Ještě jednou k démonizaci genetiky Vladimírem Špidlou
Na Julianin článek o genetice reagoval Jiří Šoler:
Vázena pani Juliano,
s negativni reakci na genetickou modifikaci zivych organismu jsem se
prvne setkal ve výzve svetovym vedcum, se kterou jsem se seznamil behem
staze v Moskve nekdy v letech 1973-5. Pracoval jsem tehdy v Laboratori
struktury bilkovin Ustavu krystalografie AV SSSR v tesne spolupraci s
Ustavem virologie Akademie lekarskych ved SSSR, text pochazel nejspise z
tohoto zdroje, ale vznikl samozrejme na Zapade, pokud se pamatuji nejspise
v USA, a byl podepsan radou znamych jmen vcetne nekolika nositelu Nobelovy
ceny. Proto souhlasim s tim, ze problem nebyl formulovan nedavno (pokud
nevnimate jako "nedavno" ta sedmdesata leta). Presto musim souhlasit s
panem Spidlou, ze je v jistem smyslu nebezpecnejsi nez vyuziti jaderne
energie.
Nejvetsim nebezpecim vyuziti jaderne energie predstavuji dnes
jaderne zbrane a jaderna energetika. Jedna se o narocna prumyslova odvetvi,
produkce jaderneho paliva ci munice vyzaduje radu slozitych technologickych
zarizeni, pratricky kazdy gram paliva musi byt umele vyroben (spise
vycisten, ale ponechme detaily) slozitym prumyslovym postupem vyzadujici
vysoke technologie. Presto clovek takova zarizeni vyrobil a nebezpeci je
realne. Na druhe strane v prostredi prirozene radioktivity se clovek
vyvinul, ta proto ohrozuje jedince, ale ne cloveka jako druh.
Avsak pokud se podari (umyslne nebo omylem) vytvorit zivy
organismus - virus, bakterii, plisen, rostlinu, brouka ci neco vyssiho -
co dokaze prekonat nasi imunitu ci jine obranne mechanismy, plevel, ktery
vyhubi nase potravu ci parazita, jemuz se nedovedeme branit, staci unik
jednoho ci nekolika jedincu do prostredi a o zbytek se jiz postara priroda
sama - bez zasahu cloveka, bez nutnosti nejake lidske prumyslove aktivity.
Takovy organismus muze ohrozit cloveka jako druh! Proto pokladam nektere
biologicke experimenty - zejmena genetickou manipulaci - za velmi
nebezpecne, proto jsem i ja tenkrat podepsal onu zminenou deklaraci. A k
tomu podpisu se hlasim i dnes.
Jaderna energie muze byt zneuzita i teroristy, jeji nebezpeci neni
zanedbatelne. Ale nektere biologicke modifikace jsou tak jednoduche, ze je
muze vlastne realizovat kdokoliv, treba male dite - jestli ne dnes, tak v
budoucnu.
Predstavuji si hrackarsky obchod, kde prodavaji soupravu "Mlady
genetik", kde si mohou desetileti chlapci doma v kuchyni zkusit klonovani a
genetickou manipulaci. Samozrekmne necilenou, ale i tak to stoji za
zamysleni.
Vzdyt napr. soucasne pocitacove viry, ktere nam tolik
zneprijemnuji zivot, jsou tez vetsinou produktem adolescentu.
Vzdyt je to
tak snadne! Ale proto i nebezpecne.
K tomu poznamenává Juliana:
Nejsem proti testovani DNA u zlocincu, ale vsechny ostatni testy by mely
byt provadeny pouze po podepsani "informovaneho souhlasu" se zachovanim
anonymity. Ted uz byly ustaveny ruzne eticke komise, ktere na to dohlizeji,
ale v dobach po r. 1989 treba prijeli Americane do tovarny, zavodni lekar
predvolal vsechny delniky a odebral jim krev na vyzkum. Taky jsem zazila
(asi pred peti lety), ze vyzkumnik promital na konferenci udaje primo se
jmeny pacientu. Diagnoza rakovina. Konference byla v cizine, vedec byl Cech.
Jsou lidi, kterym dela exhibicionismus dobre (Chaun, Fendrych, Putna) a s
oblibou popisuji fyziologicke stavy normalni i patologicke ve svych knihach.
(Moc me tyto pasaze nebavi; v ucebnicich fyziologie jsou tyto procesy
popsany lepe, i kdyz mozna bez "existencialniho" podtextu.)
Nekomu ale
nemusi byt utok na soukromi prijemny.
Myslim, ze je velmi dulezite si uvedomit, ze temer vsechny hrozby, ktere
jsou pripisovany genetice, by bylo mozne eliminovat, kdyby ve spolecnosti
existovala vetsi otevrenost, demokracie a rovnost. Spolecnost se hrozi
genetiky, ale v podstate se vlastne boji sama sebe, svych nezvladnutych
nerovnovah.
Kdybych to mela vice zobecnit, coz se mi nechce, tak se vlastne V. Spidla
boji toho, ze se ceska spolecnost nebude umet vyrovnat s nastupem novych
technologii. At uz proto, ze je sama nedokonala, anebo proto, ze se neubrani
tlaku zvenku.
Mozna by bylo dulezitejsi misto vselijakych ruznych komisi podporovat nejake
hnuti za skutecnou demokracii (pro kazdeho, ne jen pro "hochy, co spolu
mluvi [v CR], nebo co na to maji [problem Sever-Jih]"). Bioeticke komise
jsou dulezite az druhotne.
Ve statech, kde existuje vetsi otevrenost, jsou
pripadne chyby rychleji korigovany (politicke, ekonomicke, socialni i
geneticke...). V uzavrenych spolecnostech se chyby zatloukaji az do uplneho
krachu.