Co je nového v České republice

Aktualizace 17.00:

Televizní vzbouřenci konečně dosáhli svého: jmenovali do vedení ČT svého člověka

Podle zprávy ČTK vzbouřenecké "stávkové hlídky" obsadily prostory ředitelství České televize. Na místo televizního ředitele dosadily Ladislava Palusku. Věra Valterová, kterou pověřil vedením televize v době své nemoci již rezignovavší generální ředitel Jiří Hodač, oznámila, že požádala policii o vyklizení ředitelství. Mluvčí Krizového výboru ČT Martin Schmarcz dnešní postup vysvětlil tím, že "do této chvíle se nikdo z takzvaného nového vedení" neprokázal jakýmkoliv dokumentem, který by ho nyní opravňoval k řízení ČT. V následném prohlášení znovu konstatoval Krizový výbor ČT, že se nikdo z lidí ve vedení ČT, jmenovaný Hodačem "nedokázal prokázat žádným jmenovacím dokumentem" a ani Paluska nebyl odvolán papírem, takže prý nadále zůstává ve vedení ČT. Kromě toho, protože lidé, jmenovaní Hodačem, "nemají papír", automaticky prý přecházejí pravomoce řízení ČT na Palusku, argumentovali vzbouřenci. Je to zajímavá legalistická argumentace a uvidíme, zda projde - pokud ano, bude to znamenat další rozkolísání právního státu v ČR. Je jasné, že vnitřní mocenské struktury v ČT (vzbouřenci) si nejvíce ze všeho přejí vytvoření statu quo ante, navrácení situace tam, kde byla před jejich vzbouřením, aby si mohli nerušeně s televizí dál dělat, co chtějí. Jenže v pluralitní společnosti to není možné: v demokratické společnosti je nutno neutralizovat střet zájmů: o vedení České televize nemohou rozhodovat zaměstnanci, ale někdo jiný: nejlépe by samozřejmě bylo, kdyby existovala nadstranická Rada - to asi v českém prostředí není možné. Tak je pořád lepší, aby ředitele ČT jmenoval parlament než sami televizní vzbouřenci - poslanci v parlamentě mají nad vzbouřenci alespoň drobnou výhodu - byli totiž demokraticky zvoleni. - "Obsadí nyní ´stávkové hlídky´ mocí také sekretariáty stran ČSSD a ODS a dalším krokem bude rozbíjení výkladních skříní obchodů, které vlastní stoupenci ODS," ptá se ironicky Andrew Stroehlein, editor časopisu Central Europe Review, který vnitřní "étos" ČT zná velmi dobře... Jiný informovaný čtenář píše: (JČ)

Takže sovět na Supích horách se konečně ujal vlády! Otázkou zůstává, kdy a kde vystřelila Aurora? --- Ostatně, nezabral Paluska ředitelnu právě proto, aby odstranil určité ekonomické aj. dokumenty?

Tomáš Pecina, který byl celé odpoledne na Kavčích horách přítomen, k tomu napsal:

Zda povede dvousměnný provoz v ředitelně České televize k vyšším pracovním výkonům, těžko soudit, k dalšímu zesměšnění instituce přispěje určitě. "Paluskova směna" získala přístup ke všem důležitým dokumentům (jen z toho, co volně leželo na stole ředitelny, se zmíním o částech Hodačovy manažerské smlouvy a nabídkách do tendru na forenzní audit). Stát nezasáhl jednou a ani dnešní směna policistů, která byla na místo přivolána, se nezdála nakloněna radikálnímu řešení. K dokonalosti zážitku mi chybělo jediné: Lehárova hudba.

S tím Paluskovým odvoláním je to následovné. Pan Paluska a dalších osm členů managementu onemocněli, aby nemuseli převzít odvolání z funkcí. Přesto se dále pohybují po televizi a na zasedání mediální komise v PSP ČR dokonce i kamery zaznamenaly, jak Paluska utíká po sněmovně, když se mu paní Valterová pokoušela předat odvolání z funkce. Rovněž mu bylo zasláno doporučeně poštou. Odvolání je platné, i když si doporučený dopis nevyzvedne. Neznám přesně ty lhůty, ale myslím si, že po čtrnácti dnech je nedoručitelná zásilka vrácená zpět. V této chvíli by již mělo být odvolání právoplatné. JD

Poznámka TP: Podle § 266a, odst. 3, zákoníku práce se nedoručená zásilka uloží na poště po dobu 10 dnů a pokud si ji zaměstnanec nevyzvedne, vrátí ji pošta zpět odesílateli. Pokud jsem správně vyrozuměl v televizních kuloárech, v případě L. Palusky došlo k nestandardní situaci, že pošta zásilku ani nedoručila, ani nevrátila zpět. Odpoledne jsem se proto zeptal Věry Valterové, jestli se vedení pokusilo o náhradní osobní doručení; zatím se to prý nepodařilo, takže Ladislav Paluska zůstává finančním ředitelem televize. Organizačními schopnostmi Hodačovi lidé opravdu nevynikají...

Kontaktu s politiky se nevyhnete. A každý má někoho, kdo ho určitým způsobem ovlivňuje. I moje myšlení bylo hodně ovlivněno p. Pecinou a BL. Bobošíkovou jsem osobně poznala, až když jsem dělala rozhovor v Interview 21 a její osobnost na mě také měla určitý vliv. Ale je to normální, člověk přece nežije ve vzduchoprázdnu. Václav Erben byl jen jeden a já jsem Vám jeho chování popisovala již dříve. [Nechtěl jmenovat ředitelkou ČT Kateřinu Fričovou, kterou prosazovala Jana Dědečková a Miroslav Mareš. Václav Erben totiž žije s matkou Petry Buzkové a ta věděla, že kdyby se Fričová stala ředitelkou ČT, Buzková už by se nemohla volně producírovat na obrazovce jako dosud a dělat si tak vlastní politickou kariéru, pozn. JČ] Nevolil by ji [Fričovou] ani Rejchrt a Kabzan. Rejchrt toho 12.12 nebyl apriori proti odvolání Chmelíčka, jen stále žadonil, aby to bylo až v lednu. Nevím proč, ale slyšela jsem již několik verzí. Včetně té, že Havel měl v novoročním projevu vyzvat k občanské neposlušnosti proti opoziční smlouvě a během ledna měly začít demonstrace, které by vyvolaly předčasné volby. Nevím, nakolik jsou to fantasmagorie a nakolik je to pravda. Fakt je, že připravené to měli. Když jsem s Rejchrtem mluvila ten den o Kateřině Fričové, byl proti. "Vy nevíte, paní kolegyně? Tu ne, ta je z komerční sféry." Nevím, proč byl najednou proti, když v listopadu věděl , že je z komerční sféry a byl nadšený. Paní Fričové jsem to řekla hned po odvolání Chmelíčka.. Když jsem s ní znovu rozebírala situaci v sobotu večer ( také ji vyšetřovali z ČT, proč jsem jí volala) sama mi říkala, že jí to Rejchrt přiznal a následně se jí omluvil. Netroufám si posoudit, zda byl někdo ovlivňován politiky, ale fakt je ten, že na Hodačovi jsme se usnesli až po tom, co jsme se nemohli dohodnout na nikom jiném. Nejvíc hlasů by měl Drahoš, ale měli jsme strach po tom Brnu. [Chmelíčkova kontrolní komise vypracovala o Drahošovi zdrcující kontrolní zprávu, z níž vyplývalo, že je zřejmě Drahoš vinen korupcí. JČ] Jsem přesvědčená o tom, že by to vypuklo stejně ať by tam byl kdokoliv. Dnes více, než předtím si myslím, že jde o finance a snad i sponzorování některé politické strany. Nezapomeňte, že společnost ČT INVEST [založenou v roce 1993, předsedou představenstva byl Ivo Mathé, členy posléze Paluska, Puchalský, Chmelíček. JČ] dal do likvidace finanční ředitel, kterého si přivedl Puchalský. Paluska tehdy odcházel za doprovodu policie a mohl si vzít pouze své osobní věci. Vrátil se tam s Chmelíčkem. Nejde o ředitele, jde o peníze. A velké. JD

Ale o tom jste měli veřejně hovořit jako Rada ČT, namítl jsem. Jana Dědečková odpověděla:

Muselo by být kde to publikovat. Napsali jsme toho spoustu, ale nikde nám to nebrali. Ani na stránkách ČT jsme neměli možnost. Všichni byli na dovolené a když se vrátili, nikdo už neposlouchal pokyny nadřízených. Klepetko byl nezvěstný a nebral telefony. Pan Hodač svolal kolegium a nikdo nepřijel. První den ještě fungoval personální ředitel Kříž, ale potom také nebral telefon a přidal se k ostatním z managementu. Strašně jsem se styděla, do čeho jsme pana Hodače dostali, a snažila jsem se mu pomáhat. Doma jsem byla pouze na večeři 24.12. a na Silvestra. Snažila jsem se ho podpořit alespoň morálně. Jednou o tom napíšu knihu. Brzy. JD

Vážený pane Čulíku, Text pana Fraňka mi velice připomíná vyjadřování pána, kterého tak brání. [Václava Erbena, pozn. JČ]. Měli jsme k sobě nepřekonatelný odpor právě proto, že měl zcela jiný postoj ke každému problému, který jsme v radě řešili. Pro tohoto pána bylo pravidlem, že nic nemá cenu řešit, protože tak to bylo v televizi odjakživa a pisatele stížnosti označoval za grafomany a psychopaty. Pravda ovšem je i to, že kdybych zastávala právě jeho postoje, byla bych v radě dodnes a ČT by v klidu přečkala i další tisíciletí. JD

Nejotřesnější na metodách nynější České televize je však jejich bolševismus. Píše o tom v dnešním vydání BL výmluvně Martin Stín:

Pokud celý scénář televizní vzpoury již od počátku zaváněl působností ducha StB, na posledním kojzarovském výstřelku anarchovize ze Supích hor je jeho vliv velmi zřetelný. "Povstalci" se zmocnili výpisů z telefonních účtů členů Rady ČT a zveřejněním tří z nich prokazují spikleneckou podstatu vztahu mezi členy Rady a vedením ODS. To je typický postup desinformačních kampaní podle scénáře StB, nebo chcete-li, její učitelky KGB. Je to pokus zdiskreditovat nepohodlné osoby zveřejněním jednostranných, pro veřejnost nekontrolovatelných a ideologicky vhodně okořeněných informací za okolností, které vylučují účinnou obranu napadených.

Ano, publikace telefonních výpisů silně připomíná praktiky Stb. V sedmdesátých letech několikrát nahrávala Stb soukromé rozhovory českých disidentů a pak je ve zcela subjektivním sestřihu vysílala za účelem skandalizace těchto osob v českém rozhlase. Při jedné domovní prohlídce zabavila Stb v bytě Ludvíka Vaculíka jeho fotografii, na níž byl nahý, a otiskla ji v týdeníku Dikobraz: "Tady se podívejte, co je to za člověka, nechává se fotografovat nahý." K podobným diskreditacím disidentů byla zneužívána Československá televize v roce 1977 po publikaci Charty 77. - Celkově bude asi odvysílání takto neetického pořadu kontraproduktivní. Mnozí si uvědomí, jak dál rozdmychal emotivní virtuální nálady v české společnosti a politikové asi usoudí, že se jim dosud nedaří Českou televizi oslabit a ovládnout a budou s tím chtít něco udělat. Ale vlastně jim to nahrává: čím více se ČT excesy nyní zdiskredituje, tím bude v budoucnosti slabší a to musí být pro politiky výhodné. Naivita nedávných pražských demonstrantů na Václavském náměstí je v tomto naprosto směšná: svými demonstracemi "za svobodu ČT" tuto televizi ve skutečnosti pomohli politikům ještě více podřídit. - Je velmi pravděpodobné, že bylo zveřejnění důvěrných telefonních dat pořadem Fakta vážným trestným činem, jak konstatuje ve své poznámce Tomáš Pecina:

Loňská novela zákona o telekomunikacích (151/2000 Sb.) uvádí v § 84, odst. 3, písm. c), že "předmětem telekomunikačního tajemství jsou [mj.] data související s poskytováním telekomunikační služby, zejména údaje o účastnících telekomunikačního spojení." Z toho lze dovodit, že telekomunikačním tajemstvím je i obsah podrobných telefonních účtů, které pondělní Fakta (stejně jako týdeník Respekt) získala a použila pro přípravu reportáže.

Odst. 2 tohoto paragrafu stanoví, že "Každý, kdo se dozví informace o skutečnostech, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství, je povinen zachovávat o nich mlčenlivost."

Porušení mlčenlivosti může být pokutováno Českým telekomunikačním úřadem až do výše 5 000 000,- Kč (§ 97, odst. 1, písm. u), a zejména se jedná o trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji. Tohoto trestného činu (§ 178, odst. 2, trestního zákona) se dopustí ten, "kdo údaje o jiném získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, byť i z nedbalosti, sdělí nebo zpřístupní, a tím poruší právním předpisem stanovenou povinnost mlčenlivosti."

Pokud se tak stalo "tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem" (§ 178, odst. 3, písm. b), nebo spáchal-li pachatel trestný čin "porušením povinností vyplývajících z jeho povolání, zaměstnání nebo funkce" (§ 178, odst. 3, písm. c), uplatní se zvýšená sazba tří až pěti let vězení. Obě možnosti zde přicházejí v úvahu, v prvém případě u redaktorů, ve druhém u osoby, která jim podrobné účty poskytla.

U redaktorů je teoreticky možná obhajoba, že údaje nezískali v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, u osoby, která jim doklady předala, je však podle mého názoru trestní odpovědnost nesporná. Jediné, co by se dalo legálně zveřejnit, by byla výše fakturované částky.

Jak pozoruhodně podlý a pokrytecký byl tento pořad Fakta, nás upozornil jeden pozorovatel. Poukázal na to, že velká většina zaměstnanců České televize má k dispozici služební telefony a používá je zcela nepokrytě k nejrůznějším, i naprosto soukromým účelům. například v britské BBC je něco takového naprosto nepředstavitelné. V britských podnicích mají ty osoby, které mají k dispozici firemní mobilní telefony, povinnost na nich označovat soukromé hovory a pokud je tyto hovory ochoten proplatit zaměstnavatel, zaměstnanec z toho musí platit daně, protože je to osobní příjem. Daňový úřad to sleduje velmi přísně. - Nikdo v České televizi nekontroluje, kolik se za provoz podnikových mobilních telefonů proplatí. Užívání mobilních telefonů se tam určuje ve stejné položce jako jsou (velmi podstatné) nálady na televizní satelitní přenosy z celého světa. Když se kdosi nedávno dožadoval informace, jaké vlastně jsou celkové náklady v ČT za užívání mobilních telefonů, bylo mu řečeno, ať si vezme položku výdajů na satelitní přenosy, satelitní přenosy od toho odečte a dostane částku, kterou zaměstnanci volně protelefonovávají na mobilech.

Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v  ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 600 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

Vážený pane Čulíku, nizozemské noviny NRC Handelsblad (čtou je střední a vyšší střední vrstvy) 10. ledna otiskly velký článek o krizi v ČT. Vyznění se liší od stanoviska mezinárodní organizace novinářů. Píší, že druhořadým redaktorům se už poněkolikáté podařilo zablokovat reformu zpravodajství.

Německý Der Spiegel citoval minulé pondělí Jana Čulíka, že pražská televizní krize je internětelevizní pracovněprávní spor, který druhořadí televizní novináři proměnili v politickou záležitost: "Ausgewogene Berichterstattung, sagen Kritiker, habe es nie gegeben. Und der Journalistikprofessor Jan Culik zieht ironisch den Hut vor jenen Redakteuren, 'die jahrelang nicht faehig waren, eine kritische Analyse' massgeblicher Politiker zu Wege zu bringen, und nun den Coup landen, einen 'internen Arbeitsstreit in eine politische Krise' umzudeuten: 'Es gelang ihnen, den Eindruck zu vermitteln, als ob sich wieder der November 1989 abspiele.'"

V žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo. Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Výběr textů z posledních dní: