Proč se čeští obchodníci často chovají k zákazníkům sprostě
Vážený pane,
skutečně má pravdu "jedna česká obyvatelka Prahy". Obchodníci v samém centru
Prahy nemají vůbec potuchy o nějaké tržní morálce a chování se k
zákazníkovi. A bohužel někdy i v KFC, kde krédo zákazník má vždy pravdu
proklamují. Snad jedině v tolik kritizovaném McDonaldu, když tak o tom
přemýšlím, se člověk setká se vstřícností a ochotou.
Podobných historek má každý, kdo žije v Praze, celou řadu. Mne např.
fascinovalo, že v exkluzivním knihkupectví na Václavském náměstí, které již
neexistuje, neuměla ani jedna prodavačka anglicky a vždycky křičely: "Máňo,
je tu ňákej Anglán!" Po pravdě řečeno, ani Máňa neuměla anglicky nějak
perfektně.
Otázkou spíše je, v čem je zakopaný pes? Proč to české podnikatele a
obchodníky nenutí se tržně chovat? Proč jim nevadí, že k nim již nikdy
zákazník nebude chtít přijít a raději zajde jinam? Protože u nás nexistuje
právní prostředí, které by je k tomu tlačilo.
Za 1. neexistuje podpora malých a středních obchodníků - tudíž se jich větší
obchodníci nemusejí bát.
2. Když již firma zkrachuje, v podstatě to pro ni neznamená nějakou větší
zátěž - kolik firem zkrachovalo, původní majitel je znovu koupil, dluhy se
započítaly do nákladů a jelo se vesele dál.
3. Chybí jakákoliv podpora a samozřejmě příklad ze strany vlády či
Parlamentu. V prostředí, kde vrcholná politická strana šmelí se sponzorskými
dary a ani se k tomu nedokáže přiznat, vzniká dost těžce právní veřejné
povědomí, jež by darebáky odsoudilo.
4. Chybí zde jakýkoliv činný orgán, jenž by podniky navštěvoval a zkoumal
jejich vztahy vůči zákazníkům, jejich způsoby prodeje a mohl účinně
zasáhnout. Pokud se nepletu, jediným maximálním trestem dnes je jakási
směšná peněžní pokuta.
5. V lidech stále přetrvává zažité chování, kdy monopolní firma byla král a
zákazník ubožák, z něhož se sají peníze. Potřeboval jsem tuhle na České
poště zaplatit složenku, která se měla ale zaplatit do konce měsíce. Ten den
byl 1. den nového měsíce. Místo jednoduchého vysvětlení typu "Pane, nejspíš
jste na to zapomněl, ale dnes už není říjen" dostalo se mi od pracovnice
pošty slovního osočení, že jsem zloděj (sic!) a co si to vůbec dovoluji.
Tudíž další předpoklad - každý zákazník je potenciální zloděj a snaží se
firmu okrást.
Nejsem samozřejmě právník, ale pokud mezi čtenáři Blistů je, rád si přečtu
jeho hodnocení situace, i o děrách v současných zákonech, jež umožňují
"podnikatelům" (schválně dávám do uvozovek) podnikat, aniž by mínili
vykazovat zisk.
I těch vlivů bude jistě víc, ale doufám, že nová generace, která má možnost
se již učit v zahraničí, přenese tyto postupy postupně i do ČR - abychom se
před světem nemuseli stydět.
Jan Lipšanský
Poznámka JČ: Ale britští prodavači taky neumějí žádné jazyky. Nedávno vyšel tuším na internetových stránkách This is London článek britského novináře, který se vydával za českého turistu o tom, jak je Londýn nepřátelský, jak je tam nesmyslně draho a jak skoro v žádných obchodech či kulturních institucích neexistuje ani náznak snahy poskytnout informaci navštěvníkovi v jeho mateřštině. Viz poslední text dnešního vydání BL.
Články na přidružená témata naleznete v tematickém archivu BL pod heslem podnikatelství, české a společnost, česká.
(URL jednotlivých částí tematického archivu se bohužel
občas mění a pokud výše uvedené linky přestanou fungovat, musíte si jednotlivá témata najít v archivu sami.)
