Odpověď Rady ČT na tři stížnosti Britských listů
Vůbec nevadí, že je organizace Člověk v tísni aktivistickou institucí v nezávislé České televizi. Je to organizace prestižní a není financována jen státem
Vážený pan
Tomáš Pecina
Britské listy
V Praze dne 7. 9. 2000
Vážený pane Pecino, dovolte mi, abych Vám z pověření Rady ČT odpověděl na Vaši Stížnost z 26. 7. 2000, ohledně společnosti Člověk v tísni, a dále na Vaši stížnost na GŘ ČT ze dne 30. 8. 2000.
Pokud jde o Vaši stížnost z počátku léta t. r., dovolím si poznamenat, že je nyní již irelevantní, neboť, jak je mi známo, generální ředitel ČT Vaší žádosti vyhověl. Zároveň bych Vás chtěl ubezpečit, že Rada ČT si váží mimořádného zájmu, které Britské listy věnují všem rozsáhlým problémům ČT se týkajícím, od záležitostí veřejnoprávních, jež vyplývají ze zákona pro Radu ČT po problémy personální, jež jsou výhradně v kompetenci GŘ ČT a to ze zákona.
Z Vašeho dopisu z 30. 8. 2000 jsme vyrozuměli, že o tom posledním nemáte právní jistotu. V této souvislosti - vzhledem k mimořádnému, chválihodnému (sic) zájmu o práci ČT a její Rady - by bylo možná vhodné, aby Britské listy nechaly vypracovat v té věci právní rozbor, případně se obrátily na soud, neboť Rada ČT - pokud jde o právní posudek - se bude v této věci řídit dosavadním výkladem zákona, také pro to, že její finanční prostředky jsou omezené a právní expertiza tohoto druhu by byla patrně nákladná.
Ještě dříve, než přišel Váš dotaz ve věci vztahů ČT a společnosti Člověk v tísni, bych Vás chtěl ujistit, že Rada ČT Vaší iniciativu, nejen uvítala, ale zároveň ve svém předběžném interním programu - když o problémech financování ČT jednala - vzala v úvahu rovněž objasnění vztahů ČT a společnosti a tímto problémem se nehledě na Váš dopis chtěla zabývat. Takže je nezbytné konstatovat, že Vaše skvělá iniciativa přišla opět jako na zavolanou. Dovolím si Vám sdělit dosavadní výsledky šetření a to jestli dovolíte ve stručných bodech:
ČT především neporušuje spoluprací se společností Člověk v tísni platné zákony, nedopouští se však ani nehospodárného či jinak nekorektního nakládání s prostředky, s nimiž hospodaří. Základní právní skutečností, která upravuje vztah ČT ke společnosti Člověk v tísni, je již samotná zakládací smlouva obecně prospěšné společnosti ze dne 12. 11. 1998, jejíž je ČT stranou, tedy spoluzakladatelem společnosti vedle dvou fyzických osob - pana Ing. Jaromíra Štětiny a pana Šimona Pánka.
Postavení zakladatele tak dává ČT řadu oprávnění včetně práva spoluurčovat obsazení správní rady a dozorčí rady a prostřednictvím správní rady pak i osobu ředitele, což rozvádí následně na základě zakládací smlouvy přijatý Statut.
ČT má také řadu kontrolních oprávnění, které umožňují dohlížet, zda se činnost společnosti Člověk v tísni neodchyluje od svého zadání a charakteru obecně prospěšné charitativní služby (definována čl. II Statutu).
Na společnost Člověk v tísni je tak třeba nahlížet jako na společnost, která svým způsobem k ČT přináleží, a to v naznačeném smyslu zakladatelského poměru, nejde tedy o cizí subjekt.
Ostatně toto je vyjádřeno i v plném názvu společnosti, který obsahuje jméno ČT. Po právní stránce je třeba pro úplnost připomenout, že dle zákona o obecně prospěšných společnostech dochází vznikem takové společnosti k jejímu oddělení od osob zakladatelů, tzn. společnost nadále existuje jako zcela samostatná právnická osoba a záleží na statutárních dokumentech, jak je ošetřena kontrola nad chodem společnosti ze strany zakladatelů. ČT je přesvědčena, že kontrolu má v úměrné míře právně zajištěnu a v praxi ji také využívá, včetně obsazení funkce členky správní rady zaměstnancem ČT (nyní paní Kristina Taberyová).
Význam spoluúčasti ČT spočívá přirozeně v podpoře charitativních aktivit, které prokazatelně pomáhají lidem v nejpostiženějších oblastech planety. Další význam, na který se můžeme z pozice ČT dívat poněkud pragmatičtěji, však spočívá v pěstování dobrého jména a prestiže České televize v naší zemi i ve světě, čemuž spojení se společností Člověk v tísni napomáhá a kterým se tak podpora ČT daná této společnosti několikanásobně (byť jen těžko ocenitelně) vrací. ČT se tak domnívá, že právě v souladu se zákonem o České televizi pomáhá upevňovat své veřejnoprávní postavení, čemuž ostatně napovídají i příznivé ohlasy ze strany veřejnosti, ale i z institucionální sféry.
Vlastní průběžná podpora společnosti Člověk v tísni ze strany ČT je upravena Smlouvou ze dne 26. 1. 2000, která obsahuje ustanovení o celkové roční podpoře ve formě finančního daru ve výši 1.500.000,- Kč (poskytováno ve čtvrtletních splátkách), přičemž dar je možné užít právě výlučně k plnění obecně prospěšných úkolů, což podléhá kontrole. ČT dále společnosti Člověk v tísni poskytuje, avšak již za úhradu, pronájem nebytových prostor (7 vybavených kanceláří a 1 příruční sklad) na Kavčích horách, kopírovací službu, kance1ářský materiál, automobil značky Škoda Forman do užívání a dále telefonní přípojky v pronajatých prostorách a některé další související služby (podatelna, dodávky médií apod.), to vše proti řádné fakturaci.
- Ve vztahu k tomuto bodu uvádím, že jestliže dochází k vystoupení osob spojených se společností Člověk v tísni v pořadech ČT, děje se tak nikoliv pravidelně a vždy na základě konkrétně odůvodněné redakční potřeby. Takové osoby bývají zvány díky tomu, že mají přímou zkušenost se situací v určitém teritoriu, kam se vzhledem ke krizové situaci obvykle nemá šanci normální novinář dostat, anebo by tak činil s ohrožením své bezpečnosti. Výpovědi těchto osob jsou zpravodajsky přínosné a setkávají se s odezvou diváků, protože přímá zkušenost obvykle do pokrytí určité události vnáší nový, živý pohled. Vždy jde o vlastní pohled či názor hosta pořadu, který není vydáván za stanovisko ČT či jejích redakcí.
Není pravda, že společnost Člověk v tísni je "polostátní charita", jak píše stěžovatel. Společnost má již z výše uvedeného mnohem blíže k ČT , než ke státním orgánům. Prostředky, které získává na svoji humanitární a související činnost, nejsou výlučně od státních orgánů, jak naznačuje stěžovatel, ale rovněž od jiných subjektů, včetně mezinárodních organizací.
Statut společnosti navíc řadí do předmětu činnosti poskytování pomoci mladým novinářům a nezávislému tisku v zahraničí i v tuzemsku. Také v tomto bodě tedy může mít ČT a její diváci přímý užitek.
Ještě jednou zdůrazňujeme, že na základě shora uvedeného, ČT svým vztahem ke společnosti Člověk v tísni neporušuje žádný obecně závazný právní předpis ČR. Navíc prestiž, které se společnost Člověk v tísni těší doma i v zahraničí, to dotvrzuje. Nicméně však Rada ČT bude nadále - a již to předpokládá ve svém předběžném pracovním programu - vztah ČT a společnosti Člověk v tísni velmi pozorně sledovat, a to zvláště s přihlédnutím k finanční problematice, která z tohoto vztahu vyplývá.
V závěru mi milý pane Pecino dovolte, abych Vám ještě jednou poděkoval za iniciativní činnost Britských listů ve vztahu k Radě ČT a jsem za Radu ČT se srdečným pozdravem.
Váš
Václav Erben, místopředseda Rady České televize
Poznámka JČ: Bude zřejmě ještě určitou dobu trvat, než si česká společnost uvědomí, že součinnost aktivistických organizací - i působících v "dobrém" smyslu - je neslučitelná s nezávislou novinářskou prací a veřejnoprávním sdělovacím prostředkem. Může Rada České televize poukázat na nějaké jiné humanitární instituce, které mají v západních demokratických zemích sídlo ve veřejnoprávních televizích?
