Bush v Evropě: o co jde
Shrnujeme podle deníku Guardian.
Globální oteplování a životní prostředí
Mnoho evropských politiků bylo šokováno, když Washington jednostranně odmítl dohodu z Kjóta, která určila omezení emisí plynů, přispívajících k vzniku skleníkového efektu. Bush přiznává, že Spojené státy, které mají jen 4 procenta světového obyvatelstva, vypouštějí do ovzduší 20 procent skleníkových plynů. Ale trvá na to, že je třeba tento problém dále vědecky zkoumat. (Viz též příspěvek o Kjótu v závěru dnešních BL.)
"Je to otázka, o níž vím, že je pro národy Evropy velmi důležitá. Dobrý stav Země je také otázka, která je důležitá pro Ameriku. A je to otázka, která by měla být důležitá pro všechny národy světa. Protokol z Kjóta obsahoval naprosto zásadní chyby. Druhé největší emise skleníkových plynů pocházejí z Číny. A přesto byla Čína úplně osvobozena od požadavků protokolu z Kjóta. Indie a Německo také patří k předním zdrojům emisí skleníkových plynů. Ale Indie byla také osvobozena od Kjóta." (Tisková konference, 11. 6. 2001)
Trest smrti
Američtí činitelé a politikové byli silně překvapeni, jak kritický postoj zaujala Evropa vůči Bushovu nadšení pro trest smrti. Několik čelných evropských politiků odsoudilo popravu Timothy McVeigha, atentátníka z Oklahomy.
"Jedu do Evropy s určitým způsobem rozdílnými názory na některé záležitosti. Neznamená to, že nemůžeme být přáteli a nemůžeme budovat užitečné aliance ve prospěch našich národů." (11. června, několik minut po McVeigově popravě)
Americké styky s Evropou
Jestliže zastávají evropští vedoucí představitelé vůči Bushovi dost chladné stanovisko, ruský režim je otevřeně podezřívavý. Moskvě zvlášť vadí rozšiřování NATO na východ, přítomnost amerických vojsk na Balkáně a Bushovo nadšení pro systém raketové obrany.
"Ale také jsem jasně řekl Vladimíru Putinovi, že je důležité jít v myšlení dál než jak to bylo za starých časů, kdy jsme měli představu, že pokud se navzájem vyhodíme do povětří, svět bude v bezpečí." (1. května 2001)
Evropská armáda rychlého nasazení
Američtí vojenští plánovači jsou znepokojeni, že by mohla vzniknout nezávislá evropská armáda se samostatnou plánovací kapacitou, jak to chce Francie, a ta by se mohla stát konkurentem NATO, jemuž dominují Spojené státy.
"Tuto myšlenku podporujeme, pokud neohrozí NATO. Pokud budou k dispozici další zdroje, bude to něco, co celý proces zhodnotí." (11. června 2001)
Americká role na Balkáně
V předvolební kampani vyjádřil Bush silně svou nelibost nad tím, že jsou americká vojska používána pro udržování míru. Evropské znepokojení vzrostlo nedávno v důsledku poznámek amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, že chce odvolat americká vojska z Bosny. Nyní oba muži dávají najevo, že to tak prý vlastně nemysleli.
Národní raketová obrana
Většina Evropanů se dívá s velkými rezervami na Bushovu energickou podporu nesmírně nákladného nového protiraketového štítu, kterému se říká Syn hvězdných válek. Obávají se, že by mohl vyvolat nové závody ve zbrojení. Americký prezident je přesvědčen, že i když studená válka skončila, Ameriku a svobodný svět by stále mohly ohrožovat tzv. teroristické státy jako Severní Korea.
"První etapou je pracovat s našimi přáteli - s Rusy i s Evropany - a vysvětlit jim, proč je protibalistická smlouva zastaralá z perspektivy studené války, ale také, proč zabraňuje racionálnímu vytvoření systémů, které by mohly učinit svět bezpečnějším." (11. června 2001)
Obchodní politika
Americko-evropské vztahy byly narušeno celou řadou vážných obchodních sporů. Dochází k ostrým verbálním konfliktům -a občas i zavádění odvetných dovozních cel - ohledně nerozličnějšího zboží, od obřích dopravních letadel až po banány. Obě strany se navzájem obviňují, že zkreslují svobodný obchod prostřednictvím dotací a protekcionářství.
"Je velmi důležité, aby si lidi uvědomili, že když je víc obchodu, je víc obchodního podnikání." (21. dubna 2001)
