Temelín: nepříjemné otázky o jaderné energii
O Temelínu: vážné nezodpovězené otázky o jaderné energetice v ČR
Pan Hradile,
nedá mi neodpovědět na Váš článek. Jsem absolventem VUT Brno, obor výroba, rozvod a využití elektrické energie. Léta pracuji jako projektant rozvodných zařízení. Nesdílím Váš názor, že jaderné elektrárny mohou posuzovat jen odborníci. Sám mám několik vysokoškolských zkoušek z této oblasti, ale neodvažuji se posuzovat globální dosah vlivu jaderné elektrárny a těžby uranu na životní prostředí. Myslím, že je to práce spíš pro tým lidí s se vzděláním v přírodních vědách - fyzika, chemie, biologie, botanika, ale také různých oborů lékařských.
Stejně jako masové rozšíření DDT neprokázalo jeho užitečnost pro zdraví člověka, podobně tomu asi bude i s jadernými elektrárnami.
Jako obyvatel Brna si kladu tyto otázky:
1) Kolik bylo vytěženo tun uranu v Dolní Rožínce na horním toku řeky Svratky?
2) Kolik je průměrný odpad z těžby jedné tuny uranu?
3) Jak intenzivně září odpad z těžby uranu? S jakým poločasem rozpadu?
4) Kolik radioaktivních sond po průzkumu uranu leží volně na Českomoravské vysočině?
5) Kam tečou radioaktivní vody z výše uvedených hald hlušiny a průsaky z usazovacích nádrží v Rožínce?
6) Netečou náhodou do řeky Svratky, která napájí brněnskou přehradu (zdroj pitné vody pro Brno)?
7) Nejsou náhodou v brněnské přehradě usazeniny radioaktivních kalů, které činí tuto vodu mírně radioaktivní?
8) Jestli ano, tak kolik - čísla.
9) Má tato skutečnost vliv na prudce rostoucí počet nádorových onemocnění?
10) Jestli ano, kolik - čísla.
11) Jaká je expozice obyvatelstva při převozech štěpného materiálu do elektráren?
12) Jestli vagony září, tak kolik - čísla.
13) Jak září konečný mezisklad vyhořelého paliva v Dukovanech?
14) Kolik - čísla.
15) Nemá bazén s radioaktivní vodou v Dukovanech průsaky?
16) Jestli ano, kolik - čísla.
17) Jetli ne, kdo garantuje, že je nebude mít v nejbližších letech a jak?
18) Kde bude konečný mezisklad vyhořelého paliva pro Temelín?
19) Nebude zase v Dukovanech?
20) Když je tak neškodný, nedal by se postavit třeba na Václaváku?
Divíte se proč se tak hloupě ptám? Já jsem už o 1 a 1/2 své štítné žlázy přišel. Podle lékařů je to z 99% vliv radioaktivního jódu z Černobylu, který tady bude např. v houbách ještě stovky let. Případů rakoviny štítné žlázy jsou proti jednotkám případů v padesátých letech nyní stovky ročně.
Zeptám se nyní z druhého soudku.
1) Víte jaký je instalovaný výkon největší větrné elektrárny instalované na světě v letošním roce?
2) Jaký je instalovaný výkon všech nově vyrobených větrných elektráren na světě v roce 1998?
3) Jaký je meziroční index růstu tohoto výkonu?
4) Kolik je to tedy v roce 2000?
5) Jaký je instalovaný výkon větrných elektráren vyrobených za jediný rok v Dánsku v roce 1998?
6) Nejsou tyto údaje hlavním důvodem pozastavení výstavby jaderných elektráren v Německu a jejich postupné likvidace?
7) Nejsou Češi v očích Dánů s prominutím blbci, kteří stavějí jejich pětiměsíční produkci elektráren dvacet let za sto miliard korun s neodhadnutelnými dopady na životní prostředí?
správné odpovědi:
1) 2,5 MW
2) 10 436 MW ( pro srovnání Temelín 2 000 MW)
3) cca 1,4
4) 20 454 MW ( pro srovnání Temelín 2 000 MW)
5) minimálně 5 342 MW (čtyři největší dánští výrobci - NEG Micon, Vestas, Bonus, Nordex)
6) a 7) odpovědi na tyto otázku ponechávám na čtenáři
Zdroj informací: http://www.windpower.dk
A to tu dále máme ještě vodní elektrárny na normálních tocích, přílivové, solární energii, enerii biomasy, biologický rozklad vody na vodík a kyslík a jiné technologie.
Ing. Oldřich Maděra