Jestliže se sčítací formulář ztratí v poště, přijde vás navštívit sčítací komisař a nabídne vám pomoc. Pokud se formulář ztratil, budete požádáni, abyste vyplnili jiný, protože zákon vyžaduje, aby sčítací úřad z každé domácnosti obdržel vyplněný formulář.
Návrh na změny zákona o sčítání lidu tak, aby neodporoval Ústavě a listině práv a svobod
Související zákony a předpisy: Zákon o pobytu cizinců na území ČR (205kB)
účel pobytu cizinců
Zákon č. č.89/1995 Sb., o státní statistické službě, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 220/2000 Sb., 256/2000 Sb. a zákonem č. 411/2000
§16 Povinnost mlčenlivosti a ochrana individuálních údajů
§17
§ 18 Poskytování statistických informací
Návrh změn zákona
§1 stávající text nazvat odst.(1),
vložit odst. (2) s textem:
a) Z Identifikačního listu osoby, zpracovávaného po celou dobu odděleně od sčítacích listů se získávají údaje o osobách pro vytvoření či kontrolu centrálního registru osob a dalších registreů, zřízených orgány státu.
§2, vložit písm. a) identifikačními údaji osoby se rozumí údaje, identifikující totožnost konkrétní osoby a další údaje dle §5 odst. (1) tohoto zákona
ostatní odstavce přejmenovat ( b), c), d)...)
§ 4 změnit text na:
(1) Sčítání podléhají v plném rozsahu tohoto zákona
a) každá fyzická osoba - občan České republiky, který má v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý pobyt či pobývající v rozhodný okamžik na území České republiky
b) každá fyzická osoba - občan cizího státu, který pobývá na území České republiky na platný doklad, vystavený na základě či s přihlédnutím k důvodům uvedených v § 30 (Vízum k pobytu nad 90 dnů) , § 35 (Vízum za účelem strpění pobytu), § 41 a §42 (Vízum za účelem dočasné ochrany), § 64 (Studium), § 65 (Trvalý pobyt na území na základě povolení k pobytu), §75 (Vízum za účelem převzetí povolení k pobytu), §87 (Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu), §88 (pobyt cizince narozeného na území), § 113 (Cizinecký pas) či zákona ...../1999 Sb. o azylu v platném znění k rozhodnému datu , nebo fyzická osoba - občan cizího státu, který je evidovaný jako plátce jakékoliv daně u některého z Finančních úřadů v České republice
c) každý dům, i neobydlený,
d) každý byt i neobydlený
(2) Sčítání podléhá v rozsahu § 5, odst. (1) tohoto zákona v souladu s povinností, vyplývající mu z §5 a §7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky v platném znění k rozhodnému datu, pokud se na něj vztahuje ustanovení § 26 (vízum k pobytu do 90 dnů) zákona č. 326/1999 Sb., každá fyzická osoba - občan cizího státu či bez státní příslušnosti
(3) Sčítání podléhá v rozsahu § 5, odst. (1), body 1.,2., 3., 4., 8., 9., 11., 13. tohoto zákona pokud pobývá na území ČR v souladu s § 18 (přechodný pobyt na území bez víza), § 20 (výjezdní vízum) § 22 (Průjezdní vízum) §24 (Letištní vízum) zákona č. 326/1999 Sb.nebo zákona č. .... /1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky
a) každá fyzická osoba - občan cizího státu či bez státní příslušnosti, není-li vyňat z působnosti tohoto zákona, pobývající na území České republiky a nespadající pod §4, odst. (1) nebo (2)
(4) Z působnosti tohoto zákona je vyňata
a) fyzická osoba cizí státní příslušník požívající diplomatických imunit a výsad dle §49 zákona č. 326/1999 Sb., či vyňatých z působnosti § 5 zákona č. 326/1999 Sb., případně osoba pobývající na území státu v souladu s § 152 (Průvoz cizince)
b) domy a byty ve vlastnictví jiných států, které slouží k diplomatickým účelům.
§ 5 odst(1) změnit na:
Při sčítání osob se zjišťují odděleně za účelem evidence obyvatelstva v centrálním registru obyvatelstava a dalších registrech tyto identifikační údaje osoby:
1. Jméno
2. Příjmení
3. Rodné příjmení
4. Rodné číslo (v případě, že neexistuje, datum narození)
5. Místo narození
6. Stát narození
7. Místo trvalého pobytu (§ 3 odst. 2 zákona č. 135/1982 Sb.) nebo dlouhodobého pobytu (v případě osob uvedených v § 7 zákona č. 326/1999 Sb.)
a) ulice
b) číslo popisnév
c) číslo katastrální
d) čtvrť
e) obec
f) okres
8. Místo přechodného pobytu (pokud se fyzická osoba nezdržuje v místě trvalého pobytu či pokud je místo trvalého pobytu na území cizího státu podléhá ohlašovací povinnosti dle hlavy VII zákona č. 326/1999 Sb. )
a) ulice
b) číslo popisné
c) číslo katastrální
d) čtvrť
e) obec
f) okres
9. druh či účel (§ 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., ) pobytu (platí jen pro osoby dle §4, odst (2))
10. národnost
11. státní občanství (platí jen pro osoby dle §4, odst (1)písm. b) a odst. (2)a (3))
12. číslo platného občanského průkazu nebo cestovního dokladu nebo náhradního dokladu totožnosti (platí jen pro osoby dle §4, odst (1))
13. číslo cestovního dokladu dle § 108 zákona č. 326/1999 Sb. (platí jen pro osoby dle §4, odst (1)písm. b) a odst. (2)a (3))
vložit odst. (2) Pro sčítání osob za účelem statistického vyhodnocení se zjišťují tyto statistické údaje
1. Identifikace osoby dle kategorií §4:
a) osoba dle kategorie §4 odst.1 písm.a
b) osoba dle kategorie §4 odst.1 písm.b
c) osoba dle kategorie §4 odst.2
d) osoba dle kategorie §4 odst.3
2. měsíc narození
3. rok narození
4. obec narození
5. okres narození
6. vztah k uživateli bytu,
7. pohlaví,
8. rodinný stav,
9. datum nynějšího (posledního) sňatku,
10. pořadí nynějšího (posledního) manželství,
11. počet živě narozených dětí,
12. obec bydliště matky v době narození,
13. obec trvalého bydliště jeden rok před sčítáním,
14. státní občanství,
15. národnost,
16. mateřský jazyk,
17. náboženství, víra nebo bez vyznání,
18. nejvyšší ukončené vzdělání,
19. obor vzdělání včetně učebních oborů,
20. ekonomická aktivita,
21. zaměstnání (profese),
22. postavení v zaměstnání,
23. odvětví ekonomické činnosti,
24. frekvence dojížďky do zaměstnání a školy,
25. doba denní dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy,
26. obec pracoviště, školy,
27. způsob dopravy do zaměstnání,
28. druhé, případně další zaměstnání;
změnit stávající odst. (2) na odst. (3)
§6, změnit text odst. (1) na:
(1) Osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a b) poskytují o sobě všechny údaje v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem. Za nezletilou osobu poskytne údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která má ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale je dočasně nepřítomná, poskytne údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Pokud taková osoba není, zjistí podle možností potřebné údaje uvedené v § 5 odst(1) sčítací komisař (například z evidence obce nebo Policie České republiky).
(2) Údaje o domu poskytne jeho vlastník nebo jím pověřená osoba; vykonává-li správu domu správce, poskytne údaje správce.
(3) Údaje o bytu poskytne jeho uživatel nebo jím pověřená osoba. Je-li byt neobydlen, poskytne údaje vlastník domu, popřípadě bytu; vykonává-li správu bytu správce, poskytne údaje správce.
(4) Každý, kdo má povinnost poskytnout údaje, poskytne je úplně, správně, pravdivě a včas. Všechny informace s výjimkou informací uvedených v § 5 odst(1) poskytují osoby na základě nevynutitelné dobrovolnosti.
(5) Jestliže právo poskytnout údaje má více osob, poskytne údaje jedna z nich, kterou určí dohodou. Nedohodnou-li se, poskytne údaje ta, kterou sčítací komisař vyzve.
§7, odst. (1) vložit bod a. identifikační list osoby další body přejmenovat (b, c, d)
§ 9 vložit odst. (5)
Sčítací komisař umožní občanovi vložit vyplněné sčítací tiskopisy do zřetelně označené a zapečetěné schránky. Pro identifikační list osoby musí vždy být jiná schránka než pro ostatní sčítací archy.
(6) V případě, že občan nebude přítomen v době návštěvy sčítacího komisaře, vloží sčítací archy do obálky k tomu určené a opatřené dodací adresou, zalepí ji a vhodí do poštovní schránky nebo doručí osobně do schránky, umístěné ve veřejných prostorách každého obecního úřadu. Pošta je povinna doručit zásilku na náklady Českého statistického úřadu. Pro identifikační list osoby musí vždy být jiná specificky označená obálka než pro ostatní sčítací archy.
vložit do §9 nový odst. 4 za stávající odst. 3 s textem:
Činnost sčítacího komisaře a revizora může být námatkově kdykoliv kontrolována kterýmkoliv poslancem, senátorem či zastupitelem, případně zmocněncem politické strany, případně pověřeným pracovníkem ÚOOÚ, NBÚ či MV. Ten se vždy musí komisaři prokázat oprávněním (průkaz poslance, senátora, zastupitele, zmocněnce politické strany, průkaz pracovníka ÚOOÚ, NBÚ či MV s oprávněním).
Průkaz zmocněnce politické strany vydává Český statistický úřad jako přílohu k občanskému průkazu či obdobnému dokladu totožnosti. Průkaz zmocněnce je opatřen jménem, přijímením, sérií a číslem dokladu totožnosti osoby, které je vydán. O vydání dokladu se pořizuje zápis
následující odst. přečíslovat na odst. 5.
vložit nový odst. 6 s textem: Zmocněncem politické strany může být jmenována na návrh sekretariátu každé parlamentní politické strany fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která je starší 18 let, je bezúhonná a má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu .
změnit text §10, odst. 1 písm c) zkontrolují úplnost vyplnění sčítacích tiskopisů, pokud k tomu budou vyzváni občanem
změnit odst. (3) Sčítací komisaři a sčítací revizoři, jakož i Český statstický úřad jsou povinni učinit všechna potřebná opatření, aby vyplněné sčítací tiskopisy nemohly být zneužity třetí osobou, poškozeny nebo zničeny. Český statistický úřad je povinnen při tom spolupracovat s příslušnými orgány Ministerstva vnitra, Policie České republiky ÚOOÚ a NBÚ v souladu s jejich pravomocemi.
změnit text § 12 odst (2) Provozovatelé zařízení poskytujících ubytovací služby, zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče předají k vyplnění sčítací tiskopisy osobám, které zde v rozhodný okamžik pobývají, a nejsou-li tyto osoby například ze zdravotních důvodů způsobilé sčítací tiskopisy vyplnit, vyplní je za ně v souladu s jejich přáním, popřípadě se souhlasem a dle přání jejich zákonných zástupců.
(4) Vyplněné tiskopisy převezme příslušný sčítací komisař, způsobem uvedeným v § 9 vložit odst. (5). Do 12 kalendářních dnů od rozhodného okamžiku mohou být vyplněné tiskopisy odevzdány též sčítacímu revizorovi nebo obci způsobem uvedeným v § 9 vložit odst. (6).
změnit text § 13 odst. (3) takto : Údaje poskytnuté v Identifikačním listu osoby se zpracovávají po celou dobu fyzicky odděleně k tomu určenými a prověřenými osobami. Tyto údaje se mohou použít pouze pro zajištění úplnosti a odstranění duplicit centrálního registru obyvatelstva a dalších návazných registrů. S těmito údaji je každý, kdo s nimi přijde jakýmkoliv způsobem do styku, povinen zacházet v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů a dalšími předpisy, upravujícími zacházení s osobními údaji fyzických osob. Způsob prověření osob určí Národní bezpečnostní úřad, který je povinen tento úkon provést a vydat osvědčení všem prověřeným osobám, které budou s těmito údaji manipulovat, aniž budou tyto v zapečetěných schránách či přepravních obalech. Závazný předpis o způsobu pečetění a charakteru schrán či přepravních obalů vydá ministr vnitra.
(5) Veškeré sčítací tiskopisy se po skončení zpracování výsledků sčítání protokolárním způsobem skartují způsobem, který určí příslušný ministr vnitra. Informace na datových nosičích, použitých pro uschovávání, zálohování a zpracovávání výsledků se protokolárním způsobem znehodnotí. Pokud to není možné z technických důvodů, znehodnotí se nevratně nosič těchto informací. Způsob znehodnocení určí ministr vnitra.
změní se text § 15: Sankce
1) Pravdivé a úplné vyplnění údajů dle tohoto zákona s výjimkou § 5 odst(1) je právem, nikoliv povinností sčítané osoby a vyplývá z jejího přesvědčení o potřebnosti uvedených údajů pro kvalitní výkon funkcí státu a jeho ekonomiky.
(2) Pravdivé a úplné vyplnění údajů, které požaduje § 5 odst(1) tohoto zákona je povinnost každé fyzické osoby, která je povinna tak učinit v rozsahu dle příslušných ustanovení §4. Pokud způsobí sčítaná osoba státu či jím pověřené osobě nesprávným vyplněním údajů v § 5 odst(1) prokazatelnou škodu, je za ni odpovědna v plné výši.
(3) Nevyplnění údajů či odmítnutí vyplnění se nechápe jako nepravdivé či neúplné vyplnění údajů a nezakládá důvod k odpovědnosti za škodu. V případě občanů cizích států ale umožňuje nevyplnění údajů či odmítnutí vyplnění v rozsahu §4 odst (1) orgánům ministerstva vnitra přehodnotit důvody dalšího setrvání těchto osob na území České republiky.
(4) Porušení povinnosti mlčenlivosti, ať již nedbalostí či úmyslně, je trestným činem neoprávněného nakládání s osobními údaji. V případě, že se tak stane ve značném rozsahu či dojde k značné škodě, lze použít i příslušných paragrafů trestního zákona na ochranu zájmu státu. Ten, kdo poruší pracovní, služební či obdobné povinnosti v souvislosti s neoprávněným nakládáním s osobními údaji, případně povinosti mu uložené na základě tohoto zákona, se nezbavuje odpovědnosti za škodu a následky dle zákoníku práce.
Odst. (3) vypustit
§17 odst. (1) vložit nové písm. e vydává průkazy zmocněncům politických stran pro účely kontroly a vede evidenci těchto průkazů
§18 odst. (2) vloží se bod c) s textem: vydá předpisy a zajistí provedení všech úkonů, souvisejících s ochranou oprávněných zájmů sčítaných osob, zejména ochrany všech údajů na vyplněných tiskopisech, ochrany zpracovávaných dat sčítaných osob, zvláště s ohledem na osobní data poskytnutá na Identifikačním listu osoby. Zabezpečí dohled a metodické řízení procesu skartace vyplněných tiskopisů a nosičů informací dle změnit text § 13 odst. (5). Ministrstvo vnitra se bude podílet na průběžné námatkové kontrole procesu sčítání.
odst. (3) Národní bezpečnostní úřad zabezpečí prověření osob pro účely, uvedené v § 13 odst (3) a bude se podílet na průběžné namátkové kontrole procesu sčítání.
změnit text §19 c. organizačně zajišťují školení sčítacích komisařů a sčítacích revizorů, jakož i zmocněnců parlamentních politických stran.
Vložit nový § 23: Změna zákona č.89/1995 Sb., o státní statistické službě, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 220/2000 Sb., 256/2000 Sb. a zákonem č 411/2000 Sb.
§25 zákona č.89/1995 Sb., o statstické službě se mění v souladu se zněním § 15 odst. (4) tohoto zákona takto: Porušení povinnosti mlčenlivosti, ať již nedbalostí či úmyslně, je trestným činem neoprávněného nakládání s osobními údaji. V případě, že se tak stane ve značném rozsahu či dojde k značné škodě, lze použít i příslušných paragrafů trestního zákona na ochranu zájmu státu. Ten, kdo poruší pracovní, služební či obdobné povinnosti v souvislosti s neoprávněným nakládáním s osobními údaji, případně povinosti mu uložené na základě tohoto zákona, se nezbavuje odpovědnosti za škodu a následky dle zákoníku práce.
Stanislav Gross Václavu Exnerovi: "Lžete, žádní policejní provokatéři neexistovali"
Zaslal Václav Exner, poslanec za KSČM, člen ústavně právního výboru
Praha 31. ledna 2001
Vážení,
V mé interpelaci v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 25. ledna 2001 na ministra vnitra České republiky Stanislava Grosse jsem mimo vlastních poznatků vycházel z informací, které byly publikovány Vašimi organizacemi. Velmi bych přivítal, kdybyste se po seznámení se záznamem interpelace a odpovědí na ni vyjádřili k jejich obsahu, případně mne informovali, zda máte nové poznatky k této problematice. Rozhodně nemohu být spokojen s možností, že by Policie České republiky působila v rozporu se zákonem a představitelé státu tento postup třeba jen nepřímo obhajovali nebo schvalovali. Navíc jde o opakované případy, které se týkaly demonstrací a akcí v minulých letech.
S pozdravem
Václav Exner, v. r.
Občanské právní hlídky
(Petr Horák)
Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH)
(Anne-Christine Habbardová)
Český helsinský výbor
(Jana Chržová)
Rada vlády pro lidská práva
(Petra Burčíková)
Deník veřejné správy
Mladá fronta Dnes
(Jan Lipold)
Právo
(Martin Hekrdla)
Britské listy
Iniciativa proti ekonomické globalizaci
(Alice Dvorská)
České noviny
Interpelace V.Exner - S.Gross (záznam)
Pane ministře, hned úvodem chci říci, že pokládám práci policie, zvláště v krizových momentech, za obtížnou, fyzicky i psychicky náročnou, a je-li prováděna dobře, že si jí vážím.
Celá moje interpelace se týká událostí kolem demonstrací v době konání zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Připustil jste v té souvislosti „dílčí problémy“ v chování policie a policejní ředitel Jiří Kolář možnost „dílčích excesů“. O co šlo a jak byly řešeny? Dostali jejich pachatelé čestný odznak a odměnu? Používala Policie České republiky provokatérů, o kterých jsou mnohá svědectví? Jak vysvětlujete procházení některých "demonstrantů" policejními řadami oběma směry, o kterých jsou rovněž svědectví? Jaké máte závěry k vašemu oznámení, že spolu se šéfy zpravodajských služeb prověřujete informace o účasti dezinformační organizace, rozšiřující zprávy o nesprávném postupu policie? Jaká opatření přijmete nebo jste přijal k opakujícím se zásahům policie proti demonstrantům bez upozornění nebo výzvy a k nenošení nebo zakrývání identifikačních čísel policistů?
Jak se stavíte ke konstatování takových organizací, jako je Český helsinský výbor - říká, že k protiprávnímu jednání policie docházelo, a uvádí konkrétní případy a druhy prohřešků - nebo Mezinárodní federace pro lidská práva, která má ověřené informace o porušování lidských práv policií, nebo občanské právní hlídky, které k věci vydaly celou brožuru, a proti tomu např. k tvrzení ředitele vaší inspekce Mikoláše Tomina, že například v případu Sylvie Jolandy Machové „policisté nijak nepochybili, agresivní byla naopak Machová“, nebo že „obavy aktivistů jsou zbytečné, jsme zcela nestranní“? Jak v té souvislosti reagujete na výzvu 15 poslanců Evropského parlamentu k vyšetření informační politiky Ministerstva vnitra v kampani k zasedání MMF a Světové banky? Jaký je výsledek stíhání demonstrantů, kteří byli předvedeni nebo následně řešeni pro trestné činy nebo přestupky, alespoň z pohledu vašeho resortu? Podařilo se zadržet a usvědčit alespoň jednoho účastníka demonstrací, který se dopustil ničení majetku nebo házení dlažebních kostek, a jak se jeho případ řešil? Jak hodnotíte, že policie předváděla osoby - podle mínění řady svědků předvedených náhodně - s odstupem od protizákonných akcí v místech, kde se už nic nedělo, neměla pak ani důkazy vůči nim?
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Prosím pracovníky Kanceláře, aby nezapomínali spouštět stopky. Máme interpelace a je dvouminutový limit. Stejně tak prosím poslance, aby se pokusili dodržovat zákonem stanovený dvouminutový limit na položení ústní interpelace.
Slovo má ministr vnitra Stanislav Gross.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, pane poslanče, z vašich otázek jsem pochopil, že jste zcela nestranný v tomto sporu, ale já se pokusím věnovat konkrétně otázkám, které jste říkal. Bohužel některé vaše otázky spíše byly konstatující a já vás musím ubezpečit, že se zcela prokazatelně mýlíte v některých konstatováních, která jste říkal, nechci-li prostřednictvím pana předsedajícího použít tvrdšího slova, že lžete. To vztahuji především k provokatérům. Mohu vás ujistit, že neexistoval jeden jediný provokatér v tom pojetí, jak jste to zde předvedl ve vašem vyjádření, že byli policisté provokatéři, kteří procházeli policejními kordony a že je to zdokumentováno. Musím vás tedy prostřednictvím pana předsedajícího opravit - nebyl tady ani jediný policista provokatér, ale byli policisté, ať již dokumentaristé, nebo policisté, kteří pracují v operativních složkách, kteří zcela pochopitelně byli i v těch místech, kde se shromažďovaly osoby, které posléze porušovaly zákon, a byli i v těch místech, kde se shromažďovaly osoby, které páchaly trestnou činnost. Je zcela logické, že policie při takovýchto situacích nemůže být bez informací, nechceme-li být policií, která se chová neprofesionálně. Rozhodně odmítám, že to byli provokatéři, protože není jediný případ, kdy by takovíto příslušníci policie jakkoli podněcovali nějaké porušování zákona, potažmo dokonce násilí.
Odmítám tuto vaši otázku, protože v ní bylo obsaženo konstatování, které pravdivé není, je prokazatelně nepravdivé, a mne jenom udivuje, že poslanec i před televizními kamerami - a možná, že právě proto, že jsou zde televizní kamery - takto úmyslně šíří nepravdu.
Co se týče dalších otázek, dezinformace a jejich organizování. Moje vyjádření a vyjádření pana policejního prezidenta bylo dáno. Na vyjádřeních, která tehdy zazněla, nemám ani v tuto chvíli co měnit. Je dnes zcela prokazatelné, že prostřednictvím internetu byly na nejrůznějších webových stránkách vyzýváni ne účastníci demonstrací, ale ti, kteří podporují takováto extremistická hnutí na celém světě, aby podávali podání prezidentu republiky, aby zaplavili takovými podáními Ministerstvo vnitra, aby taková podání směřovala na česká velvyslanectví, aby směřovala takováto podání na Radu Evropy, na Evropský parlament. To jsou věci, které jsou lehce dokazatelné, protože takovéto výzvy, dokonce i výzvy s tím, jaký text má být zasílán, byly na internetu šířeny a shodou okolností podání, která pak chodila z nejrůznějších částí světa, byla prakticky totožného textu, jako byly tyto výzvy šířené přes internet.
Co se týče opatření ve vztahu k tomu, že byly dělány zásahy policie bez výzvy, opět odmítám. Neexistuje jediný případ, kdy by policie zasáhla proti demonstrantům při MMF, aniž by předem nebyly splněny zákonné podmínky, to znamená nebyla učiněna výzva k rozpuštění neohlášeného shromáždění. Neexistuje jeden jediný takový případ, a pokud tady opět vědomě před televizními kamerami uvádíte tuto nepravdu, tak je mi nesmírně líto, že se mohou ústavní činitelé tohoto státu snižovat k takovému vědomému šíření nepravd.
Krycí čísla. Ano, zde je jeden případ, který je vyhodnocen jako oprávněný, kdy jeden příslušník Policie České republiky svým chováním znemožňoval svoji identifikaci prostřednictvím přečtení identifikačního čísla. Toto je oprávněná stížnost, která také řádně jako oprávněná stížnost byla vyhodnocena, ale bylo to v jednom jediném případě z těch zhruba deseti tisíc policistů, kteří v pražských ulicích byli, takže v tomto případě se tak skutečně stalo. Je postupováno v souladu s příslušnými předpisy a tato věc je kázeňsky řešena. Připomínám a upozorňuji - jedná se o jeden jediný případ.
Další poznámka - porušování lidských práv. Vy jste tady řekl, že byla porušována lidská práva. Ano, byla porušována práva, ale byla porušována především ze strany těch osob, které do Prahy přijely páchat násilí. Bylo porušováno české právo, ale orgány činné v trestním řízení a Policie České republiky se chovaly tak, jak to kážou zákony České republiky. O porušování lidských práv, jak jste to uváděl vy, se hodně napsalo, hodně se toho namluvilo, ale zatím není zdokumentován jediný případ, kdy by k porušování lidských práv ze strany policie docházelo. Jestliže vy říkáte, že jsou nezvratné důkazy, tak bych vás žádal, aby někdo ty nezvratné důkazy předložil. Zatím tak nikdo neučinil, takže i zde musím konstatovat, že vaše tvrzení se nezakládá na pravdě. Že to říkají občansko-právní hlídky? Ano, já se přiznám, že jsem byl na začátku velkým příznivcem toho, aby tady byl nějaký nezávislý orgán, který bude kontrolovat policii. Policejní prezídium podepsalo s občansko-právními hlídkami dohodu o tom, aby jim zlepšilo možnost vykonávat takovouto nezávislou kontrolu. Občansko-právní hlídky se deklarovaly jako hlídky, které budou nestranně bdít nad porušováním zákona z té či oné strany, ale musím konstatovat, že toto své poslání jednoznačně nesplnily. Zcela prokazatelně nesplnily, protože jestliže tyto občansko-právní hlídky budou nestranné, tak bych očekával, že - samozřejmě, že když se dovědí něco o tom, že policie porušila zákon, nechť dají podání. To je v pořádku. Ale nedovedu pochopit, jak mohli být členové občansko-právních hlídek - a nafilmováno to je, bylo to i v televizi - několik metrů od osob, které házely kameny na policii, od osob, které házely zápalné lahve na policii, a občansko-právní hlídky přitom nepodaly jedno jediné trestní oznámení na osoby, které útočily proti policii, takže zcela evidentně ze strany občansko-právních hlídek se jednalo o nesplnění těch slibů, které daly před zasedáním Mezinárodního měnového fondu, že budou nestranné. Protože to, že mezi demonstranty byla řada osob, které útočily na policii, alespoň toto snad nebudete popírat. I když bych se už nedivil ani tomu.
Další poznámka z vašeho vystoupení - výsledky stíhání demonstrantů. Ano, to je faktografie. Bylo předvedeno celkem 949 osob, protiprávní jednání většinou bylo kvalifikováno jako přestupek, 234 z tohoto důvodu byl ukončen pobyt na území České republiky, se 130 dalšími cizinci bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění, tyto osoby si několik dní pobývaly v policejním záchytném zařízení v Bálkové, ale poslední z nich byl 29. září propuštěn a vyhoštěn na základě tohoto správního vyhoštění.
Policejní orgány předaly vyšetřovatelům celkem 30 osob, z toho 25 cizích státních příslušníků, pro podezření ze spáchání trestných činů, ať už to byly trestné činy útoku na veřejného činitele, maření výkonu úředního rozhodnutí, hanobení národa, rasy a přesvědčení, výtržnictví, poškozování cizí věci, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod a některé další skutky. Z těchto 30 osob bylo 25 osob obviněno - vy jste se ptal na to, jestli alespoň proti jedné jediné osobě je nějaký důkaz, takže vás informuji, že 25 osob, ne jedna osoba, jak jste chtěl vidět, bylo obviněno, s tím, že z těchto 25 osob bylo 20 cizinců: 7 Maďarů, po třech z Dánska a Polska a po dvou ze Španělska a Rumunska a po jednom z Německa, Rakouska a USA. Z celkového počtu obviněných osob bylo dle trestního řádu zadrženo 21 osob a byly na ně podány návrhy na uvalení vazby. Soudci rozhodli o vzetí do vazby u 16 takovýchto osob a 15 z těchto 16 osob byli cizí státní příslušníci, 7 příslušníků Maďarska, 3 příslušníci Polska, 2 státní příslušníci Dánska a po 1 ze SRN, Rakouska a USA.
Z osob, které byly stíhány vazebně, bylo dne 18. října 2000 propuštěno z vazby 6 maďarských státních příslušníků a 2 španělští státní příslušníci, téhož dne bylo proti jednomu maďarskému státnímu příslušníkovi a proti německému státnímu příslušníkovi trestní stíhání zastaveno z toho důvodu, ne že by trestný čin nebyl spáchán, ale proti těmto konkrétním osobám bylo málo důkazů.
Do konce měsíce října 2000 bylo vyšetřování ukončeno návrhem na podání obžaloby, a to 27. záři vůči dvěma rumunským státním příslušníkům, 5. října jednomu polskému státnímu příslušníkovi, 6. října na jednoho dánského státního příslušníka, jednoho polského státního příslušníka a na státního občana Spojených států amerických, 17. října na rakouského státního příslušníka, 24. října na šest maďarských státních příslušníků, jednoho polského státního příslušníka, 25. října na jednoho občana České republiky, 26. října na dva polské státní příslušníky a 31. října 2000 na dva dánské státní příslušníky. Tedy konstatuji, že vůči těmto osobám byl již podán návrh na podání obžaloby. Takže zněla-li otázka pana poslance, je-li alespoň u jednoho takto zadrženého člověka dostatek důkazů, konstatuji, že jak vyšetřovatel, tak státní zástupce u tohoto poměrně vysokého počtu osob dospěli tak daleko, že důkazů je natolik, že mohl být podán návrh na podání obžaloby.
Závěrem bych chtěl říci jednu věc. Toto své vystoupení jsem pojal možná trochu razantněji, než je obvyklé, ale nechci dovolit to, aby ta práce, která byla Policií České republiky odvedena, a byla odvedena po mém soudu na vynikající úrovni, aby byla předmětem nějakých politických hrátek a snahy dělat si na této události nějaké politické body.
Na druhé straně jasně říkám, že jsme připraveni udělat všechno pro to, aby pokud k nějakému dílčímu pochybení toho či onoho konkrétního policisty došlo, aby bylo řádně prošetřeno.
Chci informovat celou Poslaneckou sněmovnu, že toto snažení řádně prošetřit všechny stížnosti jde tak daleko, že např. na jedné služebně, kde bylo avizováno, že bylo ze strany policistů pácháno násilí vůči zadrženým osobám, tak se dělalo ohledání místa, prakticky stejným způsobem, jako se dělá ohledání místa v případě, že se někde stane vražda. Kriminalistický ústav dělal expertizy, hledaly se biologické stopy, zajišťovaly se daktyloskopické stopy, zajišťovaly se všechny možné informace, které by potvrdily nebo nepotvrdily, že se něco na té konkrétní služebně dělo. A došlo se tak daleko, že se v jednom konkrétním případě nalezl na služebně Policie České republiky malý úlomek zubu. Prověřuje se samozřejmě, odkud pochází, prověřují se podání. Chci tím dokumentovat, že se nic nezahrabává pod koberec, nic se pod koberec nezametá, dělají se všechny úkony tak, aby všechna podání byla řádně prošetřena. Teď se podařilo Policii České republiky konečně kontaktovat jednoho občana Polské republiky, který bude ještě tento týden vyslechnut, aby bylo možno zdokumentovat, zda to jedno podání je oprávněné nebo není oprávněné.
Říkám to z toho důvodu, že Policie České republiky, tak jak jsem připraven maximálně hájit vynikající výkon Policie České republiky, tak jak jsem připraven hájit vynikající výkony jednotlivých příslušníků policie a drtivé většiny příslušníků policie, tak samozřejmě pokud někdo z konkrétních policistů pochybil, jsem samozřejmě připraven udělat všechno pro to, aby tato pochybení byla prošetřena. Ale pokud z 10 000 lidí, kteří odvedou vynikající práci, selže jeden, dva, tři nebo pět, nevím kolik lidí, to neznamená, že je to důvod k tomu, aby někdo zpochybňoval práci policie jako celku.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan kolega Exner hodlá reagovat. Prosím, máte možnost.
Poslanec Václav Exner: Pane ministře, z vašeho vystoupení jsem pochopil, že pokud se nějaký policista provinil, tak vám je znám jeden, který si zakryl identifikační číslo.
Pokud jde o ohledání místa se zubem, tak také jsem o tom četl a dokonce bylo konstatováno, že už je to vlastně uzavřeno a že nedokázaly orgány rozpoznat, jestli jde vůbec o zub lidský nebo zvířecí. Na to, že jsme na začátku 21. století s mnoha metodami, je to opravdu důležité zjištění. Pokud to není uzavřeno.
Řekl jste, že prokazatelně se mýlím a že lžu, ujišťuji vás, že existuje velmi mnoho lidí, kteří si totéž myslí o vás, a já jsem se opíral nikoli o dezinformační organizaci, za kterou jste označil internet, ale i o výpovědi těch, kteří byli skutečně předvedeni, a lidí, kteří byli kolem toho a mohou věci dosvědčit. Není problém, abyste věci měl k dispozici, nepochybně je k dispozici i máte.
Neumožňuje mi čas, abych se blíž věnoval vašim odpovědím, z nichž na některé jste úplně neodpověděl. Ale domnívám se, že bohužel vaše konstatování jsou obranářská, ve prospěch policie, a přestože si zásahu policie vážím, tam kde je to oprávněné, tak jestliže jste se vy a spolu s vámi někteří další státní činitelé dali na cestu obrany věcí, které ubránit nejde, je to špatná cesta
Místopředseda PSP Ivan Langer:Reagovat bude ještě ministr vnitra Stanislav Gross.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross:Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, přiznám se, že závěr vystoupení pana poslance Exnera mě docela šokoval, protože říci, že jsme bránili něco, co bránit nelze, a přitom jediné, co bylo bráněno, bylo právo, tak pokud ze strany poslance Poslanecké sněmovny se v podstatě dá dedukovat, že právo nelze bránit, tak to je podle mne podivné konstatování, ne-li hodně zarážející, protože jediné, co Policie ČR hájila, bylo právo, které bylo zcela evidentně a flagrantně v České republice a v Praze porušováno. Jsem zcela přesvědčený o tom, jestli policii veřejnost něco vyčítá, tak je to to, že nebyla ještě razantnější. Já na druhé straně jasně říkám, že policie konala tak, jak jí naše zákony umožňují, a konala v jejich rámci.
Pak zde byly v dodatečném vystoupení informace o případu se zubem. To je tuším Ocelářská ulice, služebna je uzavřena. Musím vás ujistit, pane poslanče, že je to tak, že věc není uzavřena, že tento týden má proběhnout, myslím, že dokonce zítra podání vysvětlení občana Polské republiky. Musím vás také ujistit, že Kriminalistický ústav umí rozeznat, jaký je zub lidský a jaký je zub zvířecí, a musím vás také ujistit, že se nejednalo o zub zvířecí.
Pak bylo řečeno, že jsem označil jako dezinformační organizaci internet. To také není pravda. Já jsem neoznačil dezinformační organizací internet, já jsem pouze řekl, že na internetu byly uveřejňovány výzvy, které iniciovaly velké množství podání, a ze značné míry od lidí, kteří v Praze vůbec nebyli, a bylo docela zajímavé a nechtěl jsem to uvádět, ale když jsem k tomu veden, tak to řeknu, že když policie prověřovala jednotlivá podání, tak v řadě případů osoby, které byly pod těmito podání podepsány, tvrdily, že nic nepodaly, a v několika případech dokonce neexistovala osoba, která byla u těchto podání, na adrese, která v ní byla uváděna. Tak se nedivte konstatování, které jsem řekl, to je, že ta kampaň, která probíhala, byla organizována, protože po analýzách internetových stránek je to zcela jednoduše a zcela prokazatelně dokázané.
Tolik asi ode mne na doplnění, nemám víc, co bych dodal. Chtěl bych ještě jednou touto formou všech policistům, kteří v Praze odvedli ten kus práce, který odvedli, poděkovat.
V tematickém archivu Britských listů pod heslem "policie, česká" nalezne laskavý čtenář množství výpovědí o policejní brutalitě, spáchané příslušníky Policie v ČR v září 2000, a může si sám samostatně rozhodnout, kdo lže, zda pan Exner anebo pan ministr Gross.
Rekapitulace doposud neznámé kapitoly krize v ČT
Svědectví: Jednání části vedení ČSSD zavánělo pučem
Ivan David
Před posledními Vánocemi tisíciletí se konal pokus o televizní převrat. Po odvolání ředitele televize, který nechal vše při starém a nikomu nepřekážel, se část pracovníků ČT dohodla, že vyvolá konflikt a neuzná autoritu Rady ČT. Stalo se tak prokazatelně ještě před tím, než byl jmenován nový ředitel Hodač. Mediální profesionálové dobře věděli, že nemohou mluvit pravdu (nejspíš by je to ani nenapadlo, i kdyby rozlišovali pravdu a lež a ne pouze užitečná a neužitečná tvrzení). Neříkali, že se obávají o prodloužení pro ně velmi výhodných smluv anebo ohrožení pracovních míst při možném pokusu o racionalizaci rozmařilého deficitního hospodaření ČT. Vytvořili mýtus o ohrožení svobody projevu, ohrožení demokracie a "politizaci ČT".
Je evidentní, že se o politizaci postarali sami tito "revolucionáři". Od počátku úzce spolupracovali se stranami čtyřkolalice za účasti Petry Buzkové (viz časopis Euro 3. 1. 2001). P. Buzková již dlouhodobě usiluje o sblížení ČSSD se čtyřkoalicí; evidentně pomáhala vytvářet strategii zneužívání ČT k politickým cílům čtyřkolalice a s ní úzce spřízněných osob (tzv. hradní křídlo). .Za čtyřkoalici se angažovali zejména senátoři unie svobody a KDU-ČSL, kteří pomáhali obsadit "velín" zpravodajství a bránili jej tak svými těly před možným zásahem policie. Při tom byl soustavně vytvářen dojem, že nyní bude zpravodajství neobjektivní a stranické, ačkoli alespoň trochu objektivní zpravodajství ČT nemá v zemi pamětníka. Čtyřkolalice ve spolupráci s ČT zneužila televizní techniku, s níž přímo organizovala protestní shromáždění před budovou ČT a na Václavském náměstí. Bylo totiž potřeba demonstrovat, že "lid je na naší straně" a prezentovat podporu "elity národa". Současně byl každý, kdo vyjadřoval jiný názor, tímto "objektivním zpravodajstvím" a publicistikou prezentován jako stvůra. Potenciální odpor občanů trvajících na dodržování zákonů musel být zlomen zastrašováním. Tomu napomohla technicky i věcně špatná prezentace nového vedení ČT. Význam celé situace v ČT byl záměrně zveličen. ČT má dnes méně než třetinovou sledovanost. Nova a Prima pomalu získávají i intelektuálně náročnější část diváků.
Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus svolal na 5. ledna mimořádnou plenární schůzi PS ve stavu legislativní nouze. Byla snaha situaci řešit přijetím nové zákonné úpravy, ačkoli bylo zřejmé, že zákon není podstatou problému.
5. ledna ráno se tedy sešel i poslanecký klub ČSSD. V něm již na počátku oznámil předseda klubu Z. Škromach, že předsednictvo klubu navrhlo vyjednávací skupinu 4 poslanců v čele s P. Buzkovou. Zeptal se, zda někdo navrhuje doplnění této skupiny a ihned nechal skupinu aklamací schválit. Následovala dosti vzrušená diskuse, v níž zejména P. Buzková a V. Špidla naléhali na přijetí požadavků prosazovaných "televizními vzbouřenci". Na jejich straně argumentovali P. Dostál , P. Mertlík , S. Křeček a S. Gross . Šlo zejména o to, zda máme jako vládní strana rezignovat na dodržování zákonů a vstřícností k požadavkům vzbouřenců de facto podporovat čtyřkolalici. Stoupenci tohoto postupu argumentovali tím, že nelze ignorovat "hlas lidu", že při počtu protestujících je nesouhlas politicky sebevražedný (S. Křeček ), že je třeba ukázat vůli k odpolitizování televize (P. Dostál), že je potřeba udržet iniciativu na straně vlády (V. Špidla), že nemůžeme jít proti intelektuální elitě národa (M. Kužvart , který se rovněž angažoval v budově ČT), že v politice není důležité, jaké jsou věci ve své podstatě, ale jak se veřejnosti jeví - a to ovládají média (S. Gross). V. Špidla argumentoval, že lavinu nelze chytat za ocas, ale je třeba se postavit do jejího čela (předchozího dne z vlastní iniciativy řečnil k davům na Václavském náměstí). Postupně v klubu začaly zaznívat také protiargumenty odhalující politický zájem čtyřkoalice na vyvolání a eskalaci krize, nutnost zajistit dodržování zákonů a potřebu kontrolovat činnost veřejnoprávní instituce (M. Kučera, J. Brtnický, Z. Jičínský, I. David, J. Volfová, ale i M.Zeman). Hlasování jasně ukázalo, že na rozdíl od vedení klubu je převážná část poslanců ČSSD proti přijetí návrhů vzbouřenců, zejména proti účasti Senátu a prezidenta na jmenování členů rady a to proto, proto, že by se taková rada nemusela fakticky nikomu zodpovídat. Zde byl poměr hlasování asi 45:7.
Samotné jednání plenární schůze 5. ledna sice přineslo vystoupení M. Zemana dovolávajícího se nutnosti dodržování zákonů, které platí i pro hlavu státu, hlasování však dalo v rozporu s tím za pravdu daleko spíše televizním vzbouřencům.
Jednání pléna v legislativní nouzi pokračovalo za týden 12. 1. Při zasedání klubu ČSSD se však jednoznačně ukázalo, že vyjednavači vůbec nerespektovali pověření dané poslaneckým klubem a jednali především o přijetí požadavků vzbouřenců a čtyřkoalice. Například V. Špidla prohlašoval, že televizní krize a lidé na náměstích nahrávají čtyřkoalici, zejména Unii svobody, která je populistická a nemá program, kdežto ČSSD je stranou programu. Nedovedl však vysvětlit, proč tedy právě on řeční na náměstích a proč jednal téhož dne brzo ráno právě s J. Kasalem a K. Kühnlem. Na straně vstřícnosti ke čtyřkoalici a vzbouřencům stáli V. Špidla, P. Buzková (podle časopisu Euro vysvětlovala v televizi shromážděným vzbouřencům a politikům, že je třeba získat V. Špidlu, který může uplatnit svoji autoritu ve straně pro prosazení požadavků vzbouřenců), dále S. Gross, L. Zaorálek, P. Dostál, Z. Škromach a na této straně hlasovali R. Martínek, M. Kraus, J. Brtnický a několik dalších. Proti vstřícnosti ke čtyřkoalici vystupoval F. Brožík, J. Kupčová, J. Volfová, I. David, M. Kučera, J. Hofmann. Z. Jičínský vyslovil názor, že změna orientace na čtyřkoalici je možná, ale musí vyplývat z důkladné rozvahy a značné shody uvnitř ČSSD a nikoli z půlhodinového jednání a nátlaku. F. Brožík požadoval, aby vyjednavači jednali nejen se čtyřkoalicí, ale i s ODS. P. Buzková prosadila revokaci usnesení klubu k požadavkům vzbouřenců, ale stanovisko většiny klubu se potvrdilo, i když nikoli s takovou převahou, jako před týdnem. M. Zeman se dopoledne jednání klubu nezúčastnil.
Téhož dne odpoledne proběhlo druhé čtení zákona, které přineslo dlouhou řadu návrhů pozměňovacích návrhů.
Skupina poslanců v čele s V. Špidlou, P. Buzkovou a Z. Škromachem nadále úporně prosazovala maximální vstřícnost klubu ČSSD ke čtyřkoalici s argumentací, že je třeba uklidnit situaci v ČT. Jednoznačně však prohrála, protože převládl názor, že vstřícnost ke čtyřkoalici a vzbouřencům je přiléváním oleje do ohně a navíc ohrožuje stabilitu dohod s ODS. K. Šplíchal a M. Kapoun projevili ochotu hlasovat jakkoli, bude-li ČSSD navenek vypadat celistvě. Vyjednavači přes jasné pověření nadále odmítali hledat kompromis s ODS. Za této situace přišel na jednání M. Zeman, který prosadil preferenci jednání s ODS namísto ústupků čtyřkoalici a sám se ujal vyjednávání s ODS (s V. Klausem). ODS přistoupila na kompromis a při hlasování pak hlasovala naprostá většina ČSSD společně s ODS a KSČM proti čtyřkoaličním návrhům. Ctyřkoalice a její příznivci v ČSSD neuspěli, na jejich straně však bude nadále "nestranná ČT", ale i většina komentátorů v médiích. Jde o moc.
Zopakujme si základní fakta:
- 1. P. Buzková vyjednávala se vzbouřenci a nabídla jim a čtyřkoalici podporu a získala na svou stranu V. Špidlu (zřejmě autentický zápis v časopisu Euro).
- 2. P. Dostál předložil vládě průchodný návrh zákona o ČT, současně však prosazoval vstřícnost ke čtyřkoaličním návrhům znamenajícím kodifikovanou libovůli pracovníků ČT.
- 3. Z. Škromach nenápadně prosadil pověření vyjednavačů převážně vstřícných ke čtyřkoalici.
- 4. Proti zcela jasné vůli klubu vyjednavači usilovali jednostranně o podporu čtyřkoalice.
- 5. Při pokračujícím odporu většiny klubu a neúčasti M. Zemana se marně snažili o zvrácení původního usnesení klubu.
Návrhy příznivců čtyřkoalice měly také podpořit odpůrce "opoziční smlouvy" uvnitř ODS s vyústěním ve vládní krizi, která zřejmě měla do budoucna zvýhodnit členy vlády prosazující příklon ke čtyřkoalici při pravděpodobném sestavování dočasné vlády prezidentem a současně zajistit mediální podporu orientace na čtyřkoalici. Politici bez zásad a tedy také bez programu potřebují ovládnutí médií, protože ta jsou nutná pro rychlou prezentaci "pružně" se měnících postojů a vhodnou prezentaci a interpretaci faktů. To je společný jmenovatel čtyřkoalice a P. Buzkové i dalších politiků v ČSSD.
"Puč" je silné slovo. Je však třeba si uvědomit, že tzv. "mladí" v ČSSD a ODS usilují o rozbití opoziční smlouvy a proto potřebují hmatatelnou zradu ze strany ČSSD jako bič na vlastní vedení. Podpora čtyřkoalice má ovšem nejen symbolický, ale i věcný význam, protože čtyřkoalice usiluje o naprosté ovládnutí médií s nemožností budoucí korekce radou (ovládá Senát). Proto ten zdánlivě nesmyslný boj o účast Senátu na volbě rady. P. Buzková, která prosazuje své lidi do mediálních rad a předplácí si tak mediální přízeň i možnost manipulovat veřejností podle vlastní potřeby, se opět stala trojským koněm čtyřkoalice v ČSSD. P. Špidla sehrál roli vůdce páté kolony pod záminkou udržení iniciativy vlády v čele laviny, ačkoli je dost inteligentní a zkušený na to, aby jasně věděl že lavinu jen zvětší a utrhne další. Z. Škromach řídil klub tak, aby poskytl co nejvíce prostoru ke zlomení klubu na čtyřkoaliční cestu. Krize znovu potvrzuje, jakou roli mohou sehrát sdělovací prostředky, pokud se je daří politicky ovládnout a pokud nejsou kontrolovány reprezentativně volenými zástupci veřejnosti. Ukazuje také, jak snadno může zákulisní jednání vést k zásadnímu obratu v politice strany, pokud jejíž členové zůstávají bez informací.
Přečetli jsme za vás:
Článek poslance Ivana Davida byl psán pro vnitrostranický občasník ČSSD "3D - DISKUSE, DEMOKRACIE, DNEŠEK". Obsahuje tedu i informace, které jsou čtenářům Britských listů notoricky známé. Nechtěli jsme ale krátit tyto pasáže, neboť by se tak vytratila autenticita textu i jeho srozumitelnost. Neocenitelnou dokumentární hodnotu má především popis chování členů klubu sociální demokracie v klíčové okamžiky jednání klubu. Jednání nebylo totiž veřejné a za zavřenými dveřmi mohli být pouze ti, kterých se to týkalo - poslanci.
Řešení, které parlament nakonec přijal, bylo do jisté míry možné mimo klubu ODS právě díky těm rozumným sociálním demokratům, kteří nepodlehli panice či lobbingu televizních redaktorů. U některých mne to nepřekvapovalo, neboť jsou veřejně známa jejich stanoviska k řadě otázek a jejich názory se nemění jako spodní prádlo. Někteří váhaví ale během té dlouhé noci dospěli. Avšak oportunismus a ustrašenost těch, kterým neříká nic jejich program a jsou ochotni jít s kýmkoliv (hlavně když jsou u toho) je horší problém. Ten si bude muset sociální demokracie řešit mezi sebou "velkou očistou" nejpozději do svého jarního sjezdu, jinak její volební výsledek v příštích volbách bude jednociferný. Volič totiž neodpouští beznázorovost.
(koš)
Česká televize:
Příběh, který nemá (šťastný) konec
Jan Čulík
Toto je závěrečná poznámka v naší knize V hlavních zprávách: Televize. Fakta, která před vámi zatajili, která vyjde v pražském nakladatelství ISV zřejmě koncem příštího týdne.
Tato historie, která začala před několika lety pokusem přivést zpravodajství České televize do profesionální a moderní éry, dosud neskončila, a neočekáváme, že skončí šťastně. Je to trochu jako s nedokonalým používáním antibiotik: neaplikujeme-li lék proti nemoci důsledně a efektivně, bakterie vyjdou ze zápasu posíleny: získají proti léku imunitu a větší odolnost. Opakovanými neúspěšnými pokusy zreformovat zakonzervovanou redakci zpravodajství ČT se její příslušníci naučili nikoliv kvalitní novinářské práci, ale úspěšným metodám, jak každý pokus o reformu rychle potlačit v zárodku.
Proč není možné vybudovat v České republice dobrou veřejnoprávní televizi s kvalitními, neúplatnými a profesionálními zpravodajskými pořady, které by projevovaly od všech témat, politiků i zájmových skupin, kritický odstup?
V ČR, zdá se, neexistuje obecné povědomí o tom, co je vysoká kvalita. Má to zřejmě mnoho společného s plebejskou moderní historií českého národa i s tragickým obdobím dlouhého období zotročení za nacismu a komunismu ve dvacátém století. V mnoha oblastech života, od služeb, přes výrobky až ke kulturním statkům, se českým občanům v České republice nyní nabízí druhořadé, ale často předražené zboží. Protože lidé nemají mezinárodní srovnání, přijímají to.
Za komunismu režim lidem vnucoval jediný, oficiální standard. V reakci na to nyní vládne relativismus. Požadujete neúplatně vysokou kvalitu? Na svůj názor máte právo, ale v ČR ho nesmíte ho nikomu vnucovat. Vládne demokracie, a tak musí mít svobodu projevu také druhořadost a vy nesmíte říct, že vám někdo nabízí hnůj a předstírá, že je to zlato - "vždyť přece máme demokracii a ten člověk má na to právo". Chce-li někdo prosadit vysokou kvalitu, se zlou se potáže. V české demokracii je přece "jeho názor jen jeden z mnohých". Společenský konsensus o základních absolutních hodnotách neexistuje a nikdo je nevynucuje.
Absolutní hodnoty ustupují relativismu a ten se stává obětí manipulace prostřednictvím zájmových skupin. Pracovníci redakce zpravodajství České televize si ani nepřipustí, že by něco šlo dělat jinak a lépe. Každý, kdo bude usilovat o realizaci nejvyšších absolutních hodnot, bude označen za šílence nebo alespoň za extrémistu, případně za někoho, kdo bezpochyby zneužívá svou údajnou snahu o zlepšení situace k nějakému nekalému, osobnímu či skupinovému, partikulárnímu prospěchu. Co je pravda, určuje nenáročný většinový maloměstský střední proud, který utluče každou nezávislou myšlenku.
"Držte se starého, neboť to je dobré a naši předkové se při tom dobře měli: proč ne my? Nyní panují nové ideje, které nemohu schvalovat a nikdy jich neschválím. Kdo přichází s novými idejemi, ten může jít, nebo já jej odstraním," argumentoval roku 1821 v projevu k středoškolským profesorům rakouský císař František I. Změnilo se od té doby v Čechách mnoho? Snad jen to, že úsilí o "nové ideje" je nyní odstraňováno pomocí záminky, že jde o boj za svobodu projevu.
Chtěl-li Jiří Hodač zavést v České televizi pravidelná hodnocení profesního růstu zaměstnanců, jaká jsou zcela běžná v BBC i v jiných britských institucích (včetně univerzit), stal se nutně nebezpečím, kterého bylo třeba se zbavit stůj co stůj.
Hovoříme-li o nedostatku povědomí o absolutních hodnotách kvality, je s podivem, jak v české společnosti chybí vědomí plurality, potřeby kontroverzních, podvratných myšlenek i třeba koncept odmítání střetu zájmů. Tak například: o televizi veřejné služby nemohou rozhodovat lidé, kteří v ní vystupují, která jim poskytuje živobytí nebo kteří jsou na ni finančně závislí. Vyjadřuje-li se ke vzbouření v České televizi rozhlasová komentátorka, která má v samotné ČT diskusní pořad, v normální společnosti je přece nemyslitelné, aby ji její šéfredaktor neupozornil, že je neetické komentovat konflikt, jehož je sama jednou zaujatou stranou. V České republice to Lídě Rakušanové projde, nepozastaví se nad tím nikdo.
Vzbouření v České televizi také znovu prokázalo nepevnost právního systému v České republice. Sociálnědemokratická vláda pod tlakem anarchistické televizní rebelie téměř úplně kapitulovala. Soudy a právníci a vyšetřovací orgány, ukázala tato krize, jak se zdá, nejsou neúplatné, ale jsou podřizovány okamžitému politickému zájmu. Zdá se nepravděpodobné, že budou kdy televizní vzbouřenci postaveni před soud kvůli zneužití cizí věci, když se od poloviny prosince zmocnili veřejnoprávního televizního zpravodajství a proměnili ho ve vlastní propagandu. Budou snad potrestány i osoby, které zneužily důvěrných informací z výpisů mobilních telefonů některých členů Rady ČT ke skandalizaci tak, aby to prospělo vzbouřenecké kauze? Kdo v ČR dostatečně silně křičí, zákon přehluší.
Česká společnost je anarchická a namísto respektu před zákonem dává přednost vytváření neformálních přátelských zájmových skupin. To musí v konečném důsledku ochromit všechny pokusy zavést do ČR neúplatný, objektivní a pevný, vynutitelný systém profesionálních kvalitativních měřítek.
Proto jsem přesvědčen, že krize v České televizi hned tak neskončí. I nadále bude v kontroverzi o televizi veřejné služby docházet k nekonečným a neefektivním tahanicím mezi různými zájmovými skupinami, například vládnoucích a opozičních stran v parlamentě. Přičemž budou mít i nadále redaktoři zpravodajství ČT osobní vazby na různé politiky.
V ČR není nikdo, kdo by rozuměl tomu, jak má vypadat kvalitní televizní zpravodajství veřejné služby a kdo by ho zároveň byl schopen v české společnosti prosadit. Televizní krize ukázala, že podobně jako mnoho jiných rysů moderní demokratické společnosti, i televize veřejné služby existuje v České republice "jenom jako". Obdobně jako si Česká republika v mnoha oblastech politiky a ekonomiky jenom hraje, i veřejnoprávní Česká televize je a zůstane nedůvěryhodnou "institucí na baterky".
Česká republika nemá na to, aby v ní vznikla dobrá veřejnoprávní televize. Společnost neví, co to je, a nepřeje si vznik takové televize. Stačí jí demonstrovat na Václavském náměstí za náhražku.
“…podívejte se na výsledky testů žáků ze 38 zemí v matematice a přírodních vědách.
V matematice byla většina rozdílů mezi pohlavími zanedbatelná, jen ve čtyřech zemích existovaly podstatné rozdíly (v Izraeli, v České republice, v Islámské republice Írán a v Tunisku)."
A naznačuje, že to bude asi tím, že bychom potřebovali zase něco nějaké osvěty. Vzhledem k tomu, že naši generaci se snažili neustále k něčemu osvěcovat a vychovávat a jsme dosti vnímaví na tyto způsoby argumentace, zaujalo to i mne. Otevřel jsem si onu zprávu a dočetl jsem se tam o něčem jiném. Pokud tedy budeme věřit tomuto typu testů, z hlediska skutečné důležitosti by věci podle mého měly být formulovány asi následujícím způsobem.
Čeští chlapci lepší v matematice než jejich vrstevníci v USA, české dívky jako mladé Američanky.
Čeští žáci a žákyně osmých ročníků podle výzkumu vykazují za čtyři roky výrazně horší výsledky v matematice, fyzice a přírodních vědách. Příčinou může být vedle objektivního zhoršení výuky to, že v roce 1995 žáci osmých ročníků opouštěli školu, připravovali se na přijímací zkoušky a proto byla celková úroveň znalostí o znání vyšší, než v roce 1999, kdy je čekala ještě devátá třída. Také se mohl negativně projevit zvýšený důraz na výuku jazyků.
Přesto úroveň chlapců zůstává z hlediska zúčastněných v nadprůměru, např. z osmnácti zemí Evropy se Česko umístilo na třetím místě, o několik procentních bodů nižší výsledky dívek se pohybují asi na úrovni USA, kde test nezaznamenal mezi pohlavími rozdíly.
Varující je propad pražských škol, vzhledem k tomu, že je přičítán zhoršení kázně a učební morálky. To je skutečně nebezpečný trend a možná nejhorší zpráva z celého testu.
Z výzkumu však vyplývá ještě jedna zajímavá informace, která se paní Julianě nehodila. Dívky měly horší výsledky testů, přesto, že podle známek na vysvědčeních z daných předmětů měly být lepší než chlapci. Pro kantora nebo kantorku mé generace by vysvětlení bylo jasné, jednoduché a podle mého pravdivé. Mladé slečny se učí více pro pana učitele, kluci více podle toho, co je baví, takže když dojde na skutečné lámání chleba, kluci si odnášejí do života víc. Navíc dívky mívají už v tomto období vyšší sociální inteligenci, takže dosahují obvykle lepšího ohodnocení při stejném výkonu.
Abych řekl pravdu, mne ten malý rozdíl mezi chlapci a děvčaty spíše příjemně překvapil. Jako každý absolvent byť i jen střední technické školy, natož vysoké, jsem nezískal přílišný obdiv ke schopnostem několika mála svých spolužaček v matematických a technických disciplínách /popravdě se musím přiznat, že s těmi mými to nebylo o mnoho lepší. /Skutečně dobrých bylo vždy jen pár kluků v každé třídě a to byli pak ti, od kterých se dalo něco čekat za kreslicími prkny, později před displeji počítačů. Je možné, že tu a tam mezinimi mohlo být i nějaké děvče, já jsem na naší průmyslovce o žádné takové neslyšel. A nebylo to tím, že by od mladých dam výsledky nikdo nečekal anebo tvrdě nevyžadoval, anebo že by neměly podmínky - okolí jim všemožně pomáhalo, i proto, že to byla jaksivěc třídy kamarádku k maturitě dotáhnout.
Z toho důvodu by mne spíše děsilo, kdyby schopnosti kluků v těchto disciplínách skutečně klesly na dívčí průměr. Jestli naše země něco potřebuje, tak schopné a podnikavé lidi, přičemž by mi bylo jedno, jakého budou pohlaví, ale i ideoložky ženských předností v nejvyspělejších zemích by asi musely připustit, že motor technického pokroku, který drží jejich země na předních místech, pohánějí ti opovrhovaní a společensky znemožňovaní chlapi. Stačí se podívat na rozhodující oblasti - informatiku, energetiku, dopravu.
A ještě něco. Člověk se dostal na svou úroveň proto, že se specializoval a všichni nedělali všechno. Nehledě k tomu, že matka příroda upletla síť svých záměrů příliš jemně na to, aby nemyslela na ženskou a mužskou specifiku, mně a myslím většině normálně uvažujících lidí vůbec nevadí, že plačící dítě lépe a snáze utiší žena a pařez staré jabloně na zahradě vykopá muž, a že k tomu, co je jim bližší jsou i vedeni. /Je zajímavé, že v běžném životě k požadavkům na záměny těchto rolí nějak nedochází lidé většinou nemají chutˇ a čas v podobných případech na experimenty./ Výjimky ovšem byly a budou, ale proč kvůli nim předělávat přirozené naprogramování ostatních? A už vůbec nechápu ženy, které se tímto rozdělením cítí dotčeny. Provést zdárně člověčí mládě k dospělosti a pečovat o mikrosvět, který to umožní, je možná nejnáročnější lidský úkol, vyžadující interdisciplinární znalosti, schopnosti manažera a třeba i umělce, charakter a odvahu. To, že část žen, kterou je bohužel nejvíce slyšet, považuje tuto i z celospolečenského hlediska snad nejvýznamnější lidskou činnost za něco méně hodnotného /ve srovnání s tzv. mužskými povoláními/ mluví za všechno.
Co by mohla mít v erbu Lobkowiczova strana
Hned několik zásadních rozhodnutí stojí před novou stranou. Bude to strana středu, nebo spíše politické hnutí? Zbavena ideologičnosti nynějších politických stran, mohla by zaujmout pozici prostředníka mezi ČSSD a čtyřkoalicí.
Již několik měsíců se podle různých informací ostře diskutuje o vzniku nové strany. Vzpomínám si, že média dokonce tuto otázku nastolila hned několik dní po vzniku výzvy „Děkujeme, odejděte!" Tato výzva se na několik měsíců odmlčela, aby se po čase opět objevila v souvislosti s tímto projektem. Očekávání, které vyvolala na podzim při desátém výročí pádu komunismu, se zdála být nenaplněna. Nyní se někteří lidé objevují znovu. A to vzápětí několik dní po vyvrcholení krize v České televizi.
O co ale vlastně jde? Kdo jsou ti lidé, kteří se kolem projektu objevili? Odlišit míru dezinformací, které se vždy v takových souvislostech objeví, není snadné. Pokud ale mají pravdu ti, kteří mluví o vůdčí roli Jiřího Lobkowicze, mohli bychom mít pravděpodobně čest s projektem především manažerského typu. Jiří Lobkowicz, který rád mluví o víně a jeho pěstování, se zřejmě rozhodl vypěstovat v českých zemích víno, které by lidem zachutnalo alespoň jako jeho Ludmila. Což je, prosím, stolní víno.
Hnutí, nebo strana středu?
Vedle tváře šlechtitele vín, má Jiří Lobkowicz ale i erb, který jeho tvář řadí do obrazárny jiných století a tradic. Lobkowiczovi, o němž panují různé názory, má jednu ctnost, která jiným politikům příliš nečiší z oči: není závislý na moci, ani na penězích. Jaké ale mohou být motivy tohoto muže? Ti, kteří se scházejí na zámcích a hradech tohoto šlechtice, budou asi vždy žasnout nad jeho elegancí, neméně nad brilantností, s jakou formuluje problémy, ale i nad mírou jeho systematičnosti. Zdá se nakonec, že tohoto muže vedou "čestné úmysly". Máme tomu věřit? Důvěra nevzniká mávnutím kouzelného proutku, nýbrž dlouhodobě.
Lobkowiczova strana by mohla zaujmout pozici ve středu politického spektra. Nezdá se, že by byla výrazně ideologicky orientovanou skupinou: už jenom proto, že může zahrnovat ekology i zklamané voliče Václava Klause. Pragmatismus bude patrně také hlavním vektorem budoucnosti. Nelze již mobilizovat voliče strachem z levice - Klaus dokázal mistrovsky všechny ideologie pohřbít. Levice navíc, přes siláckou mediální rétoriku, poměrně úsměšně vládne. Není možné ale znovu příliš vyvolávat ducha socialismu - ten si většina národa spojuje se čtyřiceti lety vlády komunistů. A to i přes to, že demokratický socialismus je (pravda, v jiné úrovni) vůdčím směrem Evropské unie.
Úniky mluví i o tom, že Jiří Lobkowicz má již sestavenu "stínovou vládu" na jejímž čele stojí ekonom Jan Švejnar. O Švejnarovi se ví, že byl horkým kandidátem i do Tošovského vlády, jeho jméno se objevovalo i mezi návrhy na lídra čtyřkoalice. Dokáže být Jan Švejnar silným protivníkem? Z jeho několika vystoupeních v České republice, se jedná o velmi přitažlivou a erudovanou osobnost, na jehož slova dají mocní. Má pevný pohled a stisk ruky, nechybí mu nyní ani aureola osobnostního mýtu. Potenciálu strany by mohly pomoci i další nezdiskreditované osobnosti. Tvář Moniky Pajerové rozhodně není okoukaná. Rodí se v těchto dnech konkurentka Petře Buzková?
Co když ale nepůjde o novu stranu, ale spíše o politické hnutí? Monika Pajerová, bývalá diplomatka a předsedkyně Sdružení "Děkujeme, odejděte!" mluví raději o hnutí. Znamená to, že usiluje o oživení nostalgie Občanského hnutí? Nevypadá to tak, spíše využívá rodícího se potenciálu a snaží se pospojovat proudy, které se objevily za poslední dva roky od podpisu „opoziční smlouvy“. K tomu, aby podle „slovenského modelu" propojila širokou základnu iniciativ (nejen ty z roku 1999: Dřevíčská výzva, Impuls´99, Děkujeme, odejděte! ale i ekologické skupiny jako Duha či Děti země) v hnutí politického odporu, má tato dáma dobré předpoklady: sexappeal, diplomatické ostruhy (Rada Evropy) a vysokou komunikační schopnost. Tato dámu umí přitažlivě formulovat problémy („Já netrpím rakovinou duše," řekla...) a mohla by být bez ironie velmi zajímavou postavou české politiky. Směr "občanský" se ukazuje rovněž jako nejschůdnější, neboť zakořenit nelze stranu ze dne na den (viz Unie svobody), a lidé, kteří působí v různých iniciativách, hledají jen těžce stranickou disciplínu jako komunisté… nebo ODS. Samostatná kandidátka by ale nemusela být vyloučena.
Jaký by mohl být vztah nového politického subjektu k ostatním? Logicky by to mohla být právě čtyřkoalice, která by tím mohla posílit…, ale také ztratit. Volba Cyrila Svobody novým lídrem čtyřkoalice vítá zatím většina národa širokým souhlasem. Svoboda je zdvořilý, elegantní, konsensuální. Jaký bude mít ale Svoboda manévrovací prostor zatím není jasné: zatím jenom potvrdil, že chce zpívat, jak bude koalice pískat. Kdo ale sladí to množství píšťalek? Vysoká míra osobních intrik a nevraživosti, kterou čtyřkoalice trpí, může v brzké době vyvolat u voličů dojem, že čtyřkoalice žádný „nový styl“ nepřináší, protože zkrátka „staré psy novým kouskům nenaučíš“.
ČSSD, kterou čeká odchod buldočího Miloše Zemana, se připravuje na výměnu stráží. Vladimír Špidla si při krizi v České televizi brousil drápky a v tandemu se Stanislavem Grossem dokázal zabránit nejhoršímu: policejnímu zásahu. O tom, že reálně hrozil, si kritici „spacáků“ ve velíně už dnes nepamatují. Lobkowiczova strana, která by netrpěla syndromem „nenávisti“ vůči ČSSD, jako Unie svobody, by mohla také potenciálně se Špidlovou stranou uzavřít koalici. To samé by mohl dosáhnout i Cyril Svoboda, který své sympatie k socialistům nesčetněkrát vyjádřil. Pro Svobodu to ale bude složitější nejen kvůli vlastní „zlaté kleci“, v níž se ocitl, ale i vůči silným tradicionalistickým proudům v KDU-ČSL. Strana Pajerové a Lobkowicze by mohla být mimochodem dobrou komunikační spojkou. Splňovala by totiž představu neideologických „nových tváří“, která se „nový styl“ nemusí učit. Oni by noví byli - i se všemi chybami, dodejme.
Moment překvapení
Nové uskupení má také výhodu „momentu překvapení“, s nímž Lobkowicz evidentně počítá. Tandem Lobkowicz-Pajerová ale zatím s žádným vyhlášením nespěchá. Ostych, s jakým většina médií zprávu před dvěma týdny přinesla, může věstit ticho před bouří. Příchod jara by nám měl brzy odhalit, kdo jsou ti všichni muži a ženy, kteří stojí za projektem. Dočkáme se jarní bouřky? Bude-li analytickou a intelektuální základnou projektu Patria finance kolem Zdeňka Bakaly, mohlo by dojít i k průtrži mračen. Sociologové Petr Matějů a Jiří Večerník pro Lobkowicze již dnes analýzy připravovat neváhají. Nová generace ekonomů stylu Bakaly a Zdeňka Tůmy, která nastupuje do pevných pozic, má velkou šanci odstranit mocenské centrum Prognostického ústavu, který ovládal českou politiku 90.let.
Před parlamentními volbami se možná dočkáme nových akcentů. S předpověďmi je to ale vždy velmi riskantní. Zázraky se totiž nedějí a Blaničtí rytíři nepřijíždějí každý den. Monika Pajerová s Jiřím Lobkowiczem zatím mluví o květnu. Nechme se překvapit. Chuť Lobkowiczova vína není neznámá, nová značka ale zatím není na stole. Na to, co bude mít v erbu, si ještě chvíli počkáme…
Poznámka JČ: Škoda, že se Jiří Lobkowicz zdiskreditoval svým dlouholetým členstvím ve správní radě banky IPB. Je pozoruhodné, že má přesto drzost předstoupit znovu před veřejnost.
Důkazem násilného jednání měly být kromě výpovědi policistů tři dlažební kostky, které se našly v Traerupově batohu. Traerup tvrdil, že kostky mu podstrčili při zadržení sami policisté, avšak obžaloba (ne zcela přesvědčivě, ale to pro tuto chvíli pomiňme) argumentovala, že to není možné, neboť policisté s sebou žádné kostky mít nemohli, protože by je neměli v uniformě kam dát, a volné kostky se v okolí místa zadržení nevyskytovaly. Jak se Britské listy - na rozdíl od vyšetřujících orgánů - přesvědčily přímo na místě, dlažební kostky provedením shodné s těmi, které byly v jednací síni k vidění jako předmět doličný, jsou na křižovatce Růžové a Olivové k mání volně a v dostatečném množství. Nepotvrdilo se dokonce ani to, že by policisté byli zcela bez zavazadel: výslech ukázal, že součástí jejich výstroje byly poměrně prostorné tašky na plynové masky.
Shodou okolností Česká televize uvedla třísekundovou sekvenci, zachycující skupinu policistů, pravděpodobně právě těch, kteří vypovídali proti Traerupovi (sekvence se přesně shoduje s tím, co policisté uvedli při výslechu), jak prchá po Václavském náměstí před davem (máme ji připravenu i jako soubor AVI). Podle svědků bil dav tyto prchající policisty zezadu ukořistěnou tonfou (právě tam zřejmě došlo k poranění ucha jednoho z mužů). Policisté unikli do postranních ulic a když asi za půl hodiny uviděli Trearupa a jeho dva společníky, usoudili, že teď jsou v přesile a mohou se pomstít. Charakteristickým detailem je, že jeden z policistů měl krvácející ránu na uchu, ale přesto nevyhledal lékařské ošetření a pokračoval v zásahu. Chuť pomstít se za ponížení byla příliš silná.
Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo 
nezpůsobilo povyk svým rozhodnutím zákon OTEVŘENĚ NERESPEKTOVAT, se nedělo nic.
Dozvěděl jsem se ale například, že pracovníci, zpracovávající agendu sčítání lidu NEJSOU PROVĚŘENI NBÚ, že NEBYL DOPOSUD USKUTEČNĚN BEZPEČNOSTNÍ AUDIT Ministerstvem vnitra a ani ministrastvo nebylo o podobnou záruku či posouzení žádáno. 
Na stránkách statistického úřadu se dozvíme, co vše dělá úřad pro ochranu svých dat, nenašel jsem však vůbec nic o tom, jakými procedurami jsou data chráněna. 
