Policista nám v malé cele stříkl do očí pepřový sprej
Výpověď španělského občana
Pokusil jsem se zahrnout co největší množství podrobností, ale jen ty, o nichž jsem přesvědčen, že jsou relevantní. Potřebujete-li další podrobnosti, nebo máte-li pochybnosti, prosím, předejte to tisku či Amnesty International, atd. Má e-mailová adresa je (známa OPH).
Jméno: (známo OPH)
Země: Katalánsko (Španělsko)
Kdy jste byl zatčen: 26. září ve 14.45.
Kde: Na ulici západně od silnice, která se blíží ke Kongresovému středisku z jihu, před policejním kordonem.
Jak: Tři policisté skočili přes přítelkyni, která seděla na ulici a rukama signalizovala, že nemá žádné násilné úmysly, protože začínala být situace napjatá mezi policejním kordonem a demonstranty. Ti z nás, kteří byli nablízku, čtyři, skočili na ni, abychom ji ochránili. Policie nás bila a odtahovala tak dlouho, až nás rozdělila a každý z nás jsme zvlášť dostali pouta. Tři policisté stáli kolem každého z nás. Když jsme byli přivedeni na policejní stanici a já jsem se snažil anglicky vysvětlit dvěma policistům, kteří mě strkali, že se nebráním, ať mě nestrkají, pouto mého batohu se chytlo na dveřích a policista, který šel přede mnou (byla to velmi úzká chodba) se otočil a udeřil mě obuškem do nohy a pak mě chytil třetí policista za hlavu a tloukl jí do zdi, na místě, kde chodba zahýbala doleva. Byli jsme odvedeni do chodby před kanceláří a policisté na nás řvali česky, abychom vyprázdnili své baťohy (křičeli na mě a na jednoho Angličana, my jsme byli jediné dvě osoby s baťohy). Policisté ty baťohy otevřeli sami, vyházeli z nich věci na podlahu a řvali na nás, abychom je sebrali, ale my jsme měli ruce v poutech. Angličanovi roztrhl baťoh nožem velmi nervózní policista, protože nemohl rozepnou rukama v kožených rukavicích na něm zip.
Přečetli vám vaše práva? Ne, ani v jedné ze tří policejních stanic (první byla napravo od Kongresového střediska, druhá v Praze 4 a třetí byla policejní stanice pro cizince). Během naší první noci ve vězení, myslím, že to byl severně od Karlových Varů, jsme dostali kus papíru s našimi právy a povinnostmi, měli jsme si to za půl hodiny přečíst. Nebylo tam nic ohledně jídla. Podepsal jsem to pod podmínkou, že se budu moci spojit s právníkem. Jenže pak mi nebylo dovoleno zatelefonovat.
Kolik lidí bylo zatčeno s vámi? Na první policejní stanici jsem byl s A z Baskicka, s D. z Holandska a G. z Velké Británie. Ve vozidle, které nás vezlo na druhou policejní stanici, byl také český novinář, rakousko-americká žena, která byla posléze obviněna, Němka a další žena, kterou jsem neměl možnost identifikovat. Policisté v tomto vozidle měli čísla 247463 a 262401. Rakušanku strkali a hrubě s ní zacházeli, aby ji dostali do vozidla. Na druhé policejní stanici jsem byl s D.G.,M. a L. Byl tam také někdo ze Slovinska, osmnáctiletý Polák, a dva Američané, ale nepamatuju se, jak se jmenovali. Zpočátku tam bylo také sedm Čechů (viz níže). V cizineckém vězení jsem byl s G., M. a K (to byl další Polák, který byl také zatčen v Praze).
Jak dlouho trvalo, než jste byl po zatčení přivezen na policejní stanici? Bylo to velmi rychlé, možná pět minut.
Hovořil jste s právníkem anebo s Občanskými právními hlídkami? Na druhé policejní stanici, v Praze 4, kam jsem byl odvezen abych podepsal výpověď, jsem požádal o telefonní hovor a o právníka. Souhlasili, ale řekli, že to udělají sami. Musel jsem jim dát telefonní číslo OPH a oni odešli z místnosti. Za pár minut se vrátili, že prý bylo obsazeno, a tak právníka nebudu mít. Požadoval jsem, aby zatelefonovali znova, ale ignorovali mě.
Bylo vám dovoleno telefonovat? Ne, vůbec ne. Nemohl jsem komunikovat s vnějším světem, dokud jsem nebyl 29. září propuštěn.
Stal jste terčem policejního násilí, ve vězení či mimo vězení? Na ulici mě bili zejména do nohou a do zadku, ale dvakrát mě také udeřili do hlavy a jednou do levé paže. Naštěstí jsem měl na zádech baťoh. Na první policejní stanici jsem dostal opravdu silnou ránu, ještě pořád ta noha o čtrnáct dní později hodně bolí. Taky mě udeřili na pravé straně hlavy takže, když jsem byl propuštěn, bylo bolestivé kousat potravu. První tři dny jsem měl bolesti hlavy. Čísla policistů zaznamenal A. (4 čísla policistů jsou OPH známá).
Na druhé policejní stanici, než nás měli odvézt na třetí, jsem se zeptal, jestli si smím zavázat tkaničky a ukázal jsem na nohy. Chytili mě za krk a obuškem mě strčili k východu ze stanice, dva policisté mě odtáhli k vozidlu a hodili na mě boty. Spadly mi totiž, jak mě policisté táhli. Když jsme dorazili na třetí policejní stanici, kde mě vyvolali jménem, dovolili mi jít samostatně (jeden policista za mnou, jeden přede mnou, ale netáhli mě). Na druhé policejní stanici, kdy jsme celé odpoledne nonstop požadovali svá práva (tlumočníka, právníka, telefon, potravu) dostala dívka z Rakouska v jedné chvíli na chodbě ránu, a tak jsme všichni křičeli a po celé policejní stanici se rozléhal hluk. Přišel policista a postříkal nás pepřovým sprejem. Všechny osoby začaly bolet oči a nos, ale zejména byl postižen G (Brit, který si musel lehnout na zem a dlouho jsme mu pitnou vodou vyplachovali oči). Jsem si jist, že je to protizákonné, stříkat na lidi pepřový sprej v uzavřeném prostoru čtyř čtverečních metrů, kde je uzamčeno osm osob.Od té chvíle si většina policistů sundala odznaky s čísly, protože jsme jim sdělili, že je budeme žalovat.
Byl jste vyslýchán? Na co se vás ptali? Na druhé stanici jsem řekl, že nebudu vypovídat, a bylo mi řečeno, že pokud budu skrývat informace, bude to horší. Nakonec jsem se rozhodl vypovídat jedině o okolnostech mého zatčení, včetně ran, které jsem obdržel od policistů. Jenom v této jediné chvíli za celé tři dny jsem měl tlumočníka do španělštiny. Stále ještě mám podepsané prohlášení v češtině, víceméně je tam napsáno, že jsem nevěděl, že je demonstrace zakázána, policie mě neinformovala, a že jsem se vydal "žádat policii o klid", když policisté měli "nějakou práci s nějakou dívkou", takhle mi to přeložil později jeden slovinský zadržovaný, to, co řekl tlumočník policii po mém vysvětlení. Ve výpovědi nebylo žádné jiné jméno kromě mého.
Byl jste spoután? Kterou část těla a jak dlouho? Byl jsem spoután po dobu tří hodin pouty z umělé hmoty, včetně cesty na druhou policejní stanici. Tam jsem byl spoután kovovými pouty a měl jsem je dvě hodiny, než jsem byl donucen se svléknout do naha.
Byl jste nucen se svléknout do naha? Byl jsem prohledáván jednou na první policejní stanici (sám i mé věci), pak znovu na druhé policejní stanici. V třetí a ve vězení jsem byl donucen se svléknout donaha (musel jsem si sundat i gumičku, kterou si vážu vlasy, i tkaničky od bot, pokaždé). I při druhé prohlídce se policistům zdály mé vlasy velmi legrační. Jeden policista předstíral, že mi prohledává vlasy a mával jimi na druhé a ukazoval jim, jakého orangutana mají v cele, a všichni se tomu smáli. Vodili nás z jednoho místa na druhé, jako bychom byli zvířata.
Měl jste tlumočníka? Jen během výslechu. Taky mi na stanici pro cizince dali text, přeložený do angličtiny. Obviňoval mě, že jsem páchal veřejné výtržnosti a odporoval jsem [policii] na území Prahy 1, 2 a 4.
Podepsal jste nějaký dokument psaný jiným jazykem než vaší vlastní řečí? Jako důležitý dokument jen svou první výpověď.Stejně myslím, že to nebudou moci použít. Když jsem byl donucen se při prohlídce na třetí policejní stanici svléknout do naha, policisté našli tuto výpověď u mě v kapse, zmačkali ji a zahodili. Je to logické, neboť chtěli, abych podepsal jiný text, jímž bych se obvinil. Nahý jsem šel k odpadkovému koši a vyndal jsem si zmačkaný kus papíru. Řekl jsem, že je to z právního hlediska moje. Dovolili mi s tím odejít. Podepsal jsem také méně důležité dokumenty jako tři seznamy mých zavazadel (odebrali mi kleště), pokutu ve výši 400 Kč (slíbili, že nás propustí večer 26. září), dva policejní kusy papíru s mými otisky prstů a fotografií a dokument, který pro nás přeložil španělský velvyslanec, když jsme byli mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní 29. září propuštěni. V něm jsme přiznali, že jsme se účastnili demonstračního pochodu a tím jsme porušili české zákony, a proto budeme deportováni. 28 osob ze Španělska (24 z Baskicka a 4 z Katalánska) to podepsalo.
Dostali jste vodu? Jak často? Poté, co jsme šest hodin požadovali potraviny, jsme dostali pro 16 osob dvě lahve vody, pokud si to přesně pamatuji. Už jsme pak nedostali vodu, ale když jsme přijeli do vězení, v cele byl kohoutek (přijeli jsme tam 27. září asi ve 21.30, tedy 31 hodin po zatčení.)
Dostali jste potraviny? Jak často? Asi ve 22 hodin 26. září, poté, co jsme dlouhé hodiny požadovali potraviny, jsme dostali každý dva krajíce chleba se salámem. Pak už jsme po dobu dalších 24 hodin nedostali žádné potraviny, takže během celých 31 hodin to bylo jediné, co jsme snědli.
Žádali jste o lékařské ošetření a dostali jste ho? Žádal jsem o ošetření ran na rukou, které mi policie způsobila, když mě táhla pozadu a ran způsobených pouty. Ostatní lidé, kterým tekla krev z nosu, měli pořezaný či zbitý obličej, rozbité rty a obočí, rozbitý prst a nehet, oteklou ruku, atd. byli předvedeni k lékaři až ve vězení. Na druhé policejní stanici odvezli Čecha, který byl bledý a byl polo v bezvědomí, později se vrátil.
Dostali jste nějaké léky? Ne, jen mercurochrome na rány na rukou, na pažích a na rameni.
Bylo vám dovoleno spát? První noc jsme nemohli spát, protože v policejní cele (asi 3 x 1 metr) nebylo dost místa, abychom si mohli lehnout (v noci v té cele byl 1 Holanďan, 1 Angličan, 2 Američané, 2 Němci, 1 Slovinec a já, protože oněch sedm nebo osm Čechů, mezi nimi novinář z jedněch českých novin, bylo odvezeno z policejní stanice asi ve 23 hodin a už jsme je neviděli. Kromě toho byly dveře policejní stanice otevřené a do cely šel [studený] vzduch dveřmi, které měly mříže. Osmnáctiletý Polák byl také odvezen pryč. Poté, co byl odveden k výpovědi, nám sdělil, že ho policie obvinila z útoku na policii.
Bylo vám dovoleno jít na záchod? Jak často? Jednou, na druhé policejní stanici, než jsme byli odvezeni (asi kolem poledne 27. na cizineckou policejní stanici). Musel jsem použít toalety za přítomnosti policisty uvnitř.
Popište, jak policie zacházela s jinými, podle toho, co jste vy osobně viděl. Se čtyřmi cizinci, kteří byli na druhé policejní stanici, zacházela policie obdobně, i když někteří z nich se stali terčem velmi silného násilí, než tam byli přivezeni, zejména na ulici.
Kdy vám bylo řečeno, že vás propustí? Kde? Bylo mi to řečeno asi ve 23 hodin 28. září, kdy si pro mě přijdou. Pak nás přiměli, abychom se svlékli z vězeňského mundúru a z vězeňských bot a vrátili nám naše oděvy. Pak čtyři osoby z Baskicka a já jsme byli zadržováni v cele do 4 nebo 5 hodin ráno, byli jsme donuceni podepsat prohlášení, o němž jsem se už zmínil v souvislosti s velvyslancem, a pak jsme byli propuštěni. Nebylo nám nikdy řečeno, proč jsme byli zadrženi, zda jsme byli z něčeho obviněni anebo zda byl zahájen nějaký justiční proces.
Pomáhaly policii nějaké jiné organizace? Kolem policejních stanic byl mnoho osob bez uniforem, ale se zbraněmi a často s koženými rukavicemi, předpokládám, že to byli policisté v civilu.
Jak dlouho jste byl zadržován? Asi 62 hodin.
Vyjednával někdo (velvyslanectví, organizace, atd.) o vašem propuštění?
Španělský velvyslanec v České republice přijel do vězení 28. září asi v 19 hodin a sdělil nám, že mimo vězení lidé vědí, kde jsme. Bylo to poprvé a naposledy, co jsem se mohl uklidnit, že jsem se dověděl, že lidé venku věděli, co se děje, o čemž většina z nás pochybovala. Také byl velvyslanec přítomen, když nás pozdě v noci propustili.
Dotaz: Je možno považovat odebrání kleští a 400 korun pokuty za krádež? Někteří lidé, včetně dvou Němců, odmítli podepsat text, jímž jsme se museli obvinit. Nevím, co to pro ně bude znamenat.
