Plastové projektily zabíjejí - Gross a česká veřejnost o nich zřejmě nevědí vůbec nic
Jak jsme se dozvěděli z médií, ministr vnitra Stanislav Gross hodlá novelizovat zákon o policii tak, aby umožnil zařazení "gumových projektilů" mezi takzvané donucovací prostředky. Výzkum provedený vzápětí společností STEM, jehož výsledky publikovala ČTK 3. října, zjistil, že 63 procent občanů souhlasí s použitím "gumových projektilů" policií ve výjimečných situacích.
Jestliže by Grossův záměr měl být uskutečněn, narazil by v první řadě na technické potíže. Gumové projektily (rubber bullets) se totiž již řadu let nevyrábějí a pokud by po nich česká policie přesto toužila, musely by být nakoupeny z druhé ruky, nejspíše od nějaké rozvojové země. V západní Evropě by přicházel v úvahu snad jen jediný prodejce: Británie, která tento prostředek do roku 1975 používala v Severním Irsku. V posledních 25 letech se tam však namísto gumových projektilů používaly výhradně projektily plastové. Není jasné, zda ty gumové dosud leží někde ve skladech, nebo se jich Britové již nějakým způsobem zbavili. Uvedené terminologické upřesnění se může zdát malicherné, ale v každém případě vrhá určité světlo na profesionální kompetence ministra vnitra. Bylo by jistě mylné předpokládat, že veřejnost podporující zavedení "gumových projektilů" je o nich lépe informována než její ministr.
Plastové projektily (dále PP), vyráběné v současnosti například americkými firmami Accuracy Systems Inc., Advanced Material Labs, Inc., Astra Holdings Corporation, Carbone Ballistic Laboratory, Combined Systems Inc. a Federal Laboratories Division, jsou ve výzbroji britských sil umístěných v Severním Irsku. Jde o válec z velmi tvrdého PVC o průměru 1,5 palce (38,1 mm) a délce 4,5 palce (114,2 mm). Odpaluje se ze speciální zbraně připomínající granátomet, jejíž hlaveň opouští s úsťovou rychlostí kolem 160 mil v hodině (cca 257 km/h). Nikde v Anglii, Skotsku nebo Walesu bychom nenašli jednotku Královské policie nebo armády, která by jimi byla vybavena. Chceme-li pochopit důvody tohoto omezení, musíme se obrátit k "nádherné" vědě jménem koncová balistika, nebo alespoň prostudovat instrukce upravující použití PP. Tento prostředek smí být v Severním Irsku používán výhradně proti vybraným osobám, nikoli nerozlišeně proti davu. Pokud není příslušník ozbrojené složky bezprostředně ohrožen na životě, nesmí střílet na vzdálenost kratší než 20 metrů. Terčem střelby však musí být v každém případě výhradně spodní část těla (lower body).
Přes tyto instrukce došlo opakovaně k těžkým zraněním a dokonce k případům usmrcení osob. Mezi nejčastější následky patří trvalé oslepení, zlomeniny lebky, poškození mozku nebo vnitřních orgánů a zmrzačení. Britské prameny uvádějí, že PP bylo dosud zabito 14 lidí a gumovými projektily 3. Mezi oběťmi je 8 dětí. Tyto skutečnosti vedly v minulosti Evropský parlament ke dvěma výzvám vládě Spojeného království, aby upustila od používání zmíněného donucovacího prostředku.
Je tedy namístě otázka, zda si opravdu máme přát, aby se v našich ulicích mohlo střílet PP. Není populistické prohlášení ministra vnitra spíše pokusem uskutečnit (v modifikované podobě) krvelačné vize Miroslava Macka, než seriózní návrh na řešení potíží strážců pořádku? Není lepší uložit do skladů více štítů, přileb a jiných ochranných prostředků, než riskovat podstatně krvavější průběh příštích pouličních bitek?
Další podrobnosti o používání PP v Severním Irsku lze najít v materiálu Human Rigts Watch, přístupném na adrese http://www.knight-hub.com/inc/Hrights.html .
