Dopis z Chorvatska
Češi: "Nejsme rasisti!" - ale...
Důležitou součástí mého antropologického výzkumu o Češích je má tradiční dovolená v Chorvatsku. Už jsem tady letos po páté. Vzhledem k tomu, že jsem právě odjel z centra kontroverze ohledně česko-britského rozhodnutí "zakažme Romům cestovat", nemohl jsem si nepovšimnout několik skutečností týkajících se této věci.
Na předchozí článek k této věci jsem dostal celou řadu reakcí, ve smyslu "Nejsme rasisté, oni nejsou diskriminováni, mohou si za to všechno sami".
Od té doby, co byly zahájeny protizákonné a hluboce nemorální kontroly cestujících do Anglie, nenašel jsem jediného - doslova ani jediného - Čecha, který by s tím nesouhlasil. V nejlepším případě zněla reakce: "Je to špatné, ale nutné." Vím, že ČR není nacionalistická země, a tak jsem nebyl překvapen, že si Češi nestěžují, že jde o omezení jejich národní suverenity. Většina Čechů totiž ve skutečnosti považuje Brity a jejich rasistickou akci za své spojence v boji proti úsilí Romů získat na Západě azyl, což českému národu vadí, protože to poškozuje obraz České republiky v zahraničí.
Ale když se Češi octnou uprostřed jiné kultury - tak, jako jsou v ČR Romové uprostřed jiné kultury - jsou také znevýhodněni.
Všichni víme, že jsou prý Romové zloději - statistiky tuto teorii potvrzují, protože údajně Romové tvoří v ČR většinu vězeňské populace. Nikdo si už ale nepovšimne, že i když někteří Romové skutečně mají tendenci páchat trestné činy (tak, jak tomu je v každém chudém společenství, ať je jeho rasa jakákoliv), existuje daleko větší počet Romů, kteří nejsou nikdy odsouzeni a ani nic protizákonného nedělají. A hovoříme-li o zákonnosti a dobrém chování, vraťme se do Chorvatska. Za pouhé tři dny jsem nasbíral několik situací, které hovoří samy za sebe, a ve všech z nich jsou hlavními postavami Češi.
1. V hotelu, kde jsem ubytován, dostávají turisté polopenzi: snídani a večeři. Ve snaze ušetřit peníze, větší množství českých hostů si při snídani dělá obložené chleby z potravin, které jsou ráno k dispozici zadarmo, a odnášejí si je na pokoj na oběd. Kradou, přestože je v hotelu velký nápis (jak jsem zjistil, je tam kvůli Čechům): "Není dovoleno odnášet potraviny z této místnosti, jinak je bude nutno zaplatit!"
2. Na pláži si jedna rodina rozmísťuje deku a věci na koupání, když lidi sedící ve vzdálenosti deseti metrů něco řeknou. Okamžitě česká žena vstane, posbírá své věci a řekne příteli: "Pojďme někam jinam, nechci poslouchat, jak tady řvou ty německý prasata." Nemusím dodávat, že stejně jako Němci, i Češi dokáží být velmi hluční. A mají ve zvyku vozit si až z České republiky nejrůznější potraviny. Musel jsem tvrdě bojovat se svým českým společníkem, aby nám v autě nesmrděly banány (protože jsem z Brazílie, jsem dost alergický na banány, protože jsou tam všude). To samo o sobě je dobrou ukázkou, jak záležitosti nabudou úplně jiného významu podle toho, z jaké perspektivy se na to díváte. V Brazílii jsou banány potravou chudých, v ČR, v důsledku komunismu, se podávají i na luxusních recepcích...
3. Můj šestiletý synovec neuměl rozkrájet brambory a začal je brát do rukou. Jeho matka na něho zařvala z druhé strany stolu (nevadilo jí, že jí uslyší lidi kolem - konec konců, skoro všichni jsou tu Češi): "Nejez rukama, nejsi Cikán!"
4. Můj synovec si hrál s novým kamarádem z pláže v naší ložnici. Přišla si pro něho jeho česká matka, aby ho uložila ke spánku, a jakmile mě uviděla, ucukla. Podívala se na mě pořádně, vzala dítě a šla do vedlejšího pokoje k mým příbuzným. O minutu později se vrátila, podala mi ruku a řekla: "Vy jste z Brazílie, že jo? Na okamžik jsem si myslela, že jste Cikán." Pak mi začala vykládat, že její příbuzný má přítele v Chile, řekla mi, jak se jmenuje a ptala se, jestli ho znám. Samozřejmě, jsme ze stejného kontinentu, určitě jsem se s ním setkal!
5. Pracovníci v recepci, číšníci v restauraci, dokonce i uklízečky mluví tady na plážích v Chorvatsku česky. Ptal jsem se svých příbuzných a dalších osm lidí, jak se řekne chorvatsky "Děkuji." Nikdo to nevěděl. Musel jsem se zeptat Chorvata. Drobný detail: Mí čeští příbuzní jsou letos v Chorvatsku na dovolené už po sedmnácté a nikdy se neobtěžovali zjistit, jak se říká "Děkuji." Bylo mi řečeno: "Chovej se jako všichni ostatní, s nimi nemusíme komunikovat. My tady platíme, oni by se měli naučit náš jazyk a ne my jejich."
6. Hlavní téma hovoru u všech stolů: Viděli jste, kolik tady stojí Coca cola? A co stojí pasta na zuby! Minerálka! A tak dále, a tak dále.
Jen mě tak napadlo, co si asi myslí Chorvati o Češích.
Polemika s Úřadem na ochranu osobních údajů
Infomace z pozemkových knih by měly být veřejné
paní tisková mluvčí,
přiznám se, že mne značně děsí stupeň nepochopení, k čemu slouží ochrana
osobních údajů, které Váš úřad neustále předvádí.
(1) Moderní společnost je společnost založená na kontraktech. K tomu, aby
efektivně fungovala, musí mít aktéři spolehlivé informace o svých
partnerech. Pokud někdo porušuje kontrakt, má se tím zakládat právo na
zveřejnění této velmi důležité informace. V západních zemích jsou tato
omezení součástí občansko-právních smluv (např. je obsahují úvěrové smlouvy,
smlouvy o nájemném, leasingu atd.).
Zákony na ochranu osobních údajů pak
chrání zveřejňování těch informací, které se skutečně týkají privátních
záležitostí a situací, kdy k porušení kontraktu nedošlo.
Bohužel, u nás jsme přijali normu, která chrání i ty, jež smlouvy porušují -
protože smlouvy pravomoc zveřejňování jejich porušení nazakotvují.
Místo
abychom zajišťovali průhledné ekonomické prostředí, kryjeme v mnoha případech
darebáky.
Zákon měl vstoupit v platnost po velmi dlouhé legisvakaci a měl
dát zmocnění všem, aby mohli smlouvy změnit. Nic z toho se nestalo.
Jistě,
je to chyba Parlamentu, ale žádný orgán státní správy se nemůže vyvázat ze
zodpovědnosti přispívat k vytvoření standardního ekonomického prostředí.
(2) Přístup k informacím z pozemkových knih je další názornou ukázkou, jak
málo úřad rozumí tomu, co jsou osobní údaje.
Vlastnictví je veřejným statkem
a informace o tom, jaké kdo má vlastnictví, patří k důležitým předpokladům
průhledného ekonomického prostředí. Není zřejmě náhoda, že nejméně korupční
prostředí konstatují průzkumy ve skandinávských zemích, kde jsou nejen
veřejně přístupné informace o vlastnictví, ale dokonce sumární údaje z
ročních daňových přiznání!
(3) Co se týče Rakouska: je sice pravda, že státní instituce nezpřístupňují
hledání v katastru pro soukromníky podle jmen. Ale každý rok se data z
katastru poskytují soukromé firmě, která je prodává - a umožňuje fulltextové
vyhledávání. Tato informace ve Vaší odpovědi (resp. odpovědi pana předsedy
Neuwirta) jaksi schází. Navíc Rakousko, v němž neprobíhá největší majetkový
přesun v dějinách, je poněkud špatným příkladem pro Českou republiku.
Proč
si nevezmeme příklad z Pobaltí, kde na doporučení Světové banky zavedli
dokonale průhledné a veřejně přístupné systémy evidence vlastnictví, včetně
akciových společností - a také podstatně snižili korupci?
S pozdravem
Václav Žák
šéfredaktor časopisu LISTY
P.S. Budu rád, pokud můj názor zveřejníte na webových stránkách úřadu.
Poznámka TP: Je škoda, že právě na stránkách ÚOOÚ prostor pro odbornou diskusi chybí. Nedávno jsme se posmívali Českému statistickému úřadu, který na svém serveru v rubrice Napsali a řekli o sčítání uváděl pouze kladné ohlasy na kontroverzní akci, a hle, další úřad se chová jako zvěstoval zjevené pravdy. Přitom právě - politické, nikoli odborné - rozhodnutí o omezení přístupu ke katastru nemovitostí patří k vůbec nejdůležitějším událostem, které se v České republice v tomto roce odehrály, a jeho důsledky pro budoucnost země budou zásadní (je symptomatické, že s výjimkou Britských listů mu žádné české noviny nevěnovaly ani řádek komentáře nebo analýzy, o České televizi zastoupené na tiskovce Patrikem Kaizrem ani nemluvě - ano, jakkoli často nesouhlasím s Milošem Zemanem, jeho výrokům ohledně kvality českých novinářů lze vytknout jedině přílišnou shovívavost...).
Dejte katastr na internet
Vazena redakce,
velmi vitam diskusi na Blistech o zpristupneni katastru nemovitosti.
Bylo by asi vhodne doplnit ten fakt, ze pokud vim, tak informaci o
vsech nemovitostech urciteho vlastnika v CR dostanete, kdyz dolozite
pravni zajem, zpravidla tedy pravomocny rozsudek, ze vam ten clovek
neco dluzi.
Osobne jsem velmi pro zpristupneni katastru na internetu. Kdo se
pohybuje v oblasti obchodu, tak si prece jeste musi pamatovat, jakou
pozitivni zmenu atmosfery znamenalo zpristupneni obchodniho
rejstriku! Jestli jsem na neco v Ceske republice nasi doby pysny,
tak je to kupr. prave obchodni rejstrik na internetu.
Katastr nemovitosti by prinesl hodne transparentnosti hlavne do
smeleni se statnimi a obecnimi pozemky.
Tato socialisticka vlada se vsak bohuzel soustreduje na hloupe boje
o majetkova priznani, ktera nic neprinesou, a pouze budou nas,
bohabojne danove poplatniky, stat dalsi miliony nakladu na nove
uredniky a jejich zabezpeceni. Navic to dale posili prostor pro
svevoli jiz tak neefektivni ceske verejne spravy. Kdyby tato vlada
venovala stejne usili prevedeni katastru na internet, tak na to
nepotrebuje zadne uredniky, posili vyznamne vymahatelnost prava,
odlehci katastralnim uradum a (skoro se to stydim uvadet jako
prednost) ulehci zivot a usetri penize obcanu.
Ja rikam: zapomente na majetkova priznani, financni prokuratury a
jine hlouposti, dejte radsi katastr na internet. Beztak se po cela
90. leta intenzivne premerovalo a digitalizovalo, takze mozna by tam
mohla byt i vetsina katastralnich map.
Dopis Právu
O zatopeném bagru na Jizeře a nepřesnostech v celostátním deníku
Vazena redakce,
v clanku "Rozbourena Jizera odnesla bagr" v dnesnim Pravu byly
nepresnosti! Bydlim hned "vedle bagru" a mohu potvrdit,
ze reka s bagrem nehnula ani o centimetr. Vyplavila vybagrovane
naplavy pobliz, to ano a odnesla dokonce i bagristovy pantofle
s duverou zanechane na horni kabine bagru... V 9 00 tam jeste byly,
v 10 00 uz nikoliv. Kulminace byla na 370cm (nikoliv 340)
pred polednem a tim se dostavam k jadru meho sdeleni:
Jako jiz po nekolikate, sel jsem se pri takoveto povodni
podivat na mistni vodocet, prvni fungujici na Jizere (po proudu).
Tentokrat jsem se dokonce "vnutil" dovnitr, prohledl si zapisovac
stavu hladiny, ukazujici strmy vzrust urovne hladiny po pulnoci.
Reka stoupla mezi pulnoci a devatou hodinou ranni
o plne dva metry! Predpokladam, ze nekde u Harrachova
ten rust zaznamenali jiz o 5 hodin drive, tedy jeste davno
pred spankem :-) Taky ten slejvak tam byl mnohem silnejsi
nez dole, kde naprselo pouhych 25 mm.
Jenze bagrista holt neni odtamtud.
( Kazdy jen trochu znaly
mistni situace musel jiz pred pulnoci v patek pri trvajicim
desti vedet, ze prijde poradna povoden. Takze ta prubezna kontrola
v clanku zminena... no budme na bagristu hodni. Byla to
ale pekna lehkomyslnost od neho. Udelal to jiz minuly tyden,
ze nechal po praci bagr uprostred reky na cely vikend.)
Kupodivu, pristroje v tom limnigrafu v ZB jeste funguji, pochopil jsem
take ze udaje z nich jsou stale jeste prenaseny (nikoliv tedy,
bohuzel, "online" ;-) kamsi do CHMU, kde je lide z oddeleni hydrologie
"zpracovavaji". Pokud clovek patra a ma stesti ze mu neuniknou,
casem se k tem udajum v nejakych publikacich i dostane. Nedavno se mi
napriklad pres znamosti podarilo dostat se k udajum o stolete vode r. 1978
ktera nam vyplavila dum (zrovna tak jako dalsi stoleta voda lonskeho brezna,
o kterezto ovsem predpokladam, ze je jeste "nezpracovana")
Zajimal by mne velmi nazor vedeni CHMU, instituce stale
jeste prevazne placene statem.
Konkretne bych mel jako obcan bydlici v zaplavove oblasti
reky Jizery (dovedu s predstavit, ze pro mnohe dalsi
reky bude situace analogicka) nasledujici dotazy:
1) Je pravda, ze nikde v oblasti horni Jizery a Kamenice
(Harrachov, Jablonec n n Jiz, Tanvald apod.) neeexistuje
instituce p r u b e z n e h o sledovani hladin rek, byt treba
ne uplne standardizovaneho a aktivovaneho treba jen v pripade
predpokladane vyssi vody ?
2) Ma verejnost pristup k a k t u a l n i m zpravam o stavu vody
na Jizere nebo jsou to jen udaje "pro vnitrni potrebu" ?
Udaj z Bakova n J je pro horni Jizeru asi tak dobry
jako stav vody v Decine pro predikci povodni v Praze ;-)
Taky i starostove mest, vedouci hasicu apod. jsou jen lide,
prenaset data pouze pres takoveto uzly znamena s pravdepodobnosti
blizkou jedne, ze ta data se "zadrhnou" nekde po ceste...
3) Je li sber dat natolik centralizovan jak predpokladam, tak
vetsina zajimavych lokalnich udalosti nastane prave v dobe,
kdyz zodpovedna sila v CHMU zrovna neni k dispozici
(prazdniny, vanoce, velikonoce, MDZ,...) priroda nerespektuje
kalendar na rozdil od CHMU.
Proc neni mozno ty udaje d e c e n t r a l i z o v a t ?
Udaj z vodoctu v Zeleznem Brode bude zajimavy pro mesta lezici nize
po proudu. Mezi ne Komorany nepatri, tam je o pulnoci
v patek kazdemu srdecne jedno, co dela vodocet nekde
na Jizere... Koneckoncu, rek v Cesku je spousta a kazda
se zrovna chova jinak.
4) Nejsou li vodocty, lze relevantni udaje vycist i z prubeznych
srazkomernych mereni na horach, konkretne v Desne na Sousi nebo na
Vrbatove boude, kde je nova automaticka merici
stanice. Proc a n i t y t o u d a j e nejsou verejnosti
k dispozici ? Pokud mozno na internetu, nedelam si iluze
o jinem zpusobu komunikace obcana se
zdrojem dat, pres "sit" uradu v dobe
nejen pracovniho klidu...
5) Uplne jine chovani ma povoden v nizinnych oblastech
a jine na horskych tocich. System povodnove informace
v Otrokovich ci na Becve (nebo Zeleznem Brode) musi
vypadat jinak. V Otrokovicich to maji jiste komplikovane,
ale zato maji mnohem vice casu se na povoden (Moravy, ne
Drevnice ! :-) pomalu postupujici moravskymi uvaly pripravit.
V horskych a podhorskych oblastech jde o hodiny,
jakekoliv zpravodajstvi rychle zastarava. Muzete tedy
strucne a vystizne shrnout, jak CHMU a jine instituce v soucasnosti
organizuji p o v o d n o v o u i n f o r m a c i povodi Jizery
a jak spolehlive ten system funguje (treba
o vikendech a dovolene) ???
4) Jeste soukroma poznamka. Povolanim jsem matematik,
pripadne argumenty o tom, jak CHMU matematicky
zpracovava hydrologicke udaje bych tedy rad videl
i s p o d r o b n o s t m i, nikoliv jenom jako chlacholeni
pro laiky. Jeste si dovedu predstavit modelovani
nizinnych povodni, ale u takove Jizery byla
chyba predpovedi kulminace posledni stolete vody
-loni 8. brezna- asi 6 hodin, coz je asi tak doba
kterou voda potrebuje na prekonani vzdalenosti
od pramenu ;-)
Nechci zadne zazraky, pouze to, aby hydrologicka sluzba
v dobe internetu fungovala LEPE nez za cisare pana.
Zkusenost poslednich nekolika povodni na Jizere
mne nepresvedcila, ze tomu tak je. Byl bych velmi
zavazan CHMU, kdyby mne dokazal presvedcit, ze
se mylim.
5) Uplne konkretne. Proc si obcan (treba takovy, co ma dum u Jizery
a pracuje jinde, treba v Praze) nemuze na internetu najit
(treba i za malou uplatu) p r u b e z n e a k t u a l n i udaje
o stavu vody v rece vyse po proudu nebo aktualni udaje o srazkach,
teplotach, apod. na stanicich jako jsou Desna a Vrbatova bouda ?
Rika se, ze neni nic starsiho nez vcerejsi noviny
(a vcerejsi meteorologicke udaje ;-)
No, nic bych nemel proti tomu, kdyby dnesni severo/vychodoceske
Pravo krome snimku bagru prineslo graf stavu vody v Jizere
za posledni dny... Aspon bych videl, ze se ty namerene
udaje neztratily cestou ke specialistum ;-)
Souhlasim, stare noviny mohou byt take zajimave
- ale prece se noviny nevydavaji jen proto, aby
byly ten den nepristupne a "odtajnily" se az casem
- az je po letech "zpracuji" tymy dobre utajenych
specialistu... Tohle ze je koncepce CHMU
pro 21 tisicileti ????
Jsme rasisti, ale máme pro to důvody
Otazka zni " jsme rasisti" ? Odpoved je velmi jednoducha a naprosto jasna.
ANO. Ale nejen ti, kteri zcela otevrene vystupuji
a terorizuji urcite skupiny obyvatel ale predevsim velka vetsina tzv. mlcici
vetsiny. Kde jsou zaklady tohoto chovani ?
Nejde jen o cikany (umyslne nepouzivam slovo Rom, protoze sami cikani se
mnohde ve svete hrde takto oznacuji a nejde o zadny pejorativni
vyraz).
Ale o cikanech se nyni opet nahlas mluvi. Takze kde jsou koreny averze
proti konkretne tomuto etniku ? Mnoho stoleti zpet, v Indii, tvorili tito lide jednu z kast a diky svemu chovani a jednani to byla kasta
nejnizsi, vsemi ostatnimi obyvateli vice ci mene otevrene opovrhovana.
Takze tento "problem" neni zadnym soucasnym novodobym problemem ale jeho
koreny sahaji daleko do nasi minulosti.
Tato skupina lidi zkratka zije po svem, jejich, pro vetsinu lidi neprijatelne
chovani je dusledkem jejich subjektivnich pocitu o utlaku,
o nezadouci "vyjimecnosti". Bohuzel si ve velke vetsine absolutne
nepripousteji, ze je to predevsim diky jejich vlastnimu chovani.
Jako male deti ve vetsine nedelame rozdily v barve kuze. Matne si pamatuji, ze
jsem s cikany ve skole kamaradil a netrpel jsem zadnymi tzv.
predsudky.
Moji rodice nemeli zadne pripominky ani rasove komentare o tom, ze bych se s
nimi nemel kamaradit, ponechali vsemu volny prubeh.
Pozdeji jsem vsak zacal "narazet" na sve osobni zkusenosti. V pate tride me
moji "kamaradi" prepadli na toalete, sebrali mi penezenku s 20-ti
korunami a stravenky na obedy a jako premii mi vyrazili dva zuby. Reakce
jejich rodicu pri vysetrovani incidentu byla samozrejme tradicni ." To
neni pravda, to nebyly nase deti, to je diskriminace........." netrvalo dlouho
a pred skolou na mne zautocili opet ti sami cikani, tentokrat s
umyslem jen tak pro zabavu si do mne kopnout. Zeptal jsem se jich, co blbnou,
ze jsme jeste nedavno byli "kamaradi", ze proti nim nic nemam.
Jejich odpoved ..... My se nemuzeme kamaradit s bílými, to bysme s nasimi nevydrzeli...... tentokrat to skoncilo bez rvacky.
Od te doby mam samozrejme v sobe zakorenenou urcitou averzi vuci
cikanum, vyhybam se jakemukoliv kontaktu s nimi a i me rozciluje, jak
dokazi genialne vyuzivat a zneuzivat vseho, co neni jednoznacne, co jim jen
trochu umozni prizivit se .....
Podobne citi svou averzi vetsina
lidi,bez ohledu na to, zda v CR nebo VB, nebo v Australii, ci treba v Africe.
Je to celosvetovy pohled na skupinu lidi, kteri si za staleti sami
vytvorili svuj obraz, obraz nevzdelanych a afektivnich jedincu, pred kterymi
je potreba se mit na pozoru.
Tak to citi nejen tzv. obycejni lide,ale i politici. Je smesne i smutne
zaroven, kdyz tzv.demokraticky svet ( VB ,Belgie.....) nas poucuje a kritizuje
za diskriminaci,ale sami se chovaji daleko hure,nez "my". Od nas cikani
svobodne odchazeji, nikdo jim nebrani ve svobodnem pohybu, ale to
same se uz neda rici o napr. VB.
Jiste, za to, ze se stala zemi zaslibenou
muze predevsim a jenom jejich stedrost. Komu by se nelibilo odjet na
nejmene pulrocni dovolenou do zeme, kde dostanou zdarma ubytovani, stravu
,dokonce i penize,o kterych se tady nezda ani kvalifikovanemu
jedinci na slusnem postu. A to vse s vedomim, ze po navratu domu dostane jeste
veskere socialni a jine davky, ktere se mu stradaji ve statni
pokladne.Docela by mne zajimalo, kdyby stejne tak zacali ekonomicky cestovat i
bilí obcane ,jak by tyto staty reagovali.......
Ale prave tento jejich system z nich udelal mucholapku. Jiste, neni se co
divit, ze se dnes snazi vsemoznym zpusobem tento priliv
ekonomickych turistu z vychodni evropy omezit, ale cini tak zpusobem, ktery se
da zcela bez obav oznacit za rasisticky, dokonce rasisticky s
pozehnanim vlady. Lepsi zpusob projevu rasismu-navic vladniho a oficialniho
rasismu si snad neni ani mozne predstavit.
Ne, nedivim se jim, ale takto se tento "problem" neda resit. Co takhle
vyrizovat zadosti do napr. 14 dni, mezitim ubytovat zadatele ve sbernych
strediscich, ne v hotelech, postarat se jim pouze o jidlo a zakladni potreby
-umyvarny, toalety, ale po celou dobu jim nedat ani penny? Donutit je
zde pracovat (urcite by se nejaka prace nasla) aby si svuj pobyt mohli
zaplatit a pokud nebudou chtit pracovat a nebudou se chovat slusne, budou krast a spekulovat, poslat je na jejich naklady okamzite domu ? Jsem
presvedcen, ze by okamzite prestala byt VB pro nase utiskovane
spoluobcany zajimava a zadouci.
Ale resit tzv. " romskou otazku" statnim
rasismem, to skutecne nelze. A obvinovat z neho nasi vladu,kricet do
sveta, ze je to problem Ceske republiky, to je pokrytectvi jako z ucebnice.
Cikany nikdo "neprevychova", tito lide vzdy budou inklinovat tam, kde jim budou
davat.........,vzdy se budou snazit na nekom prizivit, na nekoho
udelat levou, a to pri co nejmensi namaze.
A jen se nekdo otre o to, ze
udelali neco nezakonneho, hned budou kricet o diskriminaci .
Je nutne se proste s jejich pritomnosti a existenci smirit a v ramci zakonu
eliminovat jejich vystrelky a zpusob chovani, ktery se nam sice
nemusi libit,ale ktery maji tito lide po staletich "utlaku" proste v genech.
Zruste proto anglicane sve ostudne kontroly na letistich a radeji omezte svou
stedrou naruc. Rozhodne neprodelate.......I kdyz na druhou stranu
se mi chce polozit otazku "Proc je nechcete, proc jim nepomuzete ,kdyz je
udajne my utiskujeme? Nejste nahodou rasisti prave vy ?
Poznámka JČ: Romové, žádající v Británii o azyl, jsou nyní s celou rodinou umisťováni do vězení,
Finanční částky, které dostávají, jsou nesmírně malé, poslední dobou většinou dostávají jako všichni imigranti pouze nesměnitelné kupony na jídlo, za něž nesmějí dostat nazpět ani drobné. Jejich situace v Británii je obtížná. - Základem rasismu je nepřípustné rozšiřování individuální zkušenosti na celou etnickou skupinu. Nelze generalizovat a házet všechny Romy do stejného pytle - je to totéž jako tvrdit, že "všichni Češi lžou a kradou". Nemluvíme-li o nezaměstnanosti, Romové jsou v České republice velmi vážně perzekvováni. Zrovna včera byl usmrcen jeden Rom.
Byzantské zákony v akci
Přikazuji vám, že jste vinen
Komunikace s českými úřady bývá zdrojem těžko popsatelné kombinace pocitů, v nichž se mísí úzkost a bezmoc hrdiny Kafkova Procesu s bujarým veselím, jež dokázal nezapomenutelným způsobem zprostředkovat Vlasta Burian ve filmu U pokladny stál.
Pan Aleš Hronek, občasný přispěvatel Britských listů, udělal chybu. Přestěhoval se ze Svitav do Pardubic a opomněl do pěti dnů od změny bydliště požádat Policii o vydání nového zbrojního průkazu. Obdržel tudíž dopis z referátu vnitřních věcí pardubického Okresního úřadu.
Dokument je okouzlující svou stylizací: nejde pochopitelně o příkaz, nýbrž o správní rozhodnutí vydané v příkazním řízení (tento nesmysl je ovšem zakotven už v zákonu o přestupcích), a A. Hronek není vinen, ale prostě se - v úřední mluvě - přestupku dopustil. Razítkem vybavený rozumbrada nicméně postupoval benevolentně a provinilci, který takto pochybil poprvé a evidentně nikoli ve zlém úmyslu, udělil napomenutí, domnívaje se, že tím věc skončila.
Věci však nabraly kafkovský obrat, když o tři měsíce později přišel Aleši Hronkovi dopis od policie. V něm mu jakýsi major Josef Kopecký sděluje, že s ním policie zahájila další správní řízení a hodlá mu zbrojní pas odebrat, neboť A. Hronek "porušil povinnost stanovenou obecně závaznými předpisy na úseku zbraní a střeliva".
V dalším dopise, zaslaném o den později (uvádíme ho ve stejném dokumentu jako stranu 2), se provinilci sděluje, kdy a kde má právo nahlédnout do příslušného spisu.
Kuriózní na celém případu je, že policie, stejně jako okresní úřad, postupuje v tomto případě zcela v souladu se zákonem o zbraních a střelivu, který skutečně nařizuje policii odejmout občanovi zbrojní průkaz v případě, že ztratí spolehlivost v důsledku toho, že se dopustil jakéhokoli přestupku proti tomuto zákonu.
Jedná se o klasický legislativní zmetek: ačkoli ten samý zákon stanoví v § 49, odst. 1, písm. c), že zbrojní průkaz se odnímá, pouze pokud jeho držitel zákon porušil závažným způsobem nebo opakovaně, obchvatem přes zákon o přestupcích (č. 200/1990 Sb.) lze dovodit, že k odnětí zbrojního průkazu může vést i nejbanálnější porušení zákona o zbraních a střelivu, jako např. opožděné oznámení změny bydliště.
Aleš Hronek má nyní tři možnosti:
- na vlastnictví zbrojního průkazu resignovat a za tři roky, až uplyne lhůta, určená pro zahlazení jeho přestupku, požádat o vydání nového;
- proti rozhodnutí o odebrání zbrojního průkazu podat nejprve správní žalobu a poté ústavní stížnost; vzhledem k tomu, že současná právní úprava je vnitřně nekonzistentní a evidentně nepřiměřeně tvrdá, má značnou šanci domoci se nápravy; to však nebude dřív než za 2-3 roky a vyžádá si to nemalou investici do právního zastoupení (ta se u Ústavního soudu až na výjimky nevrací, a to ani v případě, že je stěžovatel úspěšný);
- pokorně vložit do obálky tisícovku a při prohlížení spisu ji zasunout do správné kapsy.
Co byste panu Hronkovi poradili vy?