(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny
NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Aktualizace neděle, 12.00:
Nikdo nesmí být policií legitimován, pokud k tomu není přesný zákonný důvod
V sobotu večer se zhruba 25 demonstrantů sešlo před vazební věznicí v Praze na Pankráci (fotografie zde a zde), kde jsou zadržovány poslední 3-4 osoby obviněné v souvislosti se zářijovým zasedáním MMF/SB. Po zhruba půlhodině se účastníci rozešli. Zpestřením nepříliš výrazné akce byly oduševnělé tváře policistů v civilu (zde a zde).
Tato fotografie zachycuje dva policisty, kteří v rozporu se zákonem legitimují účastníky demonstrace. Na dotaz Britských listů, z jakého důvodu vyžadují od mladíků prokázáni totožnosti, si oba policisté zakryli služební odznaky a kvapně místo opustili (číslo jednoho z nich se nám však přesto podařilo zachytit fotoaparátem: 011184).
Tedy znovu a ještě pomaleji, nejen pro tyto dva příslušníky: Policie ČR nemá právo legitimovat účastníky žádné akce jen proto, aby si pořídila seznam např. levicových nebo pravicových radikálů, příznivců Sparty Praha nebo odpůrců skupiny Lunetic. Nikdo nesmí být policií legitimován, pokud k tomu není přesný zákonný důvod: to patří k základním právům občana demokratického státu. Rutinní kontrola dokladů, jak ji policie na demonstracích běžně provádí, je nezákonná. (text TP, foto ŠOK)
Aktualizace sobota, 17.00:
V komorní atmosféře a bez větších emocí se v sobotu po poledni odehrála souběžná demonstrace levicových a pravicových radikálů na pražském Palackého náměstí. Na každé straně se jí účastnilo přibližně 50 demonstrantů. Zatímco projevy stoupenců Vlastenecké fronty přetékaly nacionalistickým patosem a vyšinutými větnými vazbami, anarchisté, které policie zablokovala v horní části náměstí, se snažili pravicové radikály přehlušit pískáním, výkřiky a skandováním antifašistických hesel.
Ani další průběh akce se ničím nevymykal zavedené místní praxi: Po čtrnácté hodině se pravicoví demonstranti vydali pod policejní ochranou na pochod na Vyšehrad (podle informací policie byl řádně ohlášen), zatímco třiceti anarchistům přehradila policie cestu na křižovatce Rašínova nábřeží a Trojické ulice. Nedošlo k excesům ani z jedné strany a přibližně po hodině se demonstranti rozešli.
Výkon policie, i když víceméně korektní, nebyl ani tentokrát zcela bez vad na kráse: Od demonstrujících anarchistů i od přihlížejích požadovali policisté prokázáni totožnosti a čtyři osoby, které u sebe neměly doklady, zajistili (jak Britským listům řekl policejní důstojník velící zásahu, v jednom případě šlo o osobu mladší 15 let); zákon o policii v § 13 přitom uvádí přesné podmínky, kdy policie smí od občana požadovat doklady, a ty zde patrně nebyly naplněny.
Tradiční bolestí byla přítomnost policistů bez identifikačních čísel. Šest policistů v neprůstřelných vestách bylo sice po protestu demonstrujících ze zásahu staženo, ale pořádek v okolí zajišťovalo nejméně třicet dalších, kterým odznak zakrývaly žluté luminiscenční vesty. Na toto závažné porušování zákona o policii upozorňují Britské listy nepřetržitě od roku 1998. (TP)
Aktualizace pátek, 19.00:
Ředitelka TV Prima Kateřina Fričová dnes resignovala na svou funkci. Tento krok, který byl v zákulisí očekáván již delší dobu, zdůvodnila K. Fričová dlouhodobými neshodami s provozovatelem televize Prima, společností FTV Premiéra, potažmo akciovou společností GES Holding. Spolu s ní odchází i programový ředitel televize Prima Petr Koliha. --- Fričová patří nepochybně k nejvýznamnějším osobnostem české mediální scény: s minimem prostředků se jí podařilo dát televizní stanici osobitý image, vytvořit poměrně kvalitní (a diktátem vlastníka jen málo ovlivněné) zpravodajství a publicistiku a vyvést televizi z červených čísel. V kuloárech se mluví i o tom, že Fričové nabídli poslanci opoziční smlouvy místo generální ředitelky České televize; v každém případě by ředitelka Primy nebyla bez šance ani v regulérním konkursu. Velkým handicapem Fričové pro tuto funkci je však omezený rozhled a zcela chybějící mediální charisma. (TP)
Policie eviduje 320 stížností na chování svých příslušníků vůči demonstrantům zadrženým v Praze při zářijových protestech proti zasedání mezinárodních finančních institucí.
Z dvaceti trestně stíhaných účastníků zářijových demonstrací proti Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance v Praze zůstávají stále ve vazbě v pražské pankrácké věznici tři lidé - osmnáctiletý Dán Mads Traerup a dva Poláci ve věku 18 a 25 let. - Zdá se velmi nepravděpodobné, že se podaří českým úřadům jejich obvinění proti zadrženým dokázat.
V Dánsku se konají demonstrace na podporu v Praze vězněného dánského demonstranta. Alespoň v šesti dánských městech se konaly demonstrace na podporu osmnáctiletého Dána Madse Traerupa, který je již měsíc vězněn v Praze v souvislosti s protesty proti Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance. Traerup byl obviněn z útoku na veřejného činitele. Je podezřelý že udeřil policistu tyčí a poté se ho pokusil uhodit do hlavy dlažební kostkou. Dánské demonstrace vyvíjejí tlak na dánského ministra zahraničí Nielse Helvega Petersena, aby se zasadil o Traerupovo propuštění. Traerupův osud stále více zajímá dánské sdělovací prostředky.
Otec vězněného mladíka Hans Traerup řekl, že sám se zúčastnil demonstrace ve svém rodném městě Soenderborgu. Uvedl, že jeho syn je nevinný, žádného policistu nenapadl a má na to i svědky. Vyjádřil údiv nad tím, že vyšetřovatel jeho syna ještě nevyslýchal a že jediný jeho výslech se uskutečnil v den zadržení 26. září.
Podle jiného dánského občana, který byl v souvislosti s demonstracemi proti MMF obviněn z poškozování cizí věci a z vazby byl propuštěn minulý týden, policisté s Traerupem zacházeli obzvláště krutě v prvním týdnu jeho věznění. Skupina na podporu vězněných protiglobalizačních aktivistů tvrdí, že obžaloba má proti Traerupovi pouze svědectví policistů.
Traerupova advokátka konstatovala, že požádala prezidenta Václava Havla o milost pro svého klienta.
Jak reagovali zahraniční novináři z Independent Media Centre na postoj českých vládních činitelů k antiglobalizačním demonstracím? Stojí za úvahu pár řádků citovat:
Even a pretence of democracy must carry freedom of speech and freedom of the press along with it. These freedoms are made into a mockery when they are dependant upon the whims and desires of government officials. The majority of mainstream, corporate media, often serves in fact as a tool to maintain the status quo, rather than as a tool to maintain democracy; it attempts to justify the unjustifiable actions of international governments. For this reason, alternative sources of information must exist. By creating an atmosphere of apprehension, and by assuming destructive intentions among anti-globalisation activists, officials such as Stanislav Gross and Milos Zeman have hindered the so-called atmosphere of discussion and contemplation harped on by Czech President Vaclav Havel.
I země, která demokracii jen předstírá, musí zaručovat svobodu projevu a svobodu tisku. Tyto svobody se proměňují ve výsměch, pokud se stanou závislými na blahovůli a na přáních vládních činitelů. Většina mainstreamových, korporačních sdělovacích prostředků často slouží jako nástroj k udržování statu quo a nikoliv jako nástroj k udržování demokracie: tato média se pokoušejí ospravedlňovat neospravedlnitelné činy vlád. Z těchto důvodů musejí existovat alternativní zdroje informací. Tím, že činitelé jako Stanislav Gross a Miloš Zeman vytvořili atmosféru strachu a tím, že předpokládali, že protiglobalizační aktivisté mají destruktivní úmysly, stali se překážkou takzvané atmosféry diskuse a uvažování, o které neustále hovořil prezident Václav Havel.
Včera vyšel v polském deníku Gazeta Wyborcza článek Tomáše Peciny o pražském zasedání MMF/SB. Českou verzi článku zveřejnily Britské listy zde. Autor nabídl text k publikaci rovněž Literárním novinám, ale jejich šéfredaktor Jakub Patočka článek odmítl.
Schovává se Dušan Chmelíček před novináři? Jan Potůček z internetového listu Svět namodro už dlouho bezvýsledně usiluje o rozhovor s Dušanem Chmelíčkem. Na tomto místě nyní uveřejnil pozoruhodně vyhýbavou korespondenci s mluvčím ČT Jiřím Trávou, z níž vyplývá, že se zřejmě Chmelíček rozhodl veřejné debatě o situaci v ČT vyhýbat.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání - Janus, bůh se dvěma tvářemi? Překvapivé zjištění nás čekalo včera ve Sněmovně, kde jsme si vyžádali zvukový záznam zářijového jednání mediální komise. Zdeňka Hůlová tam poslancům říká doslova: "Na tohle jsou dva právní názory, jestli Rada může nebo nemůže jít tak daleko [tj. zda smí zkoumat vlastnickou strukturu vysilatelů]; my jsme si nakonec vybrali to faktum, že se nám zdá, že je ve veřejném zájmu jít co nejdál, a uvidíme, jaký bude výsledek." --- Rádi slyšíme z úst radních slovní spojení "veřejný zájem" a věříme, že Rada také pochopí, proč nemá právo informace o vlastnících stanic utajovat: zdá se, že - aspoň před poslanci, když ne před veřejností - je už na dobré cestě... Britské listy podnikly kroky, aby příslušný záznam byl zajištěn i pro účely důkazního řízení ve sporu s Radou. (TP)
Úřednická arogance aneb Kritizovali jste nás, nic vám neřeknu II. Včera jsem znovu hovořil s mluvčí Rady RTV H. Havlíkovou. Seznámil jsem ji s tím, co jsme se dozvěděli ve sněmovně, a položil jí dvě otázky: 1. Jak je možné, že Rada interpretuje zákon jedním způsobem před poslanci a jiným pro veřejnost? a 2. Domníváte se, že je v pořádku, když se členové Rady chovají k novinářům/k veřejnosti tak, jak to předvedl ve svém e-mailu Petr Štěpánek? Dr. Havlíková si vzala čas na rozmyšlenou a pak odpověděla, že mluvčí Rady není od toho, aby komentoval nebo vysvětloval stanoviska Rady, a proto na žádnou z mých otázek neodpoví; předá je prý na příštím zasedání k vyjádření Radě. --- A nebylo by tedy jednodušší dr. Havlíkovou propustit a nahradit ji telefonním záznamníkem? Mírou korelace mezi otázkou a odpovědí by se jistě paní Havlíkové vyrovnal... (TP)
Poněkud sdílnější byla místopředsedkyně Rady Z. Hůlová. Na první otázku uvedla, že Rada nemá v této otázkce zcela jasno, a je proto možné, že se na příštím zasedání 7. 11. přikloní k názoru, který vyjádřily Britské listy, na druhou si pak povzdechla, že komunikační strategie je zatím velkým problémem Rady. --- To si, s prominutím, myslíme rovněž. (TP)
A ještě jedna perlička ze sněmovny: Proslov poslance Mlynáře (US), nad nímž jsem včera kroutil hlavou ve své poznámce, obsahoval i jednu větu, kterou zapisovatelka vynechala. Zní: "Já myslím, že procedurální problém, to není žádný problém, že se ztratí dopisy!" --- Škoda, že se pan Mlynář nenarodil o 50 let dřív - byl by z něj skvělý dělnický ředitel! (TP)
Počet obyvatel České republiky v pololetí klesl o desetinu procenta na 10,275 milionu lidí. Vlivem nízké porodnosti a prodlužování střední délky života narůstal podíl osob v poproduktivním věku o 0,3 procenta na 21,4 procenta.
V noci ze soboty na neděli skončí v Evropě letní čas.
Český helsinský výbor potvrdil, že během protiglobalizačních demonstrací docházelo k policejní brutalitě. K tomu jsme přinesli jeho průběžnou zprávu, zde, nebo jako dokument RTF na této adrese. Senátor Zeman a cizí peří. Vladimír Zeman, senátor za Unii svobody, má své voliče rád (zejména nyní, když jsou volby přede dveřmi). Proto jim do schránky nechal doručit leták nadepsaný: Nákladem S. O. S. 2000 a senátora Vladimíra Zemana, spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím (zde). V něm se občanovi poněkud polopatistickým jazykem vysvětluje, jak zmíněný zákon používat a k čemu všemu je mu dobrý. Celé to má háček: předkladateli a hlavními autory zákona byli Oldřich Kužílek a Michael Žantovský (ODA) a jak Britským listům potvrdil první z nich, V. Zeman se na přípravě zákona nijak autorsky nepodílel. Inu, normální je nelhat, že, pane senátore? --- Podařilo se nám spojit i s Vladimírem Zemanem. Ten se výrokem O. Kužílka cítil dotčen: považuje se prý za spoluautora zákona, protože se, jak pan senátor vysvětlil, iniciativně účastnil jeho prosazování. Na dotaz, zda se V. Zeman nějak podílel i na textu zákona, nám bylo řečeno, že o něm se svými kolegy často diskutoval. (TP)
Jaroslav Hutka má stránky se svými texty a informacemi o CD se svými písněmi na této adrese.
Ve spolupráci se Štěpánem Kotrbou a agenturou Tendence jsme zde (kliknutím na ikonu se dostanete do archívu starších, případně i novějších snímků - najdete jich tam velké množství) zveřejnili fotografie z pražských antiglobalizačních protestů. (Každou fotku zvětšíte kliknutím na ni; fotky mají popisky, které se objeví, když na jejich malou verzi přesunete myš):
Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor
důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá,
že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se
přímo podílel na správním řízení v rámci
udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra
Železného), je v Britských listech na tomto
místě.
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
