O Přemyslu Čechovi v ČT: Bývalí pracovníci PR agentur se nemohou stávat novináři
Vážený pane redaktore,
zaujala mě Vaše poznámka na téma Přemysl Čech. Nemyslím, že souvislost, do níž jste uvedl nynější působení pana Čecha v ČT a jeho bývalé působení v agentuře DBM, je nějak relevantní. Nevím, co víte o jeho článku v Reflexu, který se přímo netýkal TVX, ale postupu ministra Kužvarta v ovlivňování předvolebních nálad v Kašperských Horách, ale jistě je, že článek si u pana Čecha žádala redakce, která pak tvrdila, že nevěděla, kde pan Čech pracuje. Ale to nakonec není vůbec podstatně.
Podstatné je, že po svém odchodu z DBM koncem loňského roku nastoupil pan Čech do jiné přední PŘ agentury a pak do ČT. Od jeho odchodu z naší agentury jsem s ním nemluvil. Ujišťuji Vás, že mě mrzí, že mě spojujete s neetickými postupy, kterých se údajně některé agentury dopouštějí. Jsem, jaký jsem, ale na podnikatelskou etiku mám takové názory, že by bez výhrad mohly uspokojit i Vás. Kdybyste se chtěl osobně přesvědčit, jak v agentuře DBM ctíme etické postupy v oblasti spolupráce s médií, nabízím Vám stáž v DBM, při níž si dle Vašeho uvážení má tvrzení budete moci ověřit v přímém rozhovoru se zaměstnanci.
S přátelským pozdravem
Michal Donath
Odpovídá Tomáš Pecina:
Vážený pane Donathe,
děkuji za Váš dopis; odpovím popořádku:
Souvislost Vaší agentury se současným působením pana Čecha je relevantní asi stejně, jako je předchozí kariéra bankovního lupiče relevantní pro současnou kariéru pokladníka v bance. Terminus technicus pro to zní "potenciální konflikt zájmů".
PR agency je (na rozdíl od zmíněného případu) naprosto legitimním a váženým druhem podnikání, nicméně vztahy, které lidé v této branži navazují, bývají zpravidla překážkou jejich pozdějšího angažmá v roli novinářů. Velmi podobně jsou na tom i politici. To je zásada, která se dodržuje ve všech demokratických zemích, a je politováníhodné, že ji nezná nebo nerespektuje pan Klepetko.
Článek v Reflexu jsem při psaní oné glosy samozřejmě měl před sebou. Nejenže se společnosti TVX Bohemia důlní týká kampaň, na níž se podílel ministr Kužvart (protože se jí v té době "týkal" sám ministr), ale že v článku je patrný i přímý spin ve prospěch TVX. Zaslal jsem text článku vydavateli Britských listů panu Čulíkovi, takže čtenáři dostanou možnost přesvědčit se sami, nakolik je toto dílo nevinné nebo "PR-pozitivní".
Publikace v Reflexu měla dva nedostatky: prvním je kvalita a vyznění textu, druhým to, že specifická vazba autora na dotčený subjekt nebyla vyznačena u jeho jména nebo na konci článku, tak jako pan Rouček musí za své články připisovat "mluvčí vlády" nebo pan Nebesář "mluvčí JETE".
Chci věřit, že Vaše agentura dodržuje nejvyšší standard profesní etiky, ale protože jsem jako novinář vázán povinností nestrannosti, nemohu v té souvislosti nepodotknout, že v tom případě byl článek v Reflexu výjimkou z pravidla.
Tomáš Pecina
Kostlivec ministra Kužvarta
Přemysl Čech
(Reflex, 19. 11. 1998)
Týden před komunálními volbami zavítal na Kašperské Hory silný ekologický tým v následujícím složení: ministr životního prostředí Miloš Kužvart, senátor za ČSSD Petr Smutný a předseda našich vědců, tedy Akademie věd ČR, Rudolf Zahradník. Po boku kašperskohorského starosty Stíbala se v místním kinu zúčastnili setkání s občany, které se podle oznámení mělo zabývat aktivitami zahraničních firem u nás, jejichž společným jmenovatelem je zájem o české zlato. V tuto chvíli není důležité, zda šlo, či nešlo o předvolební agitaci - hosté i starosta sice předvolební načasování vylučovali, ale pokud senátor Smutný přečte Pithartův návod, koho na Kašperských Horách volit, a pokud se takto jednoznačně vysloví i další, je předvolební manipulace tohoto shromáždění jednoznačná, ať si říká, kdo chce co chce. Důležitý není ani fakt, že pozvání slibovalo řeč o více firmách a pak se hovořilo jen o TVX Bohemia důlní, které stát vydal povolení zkoumat zlatonosné ložisko poblíž města. To, že na další firmy nedojde (proč také, když
jsme v Kašperských Horách), bylo koneckonců jasné, tak proč ta trapná zástěrka? Přehlédnout můžeme i to, že na shromáždění vystoupil s právní analýzou ministrův bratr Petr Kužvart, a to navzdory tomu, že veřejně oznámil, že do sporů, které se týkají bratra-ministra, nebude kvůli možnému podezření z předpojatosti zasahovat.
Zajímavější už je, že oba vysocí představitelé ČSSD - Kužvart a Smutný - přijeli do Kašperských Hor s pozoruhodným vzkazem: nevolte kandidáty ČSSD! A v duchu koaliční smlouvy popřáli hodně štěstí dosavadnímu starostovi, členu ODS.
Pikantní navíc je, že ministr Kužvart byl místní organizací ČSSD zván do Kašperských Hor na stejný den, leč bezvýsledně. Důvod je jasný. ČSSD v Kašperských Horách si dovede představit dokončení průzkumu zlatonosného ložiska, pokud budou splněny ekologické parametry a pokud dokončení průzkumu bude pro město významným ekonomickým přínosem.
Vzhledem k tomu, že těžba je podle naší legislativy zcela samostatnou kategorií a je vyloučeno, aby následovala automaticky po dokončení průzkumu, je logické, že se jí ČSSD v Kašperských Horách neobává.
Pokud by věci zašly tak daleko, že by se o ní začalo uvažovat, město má za dnešních podmínek jasnou pojistku v právu veta.
Ministr životního prostředí návštěvníkům besedy sdělil, že je proti dokončení průzkumu (ten je podle něj stejně už hotov) i proti těžbě, kterou si TVX už stejně připravuje. Jeho populistický výklad však ztratil lesk v konfrontaci s dotazem přítomného zástupce TVX, který se zeptal velmi jednoduše: " My jsme dostali povolení k průzkumu, ten podle vás neděláme a děláme přípravu na těžbu. Proč nám tedy povolení neodeberete?"
Přestože dotaz byl opakován, zástupce TVX a více než stovka návštěvníků besedy se ministerské odpovědi nedočkali. Zůstalo tedy u ministrova tvrzení, že je proti zlatokopům.
Nic proti tomu. Každý má právo na svůj názor. Problém je v tom, že to, co vyjádřil ministr, umí stejně dobře říct i prodavačka z Kašperských Hor. Té lze navíc takové tvrzení věřit o to více, že se jí problém bezprostředně dotýká - nemusím tedy přemýšlet, čím vším je ministrův postoj ovlivněn.
Od ministra zkrátka nechci slyšet, že je pro něco nebo proti něčemu, ale co, jak a kdy vyřeší a kde na to vezme prostředky. Toto na Kašperských Horách řečeno nebylo a občané to poznali.
Pokud ministr na besedě tvrdil, že po předchozích vládách zbyly neřešené problémy, které na dnešní ministry vypadávají jako kostlivci ze skříní, měl pravdu.
I šumavské zlato je takovým kostlivcem a ministr o jeho existenci dobře věděl, když poprvé vcházel do své ministerské pracovny.
Ministr Kužvart na setkání uvedl, že v prosinci předloží novelu geologického zákona a hned nato novou horní legislativu včetně surovinové politiky v regionech.
Co se ale stane v Kašperských Horách, kde zatím nemůže být naplněno povolení už vydané v souladu se zákony této země, na jehož základě byly již utraceny milióny korun? Proč nemůže zahraniční investor dělat činnost, kterou mu garantovala vláda demokratického státu, a jaké je z této situace východisko, na to ministr Kužvart odpovědět neumí. Jeho osobní kostlivec tak ve skříni za ministerskými kabáty dál cení do úsměvu svůj zlatý chrup.
