pondělí 10. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Hrůzná lidská katastrofa: AIDS v Africe:
  • Vítejte v zemi umírajících (Guardian)
  • Smrt v masovém měřítku (Guardian)
  • Budou-li dívky v rozvojovém světě smět chodit do školy, katastrofální míra šíření AIDS poklesne (CamFed, Cambridge) O Klausových politických názorech:
  • Nad Klausovým projevem: Klausův "starý dobrý liberální řád" (Jaroslav Štemberk)
  • Ke Klausovu projevu: v čem je EU užitečná (Marek Houša) K otázkám ohledně Epicentra Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové:
  • Co máte proti Štětinovi? Odpovědi Jana Čulíka na otázky Milana Krumla z MFD
  • Na obranu Jaromíra Štětiny: Janu Čulíkovi: Vaše více než omyly (Jan Urban))
  • O Epicentru: diskuse Jan Urban - Tomáš Pecina Hloubkové zkoumání minulosti Jana Čulíka: Je bolševická!
  • "Váš strach, můj úsměv": korespondence Jan Urban - Jan Čulík Diskuse:
  • Ještě k temné minulosti Jana Čulíka (Tomáš Pecina)
  • Novinářská hodnověrnost Jana Urbana (Jana Dědečková)
  • Nejsprostší otázka Jana Čulíka: "Z jakých zdrojů je Štětinovo a Procházkové Epicentrum financováno?" (Petr Jančárek)
  • Tři základní otázky Jana Čulíka jsou irelevantní a legrační (Dagmar Volencová) Z poznámek Ivana Hoffmana:
  • Blair, opilci a tradice (Ivan Hoffman)
  • O neomylnosti úřadu (Ivan Hoffman)
  • Parlamentní komise k vyšetřování IPB (Ivan Hoffman) Tisková zpráva CME:
  • "Železný lhal, když tvrdil, že existoval ´Český plán´ na převzetí televize Nova"


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Hrůzná situace s nemocí AIDS v Africe

    O víkendu se konala v jihoafrickém městě Durban mezinárodní konference o nemoci AIDS v Africe, na kterou tam nyní umírají obrovské počty obyvatelstva a katastrofa se bude nadále zvyšovat. Sobotní vydání listu Guardian přineslo drastickou reportáž o tom, jak podléhají lidé chorobě AIDS v africké Malawi od Maggie O´Kanové, kterou v dnešním čísle BL shrnujeme. Reportáž, spolu s fotografií modlící se a plačící rodiny nad lůžkem umírající příbuzné, zabírá celou titulní stranu listu Guardian. Zajímavé srovnání k tomu nabízí např. sobotní titulní strana deníku Právo: nemohl jsem nesrovnávat, jak ležely oba listy vedle sebe: titulky na první straně deníku Právo v sobotu zněly: "Temelín bude možná spuštěn dříve, než se plánovalo", "Havel na oddech do Chorvatska", "Razantní zdražování piva se v blízké době nečeká" a "Chataři si vypátrali zloděje sami". Vlastně je Česká republika šťastná země, může-li se zabývat takovýmito tématy, které v souvislosti s reportáží Maggie O´Kanové poněkud blednou. Zajímavý je i jiný článek z deníku Guardian, který také citujeme: poukazuje na to, že obětí nemoci AIDS se stávají především ženy a dívky, a to hlavně ženy a dívky, jimž bylo odepřeno vzdělání. Jen pět procent dívek a žen ve věku 18-24 let, které mají přístup ke vzdělání prostřednictvím britského charitativního projektu v Zimbabwe otěhotní, ve srovnání se 47 procenty národního průměru dívek a žen v té zemi ve věku 20-25 let.

    Novinářská cena pro Central Europe Review

    Sesterský časopis Britských listů, týdeník Central Europe Review, vycházející v angličtině, jehož je editor Britských listů Jan Čulík pravidelným týdenním přispěvatelem, dostal novinářskou cenu NetMedia 2000 Award za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě.

    Výroční konference NetMedia, která vznikla v roce 1995, je čelná evropská internetová konference pro novináře a pracovníky sdělovacích prostředků. Zabývá se tiskem i elektronickými médii. Podrobnosti o NetMedia 2000 naleznete na adrese http://www.net-media.co.uk.

    Videozáznam udílení cen je možno shlédnout na adrese http://www.virtuetv.co.uk/news/netmedia2000/index.html.

  • Ilustrací teze o společném kostlivci ve skříni byla včerejší Partie na Primě na téma IPB. Ani Jan Mládek (ČSSD), ani Vlastimil Tlustý (ODS) nedostali "politický mandát" říkat pravdu, a tak se mluvilo (mlžilo) spíš v tajuplných náznacích.

    Skutečnost v případu IPB, jak se obávám, je úplně jiná a prostší: díky nepovedené privatizaci banky a neúčinné kontrole ze strany ČNB vznikla kolem této banky finanční skupina, propojující moc ekonomickou, mediální a politickou, tedy struktura podobná systému tzv. oligarchů v Rusku.

    Tato skupina, sdružená kolem bývalého náměstka generálního ředitele IPB Libora Procházky, prvního českého "oligarchy" v pravém slova smyslu, se poslední dobou, když se ukázalo, že sociálně-demokratická vláda obecně a ministr Mertlík zvlášť nemají pro tuto mocenskou konkurenci pochopení, pokusila od mateřské banky finančně a majetkově oddělit, a to se jí přes razanci zákroku v IPB do značné míry podařilo. Zemanovy bonmoty o "sani", jíž se podařilo useknout hlavy, jsou v tomto smyslu velkým eufemismem.

    Důsledky současného stavu, zaviněného z velké části i korupcí a neschopnosti státní správy, budou bezesporu určující i pro další politický vývoj. Tím, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dovolila u TV Prima zcela a u TV Nova zčásti anonymizovat skutečné vlastníky stanice, se finanční skupina kolem Procházky (která je předpokládaným vlastníkem obou komerčních stanic a nad níž teď stát ztratil efektivní kontrolu) stala rovnoprávným hráčem v české politice, a nebude-li vláda ochotná k dalším razantním krokům, zejména k rychlému odnětí licence TV Nova a nucenému zprůhlednění majetkových vztahů v Primě (na což by ovšem, vzhledem ke způsobu rozhodování Rady, potřebovala součinnost dalších politických stran), budou vítěze příštích parlamentních voleb určovat s největší pravděpodobností právě Libor Procházka a jeho lidé; je nasnadě, co to bude znamenat např. pro české šance vstoupit do Evropské unie.

    Na otázku, co dostane daňový poplatník za desítky až stovky miliard na sanaci IPB, by Jan Mládek musel odpovědět: o něco transparentnější majetkové poměry v bankovním sektoru a o trochu méně příležitosti ke korupci. Je to, bohužel, znepokojivě málo muziky za znepokojivě mnoho peněz, zejména s ohledem na malý úspěch nuceného správce při zajišťování aktiv banky, a i to je důvod, proč oba řečníci v Partii dali přednost debatě o zcela zástupných tématech.

    (TP)

  • Opět poněkud bezmocné V pravé poledne. Nemá asi cenu podrobněji kritizovat pořad, který přijde za tři neděle k zrušení, zaznamenejme však, že se ani včera nevymanil ze své neblahé tradice. Moderátor Antonín Zelenka byl zase nepřipraven, neměl nic než všeobecný rámec, že by se mělo hovořit o stavu české demokracie a o roli občanské společnosti v ní. Toto téma se vyčerpalo už během první patnácti - dvaceti minut pořadu a byl jsem velmi zvědav, čím Zelenka vyplní ostatních čtyřicet minut. Pozvanými hosty byli Václav Klaus z ODS, Ivan Halík z Impulsu, Ivan Medek za Pražský hrad a Richard Falbr za odbory. Zelenka je moderoval jen velmi málo, měl minimum podnětných otázek, struktura pořadu byla velmi volná, ale přitom měl štěstí, že všichni účastníci (víceméně s výjimkou Václava Klause, který se vyhýbal odpovědi skoro na všechno) debatovali živě. Jenže divákům se v diskusi dostalo jen konvenčních, stereotypních, už tisíckrát promrskaných stranickopolitických názorů, takže byla diskuse jen už mnohokrát opakovaným zápolením soupeřících ideologií (ODS - Hrad - Impuls [zde byla příbuznost, takže proti Klausovi byla vlastně přesila] - odbory). Za celou hodinu nezazněla snad jediná originální myšlenka. Nedostatek struktury pořadu nahradil Antonín Zelenka volným předkládáním dotazů diváků, jak je zase do studia přinášela asistentka (jednou zaváhala, jestli má jít - mimochodem, když už asistentka musí do obrazu chodit, je nutno, aby to vždy byla žena, tedy jakási "méně významná osoba"?) Právě otázky od diváků byly relativně nejneotřelejší a nejprovokativnější: Václav Klaus však na většinu otázek odmítl odpovědět. K věci byla jeho poznámka, že téma pořadu bylo asi špatně vybrané, protože lidi zajímá něco úplně jiného, "než co tady plkáme" (cituji po paměti): drahota a nezaměstnanost. Měl pravdu. Anketa, kterou vysílala ČT uprostřed pořadu V pravé poledne ("co si lidé myslí o demokracii"), byla neprofesionální a zavádějící. Vysílat náhodné názory lidí na politiku, natočené na ulici, etický novinář nesmí, protože ví, že nejsou vybrány z žádného spolehlivého sociologického vzorku a nereprezentují nikoho. Takové pouliční záběry lze vysílat pouze jako ilustraci faktů prokázaných průzkumem veřejného mínění, jinak to zkresluje skutečnosti a může to neprávem napomáhat popularitě určitých politických stran, s jejichž politickým programem se takovéto náhodně odvysílané nereprezentativní záběry mohou shodovat. (JČ)

  • Nanejvýš pozoruhodný rozhovor se svým významným inzerentem Václavem Fischerem uveřejnilo minulé pondělí Právo. Rozhovor byl zařazen na místě, kdy Právo jindy uvádí běžné novinové rozhovory (tj. rozdělené na první a komentářové straně). Velmi dlouho jsem přemýšlel, zda je to skutečný rozhovor, nebo pan senátor dodal s odpověďmi i otázky, jak se to běžně dělá v PR článcích, a po úvaze se kloním ke druhé variantě. Je známo, že premiér Zeman označuje novináře za póvl a hnůj; obávám se, že v případě Práva (minimálně u části redakce) je dost obtížné s ním nesouhlasit. (TP)

  • Milan Schulz o Sněží.

    Vážení,

    nevím, proč značka TP vymáhá od p. Chmelíčka odpověď na otázku, proč bylo zrušeno květnové vydání pořadu Sněží. Značka TP se mohla zeptat mě a dověděla by se hned všechno. Květnové (ještě nenatočené) Sněží zrušila producentka pořadu Anna Becková. Oznámila nám to s omluvou, že musí odvysílat už natočený pilotní program zamýšlené "dámské diskuse", pro který nedostala jiný vysílací čas. Další přestávka ve vysílání vznikla kvůli fotbalu a prázdninovým programovým změním. Příští Sněží - o alternativní kultuře - se má vysílat v září. Už teď na něm intenzívně pracujeme. A znovu: ptejte se rovnou u pramene!

    K tomu přípodotek Tomáše Peciny:

    Vážený pane,

    jsem potěšen, že pořad Sněží bude v září pokračovat, i když musím trvat na tom, že způsob, jak byl zrušen květnový díl, vyvolal u diváka právě ty pochybnosti, které jsem tlumočil v rozhovoru generálnímu řediteli České televize. Myslím, že byste mel nechat na novinářích, koho se na co zeptají: věřte, že pro to většinou mají dobrý důvod.

    Nechť je Vám expertiza Rady ČT milostiva!

    S pozdravem,

    TP (=Tomáš Pecina)

  • "Všichni jsou v CR propojeni a neexistuje žádné alternativní myšlenkové centrum". Poznamenává Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    vsichni jsou tu propojeni a neexistuje zadne alternativni myslenkove centrum.

    LN 8. 7. 2000, str. 11:

    ..."Kanadanka Louise Arbourova pobyvala v Praze na pozvani nadace Clovek v tisni. O svych zkusenostech z prace mezinarodnich tribunalu mluvila v rozhovoru pro LN a BBC".

    Tento dost prumerny rozhovor (zadne neprijemne otazky) pripravil pro LN a BBC Ondrej Stindl. (Drive LN, nyni BBC.) Rozhovorem se zabyvat nebudu, upozornuji Vas na nej jen jako na ilustraci zdejsich kartelovych dohod. Podobne me dopis J. Stetiny, zverejneny v BL nezaujal ani tak svym obsahem, jako seznamem adres v zahlavi, aby i laikovi bylo jasne, kdo je s kym spratelen.

    Je smutne, ze i BBC je v kartelovych dohodach. Sef ceske BBC Vit Kolar vysvetloval na BBC World Service, proc museji rusit ceskymi porady britske vysilani. Protoze potrebuji soutezit s ceskymi rozhlasovymi stanicemi, aby mohli dostat licenci. Pohrozil, ze kdyz nebudou ceske programy, nebude ani vysilani v anglictine. Trochu mi to pripomnelo zpusob prodeje knih v byvalem Sovetskem svazu. Chces Dostojevskeho? Tak si k nemu musis taky koupit Malou zemi a materialy 25. sjezdu KSSS. Chces Alistaira Cooka? Poslechni si Jana Čápa a Ondřeje Štindla.

    Porady ceske londynske redakce s ceskymi stanicemi soutezit muzou, protoze jsou zajimave i technicky dobre udelane, ale vytvory prazske redakce jsou snad jeste desetkrat horsi nez Radiozurnal. Ten ma totiz vic reporteru s dobrou vyslovnosti i vic analytiku (asi - soudim podle vysledku). Prazska redakce BBC je nanejvys schopna prolistovat cizi tisk (Pohled zvenci) a pozvat statni uredniky (Svet 2000).

    Muj mail Vam asi pripada dost zavily. Zavily mozna je, hlavne jsem ale strasne smutna, ze uz ani na BBC neni spolehnuti. (Ceska media jsem odepsala uz davno.) Zivot je kratky, a tak nemam nadeji, ze preziju "Respektovou generaci" (viz dohody kartelove). Muzu se ji snazit pouze uniknout. Televizni a rozhlasove vlny uz zabrali, takze zbyva jedine kyberprostor.

    PS Pane Culiku, nemam predstavu o tom, jak je to s udelovanim licenci. Vy jste analytik medii (ja jsem jen jejich obet), tak byste mi snad mohl odpovedet. Je pravda, ze kdyz nebude mit ceska BBC dost velkou sledovanost, jak rikal Vit Kolar, nedostane BBC World Service licenci pro vysilani v CR? Kdo o tom rozhoduje? Rada pro rozhlasove a televizni vysilani nebo Parlament? Proc cloveku vnucuji podobne programy na vsech dostupnych rozhlasovych frekvencich? Proc ti sami lide, kteri v  mediich placi, ze Cesi neumeji cizi jazyky, zaplacnou vysilani v anglictine ceskymi programy? I filmy se dabuji, takze je tezke naucit se za snesitelnou cenu spravny prizvuk.

    PPS Stale mi nejde z mysli, proc je k udeleni licence BBC World Service nutna sledovanost ceskeho vysilani. Kdyz cestuji, vzdy vyladuji BBC, ale nepamatuji si, ze by nekde (v Evrope) byla rusena mistnimi jazyky. Asi zdejsi specialita. Nechci se s Evropou a svetem seznamovat pres ruzne nedokonale prostredniky. Chci se s ni seznamit primo.

    PPPS Pane Culiku, ono jim nestaci, ze ten supernudny Svet 2000 vysilali v sobotu, oni ho jeste museji opakovat v nedeli. Navic v nedeli rano mluvi v anglicke BBC Alistair Cooke, takze kdyz se hned po nem ozve ceska redakce BBC (to je jedna z novych neblahych zmen), muze si clovek dobre vychutnat rozdil v kvalite.

    Dnes hovori (stale jeste, ale ja uz to zavrela) Petr Dudek, ve studiu P. Telicka, M. Jiru, na drate P. Robejsek. Tema: Evropska unie. Provedeni: Typicke dlouhe promluvy byrokratu a novinaru. Uzitek pro me: zadny. Jen jsem si vzpomnela na Adleruv axiom z Murphyho zakonu:

    "Jazyk je jedina schopnost, kterou se lisime od zvirat- a od byrokratu."

    Vlastne se docela zacinam na tu globalizaci tesit. Pak se snad konecne ruznych prostredniku zbavim. Okovy mistnich kamaradsoftu spadnou. Zatim zmita mym srdcem strasny hnev.

    O mne si taky kazdy muze myslet to nejhorsi, kdyz pisu pod pseudonymem, ale nejsem nezavisla publicistka, nybrz demoticky hlas.

  • Laici v české BBC. Poznamenává Tomáš Pecina: Zhruba na minutu jsem si ve stredu zapnul ceské vysílání BBC (omylem, chtel jsem poslouchat BBC World Service) a hned v první vete takovýhle nesmysl: prý si "verící i laici pripomneli výrocí upálení Jana Husa". Laik je (samozrejme!) také verící, ale bez knežského svecení. Souhlasím s Julianou: ceská BBC se steží stane mou oblíbenou rozhlasovou stanicí.

  • Další aktivistická reportáž o Čečensku. Česká televize vysílala v sobotních Událostech další aktivistickou reportáž o uprchlících z Čečenska v Ingušetii, od Martina Jazairiho a Petry Procházkové. Proč je pořád nutno opakovat, že žádná reportáž by neměla prezentovat jen jediný názor na věc? Seriózní novinář bezpodmínečně vždy vezme v úvahu rozdílné názory na dané téma. Je chvályhodné upozorňovat v televizním vysílání na zoufalou situaci uprchlíků kdekoliv a je také pravda, že Rusové se rozhodli řešit čečenský problém s hrubou vojenskou brutalitou. Jenže je nesporné, že čečenský problém existoval - v Čečensku byl terorismus, jak je zjevné mimo jiné i z toho, že ještě před začátkem nynější čečenské války tam byli uneseni a zavražděni tři pracovníci jedné britské telekomunikační společnosti, kteří se provinili jen tím, že do země přijeli, aby tam modernizovali tamější infrastrukturu. Nemyslím, že je seriózní svalovat v celé věci vinu jen na Rusy. Pokud se do reportáže z Ingušetie širší analytický kontext ani zmínkou nevešel (televizní obrazovka má přirozeně raději emocionální záběry na plačící obličeje než racionální slova), měl být kontext aspoň krátce zmíněn ve vysílání v jiném materiálu na toto téma. - Uvažuji, proč působí například drastická reportáž britské novinářky Maggie O´Kanové o AIDS v Africe, kterou shrnujeme v dnešním vydání BL, důvěryhodně a autoritativně, na rozdíl od reportáže Jazairiho a Procházkové, při níž jsem měl nepříjemný pocit, že jsem emocionálně manipulován a podvědomě jsem proti tomu rebeloval. Asi proto, že O´Kanová zahrnuje ve své reportáži všechny dosud známé skutečnosti a vychází sice z individuálních hrůzných příběhů, ty však pak širší racionální analýzou zobecňuje. Reportáž Jazairiho a Procházkové mi připadala nedůvěryhodná, protože jsem věděl, že existují i jiné skutečnosti, které se jim do sestřihu jaksi nevešly. Zkreslení ovšem nemuselo být úmyslné. Formálně byla reportáž dobrá, komentář měl přesnou a logickou vazbu na natočené záběry, což nebývá v ČT pokaždé zvykem.

  • Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? Proč se jejich Epicentrum, operující převážně v Rusku, jmenuje stejně jako Epicentrum Grigorije Javlinského v Rusku? Je k dispozici finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl, protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak oslabuje. V dnešním vydání Britských listů zveřejňujeme některé příspěvky na obranu Jaromíra Štětiny, avšak rádi bychom konstatovali, že nejvyšší míra rozhořčení nemůže zastřít výše položené otázky: ty zůstávají nastoleny do té doby, než budou přesvědčivě zodpovězeny.

  • Dopis Jana Čulíka Jaromíru Štětinovi.

    Vážený pane Štětino,

    Děkuji vám za dopis.

    Jak víte, zjistili jsme v Britských listech, že se vaše Epicentrum jmenuje stejně jako Epicentrum Grigorije Javlinského působící v Rusku. Zároveň nás zaujala skutečnost, že publikujete články, které jsou nekriticky vstřícné vůči Grigoriji Javlinskému. Nejsem si jist, zda si uvědomujete, že v západním kontextu by už jen publikace takového článku, jaký jste otiskl o Javlinském a o Jabloku koncem minulého roku v časopise Týden, (citovali jsme ho v BL) byla vážným zpochybněním vaší novinářské integrity.

    Jsme proto přesvědčeni, že zodpovězení našich tří otázek, totiž:

    1. Proč píšete nekriticky vstřícné články o Grigoriji Javlinském?
    2. Proč se vaše Epicentrum jmenuje stejně jako Javlinského Epicentrum?
    3. Jak je vaše Epicentrum financováno a můžete zveřejnit výroční auditovanou zprávu vaší podnikatelské činnosti?

    je ve veřejném zájmu. Jejich zodpovězení by posílilo vaši autoritu.

    Znovu vás zvu k tomu, abyste se účastnil v této věci veřejné debaty v Britských listech, které jsou vám i vašim stoupencům zcela otevřeny. Obávám se, že vaše odmítání podrobit se v této věci kritickému a racionálnímu rozhovoru s nezávislým médiem, o němž je známo, že je neúplatné, vyvolává ve vaší věci další pochybnosti.

    Doufám, že je Britské listy budou moci rozptýlit.

    S úctou

    Jan Čulík
  • Proč je nutno tajit, kdo financuje Epicentrum? Poznamenává Juliana:

    The lady (Epicentrum a pratele) doth protest too much? To je pokus o citat z Hamleta. Nekdy silne protesty skryvaji vnitrni nejistotu.

    Kdybyste se zeptal, kdo financuje me, dam Vam seznam grantu a nebudu se rozcilovat (pisu to ostatne na publikacich). Z kazde zahranicni spolecnosti, kde jsem clenkou, prijde kazdy rok podrobne vyuctovani. Je to dostupne vseobecne. Tak proc to nemuze uvest Epicentrum?

  • "Nerealistický pohled na ruskou realitu od Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové". Napsala čtenářka se zkušeností života v Rusku:

    Pohled J.S. a P.P. na ruskou realitu nepovazuji za realisticky. Nikdo z mych ruskych znamych nebyl a neni komunista (ted jsou to vetsinou vedci nebo podnikatele; za starych casu chodili demonstrovat, kdyz se nevedelo, jestli proti nim nevyjedou obrnene transportery, jeden kluk byl zavreny [chvilku] za predvolebni agitaci, proste tento typ lidi), ale ke vsem politikum, vcetne Javlinskeho, maji dost kriticky postoj. (Komunisty nesnaseji nejvice, ale i ostatni politiky obdivuji mnohem mene nez Epicentrum.)

  • Podpora Britským listům. Píše Daniel Krajcer

    Vazeny pan Culik,

    dovolujem si Vam vyslovit podporu vo Vasom spore s panom Stetinom a spol. Domnievam sa, ze ste polozili legitimne otazky, ktore by mali byt v kulturnej a demokratickej spolocnosti podrobne a seriozne zodpovedane.

    Delší reakce, zejména podporující Jaromíra Štětinu, jsou na jiných místech těchto Britských listů.

  • Reakce Ondřeje Neffa. Ve čtvrtek 6. 7. se ozval Ondřej Neff s tím, že mu "lidé kolem Jaromíra Štětiny" poslali k zveřejnění materiály k nynější kontroverzi kolem Epicentra. Konstatuje, že k  zásadám Neviditelného psa odevždy patřilo odmítání osobně laděných sporů a že materiály zveřejní pouze pod podmínkou, že bude souběžně zveřejněno v Neviditelném psu vyjádření Jana Čulíka k této věci. Odpověděl jsem, že děkuji za nabídku, ale že na internetu existuje už fórum, na němž tato debata vznikla, totiž Britské listy, které jsou otevřeny všem názorům, včetně materiálu "lidí kolem Jaromíra Štětiny", a že nepovažuji za nutné debatu přenášet do Neviditelného psa, když platforma k diskusi už existuje. "Lidé kolem Jaromíra Štětiny" mohou zaslat své texty ke zveřejnění do Britských listů. JČ

  • Veřejnoprávní Česká televize dělá reklamu soukromému časopisu. Jak je možné, že veřejnoprávní Česká televize inzeruje na svých stránkách soukromou debatu týdeníku Respekt, uspořádanou "k desátému výročí jeho založení"? Sponzoruje to snad na základě smlouvy? Viz http://www.czech-tv.cz/servis/texty/debata_respekt.htm)

  • Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • Profesionalita a nezávislost nové Rady České televize se už projevuje? Napsal Tomáš Pecina, který požádal nového člena Rady České televize Františka Mikše o rozhovor pro Britské listy:

    Právě jsem mluvil s Františkem Mikšem. Řekl mi (téměř doslova) toto:

    "Voláte pozdě. Já jsem si mezitím stačil ty vaše Britské listy přečíst a řeknu Vám, že něco tak špatně napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit. A jestli si myslíte, že s vámi budu ztrácet čas, tak jste na omylu!"

    Prosím, publikujte, to má stejnou cenu jako celostránkový rozhovor. (T.P.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.

    Výběr textů z posledních dní:

    		•

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|