Pochod k Ladronce, 17. 11. 2000
V posledních dnech nabývá situace kolem vyklizeného squatu Ladronka značně burleskních rozměrů. V pátek 17. listopadu se uskutečnil protestní pochod od budovy magistrátu na Ladronku. Když několik set demonstrantů po téměř osmikilometrovém pochodu k Ladronce dorazilo, očekávala je zablokovaná vrata a za nimi zásahová jednotka městské policie v plné zbroji. Opodál byla připravena i speciální jednotka Policie ČR. Strážníci na výzvy squatterů k jednání nereagovali, a tak se demonstranti před statkem nechali vyfotografovat a po necelé hodině se - bez viditelného výsledku, i když bez násilí - opět rozešli.
Protože státní policie, vystupující tentokrát stejně jako na předchozí demonstraci u Rudolfina velmi korektně, se odmítla do sporu vměšovat s tím, že není schopna rozhodnout, zda squatteři mají nebo nemají podle zákona právo vstoupit do objektu, evidentně vzniká patová situace: občanské sdružení Ladronka má dosud platnou smlouvu o užívání objektu a především dosud neskončilo soudní projednávání žaloby na vyklizení, kterou - na základě uvedené smlouvy - podalo město a správcovská firma TCP.
Jak se dalo čekat, v pořádku nejsou ani věci, které komando strážníků v Ladronce zabavilo: řádný protokol o zajištění neexistuje, squatteři tvrdí, že chybějí předměty v hodnotě minimálně 20 tisíc korun, a radnice nemá v ruce nic, čím by jejich obvinění vyvrátila.
Ladronku trvale obsazuje početná jednotka městské policie a dá se předpokládat, že dojde k dalším
masovým protestům: účinkem se jistě neminou pokusy squatterů manifestovat před magistrátem v některý pracovní den.
Celou anabázi - která rozhodně není levná - hradí přitom ze svých daní všichni občané.
Pravděpodobné varianty vývoje jsou nyní zhruba tři:
- Radnice neustoupí ze své pozice a bude chtít "dobýt a udržet" Ladronku silou. To spotřebuje značné prostředky, radní i městská policie budou čelit žalobám i stížnostem a pochvaly za rázný, i když nezákonný postup, se radní Blažek s Dvořákem dočkají nejvýš od krajní pravice (kam momentálně patří i tvrdé jádro ODS v čele s Václavem Klausem).
- Město Ladronku vyklidí, vrátí ji squatterům a obnoví status quo ante; poté počká, až soud rozhodne o vyklizení statku. Výsledkem bude velká ostuda a astronomické náklady z městského rozpočtu vynaložené na nulovou změnu.
- Radnice přizná chybu a dohodne se se squattery na kompromisním řešení, např. jim uhradí škody vzniklé neoprávněným zabavením (a následným rozkradením) jejich věcí, a místo Ladronky jim nabídne pro vybudování autonomního kulturně-sociálního centra jiný nevyužívaný objekt. To se zdá být nejméně nákladným řešením, protože městská policie se konečně bude moci věnovat úkolům, pro které je zřízena (a k nimž má kompetence), squatteři výměnou za kompromis ustoupí z části svých požadavků a městu zbude volná Ladronka. Otázkou ovšem je, jestli se na radnici najde někdo, kdo by dokázal takový kompromis vyjednat; radní Filip Dvořák (ODS) se tímto mužem rozhodně být nezdá.
Zde vysvětluje Tomáš Pecina, proč zásah na Ladronce vážně porušil zákon přesto, že původní smlouva squatterů byla velmi nepřesvědčivá.
Fotografie:
(kliknutím na náhled se otevře nové okno s větší verzí a popisem snímku)
Další snímky jsou k dispozici v albech:
