Britské listy

Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

Tady je minulé vydání Britských listů.

Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

Co je nového v České republice

Aktualizace, pondělí 15.00:

Martin Mrnka odvolán. Vedení České televize využilo stížnosti Václava Klause na pořad Chapadla moci a odvolalo šéfredaktora publicistiky Martina Mrnku. Podobný osud - odvolání po stížnosti V. Klause - postihl téměř přesně před rokem moderátora nedělní diskuse Romana Proroka. Kolik lidí přijde demonstrovat za svobodu slova (a nekontrolovanou spotřebu čtyř miliard z televizního poplatku) tentokrát, ukáží příští dny. --- Celá aféra působí značně trapným dojmem. V. Klaus by měl vědět, že v demokratické zemi nemůže být televizní pořad útokem na demokracii - takové představy jsou politováníhodným reliktem totalitního myšlení. Na druhou stranu známe publicistické schopnosti L. Rakušanové a ačkoli jsme zatím neměli možnost pořad zhlédnout, umíme si docela přesně představit, jak "vyváženou" a "analytickou" práci redaktorka RFE odvedla. Nuže, oprášit transparenty a vzhůru do ulic - svoboda slova je opět v nebezpečí... (TP)

V ČR se vyskytla nemoc šílených krav, ale podle hlavního veterináře ČR se prý tato nemoc příliš nerozšíří. "Očekávám, že to budou jednotky případů, maximálně několik málo desítek," řekl ředitel Státní veterinární zprávy Josef Holejšovský. V pátek bylo potvrzeno, že se nemoc šílených krav vyskytla v Dušejovu na Jihlavsku.

Opět Kanonenfutter? Poznamenává Juliana:

Kdyz NATO bombardovalo Jugoslavii a spousta zasahu byla nepresna, byly noviny plne vysvetlovani toho, ze pouze letecke utoky jsou pro zapadni zeme prijatelne, protoze pri pozemnim nasazeni jsou vojaci ve vetsim nebezpeci. Ted nam Americani radi, abychom rezignovali na letadla a venovali se zlepsovani vyzbroje pro pozemni boj. Znamena to, ze Cechy chteji nasadit jako pesaky, protoze se domnivaji, ze ceska verejnost se o vojaky tolik neboji (anebo ze jsou ji politici schopni vysvetlit cokoliv)?

Rada ČT skandálním způsobem porušila novelu zákona o České televizi. Příklad "vzbouřencům", jak je třeba dodržovat zákon, dala nová Rada České televize. Po méně než dvou týdnech od zvolení se rozhodla zrušit zákonem danou veřejnost zasedání a na svá jednání nikoho nepouští; agenda je prý sice oficiální, ale jedná se o "pracovní schůzky" a o těch se v zákoně nic nepíše. Další výhodou je, že z takového jednání není třeba pořizovat veřejný zápis. Co na to novináři? Trvají na vstupu do místnosti a nechávají se vyvést policií? Už podali soudu návrh na předběžné opatření, kterým by tomuto protiprávnímu jednání zabránili? A sněmovna? Už poslanci znají termín, kdy budou hlasovat o odvolání radních, kteří se konspiračních schůzek účastní? --- Ale jděte, nebuďte směšní! Ve správné postkomunistické zemi přece zákony platí jen někdy a jen pro někoho... (TP)

Zpráva Evropského parlamentu o odposlouchávacím systému Echelon, o němž jsme psali zde, je v angličtině na této adrese.

K otázkám pro Jiřího Balvína, které jsme zveřejnili zde, píše v dnešních BL Petr Sládeček, že je nezamýšlel k publikaci, ale k tomu, aby je Tomáš Pecina Balvínovi položil - bez odpovědí totiž prý nespravedlivě navozují určitou Balvínovu vinu. Otázky jsem se rozhodl publikovat já, Tomáš Pecina s tím nesouhlasil, domníval se, že máme dále čekat, zda BL Jiří Balvín rozhovor poskytne. Ale já nevěřím, že k tomu dojde a nehodlám dále čekat: Balvínovo dosavadní chování (kličky, vytáčky a stavění se do pozice mrtvého brouka - už jednou rozhovor Balvín Britským listům odmítl, že nemá čas, okamžitě poté poskytl povrchní interview Mladé frontě dnes; od začátku roku čekáme na údaje o rozpočtech jednotlivých pořadů ČT, jejich utajováním zřejmě porušuje Jiří Balvín zákon o přístupu k informacím) tomu nenasvědčuje. Otázky od Petra Sládečka jsou závažné a měly by být veřejně známy - aby je případně mohli Jiřímu Balvínovi položit jiní novináři. Jejich publikací nechceme navozovat dojem nějaké Balvínovy viny, veřejnost má však - jak argumentuje i Petr Sládeček - plné právo na to, aby se jí na ně dostalo odpovědi. O těchto věcech se musí otevřeně a veřejně hovořit. - Jestliže se přece jen ještě Jiří Balvín rozhodne poskytnout Britským listům rozhovor, a zveřejnění Sládečkových otázek tedy snad nebylo nutné, veřejně se mu za jejich "předčasnou publikaci" omluvím.(JČ)

O fouňovském vyjadřování píše Juliana:

Vážený pane Čulíku,

psal jste, že Vás irituje vyjadřování Vladimíry Dvořákové, které trochu působí dojmem, že "vědci" jsou jaksi nadlidi. Nabízím Vám další příklad odbornického vyjadřování. Právo, Salon 7. 6. 2001:

"Jako český sociolog, který byl na Newyorské univerzitě v Argentině postaven před úkol hovořit o globalizaci (a náboženství), nemohl jsem pominout, co o tomto tématu již napsali druzí, například sociolog P. L. Berger, Američan z Vídně. Jednu z jeho knih jsem si koupil v Německu, četl ji v letadle do Japonska, abych ji o měsíc později citoval na přednášce v Moskvě. Na cestě z Tokia jsem četl román brazilského autora Paula Coelha v českém překladu; když mi indická letuška v uniformě British Airways servírovala čaj, pohlédla na obálku knihy a zeptala se: "O, Coelho? Není to Pátá hora? To právě čtu!"

Pro mne, který jsem strávil čtyřicet let života "za železnou oponou" a měl velmi omezenou možnost cestovat, je to, že se stalo politicky i technicky snadné překonávat vzdálenosti mezi zeměmi a kulturami, stále ještě vzrušující..."

Pro Tomáše Halíka je možná vzrušující o svém cestování mluvit a psát, nejsem si ale jistá, nakolik je to vzrušující pro čtenáře. Toho, kdo dost cestuje, popisy jeho nabitého programu nenadchnou, člověka, který vydá za jednu cestu do vzdálené kultury několikaměsíční plat, taky ne.

Myslím, že tento text splňuje podmínky na zařazení mezi obzvláště exaltované intelektuální výtvory (webová stránka, na niž jste mi kdysi posílal odkaz).

Poznámka JČ: Ano, britský satirický čtrnáctideník Private Eye má speciální rubriku Pseuds Corner (Koutek snobů), kde pravidelně tiskne výtvory tohoto druhu. Páně Halíkův text by tam zaujal přední místo.

Samochvála smrdí, míní Jan Paul:

Nevýslovnou trapností a ubohou servilitou byl poznamenán rozhovor redaktorky Lidových novin Jany Machalické s Karlem Gottem, otištěný v magazínu Pátek 8.6.2001. Novinářka porušuje nejen etické, ale i profesní normy, když se zpěváka ptá: „Tento rozhovor je trochu jiný než ty desítky, možná stovky jiných, které jste za život poskytl. Nehovořili jsme příliš o Vaší karieře, o zpívání, ale spíš o politice a historii. Mluvme teď ještě chvíli o osobě Karla Gotta. Jak byste sám sebe charakterizoval? Zpěvák mimo jiné odpovídá: „Lidé říkají, že mám docela dobrý charakter.“ Jaký charakter má ale tato výměna, z které lze přímo zakusit fyzický pocit nevolnosti? To není nedopatření, ale cílená snaha předem vnutit čtenářům něco, na co mají přijít sami, něco, o čem se nemluví, nepíše, co se buď z textu pozná a nebo nikoliv. Proč berou „seriozní“ noviny čtenářům vlastní úsudek, nemá cenu raději domýšlet a Gottova odpověď je víc než symptomatická. On může ale ještě zpívat, já bych nechal paní Machalickou jen zametat dvorek.

Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Publikovali jsme působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje. (TP) - V reakci na tento dokument poslal Tomáš Pecina policii tuto Stížnost, v níž mimo jiné praví: (JČ)

Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR požadovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrinsicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trestního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ochoten poskytnout policii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedostavil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občanských práv, nikoli deliktním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořádkové pokuty.

Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde, v angličtině zde.

Zajímavý projekt Bohuslava Blažka o vánoční televizní rebelii "Polořízená revoluce" (o němž se zmiňuje Jana Dědečková) je zde.

Dětem v brněnském dětském domově hrozí nebezpečí od volně působícího pedofila.Ve všech zemích světa je zvykem, že se pedofilové soustřeďují do institucí, jejichž účelem je starat se o týrané či jinak poškozené děti. V civilizovaných evropských zemích se to však sleduje a ostře se proti tomu - v zájmu těch dětí - zasahuje. Podle informací, které zveřejňují Britské listy v tomto čísle, však možná Česká repulika k těmto evropským zemím nepatří. Podle všech indicií je zjevné, že v dětském domově v Brně-Hlinkách operuje podle svědectví Jiřího Szuty pedofil. Ředitel tohoto dětského domova odmítl proti němu podniknout jakékoliv kroky. Jak informuje Fabiano Golgo zde, když ředitele konfrontoval s podrobnostmi pedofilových akcí, ředitel sdělil Fabianu Golgovi, že on "není členem jeho rodiny", takže nemá právo "se ho dotazovat na podrobnosti sexuálních aktů". Pokud je nám známo, pedofilní zaměstnanec působí v dětském domově beztrestně dál. Možná právě nyní, když čtete tyto řádky, sexuálně zneužívá děti v domově.

Kultivovanost reportéra Svobodné Evropy Radka Kubička. Zdá se, že arogance a sprostota při jednání veřejných činitelů vůči veřejnosti je u některých lidí docela zakonzervovaná. Snažil jsem se vysvětlit reportéru Radku Kubičkovi, že jako člověk veřejně činný si nemůže dovolit reagovat vulgárními e-maily (jaké posílá např. Martinu Stínovi) na dopisy veřejnosti, i kdyby nakrásně mu členové veřejnosti třeba i nadávali. V normálních západních demokraciích se to běžně neděje. Jako veřejný činitel má reportér veřejnoprávního rozhlasu povinnost vystupovat vůči veřejnosti zdvořile. Bohužel, v České republice tato běžná civilizační zásada zřejmě u některých lidí neplatí. V každém případě to nepochopil Kubičko, který odpověděl mj. takto:

Myslím, že adekvátní reakcí veřejné osoby na primitivy jako jsi TY a Stin by nejspíš bylo jediné: po vzoru britské politické kultury dát takovým prasatům pěstí. Rk

Tuto nepřiměřenou reakci na racionální, uměřený mail, nechápu a mám v této věci dotaz na generálního ředitele Českého rozhlasu a na Radu Českého rozhlasu: domníváte se, že tento způsob jednání vašeho reportéra autoritu Českého rozhlasu posiluje anebo ji naopak oslabuje? - Reakce Radka Kubička je zde. (JČ)

Do on-line rozhovoru s ministrem Karlem Březinou na Interview 21 jsme poslali následující dotaz:

Pane ministře, v souvislosti s kontroverzí kolem sčítání lidu vyšlo najevo, že jedním z poradců, kteří pro Vás pracují, je pan Jindřich Kodl, bývalý vysoký důstojník StB. Kolik dalších osob s pozitivním lustračním osvědčením pracuje ve Vašem týmu? Můžete odhadnout, jakou percentuální část Vašich "odborných poradců" tyto osoby představují?
Tomáš Pecina, Britské listy

Redaktor bohužel náš dotaz do pozitivně laděné konverzace s Březinou nezařadil. Nevadí - necháme ho vystaven zde a snad nám pan ministr odpoví přímo. --- Že si K. Březina neumí svou práci bez estebáků představit, berme jako fakt - de gustibus non est disputandum; když už si je ale jednou platíme z daní, máme právo vědět, kolik jich na Úřadu vlády působí. (TP)

Jana Šmídová. Opakujeme dotaz na ředitele Českého rozhlasu, a na ředitele stanice ČRo6 - Svobodná Evropa Pavla Pecháčka, kdy bude v zájmu důvěryhodnosti a nestrannosti propuštěna Jana Šmídová, která hrubě porušila zásadu novinářské nestrannosti tím, že se stala mluvčím politického sdružení Impuls 99 a - jak toho byl Jan Čulík v Praze svědkem - bezostyšně vystupuje v zájmu politických kauz. Na dotaz, zda jí nepřipadá neslušné, že svou novinářskou nestrannost takto kompromituje, odpověděla, že žádný konflikt zájmů nepociťuje. (JČ)

Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.