Britské listy

Jsem bezvýznamný občan. Nepatřím k žádné politické straně, občanskému hnutí ani jiné společenské organizaci. Nejsem obdivovatelem či nohsledem žádného významného politického představitele. Nemám nic společného s neformálními nástupnickými strukturami předlistopadového režimu. Nemám vlivné přátele či známé. Nemám ekonomickou moc. Jsem stejně zklamán výsledky polistopadového politického vývoje a nespokojen se současným stavem tohoto státu jako občané, kteří se nechali svést k účasti na manifestacích na podporu stávkujících zaměstnanců České televize. Sdílím život mlčící většiny.

Cítím, že současná krize v České televizi je dalším zásahem do práv bezbranné většiny občanů. ČT se totiž stala nástrojem boje o moc jednoho politického proudu a s ním spjaté zájmové skupiny. Přestala sloužit koncesionářům, kteří ji financují, ale za jejich peníze poškozuje jejich práva. Vyzývám proto stávkující, aby se vrátili k pokorné službě koncesionářům.

Na rozdíl od stávkujících nevěřím, že cesta ke zlepšení poměrů vede přes útoky proti dosud chatrným základům české demokracie, přes porušování zákonů, přes podporu právního nihilismu, přes zneužívání nemohoucnosti státních orgánů a nadvlády nad sdělovacími prostředky ve prospěch omezených skupinových zájmů. Cesta vede přesně opačným směrem: přes další rozvíjení demokracie a upevňování demokratického právního řádu, například přes zvýšení občanské aktivity, důsledné využívání demokratických mechanizmů občany, reformu volebního práva, přes prolomení uzavřenosti systému současných parlamentních stran, přes uplatnění prvků přímé demokracie, atd.

Cesta z krize pak vede přes volbu nové Rady ČT a předání moci z rukou Hodačova vedení novému managementu, ustavenému na základě sněmovnou právě přijatého zákona. Čím rychleji tento proces proběhne, tím lépe pro tuto zemi. Všechny zásahy směřující k vyvolání průtahů, popřípadě ke zvrácení rozhodnutí nevyššího zákonodárného sboru, poškozují koncesionáře.

Jsem od počátku odpůrcem stávkujících zaměstnanců České televize. Skutečnost, že jejich počínání přivedlo do ulici desetitisíce občanů, že přimělo k odstoupení legitimního generálního ředitele České televize a přimělo Poslaneckou sněmovnu PČR k projednání nového televizního zákona pod tlakem, ve stavu legislativní nouze, bez ohledu na zvětšené nebezpečí vyrobení dalšího legislativního zmetku, považuji za újmu, způsobenou české demokracii a právnímu řádu. Nemohu proto souhlasit s tím, že dále pokračuje stávka v České televizi a koncesionáři jsou obtěžováni prohlášeními a výzvami stávkujících, vysílanými dokonce v hlavním vysílacím čase. Vyzývám stávkující, aby přestali zneužívat televizní obrazovku, která jim nepatří.

Stávkující ukazují, že pohrdají právním řádem tohoto státu a odmítají demokratické způsoby řízení země. Vypovídají poslušnost nejvyššímu zákonodárnému sboru státu a sdělují mu, že jej budou násilím nutit k poslušnosti. Hrstka nezodpovědných narušitelů zákona se zmocnila významného nástroje ovlivňování veřejného mínění, aby nastolila svou diktaturu. Demokracie a a právo jsou v nebezpečí. Vyzývám proto stávkující, aby ukončili stávku, která v této podobě není bojem za sociální jistoty pracujících , ale pouze nezákonným nástrojem politického boje a v tomto smyslu zneužitím práva na stávku.

Stávkující nejsou spokojeni s tím, že nový zákon ponechává volbu Rady ČT v rukou "jenom" poslanecké sněmovny. Stavějí se tak ultimativně proti rozhodnutí nejvyššího zákonodárného sboru země, vzešlému ze svobodných voleb. Prozrazují tím na sebe, že jim nejde o nezávislost na politických stranách. Dokazují naopak, že jsou ve službách jedné politické strany - té, jejíž požadavek na rozdělení pravomoci volit Radu mezi obě komory parlamentu a prezidenta. Snaží se dosáhnout oslabení ústavou daného postavení Poslanecké sněmovny PČR a zvýšit váhu Senátu, ovládaného čtyřkoalicí. Kdyby šlo "povstalcům" skutečně o nezávislost, museli by protestovat proti tomu, že sněmovnou neprošel žádný z návrhů, které chtěly úplně vyjmout rozhodování o České televizi z rukou politických stran a zastupitelských sborů a svěřit je přímo občanům-koncesionářům. To ovšem nebyly návrhy čtyřkoaliční, proto je "povstalci" neberou na vědomí. Pokud se dříve vyskytovaly lépe nebo hůře prokazatelné pochybnosti o nezávislosti ČT jako celku nebo jejích jednotlivých redaktorů, dnes je její služebnost vůči jednomu politickému seskupení zcela nezastřená. Tato skutečnost usvědčuje stávkující ze soustavného klamání veřejnosti. Vyzývám stávkující, aby se podřídili pravomoci nejvyššího zákonodárného sboru země a přestali používat televizi jako nástroj boje za změnu mocenských poměrů jiným způsobem než parlamentními volbami.

Stávkující se dále domáhají odchodu vedoucích pracovníků, jmenovaných bývalým generálním ředitelem a dávají najevo, že si přejí dosadit své lidi. Snaží se tak diktovat Poslanecké sněmovně PČR, na kterou ze zákona přešly pravomoci k vyřešení krizové situace, jakým způsobem má postupovat. Urážejí tak občany, kteří tuto sněmovnu zvolili a vyvyšují se nad ně. Není pochyb, že sněmovna by jednala se zaměstnanci televize o postupu při rekonstrukci managementu ČT. Do té doby, než sněmovna zasáhne, je zde legitimně ustavený management, který má povinnost provizorně zajistit fungování ČT v souladu se zákonem, který v této chvíli již porušují pouze "povstalci". "Povstalci" nemají právo ani morální, ani ze zákona, aby nutili nejvyšší zákonodárný sbor země jednat pod tlakem a měnit vedení ČT podle jejich diktátu. Vyzývám stávkující, aby se vzdali nároku na vynucené svěření vedení ČT do rukou prokazatelných narušitelů zákona a stoupenců nedemokratických metod politického boje, usvědčených ze zneužití televize.

Stávkující se dále dožadují, aby vedení ČT vzalo zpět výpovědi z pracovního poměru, vydané Hodačovým vedením. Zřejmě nechápou, že sněmovna od počátku krize vydala již dvě usnesení, která stvrzují nezákonnost postupu stávkujících, a že tedy úplným zrušením pracovně-právních postihů by potvrdila právo narušitelů zákona na beztrestnost. To by byl nebezpečný precedens, který by se nepříznivě odrazil v právním povědomí společnosti. Vyzývám stávkující, aby přijali odpovědnost za své nezákonné jednání a aby jako projev dobré vůle při jednání o obnovení normálního fungování ČT dobrovolně nabídli hlavy některých klíčových organizátorů vzpoury. Vyzývám současně management České televize, aby takovou nabídku přijal velkoryse a využil ji jen v nejnutnějším rozsahu.

Stávkující dále tvrdí, že jejich boj je bojem za svobodu slova. Ta však má dvě stránky. Jedna spočívá v tom, že každý má právo v rámci prostoru vymezeného zákonem svobodně vyslovovat a šířit své názory. Tato složka pojmu "svoboda slova" je v tomto státě plně respektována a nic ji neohrožuje. Druhou složkou pojmu je praktická možnost zveřejňování názorů. Ta je omezena nestejným přístupem občanů k médiím a názorovým fórům a selekční činností redakcí. V konkrétním případě jednání televizních "povstalců" dochází k jednoznačnému potlačování svobody slova těch občanů, včetně legitimního managementu ČT, kteří nesouhlasí se svévolným konáním povstalců. Například "povstalci" budou vysílat své výzva do omrzení, zatímco tato výzva se k nim a k veřejnosti dostane jen soukromými cestami, v rozsahu, který autor nemůže nijak ovlivnit. Vyzývám "povstalce" , aby uvolnili prostor ve zpravodajství a diskusních pořadech svým odpůrcům a uspořádali s nimi veřejnou, svobodnou debatu.

Stávkující připustili, aby někteří z jejich odpůrců byli vystaveni výhružkám, poškozování majetku a jiným náznakům násilí. Nelze mluvit o svobodě a demokracii v zemi, kde projev nesympatického názoru může být trestán svévolným násilným činem, zvláště když je pro bezpečnostní situaci příznačné, že někdo může nechat svou rodinu chránit ochrankou, jiný tím, že se skryje za pseudonymem, ale většina je vydána na pospas zvůli zcela bez ochrany. Vyzývám "povstalce", aby ustali s uveřejňováním telefonních čísel a adres nepohodlných osob a vyzvali své stoupence k důslednému nenásilí. Současně je vyzývám, aby ukončili pořádání pouličních akcí, které nic neřeší, pouze zvyšují napětí ve společnosti.