Britské listy

Kritiku mám také vyhrazenu pro česká média. To, co se od poloviny prosince v ČR stalo, ten nesmyslný Balkán, to je především jejich vina. Jejich vina nespočívá jen v tom, že nepřemýšlivě přijali, rozšiřovali a zintenzivňovali hloupou virtuální kampaň televizních vzbouřenců, ale zároveň i v tom, že systematicky potlačovali a široké veřejnosti odpírali informace, které jim byly k dispozici. Tohle může jednou poškodit i je. Jestliže se média buď z neefektivnosti nebo dokonce schválně přidržují jen konvenčních, povrchních unavených myšlenek a tím, že blokují informovanou debatu, vytvářejí prostor pro manipulaci neinformovaných lidí, nebo tu manipulaci dokonce provádějí, vzniká iracionální, arbitrární rozhodování, které může vést k tragédiím. Možná se vám to zdá přehnané, ale v takovéto atmosféře, kdy televizní vzbouřenci arbitrárně zaútočili na ODS a využili antipatií občanů vůči této straně, nemůže být vyloučeno, že jednou někdo označí za "škůdce národa" třeba zrovna redaktory MFD a dá veřejný povel k tomu je (alespoň verbálně) lynčovat... Nepodílel bych se na vytváření takto iracionálních atmosfér ve společnosti, starám-li se i třeba jen o vlastní kůži.

V normálních společnostech často probíhá informační proces kaskádovitě. Specializované či objevné informace bývají nejprve uveřejněny v průbojných, inovativních časopisech s relativně malou čtenářskou obcí, ale masová média pak tyto informace rozšíří ve všeobecné povědomí. Tento proces v České republice k její velké škodě a k hanbě českých médií dost dobře nefunguje. Všichni, kdo něco zamenají v české politice a v českých médiích, čtou Britské listy - novináři však většinou informace z BL, které pokládají za užitečné, nepředávají veřejnosti dál. Přes tři roky běží v BL systematická debata o sdělovacích prostředcích, sleduje ji valná většina všech, kdo mají v tomto sektoru v ČR vliv, desítky tisíc čtenářů Britských listů vědí, proč byl odvolán ředitel ČT Chmelíček a proč bylo nutno konečně najít nového, dobrého ředitele - jenže tradiční média se tuto diskusi vůbec neobtěžovala šířit dál. Je tedy snad překvapující, že neinformovaná veřejnost, zmanipulovaná televizními vzbouřenci, dospěla k závěru, že podporuje jakýsi boj o svobodu slova a šla ze sebe udělat hlupáky demonstracemi na Václavské náměstí?

Je to ovšem vina i samotné Rady ČT: měla usilovat vší energií, aby to, co chtěla ku prospěchu obce realizovat, a co jí televizní spiklenci zmařili, bylo od samého začátku veřejnosti známo. (JČ)

Televizní vzbouřenci nyní násilně instalovali svého vlastního "dělnického ředitele" Palusku do ČT. Argumentují, že prý nebyl Jiřím Hodačem nikdy řádně odvolán. Jak to tedy bylo? Byl nebo nebyl Paluska právoplatně odvolán? Konstatuje Jana Dědečková:

S tím Paluskovým odvoláním je to následovné. Pan Paluska a dalších osm členů managementu onemocněli, aby nemuseli převzít odvolání z funkcí. Přesto se dále pohybují po televizi a na zasedání mediální komise v PSP ČR dokonce i kamery zaznamenaly, jak Paluska utíká po sněmovně, když se mu paní Valterová pokoušela předat odvolání z funkce. Rovněž mu bylo zasláno doporučeně poštou. Odvolání je platné, i když si doporučený dopis nevyzvedne. Neznám přesně ty lhůty, ale myslím si, že po čtrnácti dnech je nedoručitelná zásilka vrácená zpět. V této chvíli by již mělo být odvolání právoplatné. JD

Poznámka TP: Podle § 266a, odst. 3, zákoníku práce se nedoručená zásilka uloží na poště po dobu 10 dnů a pokud si ji zaměstnanec nevyzvedne, vrátí ji pošta zpět odesílateli. Pokud jsem správně vyrozuměl v televizních kuloárech, v případě L. Palusky došlo k nestandardní situaci, že pošta zásilku ani nedoručila, ani nevrátila zpět. Odpoledne jsem se proto zeptal Věry Valterové, jestli se vedení pokusilo o náhradní osobní doručení; zatím se to prý nepodařilo, takže Ladislav Paluska zůstává finančním ředitelem televize. Organizačními schopnostmi Hodačovi lidé opravdu nevynikají...

Byl Jiří Hodač tajným "koněm" ODS, kterého se Klausova strana snažila prosadit ředitelem ČT, aby ji ovládla? Nesmysl. Jana Dědečková a Miroslav Mareš už od listopadu 2000 prosazovali na funkci generálního ředitele ČT Kateřinu Fričovou a byl jsem po konferenci Věc veřejná v Kongresovém centru koncem listopadu 2000 svědkem toho, jak se tam s Kateřinou Fričovou sešli k předběžnému jednání o této věci. Nabídli mi autem cestu do města. Jana Dědečková řídila, vedle ní seděl Miroslav Mareš, já jsem seděl vzadu v autě vedle Kateřiny Fričové. Odvezli mě do Ječné ulice a šli kamsi do kavárny jednat o budoucnosti televize. Bylo to přesně tak, jak doporučoval jeden čtenář BL, aby to učinili - před konkursem prováděli členové Rady neformální rozhovory s možnými zájemci o funkci ředitele ČT. Velmi silně prosazovali Fričovou, protože se jim jevila jako schopná, nadstranická profesionálka. (JČ)

Byla nebo nebyla Jana Dědečková závislá na politicích? Vysvětluje:

Kontaktu s politiky se nevyhnete. A každý má někoho, kdo ho určitým způsobem ovlivňuje. I moje myšlení bylo hodně ovlivněno p. Pecinou a BL. Bobošíkovou jsem osobně poznala, až když jsem dělala rozhovor v Interview 21 a její osobnost na mě také měla určitý vliv. Ale je to normální, člověk přece nežije ve vzduchoprázdnu. Václav Erben byl jen jeden a já jsem Vám jeho chování popisovala již dříve. [Nechtěl jmenovat ředitelkou ČT Kateřinu Fričovou, kterou prosazovala Jana Dědečková a Miroslav Mareš. Václav Erben totiž žije s matkou Petry Buzkové a ta věděla, že kdyby se Fričová stala ředitelkou ČT, Buzková už by se nemohla volně producírovat na obrazovce jako dosud a dělat si tak vlastní politickou kariéru, pozn. JČ] Nevolil by ji [Fričovou] ani Rejchrt a Kabzan. Rejchrt toho 12.12 nebyl apriori proti odvolání Chmelíčka, jen stále žadonil, aby to bylo až v lednu. Nevím proč, ale slyšela jsem již několik verzí. Včetně té, že Havel měl v novoročním projevu vyzvat k občanské neposlušnosti proti opoziční smlouvě a během ledna měly začít demonstrace, které by vyvolaly předčasné volby. Nevím, nakolik jsou to fantasmagorie a nakolik je to pravda. Fakt je, že připravené to měli. Když jsem s Rejchrtem mluvila ten den o Kateřině Fričové, byl proti. "Vy nevíte, paní kolegyně? Tu ne, ta je z komerční sféry." Nevím, proč byl najednou proti, když v listopadu věděl , že je z komerční sféry a byl nadšený. Paní Fričové jsem to řekla hned po odvolání Chmelíčka.. Když jsem s ní znovu rozebírala situaci v sobotu večer ( také ji vyšetřovali z ČT, proč jsem jí volala) sama mi říkala, že jí to Rejchrt přiznal a následně se jí omluvil. Netroufám si posoudit, zda byl někdo ovlivňován politiky, ale fakt je ten, že na Hodačovi jsme se usnesli až po tom, co jsme se nemohli dohodnout na nikom jiném. Nejvíc hlasů by měl Drahoš, ale měli jsme strach po tom Brnu. [Chmelíčkova kontrolní komise vypracovala o Drahošovi zdrcující kontrolní zprávu, z níž vyplývalo, že je zřejmě Drahoš vinen korupcí. JČ] Jsem přesvědčená o tom, že by to vypuklo stejně ať by tam byl kdokoliv. Dnes více, než předtím si myslím, že jde o finance a snad i sponzorování některé politické strany. Nezapomeňte, že společnost ČT INVEST [založenou v roce 1993, předsedou představenstva byl Ivo Mathé, členy posléze Paluska, Puchalský, Chmelíček. JČ] dal do likvidace finanční ředitel, kterého si přivedl Puchalský. Paluska tehdy odcházel za doprovodu policie a mohl si vzít pouze své osobní věci. Vrátil se tam s Chmelíčkem. Nejde o ředitele, jde o peníze. A velké. JD

Ale o tom jste měli veřejně hovořit jako Rada ČT, namítl jsem. Jana Dědečková odpověděla:

Muselo by být kde to publikovat. Napsali jsme toho spoustu, ale nikde nám to nebrali. Ani na stránkách ČT jsme neměli možnost. Všichni byli na dovolené a když se vrátili, nikdo už neposlouchal pokyny nadřízených. Klepetko byl nezvěstný a nebral telefony. Pan Hodač svolal kolegium a nikdo nepřijel. První den ještě fungoval personální ředitel Kříž, ale potom také nebral telefon a přidal se k ostatním z managementu. Strašně jsem se styděla, do čeho jsme pana Hodače dostali, a snažila jsem se mu pomáhat. Doma jsem byla pouze na večeři 24.12. a na Silvestra. Snažila jsem se ho podpořit alespoň morálně. Jednou o tom napíšu knihu. Brzy.

S Drahošem to bylo těžké. Nemohu říci, že by ho chtěli politici z ODS. Já jsem přímo o novém řediteli mluvila jenom s přítekyní Kateřinou Dostálovou a náš názor byl shodný. Chtěly jsme prosadit Kateřinu Fričovou. Asi s ní souhlasil i Langer, protože Mareš nebyl proti. A Mikš byl pro K.F. jednoznačně. Říkal, že to chce pořádnou babu ( ne expr. -brněnské nářečí) , která umí počítat a na kterou si ti lidé v ČT netroufnou. Za Marešem však po odvolání Chmelíčka byli v Brně z ČT (tajemník Kučera) a tlačili na to, že máme volit Palusku, jinak řeknou médiím, že volal v době kdy byl kongres ODS a ptal se proč tam není přítomna ČT. Estebácké manýry. JD

Od Jany Dědečkové k textu pana Fraňka:

Vážený pane Čulíku, Text pana Fraňka mi velice připomíná vyjadřování pána, kterého tak brání. [Václava Erbena, pozn. JČ]. Měli jsme k sobě nepřekonatelný odpor právě proto, že měl zcela jiný postoj ke každému problému, který jsme v radě řešili. Pro tohoto pána bylo pravidlem, že nic nemá cenu řešit, protože tak to bylo v televizi odjakživa a pisatele stížnosti označoval za grafomany a psychopaty. Pravda ovšem je i to, že kdybych zastávala právě jeho postoje, byla bych v radě dodnes a ČT by v klidu přečkala i další tisíciletí. JD