Dušan Chmelíček: Dokumenty předpokládané projektem se připravují, zdržely nás objektivní okolnosti
Rozhovor s generálním ředitelem České televize
TP: Pane řediteli, jako novinář píšící o České televizi si nemohu stěžovat na nedostatek aktuálních témat k rozhovoru s Vámi: Právě včera jsme byli informováni, že ČT nezveřejní jména účastníků výběrového řízení na místo šéfredaktora zpravodajství. To je oficiální politika nebo šlo o mediální šum?
DCh: To není politika, to je náš přístup k této záležitosti. Vysvětlím Vám to: Protože ti lidé nedali souhlas ke zveřejnění svých jmen, nemůžeme ta jména zveřejnit. Představte si, že někdo je v zaměstnaneckém poměru k jinému zaměstnavateli než ČT, a nepřeje si, aby jeho zaměstnavatel věděl, že se hlásí do konkursu. Podle mě je to korektní přístup - podle Vás ne?
Podle mě to konkurs poněkud devalvuje: pokud veřejnost neví, kdo se účastní výběrového řízení, těžko si udělá obrázek o vítězi. Váš argument přijímám, ale transparentní postup to rozhodně není a možná by bylo možné řešit to jiným způsobem, např. utajením jména pouze na zvláštní přání uchazeče. Takto veřejnost rozhodně není uspokojena.
Mám opačný názor. Vůči účastníkům je to tak korektní: pokud dají souhlas, Česká televize jejich jména zveřejní.
Podívejme se nyní na zhruba dva týdny starou událost: Před několika dny jsem hovořil se Zdeňkem Šámalem, který mi předložil dva dokumenty. Zaujala mne formulace pana Hodače, který požadoval zveřejnení komuniké v Událostech. Odhlédněme na chvíli o personálních důsledků té věci - bylo z hlediska ČT a jejího obrazu u veřejnosti lepší, že pan Šámal neusposlechl příkazu svého nadřízeného, nebo by bylo lépe, kdyby příkaz splnil a stanovisko odvysílal?
Můj postoj k této záležitosti se nezměnil. Řídili jsme se zákoníkem práce, tzn. pan Šámal neuposlechl…
K tomu se dostaneme za chvíli, ale z hlediska České televize…
Nechte mě domluvit - samozřejmě Vám z otázky neuteču. …a proto se zaměstnavatel zachoval tak, jak se zachoval. Z hlediska ČT by bezpochyby bylo dobré, kdyby redakce zpravodajství to stanovisko reflektovala.
Kdyby bylo stanovisko přečteno, bylo by to z hlediska ČT lepší nebo horší?
Problematika nestojí tak, jestli mělo být stanovisko - které nemá dvě stránky, ale jen o něco víc než jednu - přečteno; ČT vydala stanovisko k problematice, které pro ni byla a je zásadní, totiž že je zpochybňována nezávislost rozhodovacích procesů v rámci televize.
Ve Vašem projektu stojí, že je třeba posilovat nezávislost zpravodajství ČT. A jak se televizní divák teď bude dívat na Události, když nemá jistotu, že určitý šot je výsledkem novinářské práce redaktora nebo hrozby aplikace § 53 zákoníku práce? To je přece důležitá otázka!
Nicméně podle mého soudu není namístě, protože pokud vím, ve zpravodajských relacích se žádná taková prohlášení neobjevují. Opakuji, že šlo o zásadní stanovisko České televize.
Takže se domníváte, že bylo adekvátním krokem zveřejnit ve zpravodajském pořadu České televize takové stanovisko?
Ano, určitě.
Pan Šámal byl jiného názoru a byl proto z České televize propuštěn. Jste v případě, že pracovně-právní spor, který zřejmě bude následovat, rozhodnut ve prospěch pana Šámala, ochoten odstoupit ze své funkce?
Nemám informace, že by nějaký pracovně-právní spor začal, a nemohu ani predikovat, jak nezávislý soud rozhodne…
To samozřejmě závisí na konkrétní důkazní situaci. Moje otázka zní, zda jste v případě, že soud rozhodne, že proti panu Šámalovi bylo postupováno nezákonně, připraven resignovat.
To vůbec není otázka mého odstupování z funkce.
Česká televize se dostala do problému na základě Vašeho telefonického rozhovoru s Václavem Klausem. Nedomníváte se, že uškodilo prestiži a postavení České televize, když jste komunikoval přímo s tak vysoko postaveným politikem a neodkázal ho na Radu ČT, která je ze zákona zmocněna podobné stížnosti řešit?
Rada je ze zákona zmocněna řešit stížnosti na generálního ředitele, a tak jsem celou záležitost nevnímal. Obsah rozhovoru mají k dispozici všechna média a nechci se opakovat. Předsedovi sněmovny jsem zdůraznil, že princip prázdného křesla je uplatňován bez výjimky a požádal jsem ho, aby ještě jednou přehodnotil své stanovisko; to bylo celé.
Ale tento rozhovor a následnou komunikaci média zpracovala tak, jak uznala za vhodné, a pro ČT vznikla nepříjemná situace. Proto se ptám, zda považujete svůj postup za správný a volil byste ho znovu.
Máte určitě pravdu, že média věc zpracovala, jak uznala za vhodné; musím ale říct, že komunikace proběhla úplně jinak.
Vůči ČT však vzniklo oprávněné podezření - to není otázka mediálních bublin!
Vůči ČT může pravděpodobně vzniknout podezření, pokud by k tomuto rozhovoru nedošlo. Přece se nemohu na Kavčích horách uzavírat před jakýmikoliv politiky, a je mou odpovědností, abych jim dovedl říct ne!
Domníváte se, že tato praxe má paralelu v jiné demokratické zemí? - Tam se naopak mezi politiky a představiteli veřejnoprávních médií udržuje záměrný odstup.
A domníváte se, že zde není dostatečný odstup?
Nechme na čtenářích, ať to posoudí sami.
V ČT kromě běžných zaměstnanců pracují i novináři. Stalo se už někdy dřív, že by byl proti novináři uplatněn § 53?
Můžete mi říct, jestli cítíte rozdíl mezi běžných zaměstancem ČT a mezi novinářem?
Přesně tuto otázku bych měl položit já Vám.
Pracovně-právní poměr nerozlišuje profese. Zákoník práce hovoří o zaměstnanci a zaměstnavateli. Až bude přijata novela, kde to bude jinak, Česká televize se jistě tak bude bezpochyby chovat.
Tedy to, co pan Šámal nazval armádním principem, platí beze zbytku i vůči novinářům?
Pan Šámal pravděpodobně používá slovník, který je mu blízký…
Myslím, že je to obecné, korektní označení - co jste popsal, je určitý armádní princip.
Máte pocit, že zákoník práce je založen na tom, co pan Šámal nazval armádní princip?
Zákoník práce není jediný zákon, který v České republice platí. Ve své stížnosti jsem citoval §§ 73-74, kde je zaměstnanci uložena povinnost dbát i jiných zákonů, a v okamžiku, kdy dostane příkaz, který je s nimi v rozporu, zákoník práce mu dává právo takový příkaz odmítnout.
Pan Šámal resignoval na své místo. Je pravdivá informace, že tato resignace byla doručena ve čtvrtek před osmnáctou hodinou?
Nevím, komu byla doručena, ale já jsem ji neobdržel.
Obdržel ji tedy pan Hodač, jemuž byla adresována?
To se zeptejte jeho.
Věnujme se teď Vašemu projektu. Pokud ho hodnotím celkově, byl jakýmsi příslibem: řadu věcí neřešil do detailu, ale sliboval další dokumenty a koncepce, které budou následovat. Konkrétně se hovoří o Statutu ČT, o Organizačním řádu, o dokumentu pro Parlament týkající se hospodaření ČT v návaznosti na koncesionářské poplatky. Na základě projektu jste byl vybrán do funkce generálního ředitele, ale tyto dokumenty se opozdily. S jakými náhradními termíny se počítá pro jejich přípravu?
Statut už existuje a má ho k dispozici Rada ČT…
…ten měl být hotov do konce března…
…co se týká Organizačního řádu, ten je platný a odráží strukturu České televize.
Co se týká dokumentu o hospodaření ČT, ten v současné době televize dokončuje…
Ten měl být do konce dubna, že?
Ano, ale sám víte, že projekt je jedna věc a konkrétní termíny, které se samozřejmě mohou v rámci objektivních okolností vyvíjet, jsou věc druhá…
Jaké objektivní okolnosti máte na mysli?
Můžete mě nechat domluvit? …Tento dokument rozhodně vznikne a přispěje České televizi, aby mohla žádat o zvýšení…
O tom nepochybuji, ale jaké objektivní okolnosti způsobily několikaměsíční zpoždění?
Možná neznáte detailně poměry v České televizi, pokud se mě ptáte na tuto otázku. Dokument o hospodaření je natolik závažný dokument, který skutečně…
Tak proč je v projektu takový časný termín? To dost dobře nechápu…
V projektu se hovoří o několika zásadních tezích. Jedna z nejdůležitějších je „posílit nezávislost, postavení a prestiž České televize jako instituce veřejné služby“. Můžete konkrétně uvést, v čem byl tento úkol splněn, nebo v čem začíná být naplňován, od Vašeho nástupu do dnešního dne?
Jedním z mých prvních kroků byla stabilizace, která se podle mého soudu podařila. Dalším z kroků, který byl vlastně jeho součástí, bylo personální obsazení klíčových míst odborníky ve svém oboru, kteří jsou respektováni i svými podřízenými. To se podařilo. Autorita České televize samozřejmě závisí i na tom, co vysíláme. V současné době probíhají práce nad vysílacích schématem na rok 2001. To všechno jsou okolnosti, které Českou televizi stabilizují.
Jedním z rozhodujících postů v ČT, který byl nově vytvořen, byl obsazen Jiřím Hodačem. Vidím určitý problém v tom, že na tak vysoké místo v České televizi by měl přijít člověk, který má za sebou manažerskou kariéru s konkrétními manažerskými úspěchy. U pana Hodače, jak jsem se informoval u jeho spolupracovníků z BBC, v tomto směru existuje určité manko.
Já mám samozřejmě informace jiné, a to je moje odpověď na tuto otázku. Výběr člověka se neřídí podle toho, kolik lidí řídit, ale také podle toho, jestli je schopen řídit pozici, kterou zastává v České televizi. Podle mě pan Hodač tyto požadavky splnil.
Domníváte se, že způsob, jak pan Hodač komunikuje s veřejností, mám na mysli např. Britské listy, který podle mne zachází na samou hranici nekorektnosti, a jeho přibližně stobodový dokument zpracovaný na základě BBC Producers' Guidelines, svědčí o tom, že komunikace je jeho silnou stránkou?
Komunikace kohokoliv v ČT směrem k Britským listům nese…
Hovořme obecně: podobné problémy měl i Týden: jeho redaktorku odkázal pan Hodač na pana Trávu, pan Tráva ji odkázal zpět na pana Hodače - to jsou přece věci, které by se neměly v dobře fungující organizaci stávat!
Pokud si vzpomínám, tak Týden nakonec informace od pana Hodače dostal.
Je Vám známo, že problémem pana Hodače v BBC byla právě komunikace?
Myslím si, že pan Hodač nemá problémy s komunikací.
Takže celá ta rebelující redakce není příznakem problémů s komunikací?
Minulý pátek jsem se s panem Hodačem setkal s asi 70 lidmi, kteří se podepsali pod to stanovisko, a řekli jsme si, že je potřeba spolu mluvit, a to bylo hodně důležité. Řekl jsem, že skutečně oceňuji jejich upřímnost a zároveň jsem se snažil být co nejvíc upřímný i já. Oni nezpochybňovali pravomoce vedení dělat některé personální kroky a uvědomuji si, že stížnosti, které zazněly, byly na adresu komunikace. Tu by mělo vedení zlepšit a o to se v současné době snažím i já.
(následovala otázka na zrušení pořadu Sněží na začátku května; Dušan Chmelíček nebyl informován, ale slíbil, že zašle Britským listům písemné stanovisko, které samozřejmě zveřejníme)
Obecná nálada je, že v případě ČT diváci dostávají za hodně peněz málo televize. Existují permanentní stížnosti na zpravodajství, zejména když po nástupu pana Zuny do TV Nova její zpravodajství začíná mít charakter lepší veřejné služby, než co produkuje redakce zpravodajství ČT…
To snad ne!?
O tom jsem přesvědčen!
To je Váš názor.
Podobně jsou námitky proti tomu, že ČT utajuje daleko víc informací, než by bylo namístě vzhledem ke způsobu, jak je financována, konkrétně výši platů zaměstnanců a manažerů. Jak míníte argumentovat před Poslaneckou sněmovnou, aby zvýšila nebo dokonce indexovala televizní poplatky, když v hospodaření ČT existují takové netransparentnosti?
Vy jste se mě ptal na dokument o hospodaření, který vznikne…
…který už měl vzniknout…
Tento dokument, který chci předložit nejen poslanecké sněmovně, bude dostatečně jasně zobrazovat hospodaření České televize, je tam skutečně „rozpoložkováno“, ukázáno, kam ty které peníze jdou…
Dozvím se z toho dokumentu, kolik je Váš plat?
Máte pocit, že to je položka, která by ovlivňovala výši poplatků?
Nevím, kolik haléřů nebo desetihaléřů měsíčně připadá na platy vedení České televize, ovšem je to položka, která je indikativní: dá mi určitý obraz o tom, jak televize hospodaří. Měl-li pan Hušák, předseda představenstva Sazky, plat v řádu milionů korun za měsíc, dává to představu, jak Sazka hospodařila s ohledem na zákonnou povinnost podpory tělovýchovy a sportu.
To je velmi zkreslená dedukce, velmi nepřesná.
Takže platy mohou zůstat sladkým tajemstvím?
Určitě v tom dokumentu bude položka, obsahují mzdy za celou Českou televizi. Ale jmenný seznam zaměstnanců nebo manažerů…
Ne jmenný seznam zaměstnanců, ale platy podle pozic a co se týká manažerů, tam by měl být přístup k přesné výši platů.
Já znám názor Britských listů, ale nesdílím ho.
Chápete ovšem, že to může představovat jistou potíž při prosazování těchto požadavků v poslanecké sněmovně…?
Ne, to určitě ne. Opakuji, že tento dokument určitě nebude důvodem k odmítnutí…
Britské listy považují za nejdůležitější součast veřejné služby poskytované Českou televizí zpravodajství. Ve Vašem projektu se nehovoří o reformě zpravodajství ve specifických termínech, dokonce se mi zdá, že tam hrozí setrvačný, nekoncepční vývoj. Plánujete zpracování reformního projektu pro zpravodajství?
Nemyslím, že by existovalo riziko setrvačnosti nebo nekoncepčnosti. Požádal jsem ředitele zpravodajství o písemný materiál, který by odrážel současnou situaci spolu s návrhy do budoucna - to se týká nejen zpravodajství, ale i dalších redakcí, které mu podléhají, tj. publicistiky a sportu.
Počítáte po posledních událostech se změnou na pozici ředitele zpravodajství?
Ne, nepočítám.
S výkonem, který odvádí pan Hodač, jste tedy spokojen, a plně se stavíte za způsob, jak zvládl tu poslední záležitost…?
Plně se stavím za pana ředitele zpravodajství.
A za to, jak zvládl kontroverzi Prorok-Šámal?
Samozřejmě, jeho situace, jak jsem říkal už v interview pro Mladou frontu Dnes, nebyla vůbec jednoduchá…
Ale to přece není jednoduchá pozice! Kvalita manažera se ukáže na tom, jak je schopen tyto překážky překonávat.
Opravdu bych byl rád, kdyby se pracovně-právní povinnosti nezaměňovaly s politickými tlaky…
To spolu ale souvisí! Zaměstnanec ČT, který je zároveň novinářem, je přece vázán určitou dvojí loajalitou: vůči etice svého povolání a vůči zaměstnavateli. Tady evidentně došlo ke střetu těchto dvou principů, a trochu mě mrzí, že si tyto věci nepřipouštíte.
Takovou argumentaci jsou slyšel už na pátečním setkání s lidmi ze zpravodajství. Není pravda, že bych si tuto záležitost nepřipouštěl, nicméně pro mě jsou vztahy České televize k jejím zaměstnancům postaveny zejména na zákoníku práce. Ale o tom jsme, myslím, hovořili už na začátku…
(povzdech) Ano, chápu, že nejste ochoten uznat, že zaměstnanec ČT, který je zároveň novinářem, by měl být vázán i něčím jiným než svými povinnostmi vyplývajícími z pracovně-právního vztahu.
To přece není otázka ochoty z mé strany! To je přece otázka…
To je principiální otázka, naprosto zásadní otázka…!
To je otázka pravidel hry: pokud se v této zemi nebudeme řídit zákony, bude to vypadat velmi zle.
Jistě, tady se točíme v kruhu…
Ponechme to stranou a vraťme se ještě na chvíli ke zpravodajství. Jestli tomu dobře rozumím, garantem jeho reformy bude i nadále pan Hodač, který zpracuje určitý dokument. Bude tento dokument veřejný nebo tajný?
Mám maximální zájem na tom, aby Česká televize byla transparentní navenek - co se týká platů, nesdílím Vaše stanovisko, co se týká koncepce zpravodajství, ta by samozřejmě měla být veřejná.
V jakém časovém horizontu lze očekávat viditelnou změnu z hlediska diváka?
Viditelné výsledky už jsou: např. pořad V pravé poledne.
Vy považujete změnu pořadu V pravé poledne za výsledek reformy zpravodajství?
To ne, ale je to změna, která nastala v redakci zpravodajství - to určitě!
To už je systémová změna?
Netvrdím, že ten pořad zůstane, jak je, ale doznal určité změny.
A je to změna tím směrem, jak by se podle Vás měla reforma zpravodajství ubírat?
Pořad V pravé poledne je určitě jiný, než byl předtím, a určitě není špatný.
Já v něm teď vidím jiné chyby, než předtím, ale rozhodně nejsem spokojen. Předpokládám, že uvažujete i o změně formátu, patrně od září…?
Nevím, jestli se nám to podaří od září, ale byl bych samozřejmě rád, aby ke změně formátu došlo co nejdřív. To se samozřejmě netýká jen pořadu V pravé poledne.
Pan Tráva byl tak laskav a nechal pro nás zpracovat pro tento pořad údaje o sledovanosti a podílu na trhu. Domníváte se, že tento pořad, který se kdysi nazýval prestižním pořadem České televize, se může spokojit se sharem kolem 20 %?
Sledovanost je pouze jedno z kritérií. A pořad V pravé poledne má rozhodně vyšší sledovanost, než měl jeho předchůdce.
Tento pořad má z hlediska sledovanosti dlouhodobou klesající tendenci.
(údiv) Opravdu? To není pravda!
Já znám ta čísla téměř zpaměti. V poslední době docházelo k trvalému poklesu, pak byl lokální nárůst - to byla debata s Klausem, Zemanem, Grebeníčkem a Kühnlem - poté došlo k propadu a stabilizaci kolem pěti procent: v posledním týdnu byla sledovanost 4,2 %.
Já mám pocit, že snad poslouchám pořad na jiné televizi, který jde v sobotu ve 12.00! Já se teď nebudu bavit o sledovanosti Pravého poledne jako o hlavním kritériu, to je přece nesmysl!
Nehovořím o hlavním kritériu!
Ale Vy se tady k tomu stavíte, jako kdyby to byla skutečně…
Sledovanost není jediným parametrem pro hodnocení kvality veřejné služby, ale je jedním z těchto kritérií.
Ano, určitě!
A navíc v případě tohoto pořadu se domnívám, že sledovanost bohužel odráží i kvalitu; jinak je tomu možná u Kotle, ale vzhledem k tomu, že proti VPP ve stejné době běží na jiné televizi pořad, který má velmi podobné zadání a liší se jen mírně formátem, je podle mě zcela legitimní považovat share za důležitý faktor.
Jistě!
Sledovanost není jediným parametrem pro hodnocení kvality veřejné služby, ale je jedním z těchto kritérií.
Je to důležitá otázka, ale rozhodně ne tak důležitá, abychom jí věnovali tolik času.
Pane řediteli, děkuji Vám za rozhovor!
Mgr. Dušan Chmelíček (1967), ředitel České televize. Po absolvování právnické fakulty University Karlovy působil nejprve u krajského obchodního soudu, poté v několika funkcích jako podnikový právník a krátce i v pozici ředitele ČT pro strategický rozvoj. V lednu 2000 zvítězil v omezeném výběrovém řízení a Rada ČT ho jmenovala ředitelem České televize.
