Britské listy

pondělí 18. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Byli jsme při tom:

Fotoreportáž ze sobotní pražské Street Party (Tomáš Pecina, Štěpán Kotrba) NATO a rozšiřování Evropské unie:

Kdo potřebuje NATO? Evropa musí převzít řízení vlastního osudu (Guardian) Irsko a rozšiřování Evropské unie:

Irská poslankyně za stranu Zelených: "Irové nechtějí bránit Středoevropanům ve vstupu do EU, naopak!" Sdělovací prostředky: Na Nově a Primě by zpravodajství měl vysílat v zájmu plurality jiný, seriózní broadcaster - jak je tomu nyní v Británii?

Boj o kontrakt na televizní zpravodajství Zdraví:

Bitva o levné léky přechází do Světové zdravotnické organizace Zdravotnictví v ČR:

Jak české ministerstvo zdravotnictví zanedbává problém Alzheimerovy choroby (Iva Holmerová) Reakce: GNU není Unix

Technické upřesnění: Není pravda, že Linux má bezpečnější strukturu uživatelských oprávnění než Windows (Jindra Vavruška)

Vzhůru do virtuálního komunismu! (Jiří Šoler)

Ikona pro Vaši stránku...

Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

Stanovy občanského sdružení jsou zde.

Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

Tady je minulé vydání Britských listů.

Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

Co je nového v České republice

Překvapení. Prozatímní generální ředitel ČT Jiří Balvín neposkytne Britským listům rozhovor, neboť, jak napsal, jeho "pracovní vytížení je stále časově velmi náročné". Nabídl, že mu smíme zaslat seznam písemných otázek. Vzhledem k tomu, že v Britských listech mají už poměrně dlouhou tradici živé rozhovory s lidmi působícími v médiích a žádný soupis otázek nemůže takový přirozený dialog nahradit, na snahu uskutečnit rozhovor s J. Balvínem musíme resignovat. (TP)

Ministr vnitra Stanislav Gross a policejní ředitel Jiří Kolář mlčí. Zřejmě se domnívají, že vzhledem ke svým vysokým funkcím jsou nadlidé a jako takoví nemusejí komunikovat s novináři a s veřejností. Jana Chržová, předsedkyně českého Helsinského výboru, napsala nyní s politováním Tomáši Pecinovi, že ji policejní ředitel Jiří Kolář neuznal za hodnu odpovědi, když se ho dotazovala dopisem z 11. května 2001, proč je Tomáš Pecina popotahován v souvislosti s případem Ladronka policií. Ministr vnitra Stanislav Gross neodpověděl ani po více než měsíci na dopis Britských listů, týkající se případu Majida Majeda a jeho rodiny, které hrozí vyhoštění do Iráku. Představuje si snad Gross, že jakmile se jednou stal politikem, může ignorovat dotazy občanů, které ve své funkci zastupuje (a je tedy jejich služebníkem a musí se jim ze své práce zodpovídat)? Dopis Stanislavu Grossovi publikujeme znovu a požadujeme odpověď: (JČ)

Dopis Stanislavu Grossovi: podezření z nekompetentnosti

Vysvětlete, proč odepřela cizinecká policie ČR rodině Iráčana Waleda M. Bahnama povolení k pobytu

Tomáš Pecina

Vážený pan
Stanislav Gross
ministr vlády České republiky

V Praze dne 10. května 2001

Re: Žádost o vysvětlení

Vážený pane ministře,

jako novinář působící v internetovém deníku Britské listy jsem se setkal s případem pana Waleda M. Bahnama z Iráku, jemuž Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie svým rozhodnutím č. j. PPR-956/RCP-c-215-2000 (v příloze) zamítlo žádost o povolení trvalého pobytu. To spolu s rozhodnutím o neprodloužení povolení k dlouhodobému pobytu znamená, že rodina pana Bahnama, která žije v České republice od roku 1993, bude muset v krátké době zemi opustit.

Když jsem se seznámil s podrobnostmi případu, dospěl jsem k závěru, že správní uvážení, na jehož základě policejní orgán rozhodl, není v souladu s veřejným zájmem: rodina žadatele se těší velmi dobré pověsti, neměla dosud konflikt se zákonem a s úspěchem se integrovala do místního prostředi. Dvě děti pana Bahnama vystudovaly české gymnázium a jeho syn je nyní studentem FEL ČVUT.

Navíc, vzhledem k tomu, jaký režim vládne v zemi, do níž by se měl pan Bahnam vrátit, hrozí nemalé nebezpečí, že tam budou on i jeho rodinní příslušníci vystaveni politické perzekuci, která může skončit i trestem smrtí.

Rád bych Vás upozornil, že institut správního uvážení, jímž stát deleguje na správní orgán pravomoc rozhodovat o věcech, kde nelze postupovat podle striktně stanovených formálních předpisů, nelze vykládat tak, že orgán smí rozhodnout libovolně; při svém uvážení musí mít vždy na zřeteli vyšší zájem, který příslušný zákon hájí.

Ve svém rozhodnutí plk. Urban mj. uvádí:

Zamítavé rozhodnutí ve věci trvalého pobytu v žádném případě neznamená omezení Vašich práv a svobod, spíše lze mluvit o jejich „nerozšíření“.

Jistě si uvědomujete, že podobné formulace zavdávají vážné podezření, že bylo rozhodnuto nekompetentně, a podobně jako v případě policejního zásahu při loňském zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze hrozí, že případ skončí kritickým ohlasem na adresu orgánů Vašeho resortu ze strany uznávaných mezinárodních institucí, jako např. Amnesty International.

Žádám Vás o vysvětlení, proč Vám podřízené orgány postupovaly ve věci pana W. M. Bahmana popsaným způsobem a co uděláte pro to, aby jeho případ byl uveden do souladu s civilizovanou praxí a s mezinárodními normami, jimiž je postavení politických uprchlíků upraveno.

Těším se na Vaši odpověď, kterou rádi zveřejníme v Britských listech.

S úctou,

Tomáš Pecina

Bude voskové „hrůzodárium“ i v Krkonoších? Starosta Špindlerova Mlýna Miloslav Plasse řekl v rozhovoru pro magazín Hospodářských novin 8.6.2001, že i českým investorům dali místní radní volnější mantinely s tím, že fantazii se pro dané území meze nekladou.V nejbližším čase prý očekávají, s čím konkrétně přijdou. To by mohl být vstřícný signál pro provozovatele voskových panoptik, kteří svoji kreativitu rozmnožují tempem nevídaným. Zatímco v Británii si vystačí s jedním muzeem Madame Tussauds, u nás jsou již otevřena dokonce čtyři a jedno ošklivější než druhé. V Praze dvě, na Karlštejně zatím jedno a poslední dostalo zelenou v Českém Krumlově (!!!). Zdá se, že tato podnikatelská vášeň s nekrofilními rysy (co jiného než ohyzdné mrtvoly populárních celebrit české voskové figuríny jsou), má u mnoha radních podporu: Návštěvník chce být přece se svými idoly všude. V našem případě to je otázka, protože jejich podobnost je něco, co jim není vlastní. Chybí-li ale řemeslo, k orgasmu postačí jmenovka. Celé mi to přijde jako zbytečnost, protože někteří dosud žijící "zombies" jsou stejně kožení jako ti voskoví. (Jan Paul)

Jak mají fungovat sdělovací prostředky. Izrael zuří, že televize BBC natočila pořad, v němž argumentuje, že by se izraelský premiér Ariel Sharon měl u soudu zodpovídat z válečných zločinů. Jak informoval v pátek deník Guardian zde, pravidelný monotematický publicistický pořad televize BBC Panorama, který se vysílá v neděli večer, argumentuje, že by měl být izraelský premiér Ariel Sharon souzen za válečné zločiny za masakr Palestinců, k němuž došlo v Libanonu v roce 1982. Poté, co provedl v roce 1982 Izrael invazi do Libanonu, jeho jednotky, pod Sharonovým velením jako ministra obrany, dovolily libanonským křesťanským spojencům, aby vstoupily do uprchlických táboů Sabra a Shatila. Bylo tam zmasakrováno více než 1000 Palestinců. Podle izraelského vojenského rozhlasu se prý Izrael snaží zabránit odvysílání tohoto pořadu v BBC v neděli anebo alespoň přimět BBC, aby do pořadu včlenila prohlášení izraelské vlády. Pořad který natočil známý reportér Fergal Keane, je prý důkazem systematického protiizraelského a propalestinského zaujetí v BBC. Gideon Meir, náměstek izraelského ministra zahraničí pro komunikace, uvedl: "Ten pořad je skandální. Je to systematickým rozhodnutím BBC, že jsou úplně proti Izraeli. Budeme muset přehodnotit náš postoj vůči BBC." - Mluvčí společnosti BBC konstatovala, že izraelské hrozby jsou politováníhodné a že BBC plně za programem stojí.

Brutální týrání žen v domácnosti a nezájem české policie a české legislativy. Zveřejnili jsme nesmírně závažnou analýzu Markéty Huňkové a Jiřího Kopala o brutálním týrání žen v ČR "Je maminka mrtvá?". K fyzickému týrání žen v domácnostech dochází po celém světě, jenže západní společnosti proti tomu maji vyvinuté příslušné mechanismy. Ve Spojených státech vede policie zvláštní psychologické kursy, které efektivně neutralizují brutalitu manželů, v západních zemích, jako je Velká Británie či Rakousko mají ženy okamžitě, jakmile se stanou obětí prvního fyzického útoku, právo manžela z domu či bytu vyloučit. V ČR má naopak do bytu i po fyzických útocích dál skandálním způsobem přístup manžel, a to i po rozvodu. Je načase, aby se české úřady tímto šokujícím stavem začaly zabývat. Podle agentury STEM zažilo násilí v domácnostech jen v letošním roce v ČR 26 procent osob. - (Namátkou: takto vážně berou úřady násilí v domácnostech v kanadském státě Nova Scotia; takto v americkém Ohiu.)

Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Publikovali jsme působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje. (TP) - V reakci na tento dokument poslal Tomáš Pecina policii tuto Stížnost, v níž mimo jiné praví: (JČ)

Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR požadovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrinsicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trestního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ochoten poskytnout policii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedostavil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občanských práv, nikoli deliktním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořádkové pokuty.

Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde, v angličtině zde.

Zajímavý projekt Bohuslava Blažka o vánoční televizní rebelii "Polořízená revoluce" (o němž se zmiňuje Jana Dědečková) je zde.

Dětem v brněnském dětském domově hrozí nebezpečí od volně působícího pedofila.Ve všech zemích světa je zvykem, že se pedofilové soustřeďují do institucí, jejichž účelem je starat se o týrané či jinak poškozené děti. V civilizovaných evropských zemích se to však sleduje a ostře se proti tomu - v zájmu těch dětí - zasahuje. Podle informací, které zveřejňují Britské listy v tomto čísle, však možná Česká repulika k těmto evropským zemím nepatří. Podle všech indicií je zjevné, že v dětském domově v Brně-Hlinkách operuje podle svědectví Jiřího Szuty pedofil. Ředitel tohoto dětského domova odmítl proti němu podniknout jakékoliv kroky. Jak informuje Fabiano Golgo zde, když ředitele konfrontoval s podrobnostmi pedofilových akcí, ředitel sdělil Fabianu Golgovi, že on "není členem jeho rodiny", takže nemá právo "se ho dotazovat na podrobnosti sexuálních aktů". Pokud je nám známo, pedofilní zaměstnanec působí v dětském domově beztrestně dál. Možná právě nyní, když čtete tyto řádky, sexuálně zneužívá děti v domově.

Kultivovanost reportéra Svobodné Evropy Radka Kubička. Zdá se, že arogance a sprostota při jednání veřejných činitelů vůči veřejnosti je u některých lidí docela zakonzervovaná. Snažil jsem se vysvětlit reportéru Radku Kubičkovi, že jako člověk veřejně činný si nemůže dovolit reagovat vulgárními e-maily (jaké posílá např. Martinu Stínovi) na dopisy veřejnosti, i kdyby nakrásně mu členové veřejnosti třeba i nadávali. V normálních západních demokraciích se to běžně neděje. Jako veřejný činitel má reportér veřejnoprávního rozhlasu povinnost vystupovat vůči veřejnosti zdvořile. Bohužel, v České republice tato běžná civilizační zásada zřejmě u některých lidí neplatí. V každém případě to nepochopil Kubičko, který odpověděl mj. takto:

Myslím, že adekvátní reakcí veřejné osoby na primitivy jako jsi TY a Stin by nejspíš bylo jediné: po vzoru britské politické kultury dát takovým prasatům pěstí. Rk

Tuto nepřiměřenou reakci na racionální, uměřený mail, nechápu a mám v této věci dotaz na generálního ředitele Českého rozhlasu a na Radu Českého rozhlasu: domníváte se, že tento způsob jednání vašeho reportéra autoritu Českého rozhlasu posiluje anebo ji naopak oslabuje? - Reakce Radka Kubička je zde. (JČ)

Do on-line rozhovoru s ministrem Karlem Březinou na Interview 21 jsme poslali následující dotaz:

Pane ministře, v souvislosti s kontroverzí kolem sčítání lidu vyšlo najevo, že jedním z poradců, kteří pro Vás pracují, je pan Jindřich Kodl, bývalý vysoký důstojník StB. Kolik dalších osob s pozitivním lustračním osvědčením pracuje ve Vašem týmu? Můžete odhadnout, jakou percentuální část Vašich "odborných poradců" tyto osoby představují?
Tomáš Pecina, Britské listy

Redaktor bohužel náš dotaz do pozitivně laděné konverzace s Březinou nezařadil. Nevadí - necháme ho vystaven zde a snad nám pan ministr odpoví přímo. --- Že si K. Březina neumí svou práci bez estebáků představit, berme jako fakt - de gustibus non est disputandum; když už si je ale jednou platíme z daní, máme právo vědět, kolik jich na Úřadu vlády působí. (TP)

Jana Šmídová. Opakujeme dotaz na ředitele Českého rozhlasu, a na ředitele stanice ČRo6 - Svobodná Evropa Pavla Pecháčka, kdy bude v zájmu důvěryhodnosti a nestrannosti propuštěna Jana Šmídová, která hrubě porušila zásadu novinářské nestrannosti tím, že se stala mluvčím politického sdružení Impuls 99 a - jak toho byl Jan Čulík v Praze svědkem - bezostyšně vystupuje v zájmu politických kauz. Na dotaz, zda jí nepřipadá neslušné, že svou novinářskou nestrannost takto kompromituje, odpověděla, že žádný konflikt zájmů nepociťuje. (JČ)

Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.