pondělí 10. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Hrůzná lidská katastrofa: AIDS v Africe:
  • Vítejte v zemi umírajících (Guardian)
  • Smrt v masovém měřítku (Guardian)
  • Budou-li dívky v rozvojovém světě smět chodit do školy, katastrofální míra šíření AIDS poklesne (CamFed, Cambridge) O Klausových politických názorech:
  • Nad Klausovým projevem: Klausův "starý dobrý liberální řád" (Jaroslav Štemberk)
  • Ke Klausovu projevu: v čem je EU užitečná (Marek Houša) K otázkám ohledně Epicentra Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové:
  • Co máte proti Štětinovi? Odpovědi Jana Čulíka na otázky Milana Krumla z MFD
  • Na obranu Jaromíra Štětiny: Janu Čulíkovi: Vaše více než omyly (Jan Urban))
  • O Epicentru: diskuse Jan Urban - Tomáš Pecina Hloubkové zkoumání minulosti Jana Čulíka: Je bolševická!
  • "Váš strach, můj úsměv": korespondence Jan Urban - Jan Čulík Diskuse:
  • Ještě k temné minulosti Jana Čulíka (Tomáš Pecina)
  • Novinářská hodnověrnost Jana Urbana (Jana Dědečková)
  • Nejsprostší otázka Jana Čulíka: "Z jakých zdrojů je Štětinovo a Procházkové Epicentrum financováno?" (Petr Jančárek)
  • Tři základní otázky Jana Čulíka jsou irelevantní a legrační (Dagmar Volencová) Z poznámek Ivana Hoffmana:
  • Blair, opilci a tradice (Ivan Hoffman)
  • O neomylnosti úřadu (Ivan Hoffman)
  • Parlamentní komise k vyšetřování IPB (Ivan Hoffman) Tisková zpráva CME:
  • "Železný lhal, když tvrdil, že existoval ´Český plán´ na převzetí televize Nova"



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Novinářská hodnověrnost Jana Urbana

    Jana Dědečková

    Znechucení Jana Urbana u mne vyvolalo vzpomínku na článek, který otiskly LN 16.3.2000 pod titulkem "Na pravdě jim nezáleží. Důležité jsou jen funkce".

    Aby u čtenářské veřejnosti vyvolal dojem autentičnosti výroku V. Klause, doložil tyto výroky i datem, kdy byly zveřejněny.

    Dne 7.4.1999 však nebyl na stránkách LN otištěn žádný rozhovor s Václavem Klausem, žádný článek Václava Klause a dokonce nebyl Klaus v uvedený den ani citován. Poslední článek V. Klause na téma Kosovo byl zveřejněn 30.3.1999 pod názvem Kosovo: Nevytvářejme falešné mýty.

    Osobním dopisem Janu Urbanovi jsem projevila nesouhlas nad jeho neúctou k faktům. Udivuje mě skutečnost, že mé výhrady nazval plamenným dopisem, přestože jsem měla pravdu a on poskytl čtenářům nepravdivé údaje.Ve své odpovědi sice konstatoval, že došlo k omylu, nicméně nikde na stránkách LN jsem nezaznamenala omluvu V. Klausovi ani čtenářům.

    Že smyslem Urbanovy novinářské práce není hledání pravdy, ale pouze papouškování názoru establishmentu, potvrdil i svým obviněním J. Dientsbiera z neprofesionality a neobjektivnosti v souvislosti s jeho práci stalého zpravodaje OSN. Nekonformnost názorů je nepřípustná.

    Dopis, který napsal panu Čulíkovi, je jen dalším potvrzením toho, co jsem si o jeho žurnalistické profesionalitě myslela již dávno. Pokud oceňuje pouze část práce pana Čulíka, měl by seznámit čtenáře BL s tím, které části si cení a která je zavrženíhodná. Pokud by byl upřímný, musel by přiznat, že oceňuje pouze tu část, ve které není kritika jeho přátel.

    Pan Čulík dostal ultimátum do 10.července, jinak pan Urban veřejně zpochybní jeho novinářskou hodnověrnost. Já si dovolím nedávat žádná ultimata a novinářskou hodnověrnost Jana Urbana zpochybňuji již nyní.

    (Jana Dědečková je členka Rady České televize.)


    Na pravdě jim nezáleží. Důležité jsou jen funkce

    Jan Urban

    Lidové noviny, 16.3.2000

    Snad všechny členské státy Severoatlantické aliance již zveřejnily analýzu postupu svých institucí v době kosovského konfliktu. Česká republika (zřejmě jako jediná) nic takového dosud neučinila a obávám se, že žádný takový dokument tu ani neexistuje. Bojím se dokonce, že podrobná analýza (ne)schopnosti státních orgánů rychle a profesionálně reagovat v jedné z nejkritičtějších mezinárodních krizí posledních deseti let u nás nikomu nechybí. Česká politická elita totiž ještě nepochopila, že zodpovědnost za stát lze projevit jedině při naprosté úctě k faktům. A chová se přesně naopak neodpovídají-li fakta zjednodušenému vidění českých politiků tím hůře pro ně. Přestanou existovat.

    Případ Račak a Klausovo mlčení

    V lednu 1999 bylo v okolí kosovské vesnice Račak objeveno čtyřicet pět zavražděných civilistů. Protestoval celý svět. Předseda ODS a Poslanecké sněmovny Václav Klaus v této situaci považoval za vhodné odejít na jugoslávské velvyslanectví v Praze a strávit tam několik hodin, oslavován velvyslancem mezinárodně izolovaného režimu za svou "státnickou odvahu" a "realismus". Na kritiku pak Klaus odpověděl osobními výpady a zkreslováním skutečnosti. Bez ohledu na fakta (tehdy již známá) napsal, že je až "trochu podezřelé, jak přesně zná(kritik) viníky, jak přesně ví, že šlo o zavražděné civilisty".

    O dva měsíce později byla zveřejněna zpráva expertního týmu vyšetřovatelů a patologů, vyslaných jménem Evropské unie k vyšetření incidentu v Račaku. Bez ohledu na Klausova podezření, ale zato v souladu s fakty prokázala, že ani jeden z mrtvých před smrtí nepoužil střelnou zbraň. Ani jedno tělo nebylo po smrti převlečeno do civilního oděvu (jak tvrdilo srbské ministerstvo vnitra). Všichni mrtví byli ve zprávě označeni za "neozbrojené civilisty".

    Když byl v květnu 1999 Slobodan Miloševič formálně obviněn Mezinárodním tribunálem v Haagu ze spáchání zločinů proti lidskosti, byla vražda civilistů v Račaku uvedena mezi důkazy obžaloby na straně patnáct anglického textu obvinění. Václav Klaus o tom všem asi nevíza svůj skandální přehmat se totiž dodnes neomluvil. Stejně nekvalifikovaně se však vyjádřil i k otázce kosovských uprchlíků. Rada bezpečnosti OSN už koncem září 1998 přijala všemi hlasy rezoluci č. 1199, ve které protestovala proti použití síly proti civilnímu obyvatelstvu v Kosovu ze strany jugoslávských ozbrojených sil. Kvůli tomuto násilí se podle rezoluce muselo více než dvě stě třicet tisíc civilistů dát na útěk. Zprávy Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky a Kosovské verifikační mise OBSE poskytovaly i později velmi detailní informace o průběžných počtech uprchlíků. Předseda ODS však ještě 7. 4. 1999 v těchto novinách tvrdil, že před zahájením bombardování Jugoslávie (24. 3.) v Kosovu žádní uprchlíci nebyli. Ani za tento omyl se neomluvil. Pro takový styl politiky jsou fakta opravdu nepotřebná...

    Není to pravda... No a?

    I dalším politikům je skutečnost vcelku lhostejná. Téměř dojemně působí třeba poslankyně ODS Kateřina Dostálová, která přiznala, že neviděla televizní pořad Válka, fakta a my, uvedený v České televizi na jaře 1999. Přesto jej ve svém tažení za odvolání rady ČT mnohokrát uvedla jako důkaz nevyváženosti vysílání. Stačilo jí prý, co o pořadu napsali straničtí kolegové...

    Dalo by se mluvit také o vlivu Jiřího Dientsbiera na ministerstvu zahraničí, kterého náměstek Matějka opakovaně označil za jeden z nejdůležitějších zdrojů informací o situaci na Balkáně.

    Přitom největší světové nevládní organizace na ochranu lidských práv, stejně jako řada diplomatů a expertů, už od léta roku 1998 tlačí na Dienstsbierovu rezignaci kvůli neprofesionálnímu a neobjektivnímu způsobu informování. Jeho zprávy pro OSN, která ho na Balkán vyslala jako zpravodaje pro oblast lidských práv, jsou označovány za cvičení v geopolitice, v nichž na lidská práva nezbývá místo.

    Jak je vidět, ani tak dramatická krize, jako je konflikt v Kosovu, nedonutila českou politickou elitu ke změně stylu. Fakta nehrají roli, zodpovědnost za politické postoje se neprojevuje. Jde hlavně o moc za jakoukoliv cenu, i kdyby to měla být lež.

    Dienstbier může veřejně zdůrazňovat historickou důležitost vlády tvrdé ruky pro Rusko a chválit Stalina vedení ČSSD ho přesto protlačí jako kandidáta do Senátu. A až Václav Klaus pojede v červnu do Rakous, bude to samozřejmě z čistě vědeckých důvodů. Konferenci, na níž vystoupí, sice spoluorganizuje rakouské ministerstvo zahraničí, ale paní ministryně a premiér Schüssel tam budou zcela nepoliticky. A pokud se účastníci konference na slavnostní mši ocitnou ve společnosti (zcela náhodně procházejícího) Jörga Haidera, mohou to za politiku označit jen zlomyslníci...



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|