Reklama zdarma (?) ( :-) - Jan Čulík opravdu není místní-pozn. TP) pro Policii ČR v Českém rozhlase. Včera po poledni vysílal pražský Radiožurnál neuvěřitelný reklamní pořad ve prospěch Policie ČR v programu Dva na jednoho (uváděl Vladimír Kroc a reportérka, jejíž jméno mi uniklo). V pořadu Kroc s onou reportérkou tak nějak lidsky "interviewovali" mluvčí Policie ČR Ivanu Zelenákovou (výraz "interviewovali" asi není na místě, prostě dávali jí měkké, krotké a devótní otázky). Ptali se jí, co ji vedlo k tomu, že se dala k policii, zda stačí na svou roli manželky, zda by se nechala vyfotografovat nahá v erotickém časopise, jestli ji nevadí, že ji policisté neberou "do akce" a jestli je v Policii ČR korupce (určitě to není tak zlé, jak se to říká, zdůraznil ještě před její odpovědí Vladimír Kroc). Byl jsem absolutně konsternován, v životě jsem neslyšel nic tak devótního jako tento pořad. Účelem bylo vytvořit "lidsky vstřícný profil" policejní mluvčí, aby se ta celá ta policejní lidskost posléze pozitivním způsobem rozlila po celé Policii ČR. Zelenáková odpověděla: 1. policie je velmi populární, více než 50 procent obyvatel ČR policii důvěřuje, 2. Že asi musí mít jakýsi podvědomý policejní instinkt, když se dala k policii, 3. Že je asi opravdu špatnou manželkou, domácí práce nezvládá, protože zaměstnání policejní mluvčí je opravdu náročné, 4. nahá v erotickém časopise by se vyfotografovat nedala, i když by to možná vytvořilo dojem, že i policisté jsou taky lidi, 5. občas ji policisté do akce vezmou, takže si i ten "adrenalin zažije" (mimochodem, doufám, že policisté nejdou do akce, aby si zvýšili adrenalin, ale v zájmu veřejného pořádku, odpověď Zelenákové vyvolala ve mně v tomto smyslu vyvolala určité pochybnosti) a 6. pan policejní ředitel Kolář proti korupci v Policii ČR vystupuje, ale je to dlouhodobá činnost, protože se to vyšetřuje těžko, a měla by pomoci i veřejnost, když vám řekne dopravní policista: "Tak bude to za pět set bez bloku anebo za tisíc s blokem", máte zaujmout občanský postoj, zaplatit tisíc a o pokusu o korupci informovat policii. Závěrem vyjádřili reportéři Českého rozhlasu hlubokou vděčnost, že si na ně policejní mluvčí při své nesmírně náročné práci konečně po mnoha urgencích mohla udělat čas. (Policejní mluvčí jsou skutečně asi silně zaneprázdněné, protože když se ptaly Britské listy Soni Jindrákové, aby potvrdila, zda policejní podplukovník Kloubek studoval za komunistů v Sovětském svazu u KGB, trvalo jí dva měsíce, než odpověděla.)
Tak ještě jednou: rád bych upozornil:
1. Rozhovory, jejichž účelem je ukázat "humánní hloubku duše" nějaké celebrity, jsou pochybné už samy o sobě. Dobrý novinář neinterviewuje někoho, protože je to celebrita, ale protože má ta osoba něco podnětného co říci.
2. Ivana Zelenáková není ani žádná celebrita, ale relativně nízký státní úředník, jehož úkolem je předčítat oficiální policejní prohlášení. To, že se náhodou objevuje na televizní obrazovce, ji nepovyšuje do kategorie mediálního nadčlověka. Dělat interview s "reproduktorem" (ničím víc Zelenáková není) je skandální, protože to nemá absolutně žádnou zpravodajskou ani informační hodnotu. Vytvářet dojem, že tento "policejní reproduktor má lidskost a je hluboce sympatický" je hrubě manipulativní, protože vytvořený dojem se pak přenese na celou organizaci, jíž je Zelenáková "reproduktorem", a zde si nemůžeme být jisti, zda to nebylo neprávem, neboť reportéři nezkoumali, zda je celá organizace lidská - jen na ni neprávem rozšířili sympatie, které se pokusili uměle vyvolat cukrováním v rozhovoru se Zelenákovou.
3. Základním principem novináře, který má vůči sobě alespoň trochu seberespektu, je to, že NEPOCHLEBUJE MOCNÝM.
Mocní jsou vždycky v nebezpečí zkorumpování svou mocí. Proto musí seriózní, neúplatný novinář od nich udržovat kritický odstup, být od nich ve střehu a neustále vyhledávat případy, kde by se potenciálně nebo i ve skutečnosti tato korupce mohla projevovat. Začne-li se novinář k příslušníkům establishmentu lísat, je konec. (JČ)
Rasismus na pražském letišti mizí na českém maloměstě z médií. Poznamenává Juliana:Vážený pane Čulíku,
jistě jste si všiml, že rasová selekce na letišti, prováděna Brity (obohacení ideologie "new labour") a schválená českou sociálně-demokratickou vládou, mizí z médií. Nikomu to nevadí, jen Romům a několika aktivistům. Zase jedna rána iluzím, a to už se nedivím téměř ničemu.
Co se týká vašeho popisu celebritového moru, který zaplňuje české sdělovací prostředky, souhlasím s vámi. Je to k nepřežití. Osobnost je každý, kdo se objeví jednou v médiích a celebrita kdokoliv, kdo se zúčastní jakékoliv VIPácké sešlosti. A protože většina těchto celebrit je "syntetická", tj. vytvořena PR agenturami, originální nejsou vůbec a jejich promluvy jsou nudné k uzoufání.
Ad: minulé články o typu referování "co si o nás pomyslí cizina". Tady jste nebyl vůbec objevný. Co čekáte v "Okresním městě"? Je to tady malý svět, a i když navenec děláme, že si vážíme toho, koho pochválí pan starosta a pan lekárník, v duchu tušíme, že existují i jiná kritéria hodnocení. Proto ten zájem, co řekne cizina a zda se zdejší hvězdy uplatní i v zahraničí. Nic překvapujícího. Prostě: "Seděly žáby v kaluži, hleděly vzhůru k nebi..."
Čulík nezná německé houslistky. Poznamenává Jiří Doležal:
Vážený pane Čulíku,
tou sólistkou na rádiu Vltava ve Vašem článku bezpochyby musela být Anne-Sophie Mutter, houslistka světového věhlasu, opravdová špička dnešní scény vážné hudby...
Zapomenout, respektive neznat její příjmení, to mi připadá jako opravdu velká ostuda. Uznávám, že každý nemůže být expert na všechno, ale přece jenom... (by pak neměl psát o všem, že ano).
Ta dáma je samozřejmě Němka, takže výslovnost jejího jména v rádiu byla asi správná - snad by se to mělo číst německy, i když je profesorkou na Royal Academy of Music in London. (Nebo aspoň byla, nevím, zda její profesura trvá ještě dnes.)
Poznámka JČ: Ano, neznám ji, má kritika stanice Vltava v této věci byla tedy asi bezpředmětná, omlouvám se příslušné hlasatelce.
Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:
Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)
Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).
Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
Brno, Jánská 1/3
České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
Olomouc, K. Světlé 2
Ostrava, Dlouhá 3
Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
Plzeň, Šafaříkovy sady 5
Praha, Václavské nám. 43
Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23
(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)
