Britské listy

čtvrtek 17. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Péče o brutalizované děti v ČR:

Fabiano Golgo kráčí k čtenářkám Vlasty, aneb Jiří Szuta šanci má, řekl mu to někdo? (Jan Paul) Zdraví:

Balíčky cigaret budou mít na sobě drastické protikuřácké fotografie, nařídila Evropská unie Nové aliance: Indie - Spojené státy kontra Pákistán - Čína:

Návrh amerického protiraketového systému vedl v Asii k radikálním změnám v rozložení politických sil Oznámení: bude tisková konference:

O případu šestiletého chlapce, jemuž soud po rozvodu rodičů zakázal styk s otcem (Organizace "Spravedlnost dětem") Reakce:

Podivná logika Noama Chomského (Dušan Bolek) Reakce z ČT:

Islandská paměť: Můj film je profesionální a vy, Jane Čulíku, tomu nerozumíte (Pavel Koutecký) Recenze:

Praha, jaro a opravdu vážná hudba (David Sedlák, Petr Uherka) Diskuse:

Česko - pár nesouvislých poznámek o názvu země (Luboš Motl)

Ad Používejte pořádné jméno českého státu (Jindřich Pilař)

Ikona pro Vaši stránku...

Ad Používejte pořádné jméno českého státu

Jindřich Pilař

S tématem a zněním článku souhlasím vší silou - jen s jedinou věcí ne - je to ten problém, který se pořád vrací, a který je možná tím neviditelným, nevědomým důvodem pro to nejasné používání cizojazyčných názvů: cítím hlubokou nevůli vůči tomu divnému slovu, které se nám vnucuje jako "racionální" řešení jednoslovného názvu téhle země - ČESKO - a ač "racionální", většinou vyvolává ty iracionální Havlovy slimáky při jeho vyslovení. Já bych slimáky nebagatelizoval - název země není název chemického produktu, ale slovo s vnitřní magií (jak o názvech a jménech dobře vědí všechny reklamní agentury), která obsahuje iracionální sílu měnící ten jev, který nazývá. "Česko" je divný úřední patvar, zbytek, kokt, ke kterému můžu mít asi tak stejný citový vztah jako ke slovům obecní vyhlášky o provádění dezinfekce občanů, a silou úměrnou nelibosti toho zvuku nás mění na odstřižené mankurty bez identity. Bývalo to přece slovenské pejorativní označení pro zemi Čehúnů za řekou Moravou. Chci žít v zemi, jejíž jméno je nadávka? Obyvatel Česka je nějaký Česk -- anebo snad Čez?

Opravdu chci být Česk? Je to zvukově stejně blbé, jako bychom říkali Cásko místo Cáchy, Valasko místo Valašsko, Ingusko místo Ingušsko, a snad by tedy bylo lepší dle tohoto vzoru - když už nutno mít něco úředně schváleného - říkat Češsko místo toho Česka, co vymyslel někdo s ochrnutým jazykem.

Za starého režimu jsme už léta byli tou sovětskou republikou ČSSR a hlas lidu na hokeji to pořád nebral na vědomí a skandoval ČSR do toho, stejně jako dnes odmítá vzít na vědomí vědecké řešení a skanduje Čechy, Čechy, nevědecky, leč už napořád (zkuste si na fotbale zafandit Česko Česko a přitroublá arytmičnost toho slova se vám zjeví v celé skryté ohyzdnosti).

Proč se vlastně urputně bránit tomu, aby se tahle země jmenovala tím krásným starobylým slovem Čechy, tak jako se jistě demokratickému Spojenému království Velké Británie a Severního Irska říká jménem jednoho území Anglie --- a jestli skutečně tak hluboce jméno Čechy uráží a ponižuje Čechy rodu moravského, proč se máme jmenovat slovem urážejícím rody oba : Karel Čapek kdysi pro rodící se stát navrhoval jméno Velká Morava ... Možná by Morava stačila - alespoň mě, Čecha rodu holešovického, by určitě národnostně neponižovalo, kdybych se směl nazývat Moravanem. Českem nebo Česem tedy být nechci. Já vím, že je to iracionální a neodpovídá to čemusi a gramaticky a historicky je to nepřiměřené a --- pak právě přece proto!

Poznámka JČ: Demokratickému území Velké Británie a Severního Irska říkají v Británii "Anglie" většinou jen Angličané - nebo, přesněji, říkali. Dnes se aspoň ve sdělovacích prostředcích dost systematicky dodržuje užívání výrazu "Británie", "britský".