úterý 12. září O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Dokument: Jak Josef Zieleniec žádá americké Čechy o peníze Češi v Americe: Josefe Zielenci, teď chcete po nás peníze, ale když jste byl ministrem, pro Čechy v Americe jste léta nehnul ani prstem (Jiřina Fuchsová) Odpověď Rady ČT na tři stížnosti Britských listů: Vůbec nevadí, že je organizace Člověk v tísni aktivistickou institucí v nezávislé České televizi. Je to organizace prestižní a není financována jen státem (Rada ČT) Kauzy "Člověk v tísni" a Přemysl Čech: Rada České televize odpověděla neuspokojivě (Tomáš Pecina) Provolání: Přímá demokracie v České republice (Evropská sít´ iniciativ pro přímou demokracii ) Lež v české politice: Křivá zrcadla (Petr Jánský) Svět: Tento způsob globalizace a jeho nová ideologie - globalismus - zdá se mi býti nevhodný, jářku (Petr Bradáč) Rasismus: Zanedlouho "bude bělošské obyvatelstvo v Británii v menšině". Mají se toho Britové hrozit? Vzpomínka: Jak jsem zbaběle utekl ... (ale zachránil hokejku) (Ross Hedvíček) Televize Nova: CME Media Enterprises B.V. nemohla vstoupit do ČNTS: BL pátrají špatným směrem (Iva Peringerová) Otázku vstupu CME do ČNTS musí zodpovědět právníci (Václav Špaňhel) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Ross Hedvíček

Nedavno jsem se z Ceska dozvedel, ze emigranti zbabele utekli a nechali ty ostatni tam upet pod komunistickym jhem a ted by jeste chteli vracet nejaky majetek, dacani. Primelo mne to ke zpytovani svedomi a vzpominani, jak jsem ja sam zbabele utekl.

Kdyz jsem byl jeste malej, tak metr nad zemi, bylo mi asi sedm roku, tak jsem chtel byt parasutistou. Vyskocit z letadla a zarvat "Geronimooooooo!" a pak jen padat tim prazdnem - no mel jsem to dokonale prosneno a  promysleno. A skoky jsem i v tom jarem veku trenoval - do historie vstoupily pouze dva a to Skok z Havelovy stodoly a Skok pres Brixovu zidku. Skok z Havelovy stodoly byl zpusobem balonem, ktery se na te strese zachytil, kdyz jsme si s nim hrali a ja jsem tam vylezl, balon jim shodil dolu a pak sam skocil. Jenze jsem nemel natrenovano to skuleni se do strany po dopadu a dopadl jsem uplne zprima a do podrepu tak, ze mi ma vlastni brada triskla do mych vlastnich kolenou a vyrazil jsem si ctyri horni zuby. Nastesti to tehdy byly jeste zuby mlicnaky a tak mi za nejakou dobu narostly zuby nove a protoze tam mely dost mista tak ty horni narostly vetsi a kdyz jsme si hrali s Ludkem Mlynkem na Indiany, tak jsem dostal indianske jmeno Maly bobr. A zustal jsem Maly bobr - i kdyz jsem strasne chtel byt Vinnetou...

Parasutistou jsem se nakonec nikdy nestal, v Cesku to nebylo mozne, to musel byt jeden bud vojak z povolani a nebo nejaky zurivy svazarmovec a  nejspis i donasec pro StB, a kdyz uz jsem jsem mohl, tak uz jsem byl starsi a mel spoustu jinych zkusenosti, jako treba pristavani s horicim letadlem na letisti Heathrow v Londyne a na nejake skakani nekam uz jsem nemel ani pomysleni. A taky jsem vyrostl, a parasutisti jsou stejne vsechno mrnouskove nedomrli padesatikilovi, a na mych 130 kilo a dva metry bych potreboval urcite nejaky dvojity padak - a to mi nestalo za ten trabl...

A ten druhy skok - tedy Skok pres Brixovu zidku, to bylo tak. Dostal jsem na vanoce hokejku. Krasna hokejka to byla, drevena, nalakovana a krasne rovna - tehdy se zahnute hokejky jeste nevyskytovaly, to bylo vynalezeno az za dvacet let potom. Vzal jsem cernou elektrikarskou izolacku a tu spodni cast hokejky jsem tou paskou omotal az po ten nalepeny pasek vespod, co ta hokejka mela jako hrdlicka okolo krku.

A sel jsem na kluziste za chlapeckou skolou u kostela. Puvodne to byla farska zahrada, ale Meznik usoudil, ze farar nepotrebuje tak velkou zahradu a pridelil skole napred pulku farske zahrady na hriste/kluziste a pak i ten zbytek na "pozemky". Meznik byl komunisticky predseda MNV v Kojetine od unora pres cela padesata leta a tak se vzil do povedomi, ze kdyz pak umrel a soudruzka ucitelka nas deti ze skoly tahla na namesti k radnici se divat na pohreb, tak jsem se blbe zeptal, ze kdyz teda tenhle Meznik umrel, kdo bude novy Meznik? Chapal jsem to jako funkci nikoliv jako jmeno... priznavam, ze jsem byl tupej...

A tam na to kluziste jsem sel bruslit a hrat si s tou novou hokejkou. Kluziste - tedy byvala farska zahrada - bylo za velikou zdi ze vsech stran, z jedne strany nad zdi byla pavlac, z dalsi strany park plny krovin a bylo to jak ve Foglarovych Stinadlech. Za tou zdi byla Ruzova ulice, ktera se nejmenovala podle ruzi, ale podle barvy - strasidelna ulice ktera se jmenovala Ruzova podle toho ze kdyz kdysi v minulosti byly pogromy nebo neco takoveho, tak tam bylo zabito tolik lidi, ze krev tekla rigolama u  chodniku a prostredkem ulice a protoze nejspis byla zredena vodou nebo cim - tak vznikla ruzova barva a jmeno te ulice.

A na tom kluzisti se moje hokejka zalibila ciganovi jmenem Pavel Danis. Cigani Danisi bydleli na namesti vedle sporitelny (tehdy se nesmelo rikat banka, to znelo tak prvo-republikove, mohlo se rikat jen sporitelna a nebo zalozna) a policajtu a decka chodili s nama do skoly. Pavel Danis byl aspon o 3-4 roky starsi nez ja, tedy tak 10-11, ale chodil do stejneho rocniku jako ja, ale jine tridy, ja jsem byl A a on byl B. A byl mnohem vetsi a  silnejsi, jak jinak. A zacal se se mnou o tu hokejku pretahovat. Hokejku jsem drzel obema rukama a proste jsem ji odmitl pustit. Byla to moje hokejka a vedel jsem, ze urcite stala hodne penez a ze jsme jako rodina hodne penez nemeli. Tata jezdil traktorem v STS, nikam jinam jako kulak nesmel jit do prace a mama nechodila do prace vubec nikam, protoze to mela z narodniho vyboru zakazany - taky prave kvuli tomu kulactvi. Teprve az zacatkem sedesatych let ji dovolili jit do prace ve mlyne v Kojetine. Takova tehdy byla doba a me to bylo jasne. Hokejku si nedam vzit.

Tou dobou uz byla uplna tma, muselo to byt nekdu zacatkem ledna nekdy okolo seste hodiny vecer. Kdyz jsem v tom pretahovani zacal prohravat, byl jsem prece jenom malej (kdyby mne Danis potkal jen o deset let pozdeji, tak se strachy posral), tak jsem se vyskubl a dal na utek. Uznavam, ze to bylo zbabele, ale nevidel jsem jinou moznost. Vzdat se hokejky nepripadalo v  uvahu. Nejkratsi cesta domu, do bezpeci byla Podvalim okolo stareho klastera, pod kostelem - tam byl dalsi takovy park, tam se schovam. Dal jsem se tedy na uprk, celkem uspesne, ale byl jsem pronasledovan. Kdyz jsem se schoval v krovi v parku na Podvali naproti Ivanovyho baraku, tak mne cigan Danis rychle nasel a zacal se se mnou uz drsneji rvat o tu hokejku. Dostal jsem pak kopancu a facek, ale hokejku jsem nepustil a zase se dal na  utek.

Probehl jsem okolo benzinky a pres trziste a uz jsem byl skolo doma v  Mlynske ulici, kdyz v tom mi blesklo hlavou, ze nase vrata budou urcite zamceny a klice jsem nemel a nez zazvonim a prijdou mi otevrit, tak mne cigan dobehne, ted uz musel byt urcite poradne rozzureny, da mi pres hubu a  hokejku mi sebere definitivne. Ovsem spasna myslenka mne napadla pri pohledu na Brixova vrata. Brix byl muj stryc, soukromy zemedelec, jeden z  tech co nikdy nevstoupili do JZD i za cenu obrovskych obeti a negativniho vlivu na budoucnost deti, nikdy nemohli jit ani na stredni skolu, o vysoke ani nemluve, a i "do uceni" mohli jit jen do nekterych oboru... jo, byly to zajimave casy, dneska v Cesku vsichni predstiraji jako by to nikdy ani neexistovalo... No a vedel jsem, ze Brixovy vrata nikdy nebyly zamceny, protoze hned za vraty meli Brixovi psi boudu - psi se jmenovali Punta a  Cikina a pres ty nikdo cizi neprosel - Brix vrata nikdy nezamykal a rikal, ze az ho prijde "komise" znarodnit do JZD, ze to musi napred vysvetlit to znarodnovani Puntovi a Cikine. To bylo jasne. Jenze me zase Punta a Cikina znali - byli jsme sousedi, ne?

Tak jsem tam vlitl do Brixovych vrat, probehl kulnou (Punta s Cikinou se po me jen podivali, nerekli nic), probehl okolo hnojska, stryc Brix vystrcil hlavu z chliva: "Rostiku co se deje? Honi me cigan!" a utikal jsem dal. Brix, sam cerny jak vix, vytahl vidle trojky zapichnute v hnojsku a  ocekaval veci pristi. Ja jsem mezitim dobehl az za chlivy, kde byla k zidce mezi Brixama a nasim dvorem z Brixove strany nahazena hromada dreva a  narezanych spalku. To jsem vedel, protoze jsem to mel ocihnute z nasi strany uz pred tim. Po te volne nahazene hromade dreva jsem vyletl jako strela a z vrsku zidky jsem se odrazil a skocil do naseho dvora, nad hlavou obema rukama drzice hokejku jako parasutisti pri treningu drzi flintu (to jsem videl v jakemsi filmu) a s vykrikem "Geronimo!" jsem dopadl do naseho vlastniho hnojska co jsme meli za zidkou - dopadl jsem do mekkeho.

Muj otec cosi delal pod sopou, tak me v te mne nevidel a vysel ven, co se deje. "Cigan Danis me chce sebrat hokejku!" a utikal jsem dal do bezpeci. Nebezpeci uz ovsem davno nehrozilo - cigan Danis se dal na ustup uz pred prvni obrannou linii - coz byl Punta s Cikinou.

Takze vsechno nakonec dobre dopadlo. A pak za vic jak dvacet let jsem zbabele utekl znova. Tehdy jsem si ale zachranil jen charakter, ciste svedomi a budoucnost mych deti. Hokejku uz jsem zachranit nestacil.

Je tam porad nekde...

Rosťa