Britské listy

Paní Juliana považovala v BL 19. prosince v článku Co v českých novinách nebylo za důležité zdůraznit jeden údaj nebo srovnání ze zprávy MŠMT ČR, Výsledky českých žáků 8. Ročníků v mezinárodním výzkumu matematického a přírodovědného vzdělávání. A sice, že v mezinárodních testech matematických schopností žáků byly podstatně horší dívky než chlapci v ČR a v islámských zemích. Psala:

“…podívejte se na výsledky testů žáků ze 38 zemí v matematice a přírodních vědách.

V matematice byla většina rozdílů mezi pohlavími zanedbatelná, jen ve čtyřech zemích existovaly podstatné rozdíly (v Izraeli, v České republice, v Islámské republice Írán a v Tunisku)."

A naznačuje, že to bude asi tím, že bychom potřebovali zase něco nějaké osvěty. Vzhledem k tomu, že naši generaci se snažili neustále k něčemu osvěcovat a vychovávat a jsme dosti vnímaví na tyto způsoby argumentace, zaujalo to i mne. Otevřel jsem si onu zprávu a dočetl jsem se tam o něčem jiném. Pokud tedy budeme věřit tomuto typu testů, z hlediska skutečné důležitosti by věci podle mého měly být formulovány asi následujícím způsobem.

Čeští chlapci lepší v matematice než jejich vrstevníci v USA, české dívky jako mladé Američanky.

Čeští žáci a žákyně osmých ročníků podle výzkumu vykazují za čtyři roky výrazně horší výsledky v matematice, fyzice a přírodních vědách. Příčinou může být vedle objektivního zhoršení výuky to, že v roce 1995 žáci osmých ročníků opouštěli školu, připravovali se na přijímací zkoušky a proto byla celková úroveň znalostí o znání vyšší, než v roce 1999, kdy je čekala ještě devátá třída. Také se mohl negativně projevit zvýšený důraz na výuku jazyků.

Přesto úroveň chlapců zůstává z hlediska zúčastněných v nadprůměru, např. z osmnácti zemí Evropy se Česko umístilo na třetím místě, o několik procentních bodů nižší výsledky dívek se pohybují asi na úrovni USA, kde test nezaznamenal mezi pohlavími rozdíly.

Varující je propad pražských škol, vzhledem k tomu, že je přičítán zhoršení kázně a učební morálky. To je skutečně nebezpečný trend a možná nejhorší zpráva z celého testu.

Z výzkumu však vyplývá ještě jedna zajímavá informace, která se paní Julianě nehodila. Dívky měly horší výsledky testů, přesto, že podle známek na vysvědčeních z daných předmětů měly být lepší než chlapci. Pro kantora nebo kantorku mé generace by vysvětlení bylo jasné, jednoduché a podle mého pravdivé. Mladé slečny se učí více pro pana učitele, kluci více podle toho, co je baví, takže když dojde na skutečné lámání chleba, kluci si odnášejí do života víc. Navíc dívky mívají už v tomto období vyšší sociální inteligenci, takže dosahují obvykle lepšího ohodnocení při stejném výkonu.

Abych řekl pravdu, mne ten malý rozdíl mezi chlapci a děvčaty spíše příjemně překvapil. Jako každý absolvent byť i jen střední technické školy, natož vysoké, jsem nezískal přílišný obdiv ke schopnostem několika mála svých spolužaček v matematických a technických disciplínách /popravdě se musím přiznat, že s těmi mými to nebylo o mnoho lepší. /Skutečně dobrých bylo vždy jen pár kluků v každé třídě a to byli pak ti, od kterých se dalo něco čekat za kreslicími prkny, později před displeji počítačů. Je možné, že tu a tam mezinimi mohlo být i nějaké děvče, já jsem na naší průmyslovce o žádné takové neslyšel. A nebylo to tím, že by od mladých dam výsledky nikdo nečekal anebo tvrdě nevyžadoval, anebo že by neměly podmínky - okolí jim všemožně pomáhalo, i proto, že to byla jaksivěc třídy kamarádku k maturitě dotáhnout.

Z toho důvodu by mne spíše děsilo, kdyby schopnosti kluků v těchto disciplínách skutečně klesly na dívčí průměr. Jestli naše země něco potřebuje, tak schopné a podnikavé lidi, přičemž by mi bylo jedno, jakého budou pohlaví, ale i ideoložky ženských předností v nejvyspělejších zemích by asi musely připustit, že motor technického pokroku, který drží jejich země na předních místech, pohánějí ti opovrhovaní a společensky znemožňovaní chlapi. Stačí se podívat na rozhodující oblasti - informatiku, energetiku, dopravu.

A ještě něco. Člověk se dostal na svou úroveň proto, že se specializoval a všichni nedělali všechno. Nehledě k tomu, že matka příroda upletla síť svých záměrů příliš jemně na to, aby nemyslela na ženskou a mužskou specifiku, mně a myslím většině normálně uvažujících lidí vůbec nevadí, že plačící dítě lépe a snáze utiší žena a pařez staré jabloně na zahradě vykopá muž, a že k tomu, co je jim bližší jsou i vedeni. /Je zajímavé, že v běžném životě k požadavkům na záměny těchto rolí nějak nedochází lidé většinou nemají chutˇ a čas v podobných případech na experimenty./ Výjimky ovšem byly a budou, ale proč kvůli nim předělávat přirozené naprogramování ostatních? A už vůbec nechápu ženy, které se tímto rozdělením cítí dotčeny. Provést zdárně člověčí mládě k dospělosti a pečovat o mikrosvět, který to umožní, je možná nejnáročnější lidský úkol, vyžadující interdisciplinární znalosti, schopnosti manažera a třeba i umělce, charakter a odvahu. To, že část žen, kterou je bohužel nejvíce slyšet, považuje tuto i z celospolečenského hlediska snad nejvýznamnější lidskou činnost za něco méně hodnotného /ve srovnání s tzv. mužskými povoláními/ mluví za všechno.

Poznámka JČ: Jenže zkušenosti z jiných zemí prostě ukazují, že tyto rozdíly mezi pohlavími prostě neplatí. Moje starší dcera je velmi nadaná matematička, i když to nechce dělat. Znám celou řadu velmi dobrých počítačových programátorek. V - relativně otevřené - Velké Británii je poslední dobou velmi zajímavé, jak úspěšně se tam prosazují ženy jako podnikatelky - často vydělávají několikanásobek svých mužských partnerů. Mezi nejúspěšnější britské podnikatele se pozoruhodně zařadily i ženy z tradičních východních společností (Pákistán), kde byly omezovány na konvenčně danou "ženskou" roli. - Není jediného důvodu, proč by stejně efektivně a láskyplně nemohl utišit kojence otec jako matka. - Text pana Škuby je vůči ženám urážlivý, diskriminační.