Amnesty International:

Kde je rasismus, nemůže být spravedlnost

Analýza je příspěvkem pro světovou konferenci OSN proti rasismu, rasové diskriminaci xenofobii a přidružené nesnášenlivosti, která se bude konat v jihoafrickém Durbanu od 30. srpna do 7. září 2001.

"Rasismus je skvrnou na lidstvu. Je nákazou, která existuje skoro ve všech zemích světa. Vlády musejí aktivně bojovat proti rasismu a zajistit, aby justiční systémy fungovaly na základě lidských práv pro všechny," konstatovala Amnesty International.

Nekontrolovaný rasismus vede k tragediím obrovských rozměrů. Svět přihlížel v hrůze,když v roce 1994 byl ve Rwandě během pouhých 13 týdnů zmasakrován přibližně milion lidí. Většina usmrcených osob byli Tutsiové. Do titulků zpráv se však málokdy dostává porušování lidských práv, k němuž dochází v soudní a policejní praxi čistě v důsledku rasismu. Ve většině zemí lze identifikovat rasismus pouze zkoumáním struktury zatýkání a soudních rozsudků ve vztahu k rasovému původu obžalovaných, obětí či pracovníků justice.

Ve Spojených státech dokazují opakovaně četné studie, že rasa - zejména rasa oběti vraždy - je klíčovým faktorem při rozhodování o tom, kdo má být odsouzen k smrti. Černoši a běloši se stávají obětí vražd téměř ve stejném počtu, ale více než 80 procent osob, popravených od roku 1977, bylo odsouzeno k smrti za vraždu bělocha.

Policie a soudnictví se podílejí na tom, co funguje v Indii jako "skrytý apartheid". Více než 160 milionů příslušníků národa Dalit, kterým se dříve říkalo "nedotknutelní", jsou terčem celé řady porušování lidských práv v důsledku své nízké kasty. Většina těchto porušování lidských práv není vyšetřována ani trestána.

Na konferenci, která se konala minulý rok, svědčil starý muž z národa Dalit o tom, jak uhořeli zaživa jeho manželka, dcera a dva synové, a také tři další osoby, když členové dominantní vysoké hindské kasty podpálili tři chatrče, patřící rodinám z národa Dalit. Jeho nejstarší syn, první univerzitně vzdělaný člověk ve vesnici, byl o dva roky předtím také zavražděn příslušníky vysoké hindské kasty. Všichni Dalitové z vesnice uprchli a žádný z nich se nechtěl vrátit domů, protože nevěřili, že je policie ochrání.

"Po celém světě je jasná souvislost mezi rasismem a brutalitou státních úředníků. V mnoha zemích často trpí etnické menšiny policejním šikanováním, brutalitou a mučením. S příslušníky menšin se konají nespravedlivé soudní procesy, jsou vydávány diskriminační rozsudky a tvrdé tresty, včetně trestu smrti," konstatovala Amnesty International.

Etnické menšiny čelí diskriminaci, ať žijí kdekoliv. Ve Velké Británii bylo zjištěno, že policie zanedbává vyšetřování rasistických útoků. Kurdská komunita v Turecku není zákonem uznána a zmínit se tam na veřejnosti o "kurdském lidu" může vést k vězeňskému trestu. Po celé Evropě jsou Romové obecně považováni za kriminálníky a jsou vystavováni bití.

Asi 300 milionů příslušníků domorodých národů stále čelí diskriminaci skoro ve všech aspektech svého života a mnoho těchto lidí je obětí dalšího vážného porušování lidských práv. Zranitelnost těchto lidí se zvyšuje v důsledku skutečnosti, že je stát odmítá chránit.

V Hondurasu v posledních letech policie pronásleduje místní lidi, kteří jsou rozhodnuti postavit se na obranu svých práv. Vláda tam podepsala s vedoucími představiteli domorodců několik dohod, ale ochrana těchto lidí je stále nedostatečná. Za posledních deset let tam bylo za politickou činnost usmrceno přibližně 25 vedoucích představitelů domorodé komunity. V Austrálii trpí domorodci i nadále systematickou hospodářskou i sociální diskriminací. V roce 1997 si stěžovala jedna domorodka policii v australské oblasti Northern Territory, že ji znásilnili dva muži. Policie ji umístila do vazby za to, že se nedostavila k soudu ohledně drobného přečinu. I když lékař potvrdil, že byla tato žena znásilněna, byla odvezena k soudu v dešti a uzamčena v nekryté kleci na korbě policejního náklaďáku. Policisté opakovaně ospravedlňovali zacházení s ní tím, že se prý o ni starali lépe než jak se o ni starají v její "primitivní" domorodé domácnosti.

Po celém světě žijí cizinci, včetně migrujících dělníků a žadatelů o azyl, v xenofobním prostředí. Xenofobii často vyvolávají státní úřady a téměř vždy se odráží v rozhodování soudnictví. Stále častěji jsou nyní žadatelé o azyl vězněni dlouhé měsíce i roky, zatímco čekají na zhodnocení své žádosti o ochranu.

V prosinci 2000 spáchal jednatřicetiletý Iráčan sebevraždu v uprchlickém táboře al-Rafha v severní poušti v Saúdské Arábii, kde žil od začátku devadesátých let. Byl jedním z 5000 osob, které jsou zadržovány v tomto táboře od ukončení války v Perském zálivu.

Od samého začátku o nich hovoří úřady Saúdské Arábie jako o "hostech". Saúdská Arábie je odmítá považovat za uprchlíky, přestože saúdská ústava praví, že "stát poskytne politický azyl, pokud je to ve veřejném zájmu." Většině původních 33 000 žen, mužů a dětí poskytly nový domov Spojené národy.

Nová zpráva Amnesty International požaduje, aby přijaly všechny vlády celonárodní plán boje proti rasismu, jehož součástí budou konkrétní opatření týkající se soudnictví. Zpráva doporučuje několik opatření: zákony všech zemí musejí zakazovat veškeré formy diskriminace, je nutno vyšetřovat obvinění z rasistického šikanování činiteli v soudnictví a je třeba zajistit, aby policie nejednala diskriminačně.

"Rasismus však není omezen jen na státní instituce. Lze ho najít ve společnosti na všech úrovních. Odpovědnost za boj proti rasismu se tedy týká všech."

Amnesty International vydává tuto zprávu v době, kdy vznikají obavy, že politické kontroverze zmaří plánovanou Světovou konferenci proti rasismu. Velká část příprav na konferenci byla ochromena, protože nebylo dosaženo dohody ohledně toho, jak se vyrovnat s dědictvím otroctví a kolonialismu a nejrůznějším široce rozšířeným formám současného rasismu nebyla věnována dostatečná pozornost.

"Svět musí uznat nespravedlnost, spáchanou v minulosti jako způsob, jak lépe pochopit současnost a v budoucnosti vytvořit společnost bez rasismu," konstatovala Amnesty International. "Vlády nesmějí dopustit, aby Světová konference selhala. Je to příliš důležitá příležitost pro úspěšný zásah proti rasismu, který by poskytl naději bezpočtu lidí po celém světě."