pátek 22. června O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Česká televize jako veřejnoprávní instituce: Audit skončil - zapomeňte! (Jana Dědečková) Kontrola v brněnské ČT (Miloslav Navrátil) Reportáž ze zasedání Rady ČT: Dál nesmíte! (Tomáš Pecina) Zdraví: Čtrnáctiletá britská dívka má lidskou variantu BSE, obávají se lékaři Göteborg po vrcholné schůzce EU: Policejní násilí proti nevinným občanům se bude muset vyšetřit (Jana Witthed) Göteborg? Tak ve skutečnosti vypadá (sociální) demokracie! (Arbetarmakt, Švédsko a Mezinárodní sekretariát LRKI) Má Václav Havel autorské právo na svou soukromou osobu? - Reakce: Probuďte se, pane Korgere, existuje i jiný svět než ČR (Robert Buchar) Díky za vynikající humoristický příspěvek (Jindra Vavruška) Vendatest (čtenář) Polemika: Narovinu s Fabianem Golgem (Jan Paul) Reakce: Lekce z ironie (Fabiano Golgo) Počítače: GNU není Unix, část 3. (Dominik Joe Pantůček) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Tomáš Pecina

"Kde jste byl?" pravilo to neněžné stvoření tónem, který jsem slýchával naposledy od neoblíbené učitelky v mateřské škole.

Na takto pokládané otázky se neodpovídá, avšak muž se nedal odbýt:

"Stěžoval si na vás pan Novotný [tj. ředitel výroby a techniky ČT Vít Novotný], že jste se pohyboval bez doprovodu po budově. Dál nesmíte, dokud nevyřešíme váš přestupek - pokud si dobře vzpomínám, byly s vámi problémy už o Vánocích," pravil a zabránil mi otevřít dveře do jednacího sálu.

Měl jsem na vybranou: buď se začít s nezdvořákem přetahovat o dveře (a je pravěpodobné, že bych se dovnitř dostal), anebo ustoupit a  zvolit psychologický přístup. První varianta, zápas ve volném stylu před očima radních i novinářů, by mohla být spektakulární a zřejmě by získala náležitou odezvu, ale nechci si budovat pověst násilníka a proto jsem muži začal domlouvat a vysvětlovat mu, jak nerozumně jedná a jak je nepěkné, jestliže se člověk tak sympatický a inteligentní jako on chová jako hlupák.

Nebylo to zcela upřímné, nicméně účinkovalo to. Po několika minutách se mi podařilo do sálu dostat a protentokrát jsem vyvázl s důtkou (konec ironie: jednání ochranky ČT, která by televizi měla reprezentovat, je pochopitelně skandální a Britské listy si na ně oficiálně stěžují u ředitele Balvína a očekávají od televize omluvu).

Rada zasedala přes sedm hodin. Podařilo se jí schválit jednací řád a zvolit pětičlennou dozorčí komisi. Ukázalo se, že obavy, které jsem vyjádřil v minulé reportáži, nebyly liché: Jan Mrzena se sice velice snažil a řízení schůze se věnoval s maximálním úsilím a vehemencí, ale jeho nezkušenost s hlasovací procedurou skončila velkým trapasem, když Rada musela dvakrát po sobě prohlásit volbu dozorčí komise za neplatnou a napotřetí ji zvolila způsobem, který lze bez nejmenší pochybnosti označit za procedurálně nekorektní (a neúspěšní kandidáti - kdyby jim snad o to šlo - by snadno dosáhli zrušení volby u soudu).

Chyb při řízení zasedání bylo mnoho, např. se vůbec nehlasovalo o návrhu Jany Šilerové snížit limit, který mohou na účet televize radní protelefonovat, ze čtyř na dva tisíce korun. Zřejmě by bylo dobré, kdyby se řízení příštích schůzí ujal některý z místopředsedů a - to uvádím bez sebemenší zášti nebo výsměchu - J. Mrzena si na jeho příkladu osvojoval, jak si při jednání počínat. Neumět není zavrženíhodné; zavrženíhodným je nepřiznat si to.

Ve večerních hodinách se radní věnovali řešení stížností a dopisů, a je třeba uznat, že tak odpovědně a pečlivě k této agendě nepřistupovala žádná z předchozích rad. Erazim Kohák připravil na většinu podnětů odpovědi, které, v kontrastu k přezíravým odpovědím předchozích radních, postihovaly podstatu problému a byly korektní, noblesní a zdvořilé.

Do řešení dvou nejpačlivějších a politicky nejvíc polarizujících problémů, které vyplynuly ze stížností, totiž údajné nevyváženosti pořadu Chapadla korupce a "války" v brněnském studiu, se Rada zatím nepustila. Lze to pochopit: dají-li radní za pravdu jedné straně, druhá okamžitě spustí křik, a řešení metodou "chytré horákyně" je asi nemožné.

Brněnský případ se zdá být jednodušší: nepořádek a korupční praktiky v tamním studiu prokázala již druhá kontrolní zpráva a zdá se, že odvolání ředitele Drahoše je otázkou času. Na druhé straně je Drahoš miláčkem ODS, které zajišťuje, minimálně na komunální úrovni, prvotřídní mediální servis, a radní vědí, že nechtějí-li riskovat ztrátu přízně této strany (což by vzhledem k tomu, že nasadili poměrně zřetelný protivzbouřenecký kurs a ztratí tak podporu Čtyřkoalice, mohlo znamenat "rychlou smrt" už při schvalování výroční zprávy za rok 2000), musejí Drahoše podržet.

Rozuzlení by však mohlo přijít samo od sebe: na příštím zasedání 3. července dojde ke konfrontaci Balvín-Drahoš-iniciativa Brno 20/21 a pokud brněnští rebelové budou stejně málo přesvědčiví, jako byli před minulou Radou, Zdeněk Drahoš nemůže ze střetu nevyjít jako vítěz.

Druhým problémem je, jak má Rada rozhodovat, aby prosazovala vysoce kvalitní a profesionální veřejnou službu, zejména v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů, a zároveň její působení nemohlo být vnímáno jako následná (nebo dokonce předběžná) cenzura. Rada by neměla sestupovat na úroveň jednotlivých pořadů a měla by se omezit na formulování obecných, autoritativních stanovisek, ale současně s tím musí Rada jednotlivé pořady posuzovat, jestliže je to nezbytné k řešení stížností na generálního ředitele. Jde tedy o začarovaný kruh, z něhož není východisko: nechce-li získat pověst neefektivnosti, Rada bude muset dříve nebo později k Chapadlům korupce zaujmout stanovisko, a přitom je jasné, že toto stanovisko nemůže být konsensuální: kupř. M. Knížák a E. Kohák se v té věci stěží kdy shodnou.

Mnohé odpovědi přinese už třetí zasedání, jehož se Britské listy rovněž zúčastní.