 |
|
Co je nového v České republiceAktualizace, sobota 11.00:Bože, kýž jsem policajtem,
Podobná satira, je zcela běžná také v rozhlase a v televizi. ([Nepříliš atraktivní, bigotně katolická, stará panna] konzervativní politička Anne Widdecombová prohlásila, že v žádném případě nebude "pod Portillem" [to je kandidát na funkci šéfa Konzervativní strany] - "Ani se to neočekávalo," poznamenal dvojznačně minulý týden moderátor jednoho satirického politického pořadu) - Když žaloval Havel Knížáka za "Václavku", zesměšnil tím sám sebe i české soudnictví.
Ředitel Českého rozhlasu napomenul dva redaktory kvůli konfliktu zájmůPRAHA - Generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík vytkl dvěma redaktorům Rádia Svobodná Evropa, Janě Šmídové a Janu Rejžkovi, jejich působení v době krize České televize. Reagoval tak na podnět senátorky Ireny Ondrové (ODS). "V obou případech jsme si vědomi oprávněnosti kritiky. První sebemenší chyba redaktorů vyvolá okamžité ukončení spolupráce ze strany Českého rozhlasu," zní stanovisko, které pro Kasíka vypracoval poradce Ivan Štern. Ondrová se pozastavila nad tím, že Jana Šmídová působila jako mluvčí iniciativy Impuls 99 a moderovala diskusi kandidátů občanských iniciativ do Rady ČT. U Rejžka jí zase vadil způsob, jakým komunikoval s posluchači, kteří vyjadřovali negativní názor vůči televizním vzbouřencům.(Viz odstavec o Janě Šmídové níže na této stránce.) Ještě by měl pan ředitel Kasík vysvětlit Radku Kubičkovi, aby se choval vůči veřejnosti slušně, a Lídě Rakušanové, co je to nezávislá novinářská práce. (JČ)
Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR požadovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrinsicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trestního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ochoten poskytnout policii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedostavil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občanských práv, nikoli deliktním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořádkové pokuty. Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde, v angličtině zde.
Myslím, že adekvátní reakcí veřejné osoby na primitivy jako jsi TY a Stin by nejspíš bylo jediné: po vzoru britské politické kultury dát takovým prasatům pěstí. Rk Tuto nepřiměřenou reakci na racionální, uměřený mail, nechápu a mám v této věci dotaz na generálního ředitele Českého rozhlasu a na Radu Českého rozhlasu: domníváte se, že tento způsob jednání vašeho reportéra autoritu Českého rozhlasu posiluje anebo ji naopak oslabuje? - Reakce Radka Kubička je zde. (JČ)
Pane ministře, v souvislosti s kontroverzí kolem sčítání lidu vyšlo najevo, že jedním z poradců, kteří pro Vás pracují, je pan Jindřich Kodl, bývalý vysoký důstojník StB. Kolik dalších osob s pozitivním lustračním osvědčením pracuje ve Vašem týmu? Můžete odhadnout, jakou percentuální část Vašich "odborných poradců" tyto osoby představují? Redaktor bohužel náš dotaz do pozitivně laděné konverzace s Březinou nezařadil. Nevadí - necháme ho vystaven zde a snad nám pan ministr odpoví přímo. --- Že si K. Březina neumí svou práci bez estebáků představit, berme jako fakt - de gustibus non est disputandum; když už si je ale jednou platíme z daní, máme právo vědět, kolik jich na Úřadu vlády působí. (TP)
Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti) Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).
Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky: (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)
Výběr textů z posledních dní:Audit skončil, zapomeňte!Jana DědečkováKdyž místopředseda ODS Ivan Langer na lednové schůzi přednesl návrh a nakonec s ním i uspěl, že totiž výsledky vyšetřovacího auditu v České televizi za období 1992 - 2000 mají být PSP ČR předloženy do pouhých třech měsíců, snad všechna média se mu vysmála pro nereálnost tohoto termínu.Za tři měsíce nelze vyšetřit tak rozsáhlé období organizace, která hospodaří s rozpočtem ve výši 5 mld. Konstatovala to i bývalá Rada ČT na svém posledním zasedání 8.1.2000 s tím, že vyšetřovací audit v České televizi bude z důvodů nesmyslného požadavku sněmovny rozdělen do několika fází tak, aby v požadované lhůtě mohly být sněmovně předloženy alespoň dílčí výsledky. Souhrnná zpráva auditorské firmy PriceWaterhouseCoopers, která je zveřejněna na internetových stránkách ČT, konstatuje velmi závažná pochybení v hospodaření České televize téměř ve všech oblastech. Neexistence vnitřních směrnic, nepřítomnost formálních pravidel a postupů v procesech nákupů, nefunkční kontrolní systém neumožňující dostatečnou kontrolu nákladů, nepřehlednost ve složkách s pořady, neexistence systému hodnocení výkonů vedení ČT a zaměstnanců, útvar vnitřní kontroly s omezenými pravomocemi sloužící jako zástěrka, střet zájmů při kterém dodavatelé měli přímé vazby na ČT, nebo dokonce byli zaměstnanci ČT. Téměř do nebe volající je skutečnost, že zpráva docela vážně konstatuje, že některé dokumenty nebylo možné dohledat z důvodu skartace nebo reorganizace podniku. Kterýkoliv soukromý subjekt by tvrdě doplatil na to, že si dovolil skartovat doklady mladší deseti let. U veřejné instituce je to asi běžná záležitost, která nevyvolá sebemenší pozornost. Přes značnou zjednodušenost auditorské zprávy však každý soudný člověk pochopí, že v České televizi je ve finančních záležitostech naprostý nepořádek, který jen nahrává vytváření klientského prostředí a vytváří podhoubí pro korupci, což jsem soustavně kritizovala. Auditorská zpráva plně potvrdila můj názor , že L. Paluska byl špatným finančním ředitelem stejně jako I. Mathé byl špatným generálním ředitelem i přes jeho ujišťování, že Česká televize si restrukturalizaci prodělala v době jeho ředitelování, a to jako jedna z prvních veřejných institucí. Socialistické praktiky v České televizi, janabráchismus i klientelismus jsou důsledkem ředitelování Iva Mathé , který nikdy v žádné jiné než veřejné instituci nepracoval a výdajová stránka ho nikdy nemusela zajímat. Když finance dojdou, je zde přece pořád dost hlupáků, kterým zákonem nařídíme, aby nám platili víc. Přestože auditorská zpráva konstatuje vážné nedostatky v hospodaření s penězi koncesionářů je v médiích podezřelý klid a některá vyjádření a články hovoří o auditu jako o hotové a uzavřené záležitosti. Nikdo se nediví tomu, že rozsáhlý audit je najednou tak rychle ukončen a zdá se, že Ivan Langer věděl, co říká, lépe než naši skvělí novináři. Věděl, že všichni ti skvělí křiklouni a opisovači se do tří měsíců unaví a v červnu už nikoho nebude tunelování České televize zajímat. Politici i umělci budou mít svůj klid na práci a občan, ten koneckonců také vychladne a může jít vše ve starých kolejích. Proto mohl v tichosti projít i seminář, kde se hovořilo o navyšování poplatků za veřejnoprávní média a na nějž byli paradoxně pozváni především ti, kteří budou mít vždy málo na svou činnost. To znamená, že zájmy koncesionářů hájili generální ředitelé těchto médií Balvín a Kasík. Ivan Langer je dobrý politik a lhůtu pro audit stanovil naprosto správně. Dokonale zná české novináře a také zná české občany. Audit skončil, zapomeňte. Jenom nezapomeňte příští rok pánům poděkovat za to, že vám dovolí platit více. Kontrola v brněnské ČTMiloslav NavrátilNěkteré deníky přinesly zprávu o výsledcích kontroly hospodaření brněnského studia ČT. Nikdo už se nediví, že se zpráva dostala dříve do médií než k řediteli Balvínovi. To už je takový místní kolorit.Mne zaujalo zjištění kontrolorů, že ze spolupráce s ČT výrazně profitovala společnost Art Production K./2. Vyhledal jsem si ji v Obchodním rejstříku. A vida: jedním ze společníků je Michael Kocáb, bojovník za "svobodu slova", který se výrazně angažoval v televizní krizi na přelomu roku. Člověk, který stojí u zrodu nové, tentokrát "té správné" strany. Jsem zvědav, zda se najde novinář, který se pana Kocába zeptá, jak to v Brně bylo. Jakým způsobem Kocábova firma zakázku - za tak nápadně nevýhodných podmínek pro ČT - získala. Velice by mne také zajímalo, jak se pan Kocáb (jako morální autorita) vypořádává s představou, že působením své firmy ochudil brněnské studio o 400 000 - 1 000 000 Kč na jednom pořadu. Ale Michaelu Kocábovi peníze zřejmě nesmrdí. Zajímavý pohled se naskytne každému, kdo zadá Kocábovo jméno do vyhledavače Obchodního rejstříku. Společnosti jako Sokolovská uhelná, ČKD Polovodiče nebo Trend nejsou nic, čím by se mohl Kocáb chlubit. Ani některá jména jeho obchodních partnerů jako Alexander Komanický nebo Milan Šrejber. Reportáž ze zasedání Rady České televizeDál nesmíte!Tomáš Pecina"Kde jste byl?" pravilo to neněžné stvoření tónem, který jsem slýchával naposledy od neoblíbené učitelky v mateřské škole. Na takto pokládané otázky se neodpovídá, avšak muž se nedal odbýt: "Stěžoval si na vás pan Novotný [tj. ředitel výroby a techniky ČT Vít Novotný], že jste se pohyboval bez doprovodu po budově. Dál nesmíte, dokud nevyřešíme váš přestupek - pokud si dobře vzpomínám, byly s vámi problémy už o Vánocích," pravil a zabránil mi otevřít dveře do jednacího sálu. Měl jsem na vybranou: buď se začít s nezdvořákem přetahovat o dveře (a je pravěpodobné, že bych se dovnitř dostal), anebo ustoupit a zvolit psychologický přístup. První varianta, zápas ve volném stylu před očima radních i novinářů, by mohla být spektakulární a zřejmě by získala náležitou odezvu, ale nechci si budovat pověst násilníka a proto jsem muži začal domlouvat a vysvětlovat mu, jak nerozumně jedná a jak je nepěkné, jestliže se člověk tak sympatický a inteligentní jako on chová jako hlupák. Nebylo to zcela upřímné, nicméně účinkovalo to. Po několika minutách se mi podařilo do sálu dostat a protentokrát jsem vyvázl s důtkou (konec ironie: jednání ochranky ČT, která by televizi měla reprezentovat, je pochopitelně skandální a Britské listy si na ně oficiálně stěžují u ředitele Balvína a očekávají od televize omluvu).
Chyb při řízení zasedání bylo mnoho, např. se vůbec nehlasovalo o návrhu Jany Šilerové snížit limit, který mohou na účet televize radní protelefonovat, ze čtyř na dva tisíce korun. Zřejmě by bylo dobré, kdyby se řízení příštích schůzí ujal některý z místopředsedů a - to uvádím bez sebemenší zášti nebo výsměchu - J. Mrzena si na jeho příkladu osvojoval, jak si při jednání počínat. Neumět není zavrženíhodné; zavrženíhodným je nepřiznat si to.
Do řešení dvou nejpačlivějších a politicky nejvíc polarizujících problémů, které vyplynuly ze stížností, totiž údajné nevyváženosti pořadu Chapadla korupce a "války" v brněnském studiu, se Rada zatím nepustila. Lze to pochopit: dají-li radní za pravdu jedné straně, druhá okamžitě spustí křik, a řešení metodou "chytré horákyně" je asi nemožné. Brněnský případ se zdá být jednodušší: nepořádek a korupční praktiky v tamním studiu prokázala již druhá kontrolní zpráva a zdá se, že odvolání ředitele Drahoše je otázkou času. Na druhé straně je Drahoš miláčkem ODS, které zajišťuje, minimálně na komunální úrovni, prvotřídní mediální servis, a radní vědí, že nechtějí-li riskovat ztrátu přízně této strany (což by vzhledem k tomu, že nasadili poměrně zřetelný protivzbouřenecký kurs a ztratí tak podporu Čtyřkoalice, mohlo znamenat "rychlou smrt" už při schvalování výroční zprávy za rok 2000), musejí Drahoše podržet. Rozuzlení by však mohlo přijít samo od sebe: na příštím zasedání 3. července dojde ke konfrontaci Balvín-Drahoš-iniciativa Brno 20/21 a pokud brněnští rebelové budou stejně málo přesvědčiví, jako byli před minulou Radou, Zdeněk Drahoš nemůže ze střetu nevyjít jako vítěz.
Mnohé odpovědi přinese už třetí zasedání, jehož se Britské listy rovněž zúčastní.
Čtrnáctiletá britská dívka má lidskou variantu BSE, obávají se lékařiBritští lékaři monitorují stav čtrnáctileté dívky, která je pravděpodobně první obětí lidské formy BSE, která se narodila až poté, co byla choroba BSE oficiálně objevena u dobytka, napsal včera deník Guardian.Zároveň oznámil v Británii jeden vědec, že podle jeho odhadů by mělo být možné vyvinout lék pro tuto dosud nevyléčitelnou chorobu do pěti let. Totožnost nemocné dívky zůstává v tajnosti. Všichni lidé, u nichž dosud byla identifikována nová varianta nemoci CJD (o níž se usuzuje, že je to lidská forma BSE), tedy 102 osoby v Británii, tři ve Francii, jeden v Irsku a jeden s podezřením na tuto nemoc v Hongkongu - se narodili dříve než v listopadu 1986, kdy identifikovali patologové v britských vládních veterinářských laboratořích chorobu dobytka BSE. Od té doby, i poté, co byli o této nemoci v červnu 1987 informováni ministři, opakovali členové britské vlády po několik let, že neexistuje žádné riziko přenosu této choroby na lidi, pak že existuje jen minimální riziko při konzumaci kontaminovaných tkání. Teprve v březnu1996, po prvních úmrtích na novou variantu nemoci CJD bylo oficiálně přiznáno, že souvislost s BSE zřejmě existuje. Vědci se znepokojením očekávají výskyt případů vCJD u lidí, kteří se narodili už poté, co bylo v roce 1989 zakázáno včleňovat do potravin mozek, míchu a další vnitřnosti dobytka. Existují totiž přesvědčivé důkazy, že tento zákaz nebyl stoprocentně dodržován a že mechanicky získávané maso - další podezřelý zdroj infekce, protože toto maso se získávalo od kostí a obsahovalo nervové tkáně - bylo včleňováno do levných párků a hamburgerů až do roku 1995. Alespoň jeden výrobce tohoto masa využíval v osmdesátých letech při výrobě potravin pro kojence. John Collinge, šéf týmu, který provádí lékařský výzkum chování prionů v St. Mary´s Hospital v Londýně konstatoval tento týden na světové neurologické konferenci, že vyvíjí ve spolupráci s farmaceutickou firmou GlaxoSmithKline určitou chemickou látku., která by měla být schopna zabránit vývinu neregulérních bílkovin - prionů, o nichž vědci usuzují, že jsou klíčovým faktorem při vzniku vCJD. Vědci doufají, že jestliže se jim podaří zabránit normální prionům, aby měnily tvar, tělo samo bude schopno zlikvidovat ostatní priony a nebude zaskočeno rychlostí, jíž vznikají neregulérní priony. Profesor Collinge uvedl: "Domníváme se, že je možné, i když slibovat to nemůžeme, že do pěti let budeme schopni vyrobit něco, co zabrání kopírování prionů a bude to zároveň pro tuto chorobu lékem. Počet osob, které v Británii na vCJD zemřely, je sice dosud relativně nízký, ale rychle stoupá. První obět této nemoci zemřela v květnu 1995. Do června 2000 zenřelo 60 osob a 10 lidí s touto nemocí bylo ještě naživu. Do současnosti zemřelo 94 osob na tuto chorobu a osm je jich naživu. Göteborg po vrcholné schůzce EUPolicejní násilí proti nevinným občanům se bude muset vyšetřitJana WitthedO zvandalizování Göteborgu v souvislosti se setkáním EU jste si jistě všichni dostatečně přečetli v denním tisku. Dnes se Göteborg snaží ze vzniklé traumatické situace vymanit pomocí odklízení střepů, suti, ohořelých předmětů a řemeslnými pracemi všeho druhu. A hlavně diskusemi o tom, kdo vlastně udělal jakou chybu, že se situace, známá ze Seattle, Prahy i Nice, mohla opakovat i zde.Mnozí ze svědků přítomných na Avenue si také kladli otázku, jak je možné, že policii trvalo celých 40 minut, než se tam dostavila. Za tu dobu stačili levicoví teroristé rozbít mnohé výkladní skříně a podpálit dostatek zařízení restaurací a zboží obchodů, aby mohli být sami se sebou spokojeni. Pro úplnost je třeba dodat, že později bylo zjištěno, že pustošení města se účastnil i menší počet neonacistů. V noci z 15. na 16. červen došlo ve Vasaparken ke střelbě, celkem bylo slyšet 6 výstřelů a 3 zranění byli převezeni do nemocnice. Policií byl vážně zraněn 19. letý muž. Do historie se zapisujeme největšími nepokoji v moderní švédské historii, ke střelbě ze strany policie v souvislosti s demonstrací došlo naposled v r. 1931 v Adalen. Akce, které se v centrálním městě odehrávaly, byly podle Säpo plánovány a popsány např. i na Internetu /viz. Afa / a tedy nepřekvapily. Policie se připravovala na tyto dny po dva roky a v Göteborgu bylo nasazeno okolo 2000 policistů. Na odpovědných místech se tvrdí obojí, že to bylo málo, ale mnohem častěji, že to bylo dost. Přiklonila bych se k názoru, že „dost“ asi sotva. Posbíráno bylo totiž na 4000 dlažebních kostek a vytlučeno na stovky výkladních skříní. Celkové škody byly odhadnuty na 100 milionů SKr. Za důležité se ovšem považovalo zajistit nerušený průběh setkání EU a úplnou bezpečnost zúčastněných, kdežto možnému vývinu situace v ulicích města se při přípravách věnovalo jen velmi málo pozornosti. Mimoto se lze ptát jak je možné, že se vydalo 70 milionů SKr na vybavení a vyškolení pohotovostní policie, která pak ale nikdy nebyla do Göteborgu povolána. Zároveň slyšíme v televizních rozhovorech a v denním tisku čteme stížnosti, že řada občanů byla policií napadena, ačkoli se nezúčastňovali žádných násilných akcí a ani nemohlo být podezření, že by je připravovali. Jde o občany, kteří se dokonce ani nenacházeli v místech násilí, ale např. na území konference Svobodné Fórum ap. Názory jsou i ty, že v mnoha případech chování policie místo aby násilí zabránilo, spíše podpořilo jeho vyvrcholení. Bylo tomu tak v případě Hvitfeldtského gymnázia ? Převážná většina hlasů se domnívá, že policie jednala v sebeobraně a korektně. To je jistě pravda všude tam, kde stála přímo proti maskovaným odpůrcům EU a globalizace užívajícím teroru. Jak to ale bylo v některých jiných případech? Domnívám se, že s celou situací se bude nutno vypořádat nestranným šetřením. Veřejní činitelé jen neradi přiznávají, že situace nemluví jednoznačně ve prospěch policie a jejího vedení, ač zpočátku se snažili tento dojem vzbudit. Je to pochopitelné, jednotliví příslušníci riskovali své životy a jejich situaci jim jistě nikdo nezávidí. Je samozřejmě velmi smutné, že se museli s násilím tohoto druhu vůbec potýkat. To ovšem neznamená, že jednotlivé případy eventuálního zneužití moci se mají zastřít věčným mlčením. Nejdůlejžitější však je, přemýšlet o tom. zda se vzniklé situaci nedalo předem nějak zabránit nebo ji aspoň zmírnit. K dřívějším zkušenostem rozhodně nebyl vzat dostatečný ohled. Proč neudělat přítrž tomuto cestování maskovaných teroristů? Proč nespolupracovat na jejich identifikaci v rámci celého EU? Odpovědnost nesla po celou dobu krajská policie. Neměla by to být spíše otázka pro říšské úřady? A nemělo se myslet nejen na účastníky setkání EU, ale i na město Göteborg? Göteborg? Tak ve skutečnosti vypadá (sociální) demokracie!Arbetarmakt, Švédsko a Mezinárodní sekretariát LRKI, 18. června 2001(Silně ideologický text obsahuje mnohé zajímavé informace.) Brutální policejní represe, jíž se dostalo demonstrantům v Götenborgu od 14. do 16. června, značí přelom v antikapitalistickém hnutí. Veškeré iluze, že naše hnutí se může rozvíjet a směřovat k realizaci svých cílů v kontextu hravosti, humoru a nenásilí, byly hrubě otřeseny. Přes tvrzení švédské vlády, že zavede "göteborgský model" pokojných protestů, založených na "jednání" a "dialogu" mezi policií a demonstranty, státní síly od počátku dělaly vše pro potlačení demokratických práv, porušily všechny dohody s organizátory a použily násilné represe - včetně postřelení třech demonstrantů. Jejich jasným cílem bylo od počátku hnutí oslabit, dezorganizovat a rozptýlit. Francouzský prezident, německý kancléř a britský premiér jsou plně spoluviníky této brutální represe. Ve skutečnosti s největší pravděpodobností byli největšími podněcovateli represí, když kritizovali plány švédské vlády a vyzývali k tvrdším opatřením na "obranu" jejich summitu proti neozbrojeným a na začátku zcela pokojným demonstrantům. Ráno 14. června - před začátkem desetitisícové demonstrace proti Bushovi - obklíčila policie konferenční centrum ještě před tím, než došlo k jakékoli akci. Několik set lidí připravovalo ochranný materiál pro pochod ke Kongresovému centru druhý den. Razie byla jasně zaměřena na zastavení těch nejlépe připravených se chránit před policejním násilím. Obklíčení se bojovně bránili - bílé overaly, švédská AFA a mezinárodní anarchisté z černého bloku i soudruzi ze švédské sekce LRKI se několikrát pokusili prorazit policejní obklíčení. Bez úspěchu, kvůli malému počtu lidí a nedostatku ochranného vybavení. Přes silný odpor dominantních sil ve vedení demonstrace proti Bushovi - švédské Levicové strany (bývalé KS), se soudruhům z LRKI za podpory členů VDI (v ČR SAB) a MST (v ČR SocSol) podařilo získat tisíc lidí pro pochod z demonstrace proti Bushovi k okupovanému konferenčnímu centru. Odvedením pozornosti policie tak demonstranti umožnili 30 až 40 lidem uniknout. To ukázalo sílu masové akce. Totiž několik set lidí z Černého bloku, kteří se odtrhli od demonstrace již předtím, aby čelili policii v konferenčním centru, nedokázalo víc než rozbít několik aut a házet kamením. Přesto byly zapojené síly nedostatečné k překonání obklíčení a policie vzala centrum stečí a zatkla všechny, kdo nestihli uniknout. Obušky, psi, biče a ...... kulky15. června zastavila švédská policie pochod proti summitu hned po několika stech metrech. Do té doby nepadla jediná rána, nebyl hozen jediný kámen na policii. Demonstrace byla náhle napadena zboku pořádkovou policií za použití vzteklých psů - kteří pokousali a podrápali desítky demonstrantů (i některé ze svých pánů). Pak zaútočili prot policistům na koních, kteří rozdávali rány obušky a biči. Přes odvážný odpor ze strany demonstrantů - ozbrojených pouze tyčemi z transparentů a kamením - policie rozdělila demonstraci a vytlačila lidi zpět na hlavní ulici, kde bylo shromaždiště pro demonstraci, a pak na širokou hlavní třídu v centru Göteborgu.Pak následovaly tzv. nepokoje. V podstatě šlo o stavění barikád proti postupu policie ze židlí a stolů pouličních kaváren, které lemovaly ulici. Občasné ničení výloh obchodů a bank nemělo žádný obranný účel, ale bylo pochopitelné jakožto reakce na bezuzdnou agresi pořádkové policie. Každý, kdo odsuzuje "násilí" demonstrantů, čelících kousání od psů, mlácení obušky a šlapání koní není - pomineme-li důsledné pacifisty připravené snášet brutalitu ve jménu svých zásad nikým jiným než zoufalým obhájcem "práva" státu zacházet se svými občany, jak si stát usmyslí. Žádný demokrat - natož pak socialista nebo anarchista ? nemá odsuzovat takový odpor. Sebeobrana není zločin! Vše se jasně vymklo z rukou z hlediska švédské policie, jež podnítila rozsáhlé nepokoje v centrální zábavní a obchodní čtvrti. Je však jasné, že policie chtěla konfrontaci s hnutím, že hledala záminku pro násilné potlačení všech forem účinného protestu. Odpoledne byla spousta protestujících, organizátorů zajata na ulicích a jednotlivci byli naháněni policií. Toto zatýkání se v naprosté většině nedělo během bojů. Večer policisté - a také skupina fašistických rváčů - vyprovokovala street party v další konfrontaci, jež vyvrcholila v postřelení tří demonstrantů, jeden z nich v nemocnici nadále bojuje o život. To samo je historickou eskalací násilí, obzvláště ve Švédsku, kde se podobná akce státu nestala od roku 1931 a kde dlouho po zvolení sociálně demokratické vlády ve 30. letech kraloval sociální smír. Opět jde o pokus zastrašit, rozštěpit a oslabit hnutí. Tento pokus selže. Mučení pokrokového, bojovného a postupujícího hnutí pouze zvýší jeho bojovnost, rozsah a odhodlání - jako se to stalo studentům na Kent State University v USA v roce 1968. Jakmile zeslábne prvotní médii vytvořená mánie o ničení majetku, stále širší masy mladých lidí a pracujících uvidí demaskovanou ohavnou tvář korporativního státu. Večer policie na několik hodin obklíčila několik set pokojných protestujících proti střílení a několik desítek jich zatkla. Pozdě v noci provedlo protiteroristické komando se samopaly a radarem řízenými pistolemi v rukou razii ve škole, kde spalo přes 200 lidí. Lidi vyhnali na ulici a donutili je ležet obličejem k promáčené zemi před školou a došlo k dalšímu zatýkání. Během těchto razií bylo zatčeno více než tisíc demonstrantů, zadrženo na šest hodin, vyfotografováno, ačkoli velká většina pak byla propuštěna bez obvinění. Další byli deportováni. Desítky lidí prošlo rychlým odsouzením za "rušení veřejného pořádku", mnozí bez přítomnosti právníků či právní podpory. Jiní čekají na soud na základě vážnějších obvinění. Je třeba zahájit kampaň za okamžité propuštění zadržených. Čeho se bojí?Rozsah represe v Goteborgu představuje organizované násilí na švédských a evropských občanech. Jasně ukazuje, čím začíná být "pevnost Evropa". Není to jen pevnost proti chudým a utlačovaným "zbytku světa" (hlavní téma demonstrací). Stane se také vězením pro lid samotné Evropy ? Obzvláště když se pokusí uplatňovat svá demokratická práva.Německý sociálně demokratický kancléř Schröder to komentoval takto: "S těmito desperáty nemůže být žádný dialog." Tato neslavná slova by měla být vypálena do vědomí milionů pracujících, kteří jej volili. Tento muž je zarytý zprostředkovatel globálního kapitálu, nikoli demokrat, natož socialista, jakéhokoli druhu. Stejně tak Blair, Chirac nebo Persson. Skutečný "göteborgský model" chtějí učinit trvalým znakem evropského života. Chtějí zorganizovat celokontinentální stav obležení, kdykoli se lidé pokusí uplatňovat svá demokratická práva na mezinárodní úrovni. Chtějí rozšířit své zákazy proti "fotbalovým chuligánům" na "politické potížisty" a zakázat cestování na mezinárodní protesty. Konference ministrů vnitra EU bude nyní za tímto účelem koordinovat policejní logistiku. V Bruselu vytvoří stálý bunkr, ve kterém se budou konat schůze arogantních vůdců EU bez vyrušování od jejich poddaných. Janov se má změnit v obrovské vězení pro své vlastní obyvatele od 18. července a německé, rakouské a francouzské hranice mají být uzavřeny. Proč se Göteborg stal takovým kulminačním bodem? Hlavní důvod je jasný. Po léta vidíme růst mezinárodního antikapitalistického hnutí. Vidíme masové protesty v polokoloniích, masové stávky, okupace půdy. Byli jsme svědky demonstrací mladých antikapitalistů, přistěhovalců, bojovných odborářů, anarchistů, socialistů a komunistů - všichni se spojují v masový protest proti globálnímu kapitalismu a jeho institucím. Toto mezinárodní hnutí je nepopiratelnou skutečností a je skutečnou hrozbou šéfům a jejich vládám. To je důvod, proč nyní začínají kriminalizovat jeho aktivisty, proč se snaží izolovat nejradikálnější části od širokých mas. Imperialisté se hrozí tohoto vývoje. Bojí se, že tak, jak se toto hnutí stane lépe organizovaným, jak vyvine spojení s dělnickou třídou, dostane se do popředí hnutí pracujících otevřený antikapitalismus. Proto chtějí přerušit hnutí už nyní, proč ho chtějí zničit co nejvíce už nyní. Proto vyzývají měšťácké vlády k omezení nebo zrušení základních demokratických práv, proč volají po stále větší represi. To je vyhlášení války proti hnutí ? a my se musíme organizovat už nyní, abychom odrazili tento útok všech vlád globálního kapitálu, bez ohledu na to, zda v ní sedí "socialisté", liberálové, zelení, konzervativci nebo je v nich zapojena krajní pravice (jako v Itálii a Rakousku). Göteborg znovu dokázal, že každá vláda kapitalistického státu slouží zájmům vládnoucí třídy - bez ohledu na to, zda to dělá ve jménu "dialogu" či "konfrontace". Proto celé hnutí pracujících, každý student, každý utlačovaný a vykořisťovaný se musí shromáždit do mezinárodní kampaně na obranu či vydobytí našeho práva demonstrovat, organizovat se a našeho práva volného pohybu. Poučení z Göteborgu - politickéJak mohla policie rozdělit antikapitalistickou demonstraci během 15 minut, zatknout a deportovat stovky lidí?Zaprvé, vedení masových odborů a sociálně demokratických stran úplně odmítlo zorganizovat kontingenty do Göteborgu. Ale i ti, kdo podporovali nebo organizovali demonstraci 16. června, jako Levicová strana, udělali vše pro to, aby udrželi antikapitalisty oddělené od mas pracujících a studentů. Snažili se izolovat ty, kteří chtěli prorazit policejní zátarasy, aby svůj protest uvedli ve známost. Reformistické aliance jako ATTAC a Göteborg Network se snažily zabránit demonstrantům dělat cokoli pro přiblížení se k obrněnému zasedání evropských vůdců. Network, ovládaný Levicovou stranou, uspořádal desetitisícový pochod, který šel v bezpečné vzdálenosti od Konferenčního centra a soustředil se na hesla za vystoupení Švédska z EU. Předačka Levicové strany Gudrun Schymanová přišla s prohlášením, které mohl klidně napsat Gerhard Schröder nebo Chirac. Na pochodu 16. června otevřeně obhajovala policii, když řekla: "Policie měla velmi těžkou práci proti těmto potížistům, kteří chtějí jen násilí pro násilí jak fotbaloví chuligáni." Neslavná poznámka, kterou jí už nikdo neodpáře! Proč reformističtí vůdci urychleně pádí, aby se očistili od nařčení kapitalistických médií z boji proti státu? Protože reformismus znamená duševní zotročení měšťáckým veřejným míněním. Je to soustavné ořezávání "socialismu" na to, co dovolí kapitalisté. Reformismus nemá páteř. Musíme ho vytlačit z hnutí pracujících. Vůdci Attacu, k své cti odsoudili za násilí hlavně policii, ale nepostavili se jasně na obranu demonstrantů. Upřímní demokraté - natožpak revoluční socialisté - by měli odmítnout krčení se před ječením milionářských médií o "anarchistickém násilí". Neodsuzujeme násilí, dokonce ani chybné činy těch, kdo vzdorují organizovanému a masivnímu násilí státu, které předcházelo a následně vyvolalo násilí demonstrantů. Odsuzujme násilí státu, které porušilo naše demokratická práva. Samozřejmě, že nepřijímáme zodpovědnost za drancování obchodů a ničení, jež nemá žádný politický význam. Ty však byly zcela okrajové, ať tvrdí média cokoli. (Pod)vůdci jako Schymanová mají hlavní zodpovědnost za udržování hnutí pracujících odděleného od antikapitalistické mládeže, nikoli rozbíjení výloh. Naše kritika rozbíjení výloh nespočívá jen v tom, že jde samo o sobě o nevhodnou odplatu vůči státu a šéfům, ale také to, že to usnadňuje práci Schröderům a Schymanovým. Schymanové slova ukazují také politické bankrotářství národně orientované hnutí za vystoupení z EU. Chce to jen mezinárodní hnutí, které hrozí kapitalistům všech zemí, a tito kritici EU se postaví na stranu svých vlád a imperialismu EU. Musíme zabránit médiím, měšťáckým stranám, oficiálním dělnickým vůdcům, aby izolovali, kriminalizovali a účinně postavili mimo zákon naše hnutí. Musíme zahájit masivní kampaň na obranu demokratických práv, na které útočí Schröder, Blair a spol. - právo shromažďovací, svobodu pohybu z jedné země do druhé. Avšak klíčový způsob, jak zabránit izolaci je obrátit se k řadovým pracujícím, zapojit je do naší akce, trpělivě je získávat pro bojovnou taktiku. Izolace malého bojovného předvoje je pochopitelně přesně to, co autokracie EU chce. Nesmíme spadnout do jejich pasti. Evropští imperialisté demonstrovali, že vytvoření evropského imperialistického superstátu, schopného se jednoho dne postavit USA jakožto světové supervelmoci, je smrtelně vážně braný projekt evropských korporativních kapitalistů. Nejsou připraveni přijmout žádnou formu trvalého nebo účinného protestu proti tomuto projektu. Ministři zahraničí Německa a Rakouska nemohli skrývat svou podrážděnost ze "selhání" irské vlády dodat výsledek "ANO" v referendu o smlouvě z Nice na oplátku za štědrost, které prý v posledním desetiletí do Irska jen pršela. Ukázali tak své chápání "demokracie" arogantním požadavkem, aby irská vláda co nejdříve "zvrátila" výsledek referenda. Avšak boj proti nedemokratickým buržoazním evropským institucím nelze vyhrát obranou svých vlastních "nezávislých" kapitalistických států. To lze jen bojem za rozšíření demokratických a sociálních práv po celé Evropě, bojem proti rasistickému utěsnění hranic EU. Demokratické úsilí mas musí být spojeno s bojem za celoevropské ústavodárné shromáždění. Volby a svolání takového shromáždění a každý krok proti kapitalistům musí sloužit k organizování pracujících v základních organizacích na celoevropské úrovni, sjednotit je v boji a jakožto most k evropské revoluci, ke spojeným socialistickým státům evropským založeným na dělnických radách a milicích,jež nahradí nevolené a nekontrolovatelné represivní státní mašinérie kapitalistů. Göteborg byl bodem zlomu pro antikapitalistické hnutí, protože demonstroval potřebu politického kroku vpřed. Reformističtí vůdci ukázali svou pravou tvář odsuzováním zatčených protestujících místo policie. Ale jejich největší službu korporativním kapitalistům představuje jejich škrcení hnutí pracujících (odborů a reformistických stran), jež brání jednotě většiny dělnické třídy s radikálními mladými dělníky a studenty. Jak jsme viděli v Quebecu a Seattlu, protesty byly nejúspěšnější, když se antikapitalisté a odborově organizovaní pracující sjednotili v akci. V Evropě kvůli historickým kořenům "socialistického reformismu" jsme zatím nedospěli k takovému průlomu. V mobilizacích pro Janov už musíme. Potřebujeme větší počty a ty mohou přijít pouze z mobilizace odborů (zdola) a radikalizovaných mladých lidí. Poučení z Göteborgu - strategie a taktikaAvšak samotný vysoký lidí počet. Potřebujeme vysoký počet organizovaných lidí, jež mají jasno ve svých cílech. Potřebujeme demokraticky uznané vedení akcí, včetně všech politických, společenských, odborových, environmentalistických, antifašistických, antirasistických organizací, stran, skupin. Především potřebujeme organizovanou obranu našich demonstrací proti policejním útokům, schopnou pomoci masovým silám prolomit policejní linie a pořadatele proti policejním provokatérům. To znamená postavit se nejen reformistickým, ale také mnoha individuálně anarchistickým sentimentům v současném hnutí.Taktika nenásilné přímé akce, taktika obhajovaná Ya Basta!, i taktika černého bloku mají tu nevýhodu, že fetišizují svou zvláštní taktiku, určitou formu boje oproti všem ostatním. Což je horší prosazují svůj vybraný fetiš i tehdy, když zřejmým způsobem narušuje a dezorganizuje úkol získání dostatečných masových sil tak, aby jejich váha mohla být účinně využita. Jen v takovém případě se může pozvednout sebevědomí a obzor pracujících a mladých lidí zapojených v akci. V jistém smyslu je to paralela k reformistům (a některým samozvaným revolucionářům), kteří zase fetišizují pokojné a legální masové demonstrace. Jak nenásilná přímá akce, tak ničení majetku prováděné černým blokem jsou neúčinné, aby skutečně zastavili jakoukoli rozhodnou represivní akci státního aparátu. Nenásilná přímá akce, ačkoli je někdy použitelnou taktikou, vždy předpokládá velký stupeň zdrženlivosti samotného státu v používání násilí. To jsou nanejvýš plané naděje po Göteborgu a ještě méně po Janovu. Jako zásada je proto nenásilná přímá akce slepou uličkou. To samé platí pro postmodernistické symbolické strkanice Ya Basta! a Bílých overalů. Jejich veřejné, media-vyhledávající přípravy, jejich odmítání dokonce i obraného násilí, jejich taktická viditelnost a relativní nepohyblivost ? to vše znamená že je to jen aktivní a spíše elitářská forma nenásilné přímé akce. Jakmile se stát už necítí trapně, aby blokoval hranice, dělal razie v konvergenčních centrech, zatýkal každého v bílém overalu a zabavoval jejich vybavení tato neotřelá taktika bude chápána stále více jako přechodná móda. Je zde nebezpečí, že ti, kdo v ní měli iluze, se obrátí k fetišizování násilí tak, jako dříve fetišizovali nenásilí. Černý blok anarchistů, antifašistů a autonomů, ať jsou jejich dovednosti v pouličním boji a jejich nepochybná odvaha jakékoli, obvykle nedokáží prorazit pevné policejní řady a nemohou vybudovat spojení s masami dělnické třídy, které jsou odrazené lehkomyslným ničením majetku. To není jen kvůli dlouhodobým reformistickým předsudkům, ale protože (správně) nevidí, k čemu je to dobré. Ještě méně je jejich fetišizovaná strategie pouličních bitek s policií schopna podkopat nebo zničit kapitalismus. Pletou si několik zraněných policajtů a rozbití nějakého soukromého majetku se zničením státu a společenského systému. Jejich záměry jsou možná dobré a není náhoda, že přitahují mnoho radikální mládeže, ale síla stejně jako "pokojný" masový protest musí být směřovány způsobem, který vědomě dosahuje svých cílů. Taková akce musí být provedena organizovaným způsobem, nemá-li dopadnout zpět na její iniciátory. Kam teď?Berlusconiho odpověď byla rozporuplná. Nejprve vyhrožoval represí a zákazem janovských protestů. Řekl, že město bude na čtyři dny zablokováno. Vůdci G7 budou ubytováni na bitevních lodích kotvících v přístavu! Hranice Itálie budou uzavřeny! Pak zase slíbil, že bude vést dialog s protestujícími a respektovat právo na demonstrace. Dokud italští a evropští antikapitalisté a hnutí pracujících nebudou mobilizovat masivním způsobem budou tyto "demokratické" sliby oslavovány v "duchu Göteborgu".Reformisté a liberálové v antikapitalistickém hnutí budou mít silné sklony hledat záminku, že "rozvaha je lepší částí odvahy". Jistěže se můžeme spíše spolehnout na jejich rozvahu než odvahu. Potřebujeme urgovat plány na velkou mobilizaci do Itálie na summit G7. Měli bychom se snažit všemožným způsobem vzpírat se Blairově-Schröderově-Berlusconiho blokádě. To bude vyžadovat vychytralost i odvahu. Co nejvíce lidí se musí dostat přes hranice, ale jinak KDEKOLI NÁS ZASTAVÍ JE JANOV. A tam musíme demonstrovat, snažit se projít, diskutovat mezi sebou a agitovat mezi místními pracujícími a mladými lidmi. Ti z nás, kdo nemají volno nebo peníze na cestu mohou ZMĚNIT SVÁ MĚSTA V JANOV během summitu. Soudruzi v Itálii by mohli demonstrovat v každém velkém městě, získat bojovné pracující v jejich zemi, aby masovou stávkovou akcí poslali varování Berlusconiho a jeho fašisty prosáklou vládu, aby se raději ani prstem nedotkla jejich sociálních práv. Ukažme, že když poruší naše práva na jednom místě pouhou silou policejního nasazení a výzbroje vytrysknou nové síly na desítkách, stovkách dalších míst. Nebude to ani prázdné gesto ani "politika protestu". Posílí to hnutí dělnické třídy, utlačovaných a vykořisťovaných po celém světě v jeho boji proti globálnímu kapitalismu, proti propouštění a privatizaci, proti nadnárodním korporacím a jim oddaným státům. Arogantní vládci korporativní Evropy nám hodili rukavici. Vyhlásili svatou válku našemu hnutí. Zvedneme tuto rukavici bez bázně a váhání. Pánové Blair, Schröder, Chirac a Berlusconi strháváte demokratickou masku svého evropského projektu. Dobře. Pomůže nám to odhalit vás tím, čím jste - nejprve mladým dělníkům a intelektuálům kontinentu, kteří "srdce a mysli" říkáte, že chcete získat pro svůj "Evropský projekt". Pak milionům pracujících, kteří vás zvolili do vlády, neboť si mysleli, že tak mohou zachránit svá pracovní místa a sociální výdobytky. Bez uchylování se k drobnému nacionalismu obrátíme srdce a mysli milionů proti vám a vašemu systému. A tyto miliony se zorganizují a budou konat proti vám. Musíme zorganizovat mezinárodní hnutí dost silné, aby vedlo politický a ekonomický třídní boj, který vás smete i s vašimi "třetími cestami" a "novými středy" na smetiště dějin. Probuďte se, pane Korgere, existuje i jiný svět než ČRRobert Buchar"Havlovi se nesmí říkat Venda Veškrna, ani není možné ho satirizovat, neboť má autorská práva na svůj obličej, svou postavu i své jméno," to je pozoruhodný "právní" názor Zdeňka Korgera.„Právní“ názor pana Zeňka Korgera o autorských právech na obličej, postavu a jméno bych nenazval pozoruhodný, ale jaksi dětinský. Neznám pana Korgera, nevím čím se živí. Doufám jen, že není právníkem. Silně bych mu doporučil zajet si na příští dovolenou do světa. Konečně by zjistil, že svět je jiný na Západ od Šumavy. Pan Kroger neví, že v civilizovaném světě je rozdíl mezi právem soukromé osoby a tzv. „public figure“. V USA je naprosto neslýchané, že by někdo byl žalován za urážku veřejné osoby jako v případě Knížák-Havel v Česku. Samozřejmě, člověk nemůže obvinit veřejnou osobu z něčeho, co neudělala, nebo se vloupat do bytu, ale nic nebrání vyjádřeni jakéhokoliv názoru na dotyčného politika, herce, nebo průmyslníka, ironii a satiře. Doporučil bych panu Krogerovi k zhlédnutí třeba satirický televizní pořad „Beat the Bush“ nebo „Mad TV“. A nebo třeba i „Tonight with David Letterman“. Český zákon o ochraně osobnosti (tj. prezidenta?!) považuji za „vadný“ anachronismus. Připadá mi převzatý z období komunismu a předpokládám, že existuje jenom proto že panu prezidentovi vyhovuje. Takže pane Korger, wake up, there is a real world out there! Autorská práva Václava Havla na svůj obličejDíky za vynikající humoristický příspěvekJindra VavruškaDíky za skvělý článek Vašeho humoristického korespondenta pana Korgera. Dlouhá léta jsem přemýšlel jak vtipně komentovat některe úlety našeho pana presidenta, ale panu Korgerovi se to podařilo nepřekonatelným způsobem. Odkazem na autorský zákon v souvislosti s obličejem vtipně a neotřele upozornil na to, že Václav Havel často působí, jako by byl přesvědčen o svem božském původu. Neboť kdo jiný než Bůh by sám o sobi mohl bez uzardění prohlásit "Já jsem stvořil tento obličej!" Děkuji, děkuji, ještě jednou děkuji. Jen houšť a ještě více humoru na BL, ktere nás jinak berou tak macešsky zkrátka! P.S. Při nejbližší příležitosti Vám pšlu další finanční příspěvek, tohle se Vám fakt povedlo! Vendatest(Autorovo jméno a adresa jsou redakci známy.)
PolemikaNarovinu s Fabianem GolgemJan PaulMelodrama se stalo odlišností autora, který v textu Narovinu, Jak Václav Klaus oslavoval narozeniny, dal pohotově do příčinného vztahu počasí s třetinou prázdných sedadel i s účesy hostů. Nikoliv do Vlasty míří brazilský antropolog, ale do regionálního chalupářského bulletinu.Čím je jeho spisek glosou či komentářem? Je pro něho důležité, že akce o které chtěl říci že se nepovedla, byla pouze křtem knihy Václava Klause a tedy JEN SOUČÁSTÍ jeho narozeninových oslav? Nikoliv. Zajímá ho trapné ticho, luxusní nezaplněná křesla, záměna J.Jiráskové za J.Švorcovou (proč asi) a v publiku P.Štěpánek s K.Gottem. Všímá si, jak k oslavenci o společných cílech mluví Václav Fischer (v šatně odloživ svůj spacák) a že P.Hájek má podivný zvyk: „vždycky skloní hlavu, když Klaus cokoliv řekne a vůbec, kdykoliv na něho Klaus promluví. Je to, jako by trochu kýval, úhlopříčně směrem doleva.“ V závěru odhaluje, že Lucie Bílá neuměla angličtinu vyslovovat a opakovala „happy birSSSday to you“ tolikrát, že vedle sedící Brit (kde se vzal tu se vzal) poznamenal: „radši měla strávit víc času ve svém domě v Miami.“ Nevím kde tráví čas Fabiano Golgo, ale svým nic neříkajícím blábolem se přiřadil ke „šmírákům“, kterých se motá kolem "celebrit" vždy hojné množství. Lekce z ironieFabiano GolgoDomníval jsem se, že je jasné, že si můj text dělá z celé té věci "Narovinu" legraci... Když se zmiňuji o tom, že v publiku sedí Karel Gott, nesnažím se psát reportáž o "slavných" lidech, ale jen připomenout čtenářům, že zpěvák, který má být brzo odlit do vosku, otevřeně kohosi politicky podporuje. Když jsem se zmínil o Jiráskové a použil jsem autentický fakt, že si můj kolega myslel, že je to Švorcová, je to přece humor, s podtextem "Co mají ty dvě dámy společného?" Když se zmiňuji o Petru Štěpánkovi, účelem je připomenout lidem, že tady byl přítomen důležitý člověk z důležité mediální rady (sdělovací prostředky jsou přece dnes nesmírně mocné a členové mediálních rad by měli vystupovat absolutně nepoliticky, kdyby seděli v českém parlamentě seriózní lidi). Vůbec jsem to přece mechanicky nepopisoval, ale ironizoval jsem to! Vysmíval jsem se té akci! Už to, že se Lucie Bílá rozhodla hrát brunetku Marilyn bylo samo o sobě naprosto absurdní, a ještě absurdnější pak bylo přirovnávání Klause k J F Kennedymu, touto scénou! Ale vzhledem k tomu, že tato akce měla inzerovat knihu, která hledá inspiraci u Hovorů Karla Čapka s TGM, nebyl bych překvapen, kdyby u českého imitátora Thatcherové našli něco společného s matkou Terezou! Bílá ani neuměla vyslovit slovo "birthday", a tak byla celá scéna ještě směšnější. Pokud by mě někdo požádal, abych zpíval německou hymnu, odmítnu to, protože neumím mluvit německy bez přízvuku. Ale pokud si o sobě někdo hodně myslí, možné je všechno. Kývání hlavou u Petra Hájka bylo taky důležité, tím se zjevně projevuje jeho oddanost Super Klausovi, muži nadčlověku. Fischerova přítomnost byla důležitá, protože rozbil atmosféru uctívání a - hrůzo hrůz - udělal vtip o Klausově agresi vůči soukromému majetku jednoho reportéra, mobilnímu telefonu. Byl jsem svědkem absurdní, kýčovité, špatně organizované pocty Klausovi. Namísto abych to popisoval, ironizoval jsem to. A ten styl budu používat i nadále, navzdory kritikům. 
GNU Není Unix 3.Dominik Joe PantůčekDnešní menu
|
 |
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|