pátek 28. července O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Dopis ministru vnitra: Stanislave Grossi, zasáhněte proti dětské prostituci (Bohdana Marvalová) Ještě naposledy k případu Epicentrum: Dopis Jana Čulíka Syndikátu novinářů k případu Štětina Literárním novinám: Žádost o právo na odpověď v rámci tiskového zákona: Je nutno udržovat odstup mezi aktivismem a nezávislou novinářskou prací (Jan Čulík) Dvojí ceny: Dvojí vstupné na Karlštejně je ekonomicky správné (Jan Hošek) Pár poznámek k článku Jana Hoška o Karlštejně (Jan Čulík) Češi mají nárok na levnější vstup do státního hradu Karlštejn, neboť si to dotují z daní (Karel Wichs, Český rozhlas) Lumpárna dvojích cen v Čechách - korespondence s Památkovým úřadem, Praha (Josef Veselý, Vídeň) Spolana Neratovice: Děti Země o nás šíří nepřesné informace Výroba PVC produkuje jen naprosté minimum dioxinů, zlomek povolené normy (Spolana Neratovice) Jsou lidé příliš hloupí na to, aby směli hlasovat v referendech? Michalu Pavlatovi: Myslela jsem, že prohlašování lidí za luzu je pryč (Juliana) Britské listy zastupují svými názory miliony blbců - spodiny České republiky (Luboš Motl) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Luboš Motl

Díky goebbelsovskému plátku Britské listy jsem dostal možnost přečíst si i hezký článek Michala Pavlaty z Lidových novin, který mně promluvil z duše. Pan Pavlata je stejně jako já nestraník, ale stejně jako já má poměrně jasno v tom, kterou stranu volí. Říkejte tomu náhoda nebo důsledek racionálního uvažování, ale každopádně volíme ODS.

Článek Michala Pavlaty byl odměněn halasnou kritikou pánů Čulíka a Piskaly. Tito pánové vytýkají panu Pavlatovi, že si dovolil napsat, jakou stranu volí. Jaká nehoráznost, říkají. V demokratické společnosti přece člověk nesmí politické názory veřejně vyjádřit - natož když ten člověk má více méně politickou funkci (v politické funkci přece nesmí mít lidé názory vůbec žádné) - a pokud je jeho stranou vyvolenou nikoliv KSČM, ale dokonce ODS, potom by si člověk měl svoje politické názory dovolit vyjádřit jedině při každodenní procházce kanálem.

Páni Piskala a Čulík tím vším jen dokládají, jak moc jsou slova Michala Pavlaty hluboká a pravdivá. Pro většinu čtenářů BL platí Pavlatovy postřehy snad ještě lépe než pro českou společnost jako celek. Lidé v dnešní České Republice prostě nejsou schopni rozumného rozhodnutí o mnoha otázkách a fakt, že oficiální ideologie předkládaná Britskými listy je z 85 procent nesmyslná, falešná, neetická a hloupá, je trefným dokladem toho, jak jsme jako národ nezralí. Britské listy nejsou pouhou hlásnou troubou pár desítek nadutých hlupáků, nýbrž realisticky reflektují pohledy dolního milionu občanů ČR, velké to masy lidí, lidí, kteří by nepochybně měli na výsledek referenda nezanedbatelný vliv.

Češi nepřemýšlejí stejně jako třeba Američani. Kdyby v Americe pan Piskala veřejně označil pana Pavlatu přívlastkem "politický agitátor nejhlubšího zrna" za to, že si "dovolil" říci, že volí Republikánskou stranu, v podstatě každý by hned věděl, že je pan Piskala blbec. V ČR se spíše mohu obávat, že mně někdo vynadá za to, že vůbec veřejně napíšu, že je pan Piskala blbec, a naopak jistě statisíce lidí pochválí pana Piskalu za názor, že by Michal Pavlata měl svoji protisocialistickou orientaci zakrývat, a že by pomalu měl odstoupit proto, že nezastupuje veřejnost, jelikož neskrývá, že volí nejsilnější politickou stranu. Velmi logické. Veřejnost je přece nasraná a politiky by nejraději postřílela a rozhlasová rada tedy musí postupovat a vidět svět stejně.

Jaký div, že když se nezralý člověk dočte o tom, že je nezralý, nalije do sebe pár piv nebo panáků ve své oblíbené hospůdce, vykouří pár desítek cigaret, pokusí se o pár pohlavních styků, pomaluje zdi hákovými kříži, schválně si koupí nějakou novou knížku Adolfa Hitlera a s pocitem hrdosti, statečnosti a nezávislosti si ji přečte, případně připíše další hloupý a agresivní článek do svého osobního internetového deníku - která varianta nastane, závisí na stáří a na tom, kam vítr právě dotyčného odfoukl - jen aby si dokázal, jak moc dospělý, nezávislý, kritický a zralý je.

Ne všichni občané ČR mají špatné názory na většinu otázek, ne všichni občané jsou líné, závistivé, věčně nespokojené, iracionální a nenávidějící výtvory socialismu. Ne všichni intelektuálové jsou žlučovití, neobjektivní a věčně nespokojení otravové jako pan redaktor. Pan Čulík ovšem vydává svoje internetové listy pro lid z ulice (pro který zavedl nové a hezčí slovo "veřejnost"), pro týž dav, který dohnal Miladu Horákovou k popravě.

Pan Čulík ujišťuje každým svým článkem hlupáky, budižkničemy, pouliční kapsáře a ostatní, kteří ho v jeho počínání podporují (pokud patříte čirou náhodou mezi pár výjimek, vězte, že tato věta není o vás), že jsou zralí, dokonale chytří, etičtí a pracovití, a že jsou to naopak rady rozhlasů a televizí, novináři, mluvčí a ředitelé společností, vědci a čelní politici, kteří stojí za houby. S naprostou samozřejmostí vysvětluje Čulík kamarádům v hospodě, ?e největší blbec je jistě ředitel televize a největší lump je bývalý prominentní disident nebo farář.

Pokud si někdo dovolí napsat jiný názor - například dokonce to, že představa o dokonalé zralosti davu z ulice není pravdivá, že na různých funkcích jsou často přece jen občas nadprůměrní lidé - Jan Čulík začne své gorily svolávat a dodávat jim adrenalin. Podívej se, lide, co si pan Pavlata dovolil: napsal o Tobě, že nejsi zralý. Je jasné, proč to učinil, je to přece protilidový reakcionář, spolčený s těmi zlými symboly vykořisťování ze senátu. Vždyť to sám přiznává, napsal totiž, že volí ODS. Lide, rozcupuj pana Pavlatu na kousky! A lid rád svého vůdce poslechne.

Inu taková je ideální představa Britských listů o demokracii. Pomazat papír a pevné disky denně desítkami lživých a agresivních hloupostí o televizích, rozhlasech, novinách, politicích z ODS zvláště, o lidech na libovolné jiné židli než na té židli v hospodě IV.cenové skupiny, to je svaté poslání novináře, to nejcennější, co může velikán Čulíkova formátu pro lid udělat. Ale když si někdo dovolí napsat cosi pozitivního - dokonce třeba o samotné ODS - je to nehoráznost a arogance. A pokud si někdo dovolí napsat něco ne zcela pozitivního i o lidu samotném, o tom hrdinovi, který kriticky rozebírá svět politiky a informací ze své židle v hospůdce, naplněn alkoholem, jde o zločin nejtvrdšího kalibru.

Britské listy symbolizují to nejodpornější na lidské společnosti. Britské listy představují hlas lůzy: nenávist, naprosté rozladění z života, chuť ničit. Britské listy se nikdy netají tím, že populistické oslovování a oslavování lidí ve spodinách společnosti je pro ně posláním; podlézání a nekritické a bezdůvodné lichocení celým vrstvám společnosti - přesněji řeceno lichocení blbcům - je podle Čulíka dokonce "podstatou demokratického režimu". Blisty by si nedovolily říci nic špatného o davu a jsou na to hrdé. Jejich terčem jsou jen jednotliví lidé, svobodní občané, kteří něco pro společnost dělají, kteří něco dosáhli a kteří si dovolí o věcech přemýšlet jinak než podle metod šéfredaktora, okopírovaných od komunistických revolucionářů.

Realita je ale úplně jiná. To, že někoho ujistíme, že je zralý, z něho ještě zralého člověka neudělá. Na světě je mnoho společností, kde lidé prostě dost zralí nejsou, nejsou dostatečně vzdělaní, zkušení, citliví a trénovaní v samostatném životě. Česká republika na tom jistě není úplně špatně, ale zase na tom není tak moc dobře. Čechy také nevychovávala k samostatnosti dvě století života ve svobodě, jako třeba Američany, jistě existují objektivní důvody pro mnohé naše nedostatky a potíže, ale každopádně nelze skrýt, že tyto nedostatky přetrvávají. Pokud si 10leté děcko nedokáže přiznat, že není po všech stránkách zralým jedincem, jeho nezralost to jen zvýrazňuje. Čím více si potřebuje dokazovat, že je zralé, tím větší kontrolu ve skutečnosti potřebuje.

Pokud by se konala referenda, o výsledku by často rozhodly zcela iracionální vlivy a v mnoha případech by takový výsledek mohl mít nepříjemné dopady. Za pár let tomu snad bude jinak, většina lidí bude schopna tvořit kvalifikovaná rozhodnutí na racionální bázi. Dnes tomu tak ale není a zastupitelská demokracie je v naší situaci nejlepším způsobem organizace společnosti; i senát v ní má svoji úlohu. Osobně tipuji, že pokroku docílíme až tehdy, až bude v politických stranách mnohem více lidí než dnes, až se lidé budou k politickým názorům a stranám jasně hlásit (jako třeba v USA), politické karty budou jasně rozdány a o politice budou probíhat hlavně věcné diskuse, přičemž diskuse mezi politiky "nahoře" budou odrážet otázky známé i občanům "dole". Britské listy usilují o pravý opak: o to, aby lidé koukali dále na politiky jako na čaroděje, vznášející se v bouřkových mracích, aby místo věcných diskusí probíhalo emocionální nálepkování za odhalení politické orientace. Britské listy podporují spolupracovníky StB, fašisty, vydavatele knih propagujících totalitní režimy, oddané mluvčí pana Stehlíka, bývalé i současné komunisty (tak "nespravedlivě" pronásledované), militantní rómské aktivisty a jiné a moc dobře vědí, proč to dělají. Patří totiž k nim. Čím méně vlivu budou mít bývalí agenti StB, čím méně budou lidi zajímat fašistická a komunistická učení, čím lépe půjde ekonomika, čím zdravěji budou fungovat média, čím věcnější diskusi budou schopni lidé vést, tím budou Britské listy slabší.

Pan Pavlata projevil i značnou dávku občanské statečnosti, když svůj článek napsal. Díky tomu, že mu různí páni vynadali za údajnou aroganci a kdoví co ještě, bude možná přinucen mluvit opatrněji. Alespoň si neodpustím znovu zdůraznit, že má podle mého názoru pravdu, a důvod, proč si dovolí o tom či onom občanovi říci, že je blbec, je v tom, že ten občan nejspíše opravdu blbec je. Pokud Pavlata píše, že blbec by udělal lépe, kdyby převzal politiku nějaké rozumné politické strany - třeba ODS - je to proto, že by blbec opravdu udělal lépe, kdyby politiku ODS převzal. Vím, že pro Blisty je nehoráznost, že si dovolím říci, že řadový alkoholik rozumí politice či ekonomice hůře než třeba Václav Klaus, ale tak daleko snad ještě nejsme, abych to říci nemohl. Fungující společnost má mnoho hierarchických prvků, na různá místa se musí dostat speciální lidé, je to pro demokratickou společnost podobně důležité jako hlas člověka a já věřím (a mám pro to snad i doklady), že tomu leckde opravdu tak začíná být i v Česku.

Kvanta lidí mají dnes na politiku ujeté názory, kdyby se konalo referendum o tom, zda vrátit socialismus, možná by o návratu rozhodlo. Kdyby bylo referendum o tom, zda mají zmizet všichni politici z politiky, možná by také nakonec zmizet museli. Naznačují to stále šokující statistiky o důvěře občanů v demokratické instituce. Velká část lidí má takové názory proto, že je slyšeli v hospodě, v práci nebo na stadiónu, a přesto si mnozí myslí, že tímto kopírováním názorů blbce ze sousedství projevují zralost a nezávislost. Padesát let byly miliony lidí potichu a tolerovaly totalitní režimy, ale demokratický systém je tou pravou arénou, kde člověk může svou občanskou statečnost prokázat, že ano. Veřejně hlásat despekt k politice a demokraticky voleným politikům se stalo módou, které se oddávají miliony blbců, a dokud bude takových většina, nemůže být o zralosti občana ani řeči.

Britské listy se nemají čeho obávat, stojí za nimi miliony blbců, které nazývají "veřejností", zatímco takový pan Pavlata a Motl jistě veřejnost nejsou, že ano. My takoví ale nejsme. Já bych třeba nikdy neměl žaludek na to, abych tvrdil, že zastupuji svými názory celou veřejnost: v názorech na ODS třeba zastupuji jen 30 procent veřejnosti. Naduté blbce rozhodně nezastupuji a rád to panu Čulíkovi přenechám.

Luboš Motl