čechů britským imigračním úřadem na britském území nikomu nevadí? (Martin Šorm) Antikomunistické a populistické oznámení:
  • Politická výzva Petra Cibulky

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

  • (Jan Čulík bude ode dneška do 5. srpna mimo internet, BL rediguje příští týden Tomáš Pecina, příspěvky posílejte na  adresu redakce.)

    Aktualizace, sobota 10.00:

  • Jak ministr Kavan lhal, jak když tiskne, a jak naprosto selhal "damage control" plán britské ambasády, se můžete dočíst v přepisu tiskové konference Ministerstva zahraničních věcí zde. Jan Kavan mj. řekl. "...adresa, kterou [Richard Samko] poskytl, tak taková adresa neexistuje a ani existovat nemůže a nemá cenu si to ani v Anglii kontrolovat, neboť je napsaná způsobem zcela evidentním." --- Vzkaz administrativě MZV: latinsky se nepíše bona fidae, nýbrž bona fide, jelikož jde o ablativ substantiva páté deklinace fides, fidei, f. - je to vlastně zkrácený tvar ex bona fide. (TP)

  • Václav Pinkava upozorňuje na věštecký článek Bouncing the Czechs (lehce otřepaná slovní hříčka odmítnuté šeky/odmítnutí Češi), který vyšel před dvěma lety v Guardianu. Píše se tam:
    ...Británie chce, aby česká vláda nějak zastavila proud [žadatelů o azyl], a vyhrožuje zavedením vízového režimu, pokud se situace nezlepší. Česká vláda se úzkostlivě snaží vyjít vstříc, ale, jak upozorňuje Jan Kavan, Česká republika je zemí demokratickou a její občané mají právo cestovat.

    "Nepodceňuji závažnost tohoto problému, " řekl, "ale nevidím, co víc bychom mohli udělat, vyjma vybírat všechny s tmavou pletí už na letišti a bránit jim vstoupit na let do Londýna. Všichni britští představitelé, se kterými jednáme, souhlasí, že děláme maximum možného v souladu s demokracií a respektováním lidských práv."

    Inu, tehdy byl Jan Kavan ještě demokratem... (TP)

  • Václav Pinkava k tomu poznamenává:

    Richard Samko lhal, protože Romové přece vždycky lžou, copak to není všem jasné? Proč tedy nelhala jeho kolegyně reportérka, když uváděla stejné údaje?

    Jak se říká anglicky, "a wholly untenable position" - neudržitelné stanovisko. Ale nesmí se dopustit zdání, že pozice by byly vyklizeny pod nátlakem, to ne!

  • Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo "technickou přílohu" konzulární úmluvy:

    Technická příloha o postupu při provádění kontrol

    1. Konzulární úředníci vykonávající funkce imigračního úředníka (dále "konzulární úředníci") jsou na základě porozumění mezi příslušnými orgány České republiky a Spojeného království podle článku 36 Konzulární úmluvy oprávněni vydávat a razítkovat letištní průvodky Spojeného království.

    2. Konzulární úředníci mohou na letišti Praha-Ruzyně provádět předběžnou vstupní kontrolu. Mohou klást otázky, požadovat předložení pasů, vstupních, výstupních a průjezdních víz a jiných obdobných dokladů a vydávat a razítkovat letištní průvodky Spojeného království se záznamem o udělení či odepření povolení ke vstupu do Spojeného království.

    3. Předběžná vstupní kontrola bude organizována tak, aby konzulární úředníci mohli provést uvedenou předběžnou vstupní kontrolu dříve, než cestující zamýšlející cestovat do Spojeného království z letiště Praha-Ruzyně dokončí obvyklý proces odbavení u letecké společnosti.

    4. Žádným z těchto opatření není dotčena svoboda všech cestujících nastoupit cestu do Spojeného království, s výhradou práva civilních přepravců odmítnout přepravu cestujících, za jejichž návrat by nesli odpovědnost podle práva Spojeného království.

    5. Cestující, kteří projdou předběžnou kontrolou na letišti Praha-Ruzyně s pozitivním výsledkem, mohou využít urychleného odbavení po příletu do Spojeného království.

    6. Opatření uvedená v této příloze budou využívána pouze, bude-li to provozně nutné. Konzulární úředníci budou úzce spolupracovat s příslušnými českými orgány ve věci provozních požadavků, o nichž budou příslušné orgány vyrozuměny v dostatečném předstihu.

    7. Vláda Spojeného království oznámí příslušným českým orgánům jména a osobní údaje konzulárních úředníků, kteří budou po dobu pobytu v České republice členy administrativního a technického personálu britského velvyslanectví v Praze.

    8. Vláda Spojeného království ponese náklady vzniklé v souvislosti s konzulárními úředníky v době jejich působení na letišti Praha-Ruzyně.

    9. Ministerstvo vnitra Spojeného království bude sledovat uplatňování těchto opatření s cílem co nejvíce omezit obtíže vznikající cestujícím a v plné spolupráci s orgány letiště Praha-Ruzyně.

    10. Vláda Spojeného království uznává, že na základě Konzulární úmluvy může vláda České republiky vyjádřit obdobné přání z provozních důvodů přidělit české úředníky na letiště ve Spojeném království. V případě vzniku takové situace je vláda Spojeného království připravena jednat o příslušných opatřeních s ohledem na případné provozní potřeby stanovené vládou České republiky.

    11. Vláda Spojeného království ukončí tuto činnost buď jednostranně nebo, na žádost příslušných orgánů České republiky, písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou tři měsíce předem.

    Je to šokující dokument: ačkoli působení úředníků cizího státu na území České republiky může povolit pouze mezinárodní úmluva (která podléhá schválení Parlamentem a podepisuje ji prezident), ministerstvo zahraničí se na tom mírnix-týrnix domluví s britskou stranou a vydává to za "technickou přílohu" konzulární úmluvy! Nedivme se, až náš příště, třeba někde na silnici u Rokycan, zastaví německý policista - to jen ministerstvo dopravy - podle identické logiky - uzavřelo technickou dohodu se spolkovým ministerstvem vnitra!

    Média by v tomto případě neměla polevit v tlaku a měla by nekompromisně trvat na zrušení protiprávních kontrol na letišti, na výměně velvyslance Brouchera a na okamžité demisi Jana Kavana a Martina Palouše, kteří jsou za to, že demokratická Česká republika připustila, aby na jejím území prováděli představitelé cizího státu rasovou selekci, plně odpovědní. (TP)

    Aktualizace, pátek 13.00:

  • A přece se netočí! Ministr zahraničí Jan Kavan se dnes ráno sešel s britským velvyslancem Davidem Broucherem a utvrdil se tak v přesvědčení, že protiromské kontroly na letišti nejsou diskriminační. Romský reportér ČT byl prý odmítnut, protože, jak vysvětlil chronicky pravdomluvný ministr Kavan, imigračním úředníkům lhal - anebo to byli konzulární? Budu muset zavolat na zamini, abych zjistil, která verze platí dnes... (TP)

  • Václav Pinkava objevil v elektronické knihovně Poslanecké sněmovny následující rozkošný citát:

    "Konzulárny dohovor medzi ČSSR a Veľkou Britániou patrí k najvýznamnejším zmluvným inštrumentom, ktoré boli dohodnuté v posledných rokoch medzi oboma štátmi. Tento dohovor nesporne zohrá vo vzájomných vzťahoch pozitívnu úlohu a môžeme ho hodnotiť ako významný príspevok k zlepšeniu týchto vzťahov. Pre Československo jeho význam spočíva predovšetkým v tom, že poskytne lepšie podmienky pre ochranu československých záujmov i záujmov československých organizácií a občanov vo Veľkej Británii."

    --- Ministr zahraničních věcí ČSSR ing. B. Chňoupek, 27. dubna 1976

  • Zveřejňujeme dokument, jímž české ministerstvo zahraničních věcí zdůvodňuje přítomnost britských imigračních úředníků na Ruzyni (upozorňujeme, že to rozhodně není četba pro slabší povahy).

    Existenci dokumentu (o jehož autenticitě nemáme důvod pochybovat) je třeba označit za hanebné a bezprecedentní porušení zásad demokratické politiky a za institucionalizaci principu rasové diskriminace na vládní úrovni.

    1. Ministerstvo obviňuje Romy, že narušují jinak bezvadné česko-britské vztahy, a připouští, že proto tajně jednalo s britskou vládou, jak jim v této diverzi zabránit. Zpráva implicitně uznává, že přítomnost britských imigračních úředníků na letišti by byla porušením jak českých, tak mezinárodních právních norem upravujících oblast lidských práv, a že řešení, na němž ministerstvo se s britskou stranou dohodlo, zákon obchází.

    2. Dále je ze zprávy patrné, že podle interpretačních nót smějí selekci vykonávat pouze konzulární, nikoli imigrační úředníci - v odbavovacím prostoru na letišti jsou ovšem jasně viditelné emblémy H.M.I.S. - Her Majesty's Immigration Service (Přistěhovalecká služba Jejího Veličenstva) a jde tedy o akt, který samo české ministerstvo zahraničí prohlašuje za porušení zákona.

    3. Za nejskandálnější pokládám poslední odstavec dokumentu, z něhož vyplývá, že česká vláda se tajně spojila s vládou cizí země, aby zabránila svým občanům žádat v této zemi o politický azyl, čímž jim upírá jedno z nejdůležitějších občanských práv zaručených Listinou základních práv a svobod (představme si, jaký mezinárodní skandál by vyvolalo, kdyby spolu takovou dohodu v 80. letech uzavřelo komunistické Československo a např. Rakousko!).

    Tento malér nevyžehlí ani cukrkandlové úsměvy Pavla Rychetského (který prý o žádné rasové diskriminaci nic neví!) - žaloba na českou vládu podaná na základě tohoto dokumentu má poměrně vysoké šance na úspěch. Romové nemají žádnou vlastní vládu - jejich ministerstvo zahraničních věcí sídlí v Černínském paláci a z dokumentu vyplývá, že toto ministerstvo konspiruje s cizí vládou proti vlastním občanům! (TP)

    Svou odzbrojující naivností ve smyslu "bylo by to protizákonné, tak to ošolícháme jinak a vyhneme se kontrole parlamentu" je dokument ministerstva zahraničních věcí skutečně šokující. Citujeme: (JČ)

    Britská strana se (...) v březnu 2000 obrátila na Ministerstvo vnitra ČR s návrhem na uzavření Dohody o porozumění mezi vládami Velké Británie a České republiky o spolupráci na dočasném zavedení britské imigrační kontroly na letišti Praha-Ruzyně. Původně mělo být podstatou připravované dohody umístění britských imigračních úředníků na letišti Praha-Ruzyně. Úředníci měli působit v odbavovací hale a na základě pohovoru s cestujícími měli na letištní průvodku "landing card" udělovat razítko "Vstup povolen" či "Vstup zamítnut". Rozodnutí přepravit pasažéra se zamítavým razítkem mělo být ponecháno na přepravní společnosti.

    S ohledem na závazky obsažené v návrhu takové dohody by se však muselo jednat o mezinárodní smlouvu, a to navíc o smlouvu prezidentskou, která by minimálně na české straně podléhala souhlasu Parlamentu. Závazky obsažené v takové smlouvě by navíc mohly být v rozporu s vnitrostátními právními předpisy České republiky a rovněž se závazky vyplývajícími z jiných dvoustranných a mnohostranných mezinárodních smluv v oblasti lidských práv, kterými je Česká republika vázána.

    Na základě dvou kol expertních jednání v březnu a v květnu 2000 mezi zástupci britského MZV, MV a imigračního úřadu a českými představiteli MZV, MV a Cizinecké policie došlo s ohledem na výše uvedený fakt ke změně původní představy. Současné navrhované řešení dané problematiky vychází z extenzivního výkladu článku 36 Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (Praha 3.4.1975), který bude potvrzen vzájemnou výměnou diplomatických nót.

  • Extenzivní výklad? Článek 36 příslušné konzulární úmluvy (č. 135/1976 Sb.) zní takto:

    Konzulární úředník je oprávněn vydávat, rušit, obnovovat, upravovat a prodlužovat platnost pasů, vstupních, výstupních a tranzitních víz a dalších podobných dokumentů.
    O tom, že by měl konzulární úředník právo vyslýchat osoby nastupující na území přijímajícího státu do letadla nebo vydávat leteckým společnostem doporučení, koho mají vyloučit z přepravy, není v úmluvě ani zmínky. V dohodě o bezvízovém styku (sdělení FMZV č. 521/1990 Sb.) jasně stojí, že pravomoc imigračních úřadů odmítnout osobě vstup na území druhého státu se vykonává na hraničním přechodu, což je v případě letecké dopravy cílové letiště. (TP)

  • Jsou to konzulární úředníci anebo imigrační úředníci? Jak uvádí výše zveřejněný dokument českého ministerstva zahraničních věcí, kontroly smějí provádět jen britští konzulární, nikoliv imigrační úředníci. Kavan se snaží tvrdit, že jde prý o úředníky konzulární, viz dnešní zpráva ČTK:

    Názory na to, zda Čechy na ruzyňském letišti kontrolují britští konzulární, či imigrační úředníci, o nichž česko-britská dohoda nemluví, nejsou jednotné. Dostál dnes hovořil o úřednících imigračních. "Jsme ujišťováni britskou stranou, že skutečně jde o konzulární úředníky," řekl však již dříve ministr zahraničí Kavan.

    List Guardian se však dotazoval ve čtvrtek odpoledne v Londýně na ministerstvu vnitra, zda jde na pražském letišti o konzulární či o imigrační úředníky, a tiskový mluvčí britského ministerstva vnitra mu sdělil, že jde o imigrační úředníky.

  • Hezký příspěvek tzv. demokratických států k padesátému výročí Ženevské konvence... Poznamenává Jiří Kopal:

    Treti odstavec letistni analyzy v BL na uvodni strane neni uplne presny, nebot Listina zarucuje v cl. 43 pravo azylu pro cizi statni prislusniky, nehovori se v ni (jako formalne demokraticky koncipovane pravni norme) samozrejme o tom, ze cesky obcan ma pravo na azyl v jine zemi, tim bychom dopredu absurdne v Listine zakladnich prav a svobod rikali, ze tu hrozi nebezpeci persekuce z duvodu prislusnosti k urcite skupine. Nicmene samozrejme, ze jde, jak pise pan Pinkava, o neumozneni vykonani prava zazadat o azyl, tedy vlastne o velmi rafinovane obchazeni Zenevske konvence o uprchlicich a tedy i mezinarodniho prava. Tato umluva zavazuje pristoupivsi staty (mezi nimi i CR a UK) a byla publikovana pod 208/1993 Sb. u nas. Cela zalezitost muze byt ovsem velmi slozitym interpretacnim problemem i pro profesory mezinarodniho prava verejneho. Podle meho pravniho nazoru oba smluvni staty porusuji

    Čl. 3

    Zákaz diskriminace

    Smluvní státy se zavazují dodržovat ustanovení této úmluvy vůči uprchlíkům bez rozlišování rasy, náboženství nebo zemi původu.
    Zenevske konvence. Tim, ze uz v zemi puvodu probiha nadstandartni a nestandartni kontrola, dochazi k diskriminaci podle zeme puvodu a dale samozrejme k diskriminaci na zaklade rasy. Tedy hned dvou ze tri taxativnich duvodu uvedenych v clanku 3 in fine.

    Bohuzel moznost jedince dovolat se poruseni teto umluvy neexistuje. Umluva zavazuje toliko staty jako subjekty mezinarodniho prava a jedinci jsou pouze destinatari vyhod z teto umluvy.

    Inu hezky prispevek tzv. demokratickych statu k padesatiletemu vyroci teto vyznamne mezinarodni smlouvy, ktere se slavi 28. cervence tedy v sobotu...

    Poznámka TP: Neměl jsem na mysli článek 43, ale článek 14, odst. 2, Listiny: Každý, kdo se oprávněně zdržuje na  území České [a Slovenské Federativní] Republiky, má právo svobodně je opustit. Z toho dovozuji, že Listina zaručuje rovněž právo požádat o politický azyl, neboť to lze podle mezinárodního práva učinit už na hraničním přechodu.

  • Skandál kolem imigračních kontrol v Ruzyni je ojedinělý v tom, že - možná také vlivem toho, že okurková sezóna je v plném proudu - média neustávají v tlaku na řešení problému, a tak i Jan Kavan, politik, který má ze všech členů vlády nejtlustší "hroší kůži" a veřejné mínění obyčejně zcela ignoruje, musí jednat na základě toho, co píší noviny a vysílá televize. "Ruzyněgate" je výjimečný i v tom, že média, jindy infantilní, vytvářející virtuální realitu a zaměřující se na účelové diskreditační nebo adorační kampaně, jednají dospěleji a rozumněji než členové vlády, kteří se ztrapňují jedním skandálním výrokem za druhým. (TP)

  • Amnesty International vydala hrůznou, globální zprávu o rasismu. Londýnské ústředí organizace Amnesty International vydalo včera autoritativní, konkrétní podrobnou zprávu o strašlivém porušování lidských práv v mnoha zemích světa v důsledku rasistických předsudků. Zpráva má něco nad 100 stran, jmenuje se "Racism and the Administration of Justice (Rasismus v justiční a policejní praxi)" a na internetu je k dispozici v angličtině zde. Jeden z našich příspěvků k tomu je zde.

  • Dozvěděli jsme se, že jedna podivná postava prý není tajný policista, nýbrž zaměstnanec Obvodního úřadu pro Prahu 2. Ale co ta kamera v jeho ruce? Máme tomu rozumět tak, že zaměstnanci veřejné správy mají za úkol dokumentovat pro svého zaměstnavatele průběh masových akcí? K čemu tyto záznamy slouží a kdo je archivuje a vyhodnocuje - a podle kterého zákona? (TP)

  • Pouhé dva týdny po Britských listech se rozhodla zveřejnit dokumenty o prodeji IPB i česká vláda. (TP)

  • Napsal Milan Šmíd v Louči:

    23. 7. odstartoval katastr nemovitostí na Internetu. Zatím jen částečně, jen pro ty, co si zřídili zákaznický účet a jen tam, kde to uvádí příslušný seznam (proč je organizován podle už neexistujících krajů?).

    Na Kolumbijské univerzitě mě kdysi učili, že takový katastr nemovitostí on-line je v USA významným a důležitým zdrojem investigativního reportéra. Ne tak u nás. Podle původního projektu jste si mohli zjistit vlastnictví pozemků jedné osoby jen v rozsahu jednoho okresu, po zásahu ochránce osobních údajů Karla Neuwirtha dnes jenom v rozsahu jednoho katastrálního území. Jestliže však policie, soudy, finanční úřady budou moci "proklepnout" nemovitosti jedné osoby v celé republice, budou tak činit volně nebo na základě zvláštního povolení? Já jenom abych věděl, koho bude muset investigativní reportér příště podmáznout.

  • Václav Havel dostane vyznamenání od společnosti CEELI, která zase dostane "za hubičku" Grébovku. Společnost CEELI hodlá 4. srpna Havla vyznamenat, viz http://www.abanet.org/media/jun01/ceeliawardhavel.html. Proč asi, ptá se Petr Bradáč.

  • Záznam pořadu Zátiší pražského Radia 1, jíž se účastnili Majid Majed a Tomáš Pecina, jsme vystavili ve formátu Real Media: verze pro modem 28K, verze pro modem 56K. Přehrávač Real Media je ke stažení např. zde. (TP)

  • Zveřejnili jsme tři dosud nepřístupné dokumenty týkající se prodeje IPB: smlouvu o prodeji, státní zárukudohodu o kompenzaci záruky. (TP)

    Galerie Britských listů

  • Do fotogalerií jsme doplnili mnoho nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO a letecké záběry z východních Čech. (TP)


    Hlavně nenápadně!

  • Zpřístupnili jsme galerii portrétů 42 "podivných postav", které za poslední rok doprovázejí různé pražské demonstrace.

  • Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. To je k dispozici zatím pouze pro prohlížeč Internet Explorer a pro Mozillu, na netscapové verzi se intenzivně pracuje. (TP)

  • Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Publikovali jsme působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje. (TP) - V reakci na tento dokument poslal Tomáš Pecina policii tuto Stížnost, v níž mimo jiné praví: (JČ)

    Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR poža­­dovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrin­sicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trest­ního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ocho­ten poskytnout poli­cii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedo­sta­vil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občan­ských práv, nikoli delikt­ním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořád­kové pokuty.

    Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde, v angličtině zde.

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Linka bezpečí v nebezpečné zemi

    Rada pro reklamu zakázala plakáty proti týrání dětí

    Fabiano Golgo

    Níže uvedené plakáty rozzuřily jakousi Společnost pro podporu rodiny, a tak se obrátila na  Radu pro reklamu, aby je zakázala. Tato Společnost si stěžovala, že by prý plakáty mohly vyvolat u dětí pocit, že jejich rodiče "jsou zlí".

    Asi není vůbec třeba dodávat, že si dítě těžko začne myslet, že jsou jeho rodiče zlí, jen na základě nějakého plakátu - pokud rodiče dítěti řádně věnují pozornost.

    Ale v Kocourkově se pozitivní iniciativy zakazují a bylo nařízeno, aby byly plakáty z metra odstraněny.

    Jméno Společnosti pro podporu rodiny mi připomíná, jak se vždycky používají slova pro nahrazení přesně toho, co ve skutečnosti chybí. Tak jsme mívali Německou demokratickou republiku, máme Demokratickou republiku Kongo - jde o názvy zemí, které neměly s demokracií naprosto nic společného. A taky i Společnost pro podporu rodiny zakazuje plakáty, jejichž účelem je posílení rodiny.

    Níže uvedené zcenzurované plakáty jsou nyní nahrazovány posledním zde uvedeným, tím s textem.


    Co znamená smrt Carla Giulianiho, demonstranta z Janova?

    Tržní mučednictví?

    Boj mezi globalisty a antiglobalisty je iracionální

    Tato úvaha Jeffa Sharleta vyšla v časopise Killing the Buddha. Shrnujeme.

    20. července zastřelil italský policista během ostrých potyček mezi policií a demonstranty během schůzky skupiny G8 v Janově muže jménem Carlo Guiuliani.

    Giuliani nebyl žádný světec - údajně byl už předtím několikrát stíhán, že vlastnil různé zbraně, a na policii hodil hasičský přístroj jako by to byl dělostřelecký granát. Jeho smrt ale zřejmě bude znamenat bod obratu pro tzv. "antiglobalizační" hnutí.

    Věk Giulianiho a policisty, který ho zastřelil - 23 a 20 - nám připomíná, že oba byli pouhými pěšáky v daleko větší válce. O co šlo v Janově - a, od bitvy v Seattle před dvěma lety, také při podobných demonstracích ve Washingtonu, v Praze, v Quebecu a v mnoha dalších městech - nebyla prostě jen ekonomika. Šlo o podstatu víry v éře nového tisíciletí.

    V deníku New York Times nazval Thomas Friedman ty, kteří se stavějí proti rozšiřování globalizace, zastánci "prázdné země", kteří nevědí, co se na světě děje. V podivné směsici arogance a zjevné rezignace tvrdí Friedman a další globalizátoři, že A) teď máme technologii a politickou moudrost, která nám umožní přinést prospěšný kapitalismus všem lidem na této planetě, a po jeho rozšíření se všude taky rozšíří demokracie a B) tato proměna je naprosto nevyhnutelná, všichni si na ni budou muset zvyknout.

    Tak jako globalisté, i antiglobalisté argumentují na základě směsice humanismu s faktory natolik nevypočitatelnými, že by klidně mohly být božské. Prohlašují, že globalizace není nevyhnutelná, ale je důsledkem soustředěného úsilí nejbohatších lidí na světě, kteří se snaží uspokojit všechny ostatní pár drobty, spadlými ze stolu.

    Například odměnou za to, že všechny státy otevřou všechny hranice nadnárodním korporacím, Světová banka nabízí nepřímé procento zisků místním vládám. Ať korporace z Prvního světa podnikají a my vám umožníme, abyste si mohli dovolit kupovat jejich výrobky. Udělejte prostor pro firmu McDonalds a my vám koupíme hamburger.

    Ale tato trocha soucitu, přimísená do ekonomiky volného trhu, nepovede k ukončení chudoby, argumentují antiglobalisté - s chudobou skoncuje jedině sociální spravedlnost. Potíž je, že na tom se taky teprve pracuje - nic není jisté ani předem zaručeno. Sociální spravedlnost se nedá naplánovat, musí se za ni bojovat.

    Rozdíl mezi těmito dvěma světonázory je tak ostrý, že není možno dosáhnout kompromisu. Mezi údajnou logikou stoupenců volného trhu a vášnivým postojem kacířů v ulicích neexistují jen politické neshody, ale přímo základní teologický rozpor.

    Na jedné straně máme globalisty a jejich velekněží - bankéře a diplomaty, kteří realizují plán přírody, proces, který je prý nezastavitelný. Na druhé straně máme množství proroků antiglobalizace - ekologické druidy, anarchisty, odboráře, pacifisty, politické vězně, chudé lidi a squattery jako Carlo Giuliani - velké množství lidí, kteří se z různých důvodů stavějí proti neoliberálním pokusům uvěznit všechno, co je živé a záhadné do souboru obchodních smluv a holdingových korporací.

    Globalisté hovoří otevřeně o nevyhnutelnosti, o zjevném cíli kapitalismu: "Budoucnost nastala už teď." A antiglobalisté na to reagují sborem nejistot, od naděje až po nihilismus. Budoucnost je jen budoucnost, je to něco, co nás čeká, něco, co můžeme pomoci vytvořit, něco, co teprve přijde.

    Obě skupiny jsou v jádru utopické. Globalisté jsou přesvědčeni, že kapitalismus jim umožnil zmocnit se božího ohně. Antiglobalisté argumentují, že geneticky pozměněná rajčata, přehrady na řekách a univerzální jazyk jménem obchod nás nijak nepřiblíží nebi na zemi.

    Obě skupiny využívají vzpomínek na dystopii. Po století velkých válek a genocidy, po století komunismu a fašismu, tvrdí globalisté, že jsme dospěli na "konec historie". Berlínská zeď se rozpadla. Zvítězil kapitalismus - jediný skutečný Bůh. Antiglobalisté jsou naproti tomu přesvědčeni, že poučením z dvacátého století musí být pokora. Nesní o hypermoderním světě, o němž kázali komunisté a fašisté a káží o něm kapitalisté, ale o mnoha malých světech a o pantheonu mnoha božstev, nadpřirozených i vědeckých.

    Ani globalisté, ani antiglobalisté nehovoří příliš často o náboženství, ale obě skupiny využívají rétoriky víry - nevyhnutelnost, nepoznatelnost, svátost (pro antiglobalisty je posvátná příroda v nejširším smyslu slova, pro globalisty je posvátná "neviditelná ruka" trhu).

    Dosud nepoužívala ani jedna skupina jazyka mučednictví - takový jazyk totiž bude konflikt eskalovat do takové míry, která zděsí pacifisty na obou stranách. Ale to se teď změní. Muži i ženy už zemřeli v boji o globalizaci, ale ten výstřel, který usmrtil Carla Giulianiho v Janově, je slyšet po celém světě a jeho ozvěna zní tiskem po celé planetě.

    Demonstranti si mohou být jisti jedinou věcí - Giuliani se stal první obětí ve svaté válce, která teprve začíná.


    Antikoncepční pilulky skutečně způsobují trombózu, absolutní riziko je ale malé

    V minulých dnech se znovu obnovila kontroverze ohledně souvislosti mezi antikoncepčními pilulkami "třetí generace" a úmrtími na trombózu. Analýzou několika studií bylo totiž zjištěno, že ženy, které berou antikoncepční pilulky, mají 1,7 krát zvýšené riziko, že se jim v cévách utvoří krevní chuchvalec, způsobující smrt.

    V Británii vznikla v říjnu 1995 panika poté, co vyšlo najevo, že vládní výbor pro bezpečnost léků se chystal doporučit ženám, aby přestaly brát antikoncepční pilulky s nízkým oestrogenem. Mnoho žen přestalo tyto pilulky brát a obvodní lékaři byli nepřipraveni - neměli informace, že mají ženy přejít na pilulky "druhé generace".

    Panika, která vznikla, vedla k mnoha nežádoucím těhotenstvím. Během prvních tří měsíců v roce 1996 bylo provedeno v Anglii a ve Walesu o 6198 více potratů než v předchozích třech měsících. Počet potratů stoupal až do roku 1998.

    Vládní Výbor pro bezpečnost léků se rozhodl ženy varovat na základě tří vědeckých článků, jeden z nichž byl napsán pro Světovou zdravotnickou organizaci.

    Někteří vědci, kteří se na těchto článcích podíleli - články vyšly až následujícího roku - byli šokováni. Jeden, kanadský profesor Walter Spitzer, se vydal do Londýna a tam obvinil britskou vládu, že způsobila nesmyslnou "epidemii úzkosti". Konstatoval, že je silně rozhněván, že britská vláda "zneužila pět let mé celoživotní práce".

    Doporučení britského ministerstva zdravotnictví bylo mezitím pozměněno, takže antikoncepční pilulky třetí generace jako Microgynon 30 a Ovranette jsou poskytovány ženám, avšak lékaři jim vysvětlují, že hrozí mírně zvýšené riziko vzniku krevních chuchvalců a trombóz.

    Nyní zveřejnil British Medical Journal článek, který shrnuje fakta ze všech dosažitelných studií a dochází k závěru, že jsou ženy vystaveny 1,7 krát zvýšenému riziku, že jim v cévách vznikne krevní chuchvalec a způsobí jim smrt.

    Práci provedla Jeanet Kemmeren a kolegové v univerzitním lékařském středisku v Utrechtu v Nizozemí.

    Autoři nového článku poukazují na to, že byl zpochybněn původní výzkum, který vyvolal zákaz antikoncepčních pilulek třetí generace.

    Článek shrnuje data ze sedmi studií, provedených v západních zemích od roku 1995. Zjišťuje, že existuje zvýšené riziko při užívání pilulek třetí generace. Absolutní riziko je ale malé.

    Úmrtnost je malá, konstatovali autoři. "I když je riziko malé, mělo by být vzato v úvahu při rozhodování, jaké antikoncepční pilulky používat."

    Autoři článku si povšimli, že existují rozdíly v míře rizika trombózy mezi studiemi, které se objednaly farmaceutické společnosti a mezi nezávislými studiemi. Riziko trombózy ve studiích, které nefinancovaly farmaceutické společnosti, bylo větší.

    Autoři poukazují na to, že podobné statistické rozdíly byly zjištěny ve studiích zkoumajících účinky léků proti bolesti a lékům proti nemocem srdce. Studie, které zaplatil farmaceutický průmysl, uvádějí riziko jako menší.

    V článku je také uvedeno, že možná existují další důkazy, že jsou pilulky třetí generace nebezpečné, ale ty se nedostaly k veřejnosti. Holandský rozhlas objevil letos v březnu studii, kterou si objednala farmaceutická společnost Wyeth, z níž vyplývá, že užívání pilulek vyvolává zvýšené riziko trombózy, ale firma se rozhodla ji nepublikovat.

    Avšak v redakčním komentáři poukazuje British Medical Journal i na to, že je možné, že zápornější výsledky nezávislých studií mohly ovlivnit předsudky vědců, kritických vůči farmaceutickým společnostem, stejně tak jako kladnější výsledky studií objednaných farmaceutickými společnostmi mohly být ovlivněny vstřícným vztahem jejich autorů k těmto firmám.


    PR v týdeníku Economist: Letní pohádka o pro dospělé

    "O slovanském slunečním králi"

    Markéta Mezlíková

    Po té, co jsem si přečetla nedávnou diskusi o klesající úrovni služeb cestovní kanceláře Fischer, zaujal mě jeden článek z 23. června tohoto roku. Dovolila jsem si parafrázovat některé zvlášť zajímavé pasáže z této pohádky o chrabrém Slovanském slunečním králi a jeho říši z pera lidových vypravěčů z Economistu. (Pro bývalé klienty p. Fišera jen na vlastní nebezpečí!)

    Bylo, nebylo….Za devatero horami v jedné daleké zemi kraluje nejenom Škoda, Budvar, ale i král slunce, Fischer. Václav Fischer si své místo v souhvězdí známých firem zaslouží i když má jenom cestovku. Vždyť je Čechy považován za nejúspěšnějšího podnikatele v zemi.

    Fischer je skutečně rarita mezi post-komunistickými magnáty: neúplatný, mluví tichým hlasem, je politicky nezávislý a místo toho, aby své zákazníky natahoval, klade důraz na služby. Náměstí každého českého města se skví modrobílým logem jeho cestovky. Uvnitř jeho zaměstnanci v uniformách nabízí výpravné brožury lákající za hranice všedních dnů do Acapulca nebo alespoň na Ibizu - to sice není na Západě nic neobvyklého, ale pro Slovany, kteří byli zvyklí na komunistické monopolní cestovní kanceláře a nyní prahnou po slunci, to je vítaná spotřební revoluce.

    Král Fischer strávil šťastné mládí v Praze, ale komunismus mu nikdy nesvědčil, a tak záhy odešel do Curychu a pak do Hamburku. Jeho strategie založená na "správné rovnováze mezi službami a cenou" se neminula úspěchem a cestovní kancelář, kterou v Německu založil se v roce 1985 vypracovala na páté místo co do velikosti.

    Když pak pan Fischer pohlédl na východ, na svou nově osvobozenou domovinu, pochopil dříve než všichni ostatní, jaké skvělé obchodní příležitosti se tam otevírají. Ve státních cestovních kancelářích byly služby popelkou a navíc byly tyto cestovky prošpikovány špióny a zapřisáhlými komunisty, kteří měli jen omezené obchodní kontakty v západní Evropě. V České republice však mělo cestování dlouhou tradici, na kterou bylo možno navázat. Například Václav Havel vzpomíná jak v dětství trávil prázdniny s rodinou na plážích v Belgii a v Itálii. Tato éra nadšeného cestování však skončila s nástupem komunismu. Místo toho po temných dnech Stalinismu přišla ke slovu nová tradice: hromadné turistické zájezdy pro všechny, samozřejmě jen v rámci komunistického bloku. I dělník z oceláren se mohl těšit na dva týdny v laciném hotelu na bulharském pobřeží.

    V devadesátých letech nebyli Češi bohatí, ale s dveřmi klece dokořán otevřenými bylo mnoho z nich ochotno věnovat značnou část svých příjmů na to, aby se konečně podívali do světa.

    Elegantní kancelář pana Fischera v centru Prahy s výhledem na divadlo, ve kterém se konala premiéra Dona Giovanniho, je na hony vzdálena kumbálku, který si pronajal hned po svém návratu. Pozorovatelé tvrdí, že příčinou jeho úspěchu byla ochota investovat do kvality v zájmu dlohodobé návratnosti. Z Hamburgu si s sebou Fischer přinesl i německou obchodní čestnost, které se tam naučil. Zatímco jiní provozovatelé cestovek klidně posílali své klienty do různých brlohů, jen aby co nejvíce vydělali, on se postaral o to, aby jeho klienti bydleli ve stejných hotelech jako lidé ze západní Evropy.

    [….]

    Největší okamžik Fischerovy kariéry přišel v roce 1997, když po devalvaci české koruny několik cestovních kanceláří zkrachovalo a následně několik tisíc českých turistů zůstalo ve Středomoří. Pan Fischer neváhal. Zariskoval a přivezl je všechny zpět na vlastní náklady (dělalo to 340,000 USD). To mu zajistilo velkou publicitu: většina těchto zachráněných turistů se pak stala věrnými Fischerovými zákazníky.

    Dovolená s Fischerem je stále nad možnosti kapes obyčejných Čechů. Průměrná cena zájezdu se pohybuje okolo 500 USD, což je mnohem více než průměrný měsíční plat. Ať je to jakkoliv, pan Fischer věří, že český trh čtyřnásobně vzroste a plánuje, že v roce 2005 prodá až 2 milióny zájezdů. Pomáhá mu také skutečnost, že jeho krajani se zajímají o cestování více než ostatní Středoevropané. "Jsou jako Němci. Rádi cestují. Mají rádi slunce a dobré jídlo a chtějí se opálit, " říká pan Fischer.

    […..]

    Popularita pana Fischera byla potvrzena v roce 1999, kdy se jako nezávislý ucházel o místo v Senátu. V kampani, která beze studu propagovala jeho cestovní kancelář, stejně tak jako jeho politickou orientaci (kterou byla slušně vyjádřena nechuť k vládnoucím politikům), byl zvolen rekordním počtem 71 procent hlasů, což nebyl špatný výsledek pro prvního kandidáta v historii země, který byl otevřený ohledně své homosexuality.

    V těchto dnech vede pan Fischer dvojí život: ráno kancelář a odpoledne pak rychlou chůzi přes Karlův most do Senátu. Mluví se o něm jako o možném prezidentském nástupci pana Havla. Není to pravděpodobné, ale ani nemožné: naděje pana Fischera byly v poslední době posíleny v jednáních za zavřenými dveřmi, která způsobila, že vypadá méně nezávisle. Možná si ho lide budou pamatovat více pro jeho účast v politice než pro jeho obchodního ducha.

    Konec příběhu aneb udatný král Fischer zvítězil nad zlým drakem a všichni tam šťastně žijí až dodnes.

    Poznámka JČ: Economist bývá hodně zaslepen pravicovou volnotržní ideologií, a pak to dopadá takhle.:)


    Za modrým obzorem: Recenze pozdní prvotiny Martina Štumpfa

    Ztracený svět rozpaků, nepochopení a poetických iluzí

    Petr Jánský

    Všechno špatné k něčemu dobré. Kdyby Grulich nevykopl Štumpfa z Ministerstva vnitra, nedostal by Martin Štumpf (1939) nápad sepsat paměti. Nazval je poeticky ZA MODRÝM OBZOREM, podle šlágru, který za doprovodu orchestru Karla Vlacha pěly v roce 1947 sestry Allanovy: “Kdopak ví, co je tam, kam se dívám/ kdopak ví, co skrývá cizí zem/ Celý svět iluzí které skrývá/ celý je za modrým obzorem (text J. Moravec). Paměti vyšly nejprve v samizdatové edici Makovice (1999), posléze v nakladatelství Votobia Praha (2001), obálka a grafika Martin Dyrynk, deklarovaná, avšak neexistující předmluva Petr Žantovský. Upozornil na ně Jan Rejžek v Katovně (knihu jako takovou pochválil, ale zhrozil se nad nedbalou redakční prací).

    Kniha je rozdělená do dvou dílů, druhý díl má podtitul Ty kolo, já rádio. Zapsání útržkovitých vzpomínek je obohaceno životními moudry a desítkami humorných příhod. Autor sám dílo charakterizuje jako spisek, tečku za prapodivným životem, memento pro potomky, slátaninu, konfesi provinilého kořalečníka, cosi závažně moudře veselého. “Píšu jak to vidím svým vnitřním zrakem a srdcem, mohu se mýlit, vědomě nelžu.” Volí formu zpovědi, místy až sebemrskačskou, jazyk lidový, občas funkčně vulgární (za což se omlouvá). V životě se dopustil Velehříchu, knihou se veřejně kaje a tajně doufá, že mu bude odpuštěno.

    Na svět přišel v bolestech. Ne svých, ale maminky, kterou se snažil gynekolog uklidnit poukázáním na velkou hlavu, jistě související s budoucím géniem. Protože dítě jevilo skony spíše opačné, musela si maminka několikrát za život ulevit slovy: “Ten gynekolog, to byl ale blbec.” Martínek prožil dětství střídavě na pošumavském venkově v Lešišově, kde U Rajtmajerů získal základní životní orientaci na restaurace nižších cenových skupin (tzv. zaplivanky) a v Praze, kde chodil do školy. Maminka fackovala dítě s láskou, leč některým pohromám nezabránila. Když se Martínek ve škole vysmrkal do pionýrského šátku, což se rovnalo vlastizradě, neváhala ani vteřinu a syna se před krávou soudružkou učitelkou rázně zastala: “No co, zapomněla jsme mu dát kapesník. To se měl podle vás vysmrkat do ruky nebo do košile?” Nezdařená maturita byla však i na ní silná káva - smutně konstatovala: “Můj syn je jeden z 25 největších blbců v Praze”.

    Tatínek byl obchodním příručím, který se léty vypracoval na zdatného obchodníka s potravinami. Nezištně zásoboval jídlem nejen rodinu, ale za války i Židy (což nebylo bez rizika), za totality pak disidenty a potřebné ve svém okolí. Jeho snem bylo zajistit rodinu tak, aby Martínek a Evička (sestra) nemuseli už nikdy pracovat. To se nepodařilo, neb u komunistů práce šlechtila a kdo to nechápal (tj. neměl razítko v občance) dopouštěl se trestného činu příživnictví. Jediná drobná neshoda mezi vzácnými rodiči Štumpfovými byla v rozdílném politickém přesvědčení. Tatínek volil před únorovým pučem národní socialisty, maminka komunisty (otcem fackovaná rodička se bránila pro MŠ legendárním výkřikem: “Moje politický přesvědčení ze mě stejně nevyfackuješ, blbče!”). Není divu, že MŠ byl tímto rozkolísáním rodinného zázemí tak frustrován, že již jako sedmiletý vběhl na prvního máje z chodníku do průvodu a zcela bezděčně (jak se MŠ domnívá) se přidal ke komunistům. My víme, že došlo na Freuda a jak z následujícího vyplyne, nebylo to naposled.

    Čas her a malin nezralých, to byly knihy (Rodokapsy, Rychlé šípy, Junák, Vpřed, foglarovky, kultovní rodinné romány o Tygrech pana Božka, od Jindry Topiče Ferlinghetti, Kerouac, Ginsberg. Kafka, Škvoreckého Zbabělci). Filmy (Laurel a Hardy, Chaplin, Perutě pomsty, Guadalcanal, Třicet vteřin nad Tokiem, 5 Sullivanů, Zasněžená romance, Alibaba a 40 loupežníků, atd.), hudba (Mugraueři, Glenn Miller, V+W, S+Š, Bill Haley, atd., aktivně klavír, kytara, banjo a bicí), výtvarné umění (Dalí, Štyrský, Toyen), rádio (Munich a celý život RFE), hry (Přijela tetička z Ameriky, Polívka se vaří, Na řemesla, Král vysílá svoje vojsko, atd.), sport (nemehlo - při fotbale v bráně, v hokeji i v útoku, v Sokole ve 20. družstvu, chvíli střílel z luku, sletěl z nehybného koně, kolo rodiče nekoupili - otec byl svědkem nehody), studentské spolky (Sayeros) a taneční (o přestávce zdrhnul a už se nevrátil). Výraznou zálibou byla poesie -zůstala po celý život - a fotografování. Artefakty shlédl mladý Balík, tehdy pomocný režisér Anny proletářky, a lákal MŠ na Střední filmovou školu. Rodiče byli neotřesitelně proti a teprve po čase se od matky dověděl pravý důvod: “chodil k nám do kšeftu kupovat Špejbl (herec malých rolí) a ten říkal, abychom tě tam v žádným případě nepouštěli, že všichni filmaři strašně chlastaj a neustále se kurvěj.”

    Po gymnáziu, krátkém neúspěšném pokusu na nástavbovém kursu a praxi pomocného dělníka, MŠ rukuje na podzim 58 do Zemianských Kostolan, okres Prievidza. U vlaku se potkává s Otou Strnadem. Stávají se kamarády na život a na smrt a vojnu, tu zelenou ztrátu času, věrně táhnou spolu. V krčmě U Horvátky přichází o zub - kvůli těm “nevinnejm kurvám drátenickejm“; flétničku (“oný bazmek”) nosil pořád v kapse; zkoušku na kuchaře (znojemská roštěnka) měl za tři – “móc kyslé, Štumpfu”; pro nácvik spartakiády nabídl svůj sovětský hudební kombajn; chlastací období - udavačský dopis tátovi. Ve střízlivých chvílích uvažují s Otou o vysoké škole. Právnická fakulta je spojena s podmínkou: “Stúpítě do KÁESČÉ!” Vnitřní boj to byl, i vzhledem k výše uvedenému Freudovi, předem prohraný a tak “po několika těžkých flámech jsme to vzdali, podepsali a do skonání věků se tak vyřadili ze společnosti slušných lidí.” (patrně se jednalo o kandidaturu, členem strany byl MŠ od r. 1961, pozn. PJ). Sestra se to někde dověděla a práskla tatínkovi: “Byl strašně smutnej, nedal mi sice kufry za dveře, ale co řekl, bylo horší - tos neměl dělat, vždyť já bych tě uživil, ty chudáku ...”

    Studium na právnické fakultě za totality nemělo valný smysl. Právo bylo rudé, ke zkouškám stačilo přistoupit třídně (“súdruhovia, máte v poriadku stranické príspevky?”). Sudý měsíc výuka, lichý měsíc praxe – sbližování s dělnickou třídou. Štamgasti hospody Pod Památníkem – “razíme zásadu, že na symfonickém koncertě se mezi větami netleská a s malejma se neťuká”. Studenti popíjeli s asistenty, občas se podařilo udělat zkoušku v hospodě. MŠ se fláká na katedře politické ekonomie jako pomvěd (pomocná vědecká síla), dokonce povyšuje na pomocného asistenta s nabídkou, že by mohl na katedře zůstat. Nepřijímá místo placeného funkcionáře VŠ výboru ČSM, přechází na dálkové studium a nastupuje do Díla, podniku Českého fondu výtvarných umění, kde má na starosti vymáhání pohledávek za splátkový prodej obrazů. “Nakonec jen blbec Rohlík s 15 reprobacemi promuje v termínu, my s Otou až na podzim” (diplomka Postavení inteligence ve společnosti).

    Tady končím s prozrazováním obsahu; koho zaujal, jistě si knihu přečte a doví se více, třeba o polistopadových poměrech na Ministerstvu vnitra (viz druhý díl). Podstatnější jsou myšlenky, kterými se MŠ v té době a letech příštích zaobíral: “Zlo je lidstvu dáno do vínku patrně geneticky, o čemž m.j. svědčí stabilní preference KSČM. Geny fungují spolehlivě, byť obskok. Jsem Urbanová - sebejistota v hajzlu. Všechno souvisí se vším. Některé problémy se časem vyřeší samy. Citrusový fernet - málem jsem se poblil. Kamarádi zdrhli, nepomohli. Skoro nikdo už neposílá svému drakovi papírek s přáníčkem. Na co být hrdý? - kromě Husa, legionářů, zahraničních vojáků, Mašínů otce a synů, Palacha, Zajíce, Vladivoje Tomka, polarografu a tak. Až z těchto pamětí se dovídám, jaký jsem byl budižkničemu a srab. Les je pomalu vymýcen, dopište mě k tomu výkazu ztrát, až se Čas naplní.”

    K myšlenkám takřka filosofickým se druží i úvahy politické: “Celá padesátá léta byli lidi přesvědčení, že nás osvobodí Američani. Na US Army jsme čekali jako na druhý příchod Kristův. Poúnoroví komunističtí zloduši stačili pověsit na své oprátky i veškeré tradice. Mašínové vzali osud do svých rukou a národ, místo aby jim je pozlatil, je nyní zatracuje. Komunistické sekretariáty odčerpaly jen setinu toho, co se dnes vynakládá na byrokracii. Posíláme vzájemně své Rumly a Klause do propadliště dějin. Když jednou rozkvete svoboda v srdci člověka, bohové s takovým člověkem nic nesvedou (J. P. Sartre). Dnešní doba je jiná, postmoderní - nebylo by lépe zvolit řešení hrabalovské? V exilu se uchytili i větší blbci, včetně Kavana. Háchu, dementního věchýtka, nechali Beneš s Gottwaldem chcípnout v base. Zločiny komunismu nebyly jen ty strašně zjevné. Popřevratový Břevnovský klášter byl k dispozici StB k poklidné likvidaci agentských a udavačských písemností.“

    Postav projde paměťmi nepřeberné množství (Jindra Topič, Václav Irmanov, Anastáz Opasek, Václav Malý, Ota Strnad, Grulich, Egon Lánský, Jan Ruml, Dana Němcová, Michal Novotný, Martin Dyrynk, básníci Jarda Horálek a Josef Thér, publicisté Jiří Černý, Jan Rejžek a desítky dalších figur a figurek.). Zastavím se u přítele největšího, Karla Kryla. Znali se už za totality - “sedávali jsme s Karlem a opatem Opaskem v bavorských restauracích a popíjeli pivo”. V listopadu 89 umřela Karlovi maminka, dali mu jednodenní vízum na pohřeb. Alena (žena MŠ) zařídila místo Václava Havla, aby Karel mohl zůstat. V té době se samovolně rozložil totalitní režim (sametová revoluce). Kryl se okamžitě hlásil k Havlovi do služby. Ten řekl: “Běž a zpívej!” Havel nepochopil, že KK měl daleko vyšší ambice, vzděláním, životními zkušenostmi a politickou předvídavostí by byl politik par excellence. To se KK dotklo a od těch dob měl vůči Havlovi averzi. Nicméně šel a zpíval. Společný zpěv hymny s Karlem Gottem na Václavském náměstí si do smrti vyčítal. Se smutkem a trýzní sledoval postupný rozklad Listopadových ideálů, dokonce začal cítit socdemácky. Zemanovi věnoval píseň Demokracie (“král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem“). Pak začala hvězda KK padat. Při oslavě odchodu posledního sovětského vojáka z ČR organizátoři Kocáb a Zapletal ani nepozvali autora písně Bratříčku, zavírej vrátka na hlavní pódium. Smrt byla asi zákonitá, Karel se trápil. Zemřel na infarkt a taky trochu studem za český národ. Neuvěřitelně mnoho udělal MŠ s přáteli pro zachování odkazu KK, zdá se však, že to stále ještě není dost. Posmrtný řád pro KK zařídil Ivan Medek.

    V recenzi se očekávají výtky a tvrdá slova (viz Jan Patočka: Za mokrým obzorem, Revue Proglas 5-6/2001). Nenacházím jich. Nebudu rozvádět Jana Rejžka o hrubě odfláknuté práci nakladatelství Votobia a Petra Žantovského zvlášť. Snad bych jen pro další vydání doporučil zkrácení textu o některá těžká deliria, i když právě v “úvodu do teorie a praxe pijáctví” je MŠ mistrem a učitelem nad jiné povolaným. Jen za tu Pyšnou princeznu a bratry Nedvědy mu vytýkám, že se nezmínil např. o Antichartě, že nepojednal názorněji únorový puč (dnes komunisti směle tvrdí, že se jednalo o demokratické převzetí moci) a že mezi národní hrdiny nezařadil K. H. Borovského a Karla Hašlera. Na Jana Rumla mám zcela jiný názor.

    Jak vidno, MŠ není postava jednoduchá, jako není jednoduchá doba, v níž žijeme. Jeho spisek není slátaninou, jak se nám snaží namluvit. V prvním plánu díky své sloní paměti připomene jemné detaily doby dávno minulé (mně např. kuličku na vodotrysku ve střelnici), v dalších plánech pak zabíhá přes umění, poesii a náboženství až k samé podstatě bytí a smyslu existence. Tento veskrze kulturní člověk, obrněný vulgární slupkou, chrání své citlivé nitro pro život příští. Život vezdejší - svět rozpaků, nepochopení a poetických iluzí - již zvolna nechává mizet za modrým obzorem.

    Poznámka JČ: Tvrdé slovo dodám já: z recenze je zjevné, že se Štumf komunismem ničím nepoučil a zůstal paradoxně obětí stejně totalitního myšlení jako komunističtí zločinci, které kritizuje. Např. věta: "“Zlo je lidstvu dáno do vínku patrně geneticky, o čemž m.j. svědčí stabilní preference KSČM" je až pozoruhodně omezená: stabilní preference KSČM jsou způsobovány mnohými faktory, velmi nepravděpodobně však pseudofilozofickým úsudkem pana Štumpfa, že "je zlo lidstvo dáno do vínku geneticky". :)


    Cynická buzerace Čechů britským imigračním úřadem na britském území nikomu nevadí?

    Martin Šorm

    Pročítaje komentáře komentářů k tomuto tematu - stále nejsem přesvědčen, že pouhým přesunutím HMIS kontroly do Prahy nastala nějaká změna, která by stála za řeč. Dokud imigrační úřad na britských hranicích deset let ponižoval a buzeroval české občany, a denně někoho poslal bez udání důvodu zpátky - to žádným ochráncům lidských práv nevadilo, a za to se nikdo nestyděl. Jejich dnešní pseudohumanistické mektání o perzekuci Romů je proto možná mediálně atraktivní - ale pro toho kdo prošel (nebo neprošel) britskou immigrační kontrolou, má velmi malou důvěryhodnost.

    Řekněme však, že dnešní status kontrol v Praze, (proti kterému já osobně nic nemám), bude pod vlivem rozpoutané hysterie zrušen. Co se asi stane?

    Aniž bych se cítil povolán soudit je-li to dobře nebo špatně - je zřejmé, že Británie se o české Romy starat nechce a nebude, azyl jim stejně neudělí, a udělá i vše pro to, aby se do země vůbec nedostali. Jaký si pro to najde důvod a legislativní proceduru je celkem jedno, protože nemusí-li mít imigrační úředník pro odepření vstupu veřejně kontrolovatelný důvod, je lhostejné zda dá průchod svému rasismu v Praze nebo v Heathrow - ale nikdy ho tam nevpustí.

    Všichni se pak shodují na tom, že jedinou alterantivou předsunutí immigrační kontroly na pražské letiště je zavedení vízové povinnosti. Přemýšlím - má-li imigrační úředník absolutní a bezbřehou moc rozhodnout o vpuštění/nevpuštění žadatele do země, a to i bez udání důvodu - jestlipak existují nějaké parametry, kdy žadatel MUSÍ dostat vízum? Neexistují.

    I kdyby nerozhodovali podle barvy kůže (ale to oni ano, jak dokázala ČT), už tohle je diskvalifikuje jako úředníky demokratického státu. Takže co se stane, když namísto předsunutých immigračních kontrol budou všichni žádat o víza? Vsadím se, že stejně žádný cikán vízum nedostane (na žádosti je fotka) - protože ani k získání víza nejsou deklarované jasné parametry, na základě kterých by měl žadatel na vízum vymahatelné právo. A kdyby nějakého přehlédli a vízum mu dali - immigrační úředník, v Heathrow se postará o zbytek, protože ani s vízem ho tam pustit nemusí; a opět bez povinnosti udat důvod.

    Takže každého žadatele, (ať už o dovolenou nebo o azyl) to bude stát o pár stovek navíc, Romové se stejně do Británie nedostanou - ale nebude to tak mediálně atraktivní, jako úředník HMIS na letišti v Ruzyni. Navíc se skrytím vízového procesu v hlubinách esoterické ambasády znemožní jakákoliv kontrola o rozsahu protiromského britského rasismu - nepovede se žádná statistika o počtu odmítnutých romů, protože to přece není kritérium.

    Ale všichni budou hepy, jak jsou politicky korektní - a Romů, z nichž nikdo vízum nedostane, se už pak nikdo nezastane, protože to nebude tak mediálně atraktivní. Stejně jako se už pak nikdy nikdo nezastane buzerovaných Čechů na britských hranicích, kteří nadále budu vystaveni nekontrolovatelné moci všemocného úředníčka. Míním, že jestli Váš patologický humanismus chce dosáhnut tohoto stavu, měl byste to říct narovinu.

    A proto Vás (i všechny bijce za údajně pošlapávaná práva Romů) vyzývám, abyste využili této příležitosti, a protestovali proti bezbřehé a naprosto neprůhledné moci imigračního úředníka, rozhodnout v neprospěch žadatele i BEZ UDÁNÍ DůVODU. Teprve transparentní seznam parametrů, po jejichž splnění má cestovatel na vstup do země právo, teprve spoutání zvůle imigračního úředníka pod veřejnou kontrolu - teprve toto opatření nás (bez ohledu na barvu pleti) může ochránit před buzerací a rasismem britských úřadů.

    Jestli teda o TOHLE někdo stojí víc, než o jalové povykování nad jedním z důsledků skutečného merita problému. Tohle je totiž to svinstvo. A pořádné. A už dlouho - a kdy jste se proti němu ozval? (Předem děkuji za odpověď.)


    Oznámení:

    Politická výzva Petra Cibulky

    Petr Cibulka, předseda politické strany Pravý blok:

    Běžme tentokrát všichni k volbám

    ale NEVOLME parlamentní strany!!!

    VŠECHNA MOC PRO VŠECHNY!!!


    Hlavní body zprávy 8. sněmu Pravého Bloku:

    1) Účastníci 7. sněmu Pravého Bloku uložili dne 27.01.2001 Republikovému předsednictvu P. B.:

    a) Uspořádat do 6 měsíců další sněm Pravého Bloku, který by dopracoval aktualisovaný program P.B. "VŠECHNA MOC PRO VŠECHNY"

    Motto:

    Pokud se dokážeme udržet

    na straně dobra

    NEMÁME SE ČEHO BÁT!

    Republikové předsednictvo náš politický program VŠECHNA MOC PRO VŠECHNY připravilo z podkladů, které dodaly jednotlivé programové pracovní komise. Kvalita práce členů těchto komisí byla velmi rozdílná, proto i předkládaný návrh programu Pravého Bloku není zcela vyvážený. Na druhé straně jsme se snažili z dodaných návrhů důsledně vyřazovat všechno, co voliči nachází už po mnoho let v programech ostatních politických stran jako prázdné proklamace a soustředili jsme se naopak na ty principy a myšlenky, které v obvyklé politické nabídce nikdy nenajdeme. NAŠIM CÍLEM JE VYTVOŘIT SYSTÉM POSITIVNÍ SELEKCE, TEDY SYSTÉM VÝBĚRU PODLE STUPNĚ DOSAŽENÝCH POSITIVNÍCH LIDSKÝCH HODNOT, VE KTERÉM BY BYLO VÝHODNÉ BÝT ČLOVĚKEM SAMOSTATNĚ MYSLÍCÍM A SAMOSTATNĚ JEDNAJÍCÍM, MRAVNÝM, OTEVŘENÝM, ODVÁŽNÝM, SPRAVEDLIVÝM, PRACOVITÝM, POCTIVÝM, PRAVDOMLUVNÝM, PODNIKAVÝM A ZODPOVĚDNÝM A NA DRUHÉ STRANĚ NEVÝHODNÉ BÝT ČLOVĚKEM NEPOCTIVÝM, LÍNÝM, SOBECKÝM, ZBABĚLCEM, LHÁŘEM, ZLODĚJEM A PODVODNÍKEM. ABY UŽ NIKDO NEMĚL DŮVOD TVRDIT, ŽE V TÉTO ZEMI SE ZLO VYPLÁCÍ, ABY U NÁS UŽ KONEČNĚ BYLO DOBRO ODMĚŇOVÁNO A ZLO TRESTÁNO. TEDY NE NAOPAK, JAK TO PO DESÍTKY LET VIDÍME VŠUDE KOLEM SEBE. PROSTĚ MY VÍME NAPROSTO PŘESNĚ CO CHCEME, A O TOM SE MŮŽE KAŽDÝ NA VLASTNÍ OČI PŘESVĚDČIT A NAVÍC VÍME, JAK TOHO DOSÁHNOUT.

    Celá koncepce předkládaného programu VŠECHNA MOC PRO VŠECHNY se důsledně snaží vycházet z filosofie PREAMBULE našeho programu. Tato PREAMBULE považuje za ZÁKLADNÍ podmínku pro dosažení positivních změn v naší zemi ZMĚNU POMĚRU SIL mezi demoralisovanými držiteli bývalé i současné politické moci, což je prakticky totéž, a občany - daňovými poplatníky, kteří si představitele systému ze svých daní tvrdě platí, aby jim tito za jejich peníze poctivě SLOUŽILI. Jak to u nás v tomto směru vypadá vidíme všichni kolem sebe... Této změny je však možno dosáhnout, použijeme-li fotbalové terminologie, jedině změnou politického hřiště, na kterém dnes s námi držitelé politické moci, bez jakékoliv odpovědnosti, hrají - ZA NAŠE PENÍZE - svoje hrátky, dále změnou současných diskriminačních pravidel této hry i způsobu výběru soudce, který by měl nezpochybnitelný mandát a důvěru - ne držitelů a správců CENTRALISOVANÉ moci nad lidmi, ale občanů - daňových poplatníků, kterým má tato moc SLOUŽIT. Základem a těžištěm politického systému, o který usilujeme, je člověk - občan - daňový poplatník - jeho RODINA a OBEC/polis. Je přímá vazba mezi českou obcí = řecká polis a politikou. ZAJÍMAT SE O POLITIKU ZNAMENÁ ZAJÍMAT SE O VĚCI OBCE. Co bychom byli za lidi, kdybychom se nezajímali o věci SVÉ obce, SVÉ země, SVÉ planety a tedy o SVÉ nejvlastnější záležitosti??? V ŽIVOTĚ PRUDCE A NEROVNOMĚRNĚ SE ROZVÍJEJÍCÍHO LIDSTVA EXISTUJÍ UŽ PO STALETÍ PROBLÉMY, NAPŘÍKLAD ODSTRANĚNÍ NEJPALČIVĚJŠÍ HMOTNÉ, MRAVNÍ A DUCHOVNÍ BÍDY, KTERÉ JSOU V PODMÍNKÁCH ROZDĚLENÉHO SVĚTA NEŘEŠITELNÉ. ODPOVĚDÍ NA TUTO VÝZVU MŮŽE BÝT JENOM SVĚT, SJEDNOCUJÍCÍ SE NA PRINCIPECH POLITICKÉHO A GEOGRAFICKÉHO POLYCENTRISMU A NA NEJVYŠŠÍCH POSITIVNÍCH DUCHOVNÍCH A MRAVNÍCH ZÁSADÁCH.

    PRVNÍ PODMÍNKOU jakékoliv positivní změny je však DECENTRALISACE MOCI POLITICKÉ = DECENTRALISACE MOCI FINANČNÍ = DECENTRALISACE MOCI INFORMAČNÍ / DESINFORMAČNÍ a to v místním i globálním měřítku. A o to právě usilujeme. Tedy o naprostou OTEVŘENOST, PRŮHLEDNOST A KONTROLOVATELNOST politického systému, včetně politických stran, a to na KAŽDÉ úrovni a rovněž KAŽDÉHO, KDO JE PLACEN Z PENĚZ DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ. Musí být prostě vidět na každou korunu, za kterou si svobodný občan - svobodný daňový poplatník, za své ZAPLACENÉ daně ZAJIŠŤUJE a tedy KUPUJE, SLUŽBY od SVÉHO státu, SVÉHO regionu nebo SVÉ obce. Musí být zajištěna ÚČINNÁ KONTROLA kvality poskytovaných služeb včetně práva URČOVÁNÍ JEJICH ROZSAHU, požadované KVALITY a tomu odpovídající FINANČNÍ NÁROČNOSTI pro plátce daní - občany. Musí být zaručena i snadná VYMAHATELNOST jak těchto služeb, tak i jejich kvality. Prostě TEN KDO PLATÍ, TEN I ROZHODUJE A KONTROLUJE a jeho rozhodnutí je ve vztahu k těm, které si platí, konečné a neodvolatelné. Suverenita vlastního státu, vlastní země a vlastního národa je tedy odvozena od nejvyšší suverenity svobodného občana - svobodného daňového poplatníka. Svobodný a suverenní stát, země a národ je tedy dobrovolné sdružení svobodných a suverenních lidí. Nejsou-li občané-daňoví poplatníci svobodnými a suverenními správci svých vlastních záležitostí, je-li svobodná a suverenní pouze vládnoucí oligarchie, pak takový národ, země a stát nemůže být pro své obyvatele ani svobodný, ani suverenní, protože jim prostor pro opravdovou svobodu a suverenitu nedokáže zajistit!!!

    Náš program VŠECHNA MOC PRO VŠECHNY usiluje o decentralisaci politické moci, to znamená i decentralisaci peněz, které si občané ze svých daní nashromáždili k lepšímu uspokojení svých potřeb. Všechno, co je možné rozhodovat na místní úrovni, tedy co nejblíž občanům-daňovým poplatníkům a tedy plně pod jejich kontrolou, je nutno rozhodovat tam a teprve to, co na místní úrovni efektivně rozhodovat nelze, je občany dobrovolně delegováno na vyšší samosprávnou jednotku. Takovým způsobem, aby bylo zajištěno rozhodování a financování ve prospěch opravdu všech. Tedy ne tak, jako je tomu doposud, kdy někde vysoko nad námi v úřednických kabinetech, kam ani nedohlédnem, rozhodují anonymní lidé, kteří se nikomu z obyčejných občanů, kteří tvoří 99% obyvatelstva a tohle všechno ze svých daní platí, nezodpovídají a kteří navíc o nás rozhodují podle nám naprosto neznámých a námi nekontrolovatelných kriterií. Jde o omezení přerozdělování našich daní jejich rukama, v jejich zájmu a navíc i pod jejich kontrolou, tedy opět o PRŮHLEDNOST, KONTROLOVATELNOST A VYMAHATELNOST.

    NEHLEDÁME A ANI NENABÍZÍME POLITIKY, KTERÉ NELZE KOUPIT ANI ZASTRAŠIT. Víme, že takoví lidé by byli už napůl svatí a ty u nás zřejmě nenajdeme. Usilujeme naopak o prosazení STARÝCH a osvědčených SYSTÉMOVÝCH politických prvků americké a švýcarské demokracie, jako je SKUTEČNĚ DEMOKRATICKÝ VOLEBNÍ ZÁKON BEZ JAKÝCHKOLIV DISKRIMINAČNÍCH, AŤ UŽ FINANČNÍCH NEBO ADMINISTRATIVNÍCH, OMEZENÍ, referenda na všech úrovních a o všech tématech včetně ústavy a zákonů příjmaných parlamentem, i o tématech daňových a rozpočtových, jako je tomu například ve Švýcarsku, dále přímá volba a přímá ODVOLATELNOST presidenta, poslanců alespoň jedné komory parlamentu - volené ve velmi malých JEDNOMANDÁTOVÝCH obvodech VĚTŠINOVÝM jednokolovým (!!!) systémem, přímá volba a přímá odvolatelnost starostů měst a obcí, ředitelů místní policie, místních soudců a rozhodujících správních úředníků přímo občany - daňovými poplatníky, nad kterými by měli vykonávat své politické, policejní, soudní a správní pravomoci a které si občané ze svých daní tvrdě platí, aby jim tito - jimi vybraní lidé - za jejich peníze poctivě sloužili. Tyto ZÁKLADNÍ principy KONTROLY POLITICKÉ MOCI ZDOLA, tedy ze strany všech svobodných občanů - svobodných daňových poplatníků, doplněné o princip KONTROLY POLITICKÉ MOCI SHORA, tedy ze strany DUCHOVNĚ, mravně i profesně nejvyspělejších bytostí, jsou obsaženy v PREAMBULI našeho politického programu. Duchovně a mravně nejvyspělejší osobnosti, vybírané stavovskými profesními komorami a zejména duchovními společenstvími podle zvláštních vysokých kriterií, by měly zaujmout své místo právě v horní komoře parlamentu nebo k tomu zvlášť vytvořené a na rozdíl od parlamentu velmi málo početné "radě moudrých" (např. dvanáctičlenné). Ta by tvořila nejvyšší článek jinak standardního zákonodárného parlamentního řetězce v klasickém ústavním uspořádání s poměrně omezenými pravomocemi. Tato "rada moudrých" (nebo "presidentská rada") by byla obdobou Sněmovny lordů, britské horní komory parlamentu, která rovněž nebyla po staletí demokraticky volena, ale doplňována na základě aristokratických tradic, díky nimž se nakonec Velká Británie stala výkladní skříní demokracie. Horní komora parlamentu - senát, nebo i zatím neexistující "rada moudrých", by u nás měly být početně redukovány, podstatně lidsky zkvalitněny a vybaveny silnějšími pravomocemi, vyvažujícími základní rozpor každého demokratického politického systému, tedy rozpor mezi MNOŽSTVÍM a KVALITOU, kdy hlas nejhloupějšího občana této planety má v procesu demokratických voleb naprosto stejnou váhu, jako hlas nejmoudřejšího obyvatele planety Země. Podle toho náš svět taky vypadá... Místo voleb by tedy byl tento poslední ústavní zákonodárný článek naplňován a obnovován KOOPTACEMI, stejně, jako byl kooptacemi doplňován lidmi z OBČANSKÉHO FÓRA komunistický parlament počátkem roku 1990. Tito nepočetní senátoři by navíc mohli být plně placeni těmi, kdo by je do horní komory parlamentu vyslal. Uvedenou reformou, výrazným zefektivněním a zlevněním systému politické demokracie země, a to v řádu miliard, systému, který chápeme jako vládu lidu, s lidem a pro lid, bychom chtěli docílit VTAŽENÍ VŠECH OBČANŮ KTERÉ TO ZAJÍMÁ, VČETNĚ TĚCH NEJKVALITNĚJŠÍCH - SKUTEČNÝCH NOSITELŮ SVĚTLA, NEMAJÍCÍCH ZA SOUČASNÉHO SYSTÉMU NAVRHOVÁNÍ A VÝBĚRU ŠANCI, DO PROCESŮ ROZHODOVÁNÍ. Protože nás všech se to týká, my si tohle všechno ze svých daní platíme a vyřazovat z podílu na rozhodování ty nejkvalitnější z nás je proti našim nejvlastnějším zájmům.

    Veškeré zde uvedené principy jsou v koncentrované podobě obsaženy v tradiční PREAMBULI našeho politického programu. Jsou určeny k tomu, aby učinily stávající hermeticky uzavřený a mravně degenerovaný mocenský systém OTEVŘENÝ a ze strany občanů - daňových poplatníků PRŮHLEDNÝ A KONTROLOVATELNÝ. V takovém PRŮHLEDNÉM A KONTROLOVATELNÉM politickém prostředí, VYSOCE PROPUSTNÉM jak směrem nahoru, pro ty nejlepší a nejpoctivější, tak i směrem dolů, pro ty kteří ztratili důvěru občanů - daňových poplatníků a byli odvoláni, by pak mohli dobře fungovat i velice nedokonalí lidé, podléhající všem pokušením, jenž moc nad lidmi a jejich penězi nabízí. Tito lidé by se však museli chovat téměř jako svatí, protože by v takto politicky průzračném prostředí bylo NA KAŽDÝ JEJICH KROK ze všech stran příliš dobře vidět. Pokud by se přesto dopustili na občanech - daňových poplatnících nepoctivosti, pak pouze jedenkrát... POROVNEJME TO PROSÍM S TÍM, CO NÁM ZA NAŠE PENÍZE NABÍZÍ, PROSTŘEDNICTVÍM SVÝCH PSEUDOPOLITICKÝCH STRAN SVÉ POSTKOMUNISTICKÉ "NÁRODNÍ FRONTY" A SVÝCH DESINFORMAČNÍCH MASMÉDIÍ, VLÁDNOUCÍ eStBlishment.

    Námi nabízená POSITIVNÍ ALTERNATIVA ke stávající neprůhledné a nekontrolovatelné oligarchické DEMOKRATUŘE, po desetiletí si dobře žijící na náš úkor, klade na druhé straně na občany - daňové poplatníky, vyšší nároky na jejich lidskou a občanskou DOSPĚLOST. Jsem přesvědčen, že naprostá většina našich návrhů odpovídá dosaženému stupni vývoje naší společnosti. V této souvislosti je důležité si uvědomit, že neusilujeme o nic víc, než o prosazení těch pravidel VYTVÁŘENÍ a PŘÍJMÁNÍ ROZHODNUTÍ a ZODPOVĚDNOSTI, která byla přijata ve Švýcarské konfederaci už před více jak 700 lety a ve Spojených státech před 200 lety. V obou případech se tyto principy nanejvýš osvědčily a platí bez ohledu na to, jestli v těchto zemích zvítězí ve volbách pravice nebo levice. Je to totiž opravdu především o tom hřišti, pravidlech hry a způsobu rozhodování a kontrolování, vyjádřené slovy SVOBODA A ZODPOVĚDNOST. Pokud se svobody a z ní vyplývající zodpovědnosti nezalekli většinou negramotní občané mnohonárodních států před mnoha staletími, není důvod se obávat, že by to nezvládli občané 21. století v centru Evropy. Posuzujte tedy prosím námi předkládané návrhy se zřetelem k tomu, co jsem se zde pokusil vyjádřit.

    2) PRAVÝ BLOK V PŘEDVOLEBNÍ KAMPANI:

    Za velmi positivní průlom považuji rostoucí počet našich politických výjezdů z Prahy, spolu s originálními protestními folkovými písničkáři Josefem "Pepou" Nosem a Janem Krylem - bratrem Karla Kryla, do krajských a okresních center. Naše výjezdy většinou doprovází i kvalitní a HUSTÝ VÝLEP (tapetovým lepidlem!) námi dodaných plakátů formátu A3, zajišťovaný místními členy Pravého Bloku (ideální stav kompletního výlepového týmu jsou tři lidé: lepič s kbelíkem tapetového lepidla a štětkou + nosič a přidržovač plakátů + hlídač) a ROZDÁVÁNÍ NAŠICH POLITICKÝCH LETÁKŮ ve velkých počtech účastníkům mítinku i VŠEM OKOLO JDOUCÍM. Přibývají i naše VÝVĚSNÍ SKŘÍŇKY na nejfrekventovanějších místech měst a obcí, představujících politickou informační a myšlenkovou "reklamu" zdarma 24 hodin denně a 365 dní v roce, vybavené našimi materiály a články z NECENZUROVANÝCH NOVIN. Prodej našich NECENZUROVANÝCH NOVIN je však třeba dále podpořit jak OSOBNÍ INTERVENCÍ u místních trafikantů, tak i v okruhu svých známých! V některých případech se místním aktivistům podařilo včas INFORMOVAT OBČANY V MÍSTNÍCH SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDCÍCH o našem diskusním koncertním vystoupení a dokonce POZVAT TAMNÍ NOVINÁŘE i na samotnou akci. Na těchto našich vystoupeních postupně přibývají i ŘEČNÍCI Z MÍSTNÍCH ORGANISACÍ, což je velmi nadějné a žádoucí. Zatím nejúspěšněji si v tomto směru vede Zlínský kraj a tam zase kytarista a zpěvák Zbyněk Horvát. Jeho politická vystoupení už dnes obstojí v jakékoliv konkurenci. Stačí se jenom nebát a předstoupit před lidi s tím, co jim chceme přinést. Nepotřebujeme si, na rozdíl od jiných, nic vymýšlet. NÁM STAČÍ ŘÍKAT LIDEM JENOM PRAVDU.

    Pokud se nám při těchto "spanilých jízdách" podařilo spojit kvalitní výlep plakátů s naší mediální presentací před akcí i po akci, například formou reportáže nebo rozhovoru, je možno považovat výjezd za politicky vysoce produktivní. Nezapomeňme na naší nejdůležitější zásadu: POLITIKU JE TŘEBA DĚLAT PŘED LIDMI, S LIDMI A POD JEJICH KONTROLOU. VŠECHNY POLITICKÉ TRUMFY MÁME V RUKOU MY. JEDINĚ DLOUHODOBOU, AKTIVNÍ A PROSPĚŠNOU PRACÍ PŘED OČIMA LIDÍ však můžeme jako Pravý Blok vstoupit do povědomí našim příštím voličům a přesvědčit je, že my opravdu nejsme jako ti, kteří je potřebují 1x za čtyři roky využít pro svůj osobní prospěch. I z těchto důvodů organisujeme tolik veřejných PLAKÁTOVANÝCH diskusních koncertů a vystoupení pro všechny občany této země, které seznamujeme s tím, co všechno jim svým programem chceme přinést. Což, např. v Praze, znamená vystoupení zhruba každé dva měsíce. Protože my, na rozdíl od jiných politických stran, nemáme žádný důvod se před lidmi skrývat a nemusíme se bát před své voliče kdykoliv předstoupit a dívat se jim do očí. My jsme je nepodvedli, neokradli a neobelhali.

    NAŠE VYSOKÁ POLITICKÁ AKTIVITA JE OVŠEM I VYSOCE FINANČNĚ NÁROČNÁ. Při našem současném nasazení (vydávání Zpravodaje Pravého Bloku 2x měsíčně, velmi časté pražské a celorepublikové veřejné diskusní mítinky) nám vystačí celoroční členské příspěvky maximálně na 9 měsíců. Nezapomeňte prosím na to, až se bude hlasovat o možnostech jak posílit finanční sílu Pravého Bloku (členské příspěvky, dary, sponzorování aj.). Parlamentní, senátní a komunální volby se skutečně blíží a je nejvyšší čas organisovat sestavování našich kandidátek a volebních programů pro místní i parlamentní volby. Rádi využijeme jak nabídek poctivých nestraníků, tak i kvalitních lidí z jiných politických stran, kteří se zaváží že budou, ať už přímo na našich volebních kandidátkách nebo alespoň při jejich podpoře, prosazovat politický program Pravého Bloku "VŠECHNA MOC PRO VŠECHNY". A k tomu všemu, ve spojení s koncerty Josefa "Pepy" Nose a Jana Kryla, mají napomoci právě další série takto pojatých a presentovaných, i když finančně samozřejmě velmi náročných, celorepublikových diskusních politických akcí. Až vypukne 2 až 3 měsíce před volbami plná volební kampaň, se dvěma a někdy i třemi vystoupeními denně, budeme schopni vyjíždět mimo Prahu jen na ty nejdůležitější krajské mítinky. Dnes máme zatím prakticky neomezené možnosti výjezdů. Využijme toho!

    V této souvislosti chci poprosit členy a příznivce Pravého Bloku a NECENZUROVANÝCH NOVIN o reciproční zajišťování koncertů pro folkové písničkáře Josefa "Pepu" Nose a Jana Kryla. I ti musí z něčeho žít, aby pro nás mohli zdarma hrát. Ideální kombinací pro všechny zúčastněné je zajištění diskusního politického koncertu odpoledne v centru města, který je pro Pravý Blok zdarma a finančně honorované dopolední vystoupení na některé místní škole nebo večerní koncert v některé zdejší hospodě popř. klubu za vstupné cca 50, - až 100, - Kč. Minimální částka pro každého z nich je 1000, - Kč. Pro srovnání: Komerčně orientovaný Jan Nedvěd požaduje za jedno své vystoupení až 70 000, - Kč... My tímto způsobem pro sebe i pro druhé vytvoříme SVÉPOMOCNÉ EKONOMICKO-POLITICKÉ PERPETUUM MOBILE. Jedině tímto postupem můžeme splnit ty velké úkoly, které jsme si dali, abychom neměli důvod se před svými dětmi a sami před sebou stydět. Umlčet nás totiž zatím mohou jedině mediálně, stěží politicky nebo mocensky v nějakém vyprovokovaném otevřeném střetu. Podobný postup by v obou dvou případech vzbudil příliš mnoho rozruchu a to je pro ně politicky kontraproduktivní. O to víc se budou snažit proti nám využít některé ze svých osvědčených špinavých metod: Tichou ekonomickou likvidaci, kriminalisaci, diskreditaci nebo vyvolání umělého konfliktu přímo uvnitř Pravého Bloku. Nedejme vládnoucím politickým mafiánům ani jejich technologům moci a mistrům informační manipulace žádnou šanci.

    3) PRAVÝ BLOK A JEHO ŠANCE V PARLAMENTNÍCH, SENÁTNÍCH A KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH:

    Jak už jsem se zde zmínil, ČAS SE ZAČÍNÁ NAPLNOVAT. Pravý Blok, díky kvalitě svého programu a své dosavadní nezkompromitovanosti, má dnes konečně všechny trumfy v rukou. Teď už nám STAČÍ JENOM AKTIVNĚ PRACOVAT a usilovně VYTVÁŘET PŘÍLEŽITOSTI k veřejnému presentování našich ideálů, našich postupných cílů i našich lidí. Začátkem tohoto roku k nám dorazil výsledek analýzy našeho programu, zejména jeho PREAMBULE, politickými analytiky parlamentní Čtyřkoalice. Výsledky podobných analýz z dílen dalších politických stran zatím bohužel nedisponujeme. I přesto máme důvod ke značné sebedůvěře. Čtyřkoalice náš program vyhodnotila jako vůbec největší hrozbu pro své posice. Politický program Pravého Bloku je Čtyřkoalicí dokonce považován za nebezpečnější než program komunistické strany. Když se podíváme, co Čtyřkoalici a mnohé další tak vyděsilo, jsou to s největší pravděpodobností právě ty staleté principy americké a švýcarské demokracie, které garantují svobodným občanům - svobodným daňovým poplatníkům, naprostou PRŮHLEDNOST A KONTROLOVATELNOST nad věcmi jejich polis. To je to, co naše politické "elity" tak děsí. Uvědomují si totiž, dokonce mnohem víc, než bohužel většina členů Pravého Bloku, že právě na tyto, pro ně tak nebezpečné hodnoty, začala většina OKRADENÉ a PODVEDENÉ VEŘEJNOSTI, k vlastní smůle až po 11 letech uplatňování "elitně-zlodějského" pojetí "správy věcí veřejných" těmito "elitami", velmi ostře slyšet a že oni sami proti tomu nedokáží, kromě primitivních lží, manipulací a informačního embarga, postavit vůbec nic. Jedině snad ještě vykrást náš program o ty prvky, které dokáží ve své režii učinit pro svou moc do značné míry sterilními. Nedávný lídr Čtyřkoalice Cyril Svoboda to už předvedl v případě námi prosazované přímé volby presidenta, starostů měst a obcí a dokonce i v případě referend. Můžeme s důvěrou očekávat, že to bude v příštích volbách ze strany držitelů politické moci zase jenom další podvod na JEJICH voliče. Zřejmě podle vzoru: "Chcete vyhlásit ve SVÉ zemi i PROTI NÁZORU SVÉ VLÁDY A PARLAMENTU celostátní referendum o výši odměn politiků, které i občané ze svých daní tvrdě platí, aby jim tito politici poctivě SLOUŽILI? Proč ne, velmi rádi vám to, MY - VLÁDA NAD VÁMI, umožníme! Stačí, když pro jeho vypsání získáte zákonný počet podpisů, což, jak jistě víte, činí 12 milionů hlasů..." Tak takhle nějak bude vypadat zákon o referendu v pojetí heterogenní pravicově - levicové Čtyřkoalice nebo sociální demokracie, když "pravicová" ODS se možností umožnit občanům - daňovým poplatníkům právo na snadné vyvolání referenda o věcech JEJICH polis, a to na jakékoliv úrovni, ani nezabývá... V předem prohraných situacích bývá bojová taktika "útěk vpřed" poslední záchranou těchto integrovaných mafiánských sil. Připravme se na to, že stávající parlamentní strany se vydají proti nám právě touto cestou, tedy CESTOU VYMÍTÁNÍ HROZBY SKUTEČNÝCH A DEMOKRATICKÝCH VOLEB a SKUTEČNÝCH A DEMOKRATICKÝCH REFEREND jejich vlastními PSEUDOVOLBAMI a PSEUDOREFERENDY a samozřejmě i dalšími podobnými podvody. Na nás a NA NAŠEM POLITICKÉM NASAZENÍ v následujících 18 měsících záleží, jestli se konečně podaří prorazit blokádu a zvrátit poměr sil v naší zemi ve prospěch slušných, poctivých a pracovitých lidí, nebo jestli opět selžem a se všemi trumfy v rukou díky své pohodlnosti a malověrnosti prohrajeme svoji budoucnost i budoucnost všech, na kterých nám záleží. DNES UŽ OPRAVDU ZÁLEŽÍ JENOM NA NÁS, PRO CO Z TOHO SE ROZHODNEME.

    4) PRAVÝ BLOK PROTI INFORMAČNÍ BLOKÁDĚ:

    Do centrálních masmédií nás, především vzhledem k výše řečenému, budou pouštět jen velmi obtížně. Musíme proto zvýšit svou aktivitu v tomto směru na maximum. Zejména je třeba se pokusit organisovat vydávání vlastních informačně-INZERTNÍCH místních zpravodajů (z počátku stačí 1A3 přeložená na A4), KTERÉ PŮJDOU ZDARMA DO VŠECH POŠTOVNÍCH SCHRÁNEK VE MĚSTĚ NEBO OBCI A KTERÉ SE PLNĚ ZAPLATÍ INZERCÍ (k tomu dnes stačí jeden běžný počítač PC a trochu vlastní aktivity), dále je třeba začít psát a posílat vlastní články do místních sdělovacích prostředků a městských a obecních zpravodajů, chodit osobně do redakcí, navazovat osobní vztahy s novináři, zakládat další VÝVĚSNÍ SKŘÍŇKY v centrech měst a obcí, bombardovat svými dopisy Radu ČT (tam zřejmě nejlépe apelovat na nezkompromitovaného duchovního a politického vězně Svatopluka Karáska) a Radu ČRo stížnostmi "na generálního ředitele" (jedině v případě "stížnosti na generálního ředitele" je totiž Rada ze zákona povinna reagovat!!!!! Ostatní stížnosti obvykle hází demokraticky do koše...) a požadovat vysvětlení, z jakého důvodu nesmí do veřejnoprávní ČT a ČRo kritické "menšinové" politické názory a zejména "předseda Politické strany Pravý Blok Petr Cibulka". NENECHME SE ODRADIT AROGANCÍ SOUČASNÉ POLITICKÉ A MASMEDIÁLNÍ MOCI: VZHLEDEM K SITUACI, KDY V ROCE 2000 UŽ NEŠLO K VOLBÁM 70 - 80% OBČANŮ, JSOU NAŠE "MENŠINOVÉ" POLITICKÉ NÁZORY VE SKUTEČNOSTI VYSOCE VĚTŠINOVÉ A ONI TO MOC DOBŘE VÍ!!! Já přirozeně něco takového mohu sám za sebe taky požadovat, ale tento postup bych nepovažoval za příliš šťastný. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že to, co děláme, není zdaleka jenom pro nás, ale pro všechny kriticky a mravně orientované lidi této země. Až dokážeme vyvinout takový tlak, že vládnoucí a masmediální eStBlishment bude muset pustit do televize a rozhlasu lidi jako jsem já, vyslané tam ve funkci "politických ledoborců", tak pak už tam bude moci promluvit svobodně a bez jakýchkoli cenzurních překážek skutečně každý z občanů - daňových poplatníků. NA TOHLE PROSÍM NEZAPOMEŇME!!!

    Jinak členové organisace Pravého Bloku v Libereckém kraji vymysleli podle mého názoru naprosto ideální postup, jak PRORAZIT INFORMAČNÍ BLOKÁDU mafiósních masmédií a přitom zviditelnit Pravý Blok jako nositele positivní politické budoucnosti pro nás všechny. STAČÍ K TOMU JEN MÁLO: NĚCO PRO TO UDĚLAT... Každý čtvrtek je na nejsledovanější TV Nova přímý přenos diskusního, i když co do výběru tvrdě cenzurovaného, politického pořadu "KOTEL". Proto stačí být ve 21,00 hodin před Filmovými ateliéry Barrandov (pro obyvatele Prahy a okolí tam jezdí městské autobusy od stanice metra B "Smíchovské nádraží", pro mimopražské tam organisuje zdarma celorepublikové zájezdy TV Nova svými autobusy!!!), vejít dovnitř a zaujmout místo co nejblíž manéže. Pokud je vás víc, rozmístěte se kolem manéže tak, abyste pokryli sítí spřízněných lidí celý prostor. Místa dole, co nejblíže zábradlí, jsou ta nejvýhodnější. Krátce před zahájením rozdává asistent pí. Jílkové 4 mikrofony mezi diváky. V tomto momentě je velmi žádoucí potlačit ostych a některého z nich se zmocnit. Ing.Aleš Moravec nám s ministrem Grégrem předvedl jak se to dělá. Po zahájení diskuse se přihlaste o slovo a položte pí. Jílkové jednoduchou otázku: "PROČ SMÍ DO KOTLE HLAVNĚ SAMÍ BOLŠEVICI A JEJICH KAMARÁDI, ALE NESMÍ SEM PŘEDSEDA POLITICKÉ STRANY PRAVÝ BLOK, VYDAVATEL SEZNAMŮ StB NECENZUROVANÝCH NOVIN, NĚKOLIKANÁSOBNÝ POLITICKÝ VĚZEŇ KOMUNISMU A NEJVĚTŠÍ ODBORNÍK NA DEBOLŠEVIZACI TÉTO REPUBLIKY PETR CIBULKA?!" Paní Jílková, předem varována a připravena, vám s líbezným úsměvem a skřípotem zubů sladce odpoví: "PAN CIBULKA BOHUŽEL NENÍ ČLENEM VLÁDY ANI PARLAMENTU A KOTEL JE POUZE PRO TYTO POLITIKY". Na to je nezbytné odpovědět otázkou: "COŽPAK PANÍ BOBOŠÍKOVÁ, PAN ŠULA, KNÍŽÁK, VESELÝ, JOŽKA ČERNÝ A SPOUSTA A SPOUSTA DALŠÍCH JSOU ČLENY VLÁDY NEBO PARLAMENTU??? PROČ DISKRIMINUJETE PRÁVĚ PETRA CIBULKU? NENÍ TO SNAD PROTO, ŽE NECENZUROVANÉ NOVINY OZNAČILY VAŠEHO PŘÍMÉHO NADŘÍZENÉHO RADKA JOHNA ZA OSOBU EVIDOVANOU KOMUNISTICKOU StB POD KRYCÍM JMÉNEM "RAJON A MAJITELE TV NOVA VLADIMÍRA ŽELEZNÉHO ZA PODEZŘELÉHO ZE SPOLUPRÁCE S KGB"?????" Domnívám se, že nejpozději do desáté reprízy této herecké scénky tandem Vladimír Železný - Radek John usoudí, že takovou reklamu sobě i nám tolikrát, a ještě k tomu zdarma, dělat nebudou a že bude pro ně ve všech směrech levnější dát mně v Kotli šanci a připravenými kádry mě tam politicky znemožnit. Pak už bude záležet zase na mně, co dokážu v takové situaci ustát.

    5) PRAVÝ BLOK, JEHO ČLENSKÁ ZÁKLADNA A STAV JEHO VNITŘNÍCH STRUKTUR:

    Základní přehled nám tady udělá ing.Jiří Kratochvíl, takže řeknu jenom pár slov. Členů Pravého Bloku, na rozdíl od situace v ostatních politických stranách, dále přibývá. Díky výjezdům do krajů se nám podařilo založit organisace prakticky ve všech krajích, když ve Středočeském kraji už zakládáme okresní organisace, ovšem s vyjímkou kraje Pardubického a Ostravského. Tam bohužel naši místní koordinátoři nedokázali svolat naše členy vůbec (ing.Vladimír Kebrle) nebo v nedostatečném počtu (ing.Jiří Milberger, i když ten alespoň dokázal zorganisovat na ostravském náměstí náš zdařilý diskusní koncert). Nedokázali tam taky sami, za půl roku (!), získat ani jediného nového člena. Naštěstí noví členové z jejich krajů se hlásí přímo v Praze. Naproti tomu sousedé Pardubického kraje - Hradecký kraj, zahájil akci získávání dalších členů Pravého Bloku impozantním způsobem: KAŽDÝ ČLEN PRAVÉHO BLOKU ZÍSKÁ MEZI SVÝMI PŘÁTELI A ZNÁMÝMI NEJMÉNĚ DVA DALŠÍ ČLENY. Důležité je v jejich případě především to, že o tom zbytečně nemluví, ale členy skutečně tímto způsobem sehnali a získávají další. Každý nový člen opět dostane úkol PŘESVĚDČIT alespoň dva další ke vstupu do Pravého Bloku. Nedokážu si zatím představit efektivnější a kontrolovatelnější způsob kvality námi odváděné politické práce. Pokud bychom totiž nedokázali ani v dnešní době politického, ekonomického a mravního rozvratu, kdy AŽ 80% OBČANŮ NECHODÍ K VOLBÁM, PROTOŽE NEMAJÍ KOHO VOLIT, přesvědčit alespoň dva lidi ve svém okolí o naléhavosti a prospěšnosti změny poměrů v naší zemi, těžko dokážeme při volbách přesvědčit o své pravdě celý národ.

    6) VÝJEZDNÍ AKCE A KONCERTY PRAVÉHO BLOKU:

    Výjezdních akcí a s tím spojených diskusních koncertů jsme udělali s Jaroslavem Zelenkou, protestními folkovými písničkáři Josefem "Pepou" Nosem a Janem Krylem, ale i s dalšími členy vedení Pravého Bloku, zejména s ing.Jiřím Kratochvílem, MUDr.Janem Votočkem a ing.Alešem Moravcem tolik, že bych zde o nich referoval do večera. Řeknu tedy jenom to, že pokud si dobře vzpomínám, až na dvě akce, kde SELHALA PROPAGACE, byly naše diskusní koncerty politicky i umělecky velmi zdařilé. Z našich společných veřejných vystoupení jde obrovská síla myšlenek, informací a energie. ROSTOU Z NÁS POSITIVNÍ POLITICKÉ HVĚZDY ČESKÝCH NÁMĚSTÍ. POZVĚTE NÁS A UVIDÍTE.

    7) VOLEBNÍ TÝM PETRA CIBULKY A PRAVÉHO BLOKU: 20 PRACOVITÝCH LIDÍ ROZHODNE O VÝSLEDKU VOLEB V PRAZE!!! NAJDEME MEZI SEBOU A ZEJMÉNA KOLEM SEBE 20 TAKOVÝCH LIDI?

    Aby veškeré naše mnohaleté vyčerpávající úsilí nebylo nakonec při volbách zmarněno naší neschopností zmobilisovat ve vrcholící volební kampani naše členy v pravý čas na pravé místo, v Praze i jinde například zejména k VÝLEPU volebních i jiných plakátů, ROZDÁVÁNÍ LETÁKŮ a k AKTIVNÍ ÚČASTI na našich diskusních mítincích, rozhodl jsem se založit VOLEBNÍ TÝM. Jeho neplaceným členem může být KAŽDÝ kdo má pocit, že těch zločinů, zlodějin a podvodů na nás spáchaných bylo v této zemi už dost (KAŽDÝ Z NÁS BUDE MUSET ZAPLATIT ZA PODVODNOU PRIVATISACI NÁRODNÍHO MAJETKU DO RUKOU KOMUNISTICKÉ "ELITY", ESTÉBÁKŮ A JEJICH SPOLUPACHATELŮ NEJMÉNĚ (!) 460 000, - Kč, DVOUČLENNÁ RODINA TEDY 920 000, - Kč!!! + mj. účet za "privatisaci" = vyloupení Investiční a poštovní banky IPB) a že je nutné udělat něco pro celkovou změnu k lepšímu a tím i pro sebe a své blízké. Vůbec tedy není nutné, aby takový člověk byl členem Pravého Bloku. Může být dokonce členem i zcela jiné strany. Zeptejte se proto prosím i všech svých příbuzných a známých. Jde skutečně jenom o to, být vždy připraven na zavolání pomoci dobré věci. Nelze věřit v úspěch dobra, spravedlnosti a všech positivních lidských hodnot za situace, kdy sice máme v ruce všechny politické, mravní a duchovní trumfy, vycházející z tradičních hodnot západní antické, židovské a zejména křesťanské civilisace, ale budeme muset pro dosažení takového úspěchu vést v Praze 2 až 3 měsíční intenzivní volební kampaň v rytmu dvou a někdy až tří vystoupení denně. Taková kampaň, ve které budeme stát proti neživým bilboardům a masmediálním reklamám, pořízeným za nepoctivě získané stamiliony vládnoucími mafiemi POSTKOMUNISTICKÉ "NÁRODNÍ FRONTY", určitě dokáže pohltit všechny síly našich předních tahounů, mezi něž se rovněž počítám. A abych za tohoto fyzicky, psychicky a finančně zničujícího nasazení musel ještě v noci objíždět s místopředsedou P. B. Jaroslavem Zelenkou Prahu a vylepovat například od 24 do 04 hod. 400 našich předvolebních plakátů... Taková pasivita a netečnost ze strany mých přátel by mě, ale zřejmě i kohokoli jiného, spolehlivě zlikvidovala. Takže VOLEBNÍ TÝM už tímto existuje a prosím na tomto místě všechny své přátele a příznivce, aby mě v tom nenechali a přihlásili se u mě o práci. Tato moje prosba platí stále a slibuji, že stále bude pro všechny dost užitečné práce. Čím více lidí bude ochotno pomoci, tím aktivnější politiku budeme moci spolu vytvářet. Čím aktivnější politiku budeme dělat, tím víc lidí nám přijde pomoci. ROZTOČENOU SPIRÁLU LIDÍ, MYŠLENEK A ENERGIE NIKDO NEZASTAVÍ. Pamatujme, že pro úspěch hodný toho jména nám v životě stačí vydržet a JÍT NEJTĚŽŠÍ CESTOU: Z hlediska dobra, pravdy, spravedlnosti, čistoty a lásky BÝT CO NEJUŽITEČNĚJŠÍ A CO NEJMÉNĚ NA OBTÍŽ. Ježiš Kristus řekl: DĚLEJ CO DĚLAT MÁŠ A O VÍC SE NESTAREJ. Dokážeme-li ho následovat, pak nemůžem se svou věcí prohrát! Nakonec zjistíme, že už nebudeme muset vylamovat díry ve zdech médií, abychom se do nich dostali, ale média přijdou za námi sama, protože už nebude možné nás a ZEJMÉNA NAŠE MYŠLENKY dále ignorovat.

    Tím končím svoji zprávu o plnění usnesení 7. sněmu Pravého Bloku a o činnosti Pravého Bloku v uplynulých šesti měsících. Současně zahajují pracovní část dnešního 8. sněmu Pravého Bloku.

    V Praze dne 23.06.2001

    Petr Cibulka, Václavské nám. 17, 110 00 PRAHA 1,

    tel.: (02) 22 24 58 05, e-mail: petr@cibulka.cz, www.cibulka.cz,

    v případě havárie: www.cibulka.com

    PROTESTNÍ FOLKOVÍ PÍSNIČKÁŘI ČEKAJÍ NA VAŠE POZVÁNÍ:

    Jan Kryl / Josef "Pepa" Nos, tel.: (0656) 709 104, mobil: (0604) 55 71 76

    DOKUMENTAČNÍ PŘÍLOHY:

    VÝŠE UVEDENÝ DOKUMENT V DIGITÁLNÍ PODOBĚ A S DIAKRITIKOU

    JE MOŽNÉ NAJÍT NA INTERNETOVÉ ADRESE:

    http://www.cibulka.cz/petr/ver/pr/10.htm

    PREAMBULE PROGRAMU PETRA CIBULKY A PRAVÉHO BLOKU:

    http://www.cibulka.cz/nnoviny/nn2000/nn1600/obsah/akce/01.htm

    PŘEDVOLEBNÍ DOKUMENT PETRA CIBULKY:

    "BĚŽME TENTOKRÁT VŠICHNI K VOLBÁM,

    ALE NEVOLME PARLAMENTNÍ STRANY!!!":

    http://www.cibulka.cz/petr/ver/pr/07.htm

    NECENZUROVANÉ NOVINY 04/2001:

    ZBAVME MOCNÉ MOCI: SOUČASNÁ ANALÝZA UDÁLOSTÍ 17. LISTOPADU

    A ZMĚN VE VÝCHODNÍ EVROPĚ 1989 - 2001 (léto 2001)

    http://www.cibulka.cz/nnoviny/nn2001/nn04_2001/obsah/index.htm

    NECENZUROVANÉ NOVINY 02/2001:

    LEVICOVÝ PUČ VE ČTYŘKOALICI

    aneb PLES RUDÝCH UPÍRŮ

    http://www.cibulka.cz/nnoviny/nn2001/nn02_2001/obsah/03.htm

    NECENZUROVANÉ NOVINY 01/2001:

    TELEVIZNÍ REVOLUCE "ZA SVOBODU SLOVA":

    MASMEDIÁLNÍ PODVOD:

    SVOBODA SLOVA JEN PRO POLITICKY SOUHLASÍCÍ!!!

    http://www.cibulka.cz/nnoviny/nn2001/nn01_2001/obsah/index.htm

    NECENZUROVANÉ NOVINY 24/2000:

    a) VŮDCE "NEZÁVISLÝCH" VÁCLAV FISCHER:

    VŽDY VE SLUŽBÁCH KOMUNISMU

    http://www.cibulka.cz/nnoviny/nn2000/nn2400/obsah/06.htm

    b) PRVNÍ ÚČET 1990 - 2000

    ZA REPRIVATIZACI MAJETKU,

    ULOUPENÉHO KOMUNISTICKÝM STÁTEM,

    DO RUKOU JEHO DOSAVADNÍCH

    KOMUNISTICKÝCH SPRÁVCŮ

    NÁS BUDE STÁT 2,385 BILIONŮ Kč

    (KAŽDÝ Z NÁS ZAPLATÍ 460 000, - Kč!!!)

    http://www.cibulka.cz/nnoviny/nn2000/nn2400/obsah/01.htm

    NECENZUROVANÉ NOVINY 02/2000:

    KDO CHCE VLÁDNOUT SVĚTU:

    a) TŘI INTERNACIONÁLY PROTI NAŠIM SVOBODÁM

    (Analýzy francouzské rozvědky)

    http://www.cibulka.cz/nnoviny/nn2000/nn0200/obsah/index.htm

    b) KGB KONEČNĚ PROMLUVIL:

    ZMĚNY KOMUNISTICKÉ EVROPY RUKAMA KGB!!!

    http://www.cibulka.cz/nnoviny/nn1998/nn0198/obsah/mir/12.htm

    NECENZUROVANÉ NOVINY 01/1999:

    MIROSLAV DOLEJŠÍ:

    ANALÝZA 17. LISTOPADU A ZMĚN VE VÝCHODNÍ EVROPĚ 1989 (léto 1990)

    http://www.cibulka.cz/nnoviny/nn1998/nn0198/obsah/mir/mir.htm

    PS.

    PROSÍM SPŘÍZNĚNÉ DUŠE O DALŠÍ ŠÍŘENÍ TĚCHTO INFORMACÍ A MYŠLENEK.

    Děkuji předem za ochotu pomoci a těším se na naši další spolupráci

    Petr Cibulka

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|