Dušan Chmelíček: Dokumenty předpokládané projektem se připravují, zdržely nás objektivní okolnosti
Rozhovor s generálním ředitelem České televize
TP: Pane řediteli, jako novinář píšící o České televizi si nemohu stěžovat na nedostatek aktuálních témat k rozhovoru s Vámi: Právě včera jsme byli informováni, že ČT nezveřejní jména účastníků výběrového řízení na místo šéfredaktora zpravodajství. To je oficiální politika nebo šlo o mediální šum?
DCh: To není politika, to je náš přístup k této záležitosti. Vysvětlím Vám to: Protože ti lidé nedali souhlas ke zveřejnění svých jmen, nemůžeme ta jména zveřejnit. Představte si, že někdo je v zaměstnaneckém poměru k jinému zaměstnavateli než ČT, a nepřeje si, aby jeho zaměstnavatel věděl, že se hlásí do konkursu. Podle mě je to korektní přístup - podle Vás ne?
Podle mě to konkurs poněkud devalvuje: pokud veřejnost neví, kdo se účastní výběrového řízení, těžko si udělá obrázek o vítězi. Váš argument přijímám, ale transparentní postup to rozhodně není a možná by bylo možné řešit to jiným způsobem, např. utajením jména pouze na zvláštní přání uchazeče. Takto veřejnost rozhodně není uspokojena.
Mám opačný názor. Vůči účastníkům je to tak korektní: pokud dají souhlas, Česká televize jejich jména zveřejní.
Podívejme se nyní na zhruba dva týdny starou událost: Před několika dny jsem hovořil se Zdeňkem Šámalem, který mi předložil dva dokumenty. Zaujala mne formulace pana Hodače, který požadoval zveřejnení komuniké v Událostech. Odhlédněme na chvíli o personálních důsledků té věci - bylo z hlediska ČT a jejího obrazu u veřejnosti lepší, že pan Šámal neusposlechl příkazu svého nadřízeného, nebo by bylo lépe, kdyby příkaz splnil a stanovisko odvysílal?
Můj postoj k této záležitosti se nezměnil. Řídili jsme se zákoníkem práce, tzn. pan Šámal neuposlechl…
K tomu se dostaneme za chvíli, ale z hlediska České televize…
Nechte mě domluvit - samozřejmě Vám z otázky neuteču. …a proto se zaměstnavatel zachoval tak, jak se zachoval. Z hlediska ČT by bezpochyby bylo dobré, kdyby redakce zpravodajství to stanovisko reflektovala.
Kdyby bylo stanovisko přečteno, bylo by to z hlediska ČT lepší nebo horší?
Problematika nestojí tak, jestli mělo být stanovisko - které nemá dvě stránky, ale jen o něco víc než jednu - přečteno; ČT vydala stanovisko k problematice, které pro ni byla a je zásadní, totiž že je zpochybňována nezávislost rozhodovacích procesů v rámci televize.
Ve Vašem projektu stojí, že je třeba posilovat nezávislost zpravodajství ČT. A jak se televizní divák teď bude dívat na Události, když nemá jistotu, že určitý šot je výsledkem novinářské práce redaktora nebo hrozby aplikace § 53 zákoníku práce? To je přece důležitá otázka!
Nicméně podle mého soudu není namístě, protože pokud vím, ve zpravodajských relacích se žádná taková prohlášení neobjevují. Opakuji, že šlo o zásadní stanovisko České televize.
Takže se domníváte, že bylo adekvátním krokem zveřejnit ve zpravodajském pořadu České televize takové stanovisko?
Ano, určitě.
Pan Šámal byl jiného názoru a byl proto z České televize propuštěn. Jste v případě, že pracovně-právní spor, který zřejmě bude následovat, rozhodnut ve prospěch pana Šámala, ochoten odstoupit ze své funkce?
Nemám informace, že by nějaký pracovně-právní spor začal, a nemohu ani predikovat, jak nezávislý soud rozhodne…
To samozřejmě závisí na konkrétní důkazní situaci. Moje otázka zní, zda jste v případě, že soud rozhodne, že proti panu Šámalovi bylo postupováno nezákonně, připraven resignovat.
To vůbec není otázka mého odstupování z funkce.
Česká televize se dostala do problému na základě Vašeho telefonického rozhovoru s Václavem Klausem. Nedomníváte se, že uškodilo prestiži a postavení České televize, když jste komunikoval přímo s tak vysoko postaveným politikem a neodkázal ho na Radu ČT, která je ze zákona zmocněna podobné stížnosti řešit?
Rada je ze zákona zmocněna řešit stížnosti na generálního ředitele, a tak jsem celou záležitost nevnímal. Obsah rozhovoru mají k dispozici všechna média a nechci se opakovat. Předsedovi sněmovny jsem zdůraznil, že princip prázdného křesla je uplatňován bez výjimky a požádal jsem ho, aby ještě jednou přehodnotil své stanovisko; to bylo celé.
Ale tento rozhovor a následnou komunikaci média zpracovala tak, jak uznala za vhodné, a pro ČT vznikla nepříjemná situace. Proto se ptám, zda považujete svůj postup za správný a volil byste ho znovu.
Máte určitě pravdu, že média věc zpracovala, jak uznala za vhodné; musím ale říct, že komunikace proběhla úplně jinak.
Vůči ČT však vzniklo oprávněné podezření - to není otázka mediálních bublin!
Vůči ČT může pravděpodobně vzniknout podezření, pokud by k tomuto rozhovoru nedošlo. Přece se nemohu na Kavčích horách uzavírat před jakýmikoliv politiky, a je mou odpovědností, abych jim dovedl říct ne!
Domníváte se, že tato praxe má paralelu v jiné demokratické zemí? - Tam se naopak mezi politiky a představiteli veřejnoprávních médií udržuje záměrný odstup.
A domníváte se, že zde není dostatečný odstup?
Nechme na čtenářích, ať to posoudí sami.
V ČT kromě běžných zaměstnanců pracují i novináři. Stalo se už někdy dřív, že by byl proti novináři uplatněn § 53?
Můžete mi říct, jestli cítíte rozdíl mezi běžných zaměstancem ČT a mezi novinářem?
Přesně tuto otázku bych měl položit já Vám.
Pracovně-právní poměr nerozlišuje profese. Zákoník práce hovoří o zaměstnanci a zaměstnavateli. Až bude přijata novela, kde to bude jinak, Česká televize se jistě tak bude bezpochyby chovat.
Tedy to, co pan Šámal nazval armádním principem, platí beze zbytku i vůči novinářům?
Pan Šámal pravděpodobně používá slovník, který je mu blízký…
Myslím, že je to obecné, korektní označení - co jste popsal, je určitý armádní princip.
Máte pocit, že zákoník práce je založen na tom, co pan Šámal nazval armádní princip?
Zákoník práce není jediný zákon, který v České republice platí. Ve své stížnosti jsem citoval §§ 73-74, kde je zaměstnanci uložena povinnost dbát i jiných zákonů, a v okamžiku, kdy dostane příkaz, který je s nimi v rozporu, zákoník práce mu dává právo takový příkaz odmítnout.
Pan Šámal resignoval na své místo. Je pravdivá informace, že tato resignace byla doručena ve čtvrtek před osmnáctou hodinou?
Nevím, komu byla doručena, ale já jsem ji neobdržel.
Obdržel ji tedy pan Hodač, jemuž byla adresována?
To se zeptejte jeho.
Věnujme se teď Vašemu projektu. Pokud ho hodnotím celkově, byl jakýmsi příslibem: řadu věcí neřešil do detailu, ale sliboval další dokumenty a koncepce, které budou následovat. Konkrétně se hovoří o Statutu ČT, o Organizačním řádu, o dokumentu pro Parlament týkající se hospodaření ČT v návaznosti na koncesionářské poplatky. Na základě projektu jste byl vybrán do funkce generálního ředitele, ale tyto dokumenty se opozdily. S jakými náhradními termíny se počítá pro jejich přípravu?
Statut už existuje a má ho k dispozici Rada ČT…
…ten měl být hotov do konce března…
…co se týká Organizačního řádu, ten je platný a odráží strukturu České televize.
Co se týká dokumentu o hospodaření ČT, ten v současné době televize dokončuje…
Ten měl být do konce dubna, že?
Ano, ale sám víte, že projekt je jedna věc a konkrétní termíny, které se samozřejmě mohou v rámci objektivních okolností vyvíjet, jsou věc druhá…
Jaké objektivní okolnosti máte na mysli?
Můžete mě nechat domluvit? …Tento dokument rozhodně vznikne a přispěje České televizi, aby mohla žádat o zvýšení…
O tom nepochybuji, ale jaké objektivní okolnosti způsobily několikaměsíční zpoždění?
Možná neznáte detailně poměry v České televizi, pokud se mě ptáte na tuto otázku. Dokument o hospodaření je natolik závažný dokument, který skutečně…
Tak proč je v projektu takový časný termín? To dost dobře nechápu…
V projektu se hovoří o několika zásadních tezích. Jedna z nejdůležitějších je „posílit nezávislost, postavení a prestiž České televize jako instituce veřejné služby“. Můžete konkrétně uvést, v čem byl tento úkol splněn, nebo v čem začíná být naplňován, od Vašeho nástupu do dnešního dne?
Jedním z mých prvních kroků byla stabilizace, která se podle mého soudu podařila. Dalším z kroků, který byl vlastně jeho součástí, bylo personální obsazení klíčových míst odborníky ve svém oboru, kteří jsou respektováni i svými podřízenými. To se podařilo. Autorita České televize samozřejmě závisí i na tom, co vysíláme. V současné době probíhají práce nad vysílacích schématem na rok 2001. To všechno jsou okolnosti, které Českou televizi stabilizují.
Jedním z rozhodujících postů v ČT, který byl nově vytvořen, byl obsazen Jiřím Hodačem. Vidím určitý problém v tom, že na tak vysoké místo v České televizi by měl přijít člověk, který má za sebou manažerskou kariéru s konkrétními manažerskými úspěchy. U pana Hodače, jak jsem se informoval u jeho spolupracovníků z BBC, v tomto směru existuje určité manko.
Já mám samozřejmě informace jiné, a to je moje odpověď na tuto otázku. Výběr člověka se neřídí podle toho, kolik lidí řídit, ale také podle toho, jestli je schopen řídit pozici, kterou zastává v České televizi. Podle mě pan Hodač tyto požadavky splnil.
Domníváte se, že způsob, jak pan Hodač komunikuje s veřejností, mám na mysli např. Britské listy, který podle mne zachází na samou hranici nekorektnosti, a jeho přibližně stobodový dokument zpracovaný na základě BBC Producers' Guidelines, svědčí o tom, že komunikace je jeho silnou stránkou?
Komunikace kohokoliv v ČT směrem k Britským listům nese…
Hovořme obecně: podobné problémy měl i Týden: jeho redaktorku odkázal pan Hodač na pana Trávu, pan Tráva ji odkázal zpět na pana Hodače - to jsou přece věci, které by se neměly v dobře fungující organizaci stávat!
Pokud si vzpomínám, tak Týden nakonec informace od pana Hodače dostal.
Je Vám známo, že problémem pana Hodače v BBC byla právě komunikace?
Myslím si, že pan Hodač nemá problémy s komunikací.
Takže celá ta rebelující redakce není příznakem problémů s komunikací?
Minulý pátek jsem se s panem Hodačem setkal s asi 70 lidmi, kteří se podepsali pod to stanovisko, a řekli jsme si, že je potřeba spolu mluvit, a to bylo hodně důležité. Řekl jsem, že skutečně oceňuji jejich upřímnost a zároveň jsem se snažil být co nejvíc upřímný i já. Oni nezpochybňovali pravomoce vedení dělat některé personální kroky a uvědomuji si, že stížnosti, které zazněly, byly na adresu komunikace. Tu by mělo vedení zlepšit a o to se v současné době snažím i já.
(následovala otázka na zrušení pořadu Sněží na začátku května; Dušan Chmelíček nebyl informován, ale slíbil, že zašle Britským listům písemné stanovisko, které samozřejmě zveřejníme)
Obecná nálada je, že v případě ČT diváci dostávají za hodně peněz málo televize. Existují permanentní stížnosti na zpravodajství, zejména když po nástupu pana Zuny do TV Nova její zpravodajství začíná mít charakter lepší veřejné služby, než co produkuje redakce zpravodajství ČT…
To snad ne!?
O tom jsem přesvědčen!
To je Váš názor.
Podobně jsou námitky proti tomu, že ČT utajuje daleko víc informací, než by bylo namístě vzhledem ke způsobu, jak je financována, konkrétně výši platů zaměstnanců a manažerů. Jak míníte argumentovat před Poslaneckou sněmovnou, aby zvýšila nebo dokonce indexovala televizní poplatky, když v hospodaření ČT existují takové netransparentnosti?
Vy jste se mě ptal na dokument o hospodaření, který vznikne…
…který už měl vzniknout…
Tento dokument, který chci předložit nejen poslanecké sněmovně, bude dostatečně jasně zobrazovat hospodaření České televize, je tam skutečně „rozpoložkováno“, ukázáno, kam ty které peníze jdou…
Dozvím se z toho dokumentu, kolik je Váš plat?
Máte pocit, že to je položka, která by ovlivňovala výši poplatků?
Nevím, kolik haléřů nebo desetihaléřů měsíčně připadá na platy vedení České televize, ovšem je to položka, která je indikativní: dá mi určitý obraz o tom, jak televize hospodaří. Měl-li pan Hušák, předseda představenstva Sazky, plat v řádu milionů korun za měsíc, dává to představu, jak Sazka hospodařila s ohledem na zákonnou povinnost podpory tělovýchovy a sportu.
To je velmi zkreslená dedukce, velmi nepřesná.
Takže platy mohou zůstat sladkým tajemstvím?
Určitě v tom dokumentu bude položka, obsahují mzdy za celou Českou televizi. Ale jmenný seznam zaměstnanců nebo manažerů…
Ne jmenný seznam zaměstnanců, ale platy podle pozic a co se týká manažerů, tam by měl být přístup k přesné výši platů.
Já znám názor Britských listů, ale nesdílím ho.
Chápete ovšem, že to může představovat jistou potíž při prosazování těchto požadavků v poslanecké sněmovně…?
Ne, to určitě ne. Opakuji, že tento dokument určitě nebude důvodem k odmítnutí…
Britské listy považují za nejdůležitější součast veřejné služby poskytované Českou televizí zpravodajství. Ve Vašem projektu se nehovoří o reformě zpravodajství ve specifických termínech, dokonce se mi zdá, že tam hrozí setrvačný, nekoncepční vývoj. Plánujete zpracování reformního projektu pro zpravodajství?
Nemyslím, že by existovalo riziko setrvačnosti nebo nekoncepčnosti. Požádal jsem ředitele zpravodajství o písemný materiál, který by odrážel současnou situaci spolu s návrhy do budoucna - to se týká nejen zpravodajství, ale i dalších redakcí, které mu podléhají, tj. publicistiky a sportu.
Počítáte po posledních událostech se změnou na pozici ředitele zpravodajství?
Ne, nepočítám.
S výkonem, který odvádí pan Hodač, jste tedy spokojen, a plně se stavíte za způsob, jak zvládl tu poslední záležitost…?
Plně se stavím za pana ředitele zpravodajství.
A za to, jak zvládl kontroverzi Prorok-Šámal?
Samozřejmě, jeho situace, jak jsem říkal už v interview pro Mladou frontu Dnes, nebyla vůbec jednoduchá…
Ale to přece není jednoduchá pozice! Kvalita manažera se ukáže na tom, jak je schopen tyto překážky překonávat.
Opravdu bych byl rád, kdyby se pracovně-právní povinnosti nezaměňovaly s politickými tlaky…
To spolu ale souvisí! Zaměstnanec ČT, který je zároveň novinářem, je přece vázán určitou dvojí loajalitou: vůči etice svého povolání a vůči zaměstnavateli. Tady evidentně došlo ke střetu těchto dvou principů, a trochu mě mrzí, že si tyto věci nepřipouštíte.
Takovou argumentaci jsou slyšel už na pátečním setkání s lidmi ze zpravodajství. Není pravda, že bych si tuto záležitost nepřipouštěl, nicméně pro mě jsou vztahy České televize k jejím zaměstnancům postaveny zejména na zákoníku práce. Ale o tom jsme, myslím, hovořili už na začátku…
(povzdech) Ano, chápu, že nejste ochoten uznat, že zaměstnanec ČT, který je zároveň novinářem, by měl být vázán i něčím jiným než svými povinnostmi vyplývajícími z pracovně-právního vztahu.
To přece není otázka ochoty z mé strany! To je přece otázka…
To je principiální otázka, naprosto zásadní otázka…!
To je otázka pravidel hry: pokud se v této zemi nebudeme řídit zákony, bude to vypadat velmi zle.
Jistě, tady se točíme v kruhu…
Ponechme to stranou a vraťme se ještě na chvíli ke zpravodajství. Jestli tomu dobře rozumím, garantem jeho reformy bude i nadále pan Hodač, který zpracuje určitý dokument. Bude tento dokument veřejný nebo tajný?
Mám maximální zájem na tom, aby Česká televize byla transparentní navenek - co se týká platů, nesdílím Vaše stanovisko, co se týká koncepce zpravodajství, ta by samozřejmě měla být veřejná.
V jakém časovém horizontu lze očekávat viditelnou změnu z hlediska diváka?
Viditelné výsledky už jsou: např. pořad V pravé poledne.
Vy považujete změnu pořadu V pravé poledne za výsledek reformy zpravodajství?
To ne, ale je to změna, která nastala v redakci zpravodajství - to určitě!
To už je systémová změna?
Netvrdím, že ten pořad zůstane, jak je, ale doznal určité změny.
A je to změna tím směrem, jak by se podle Vás měla reforma zpravodajství ubírat?
Pořad V pravé poledne je určitě jiný, než byl předtím, a určitě není špatný.
Já v něm teď vidím jiné chyby, než předtím, ale rozhodně nejsem spokojen. Předpokládám, že uvažujete i o změně formátu, patrně od září…?
Nevím, jestli se nám to podaří od září, ale byl bych samozřejmě rád, aby ke změně formátu došlo co nejdřív. To se samozřejmě netýká jen pořadu V pravé poledne.
Pan Tráva byl tak laskav a nechal pro nás zpracovat pro tento pořad údaje o sledovanosti a podílu na trhu. Domníváte se, že tento pořad, který se kdysi nazýval prestižním pořadem České televize, se může spokojit se sharem kolem 20 %?
Sledovanost je pouze jedno z kritérií. A pořad V pravé poledne má rozhodně vyšší sledovanost, než měl jeho předchůdce.
Tento pořad má z hlediska sledovanosti dlouhodobou klesající tendenci.
(údiv) Opravdu? To není pravda!
Já znám ta čísla téměř zpaměti. V poslední době docházelo k trvalému poklesu, pak byl lokální nárůst - to byla debata s Klausem, Zemanem, Grebeníčkem a Kühnlem - poté došlo k propadu a stabilizaci kolem pěti procent: v posledním týdnu byla sledovanost 4,2 %.
Já mám pocit, že snad poslouchám pořad na jiné televizi, který jde v sobotu ve 12.00! Já se teď nebudu bavit o sledovanosti Pravého poledne jako o hlavním kritériu, to je přece nesmysl!
Nehovořím o hlavním kritériu!
Ale Vy se tady k tomu stavíte, jako kdyby to byla skutečně…
Sledovanost není jediným parametrem pro hodnocení kvality veřejné služby, ale je jedním z těchto kritérií.
Ano, určitě!
A navíc v případě tohoto pořadu se domnívám, že sledovanost bohužel odráží i kvalitu; jinak je tomu možná u Kotle, ale vzhledem k tomu, že proti VPP ve stejné době běží na jiné televizi pořad, který má velmi podobné zadání a liší se jen mírně formátem, je podle mě zcela legitimní považovat share za důležitý faktor.
Jistě!
Sledovanost není jediným parametrem pro hodnocení kvality veřejné služby, ale je jedním z těchto kritérií.
Je to důležitá otázka, ale rozhodně ne tak důležitá, abychom jí věnovali tolik času.
Pane řediteli, děkuji Vám za rozhovor!
Mgr. Dušan Chmelíček (1967), ředitel České televize. Po absolvování právnické fakulty University Karlovy působil nejprve u krajského obchodního soudu, poté v několika funkcích jako podnikový právník a krátce i v pozici ředitele ČT pro strategický rozvoj. V lednu 2000 zvítězil v omezeném výběrovém řízení a Rada ČT ho jmenovala ředitelem České televize.
Otázka od Lidových novin: uchází se Jan Čulík o místo šéfredaktora zpravodajství
ČT?
Včera přišel tento dopis z Lidových novin:
Vážený pane Čulíku,
píší článek o lidech, kteří se přihlásili do výběrového řízení na šéfredaktora zpravodajství České televize.
Zaslechla jsem neověřenou informaci o tom, že jste se do konkurzu přihlásil i Vy.
A tak si informaci ověřuji přímo u primárního zdroje:
Je pravda, že jste se přihlásil do tohoto konkurzu?
a) Pokud ne, tak se omlouvám, že Vás ruším.
b) Pokud ano, dovolím si Vám položit další otázky:
Proč se hlásíte do tohoto konkurzu?
Myslíte svou přihlášku vážně?
Jste jeden z nejvýraznějších kritiků stávajícího vedení ČT. Domníváte se, že i s touto "nálepkou" máte šanci uspět?
Jaké jsou podle Vás největší slabiny zpravodajství ČT? Působí v ČT dobrý novinářský tým nebo by musel projít razantní obměnou?
Jaký by podle Vás mel být (jaké by mel mít vlastnosti) nový šéfredaktor?
Znáte Vy sám někoho (kromě Vás), kdo by se na tuto funkci hodil?
Předem děkuji za brzké odpovědi
Lucie Tvarůžková, Lidové noviny
Odpověď Jana Čulíka:
Ne, nepřihlásil jsem se do konkurzu na šéfredaktora zpravodajství České televize. Přiznám se, ani ve snu by mě to nenapadlo.
Myslím, že tato spekulace vznikla ze dvou důvodů: zaprvé, pokud se rozhodla Česká televize jména kadidátů utajit (argument, že by neúspěšní kandidáti mohli mít problémy ve svém dosavadním zaměstnání, je do určité míry přesvědčivý) musí počítat s tím, že budou vznikat nejdivočejší fámy.
Zadruhé, fáma asi vznikla proto, že si někteří lidé myslí, že prostě není možné, aby Jan Čulík vydával ty Britské listy zadarmo a jen tak bez nějakého skrytého dábelského plánu ve vlastní prospěch: jeho kritika českých sdělovacích prostředků přece musí nutně být vedena úsilím získat v nich nějaké čelné místo.
Osobně jsem přesvědčen, že by takový plán byl naprosto fatální: okamžitě by zkompromitoval integritu Britských listu i jejího redaktora. Zdá se mi, že je pro českou společnost daleko užitečnější, může-li využívat služeb někoho, jako je Jan Čulík, kdo stojí každou nohou v jiné civilizaci, v západní a v postkomunistické, a specializuje se z postavení naprosté nezávislosti na jejich konfrontaci.
I když v okamžiku, kdy jsem přiznal, že se na šéfredaktora zpravodajství České televize nehlásím, a nechci se zapojovat do pražských mocenských bojů, jsem asi přestal být pro Lidové noviny zajímavý, pokusím se presto odpovědet na jejich některé otázky:
Jste jeden z nejvýraznějších kritiků stávajícího vedení CT. Domníváte se, že i s touto "nálepkou" máte šanci uspět?
Nedomnívám se, že kritizuji vedení České televize zvlášť ostře. Pozorní čtenáři mohli zaznamenat, že zejména v kontroverzi ohledně odvolání Romana Proroka a propuštění Zdenka Šámala Britské listy se v žádném případě nepostavily stoprocentně na žádnou stranu sporu: konstatují jen, že se situace stala obětí mnoha chyb a pokusu o manipulaci z mnoha stran a je těžko určit, kdo chyboval hůř.
Kromě toho, musím říct jednu velmi důležitou věc: zná to každý manažer soukromého podniku. Kritika je neobyčejně cenný feedback, který inteligentní podniky využívají velmi aktivně pro zlepšování své práce. (Mnohé soukromé podniky za takovou kritiku, jakou poskytují Britské listy České televizi už několik let, platí drahé peníze.)
Jaké jsou podle Vás největší slabiny zpravodajství ČT? Působí v ČT dobrý novinářský tým nebo by musel projít razantní obměnou?
Britské listy systematicky sledují kvalitu zpravodajství České televize už více než dva roky a je těžko shrnout tuto práci do dvou tří vět. Situace byla totiž zatím docela zakonzervována a nemění se: veškerá kritika, kterou si můžete přečíst např. v knize ...jak Češi jednají, ve výboru z BL, dosud zcela platí. Ale co nejobecněji: Neschopnost vedení redakce inteligentně rozhodovat, co je daný večer nejdůležitější zpráva. Neschopnost redakce rozebrat dané téma nezávisle, kriticky a podnětně z nejrůznějších stran. Neschopnost zformulovat informace jasně a průrazně. Neexistence systematického researchového zázemí pro redakci zpravodajství. Novinář, má-li působit efektivně, musí vědět o tématu, které zpracovává, z nezávislých zdrojů buď více nebo alespoň tolik jako politik, kterého interviewuje. Až na několik výjimek v ČT dobrý novinářský tým nepůsobí a mel by být razantně obměněn, na vedoucích místech především lidmi, kteří strávili nějakou dobu v dobrých profesionálních médiích v zahraničí. Ale museli by dostat dobré platy.
Jaký by podle Vás měl být (jaké by měl mít vlastnosti) nový šéfredaktor?
Do ČT bude jmenován takový šéfredaktor, jakého domácí kulturní prostředí bude ochotno tolerovat. Obávám se, že ideální asi nebude. Měl by být odvážný, průrazný a energický, měl by mít pevné povědomí o tom, jak funguje v zahraničí nezávislá žurnalistika a jeho cílem by melo být zavést principy dobré, neúplatné a kritické novinářské práce i v ČT. Těžko však přijde někdo takový po posledních událostech, kdo bude ochoten pracovat pod Jiřím Hodačem, který, jak se zdá, si u osazenstva redakce autoritu zrovna nevydobyl.
Znáte Vy sám někoho (kromě Vás), kdo by se na tuto funkci hodil?
Uvedl jsem, že se o tuto funkci v žádném případě neucházím. Nikoho konkrétního nemohu doporučit, i když vím asi o dvou třech osobách, jejichž případné jmenování (ani nevím, zda o místo zažádali) by snad bylo možno sledovat s nadějemi.
Umíme polemizovat?
Budiž chvála Britským listům, že poskytují takřka
neomezený prostor polemikám na nejrůznější témata. Jenomže, umíme této možnosti
využít? Polemizujeme na úrovni? A k věci? A taky, to zejména, slušně?
Anebo nám stačí, když označíme autora předmětného textu za burana a jeho výplod
za blábol?
Obávám se, že dobrou polemiku psát neumíme, a co je
horší, její úroveň se neustále snižuje. Použijme některé pasáže ze dvou článků
uveřejněných v poslední době v BL jako názornou pomůcku. Jde o
příspěvky Václava Pinkavy O kálení do vlastního hnízda (BL, 27.6.2000,
v dalším jen [Pinkava]) a Jiřího Janečka Nač máme Ústav pro jazyk
český? (BL, 28.6.2000, dále jen [Janeček]). Články jsem vybral namátkou,
stejně by posloužily i mnohé jiné.
Slušnost
Slušnost je hodnota, které se v naší společnosti příliš
nedaří, a je to znát i ve většině polemik. V [Janeček] můžeme číst například: Články v BL probírají různé
nedůležité otázky jako rozdíl mezi „odstřelovačem“ a „ostřelovačem“ nebo blábol
pana Motla o synonymu polovodičů a tranzistorů. Vida, pan Motl sepsal blábol a
jsme hotovi. Myslím, že se tehdy k danému tématu vyslovilo dost čtenářů,
kteří toto téma za blábol nepovažovali, přičemž kupříkladu fyzikům v tomto
případě velice záleží na terminologické přesnosti právě proto, aby ve svých
odborných textech nepsali bláboly. Přesnost ve vyjadřování je jazykový i věcný
úkaz dosti žádoucí a rozdíl mezi ostřelovačem a odstřelovačem
není nedůležitý, má-li být náš jazyk vůbec k něčemu.
Domnívám
se, že k neslušnosti se často uchyluje ten, kdo nerozumí popisovaným
skutečnostem.
Notnou
dávku neslušnosti nalezneme i v [Pinkava]: Kdo pere ‚své‘ špinavé prádlo
veřejně (to je anglické pořekadlo, mimochodem) ten je (v mých očích) bud
přihlouplý ochota, nebo zlomyslný a senzacechtivý bulvární buran. Hlásám-li
jistý názor (v tomto případě o praní špinavého prádla), asi bych neměl zastánce
jiného názoru zahrnout nadávkami. V takové polemice lze jen těžko
pokračovat, nechci-li klesnout na stejnou úroveň.
Budiž
spravedlivě podotknuto, že odpověď pana Čulíka (neboť jemu jsou tyto nadávky
adresovány) je vedena velice slušně, což lze ostatně říci o všech jeho textech
bez ohledu na to, jaké názory v nich hlásá.
Obraty
„domnívám se, že“, „obávám se“, „řekl bych“ anebo „mám zato“ přispívají nejen
k slušnému tónu celého polemického textu, nýbrž kupodivu i podstatně
zesilují argumentaci. Všem diskutérům bych je rád doporučil ke zvážení. Zní
rozhodně lépe „obávám se, že pan Novák nemá tak docela pravdu“ než „pan Novák
je blbec“. Čtenáři vám spíše uvěří.
Sloh a pravopis
V polemice
je nejsilnějším argumentem přesné, slohově správné a gramaticky bezchybné
vyjádření. Ve větě citované shora z [Pinkava], kde označujeme vcelku
inteligentního člověka za přihlouplého a nazýváme jej buranem, je silně
znevažujícím faktorem jedna chybějící a jedna přebývající čárka v souvětí.
Takto diskutující jen stěží získá důvěru čtenáře.
Velice
subtilní kategorií je přesnost vyjadřování. Věta vybraná z textu [Janeček]
je slohově správná a srozumitelná, přesto trpí drobnými nepřesnostmi. Obrat články
probírají není chybný, existují však lepší. Už zvratný tvar v článcích
se probírají zní lépe. Ani spojení blábol o synonymu polovodičů a
tranzistorů není ideální. Autor měl spíše na mysli blábol o tom, zda
jsou slova polovodič a tranzistor synonyma nebo blábol o rozdílu ve
významech slov polovodič a tranzistor. Ale jak říkám, toto jsou úkazy
subjektivní, poměrně těžko postižitelné a vyžadují cit, zkušenost
s jazykem a hodně přemýšlení.
Osočování
Osočování je zvláštním případem neslušnosti, avšak je třeba
je vyzdvihnout jako jeden z nejhorších nešvarů v polemikách a
diskusích. Projevuje se tak, že diskutující opouští téma, které si vybral ke
své polemice a zaměří se na inteligenci, bezúhonnost a někdy i likvidaci protivníka,
tedy nositele určitých názorů, z kterého se stane protivník. Zde jiný
úryvek z textu [Pinkava]:
Svévolně donášet do světa jen to špatné, navíc s tou
dávkou nadřazenosti, ze nepíšete o ‚nás‘ ale o ‚nich‘- to je parazitující
strefovačný exhibicionismus, který jsem na západě opravdu za 23 let nepoznal od
jiných než buranů. Já bych ale řekl, že vůbec nekálíte do vlastníiho hnizda,
spíš výkaly z vlastního hnízda rozesíláte abyste zostudil ty, kteří do
hnízda kálejí - jiná metoda prý nezabírá, psal jste již.
Jde totiž o to: Pan
Pinkava vytýká panu Čulíkovi, že překlady a publikacemi nejrůznějších textů
seznamuje s českými problémy anglosaskou veřejnost, čímž Čechy ostouzí.
Jde jistě o téma závažné, avšak argumentace o škodlivosti takového počínání je
rychle opuštěna a přechází se k osočování pana Čulíka výrazy limitujícími
k výrazům fekálním.
Podobného osočování se dopouští ve svém textu i pan Janeček,
který už v názvu naznačuje své úmysly: Nač máme Ústav pro jazyk český?
Odmítá český způsob abecedního třídění, a to konkrétně zařazení písmene ch za
h. Jistě jde o velice závažný problém v češtině, na druhé straně stěží
takový, že by nás diskvalifikoval vůči ostatní Evropě, jak říká pan Janeček.
Uvádí k problému různé argumenty, ty mu však záhy nestačí, neboť plynule
přechází do neslýchaného osočování: Ptám se tedy: Proč platíme vědce v ÚJČ, když jejich názor
nemá žádnou váhu a když jejich erudice skončila koncem padesátých let?
K tak
závažnému osočení dospěl pan Janeček na základě odlišného názoru na třídění písmene
ch.
Závěrem
Je škoda, že zapomínáme na to, jak uměli polemizovat Šalda,
Čapek nebo Peroutka. Zkusme si někdy pro ně sáhnout do knihovny. Najdeme
polemiky věcné, ostré, břitké a nesmiřitelné. Rozhodně však slušné, slohově i
gramaticky správné a zejména nikoho neosočující. Smiřme se se skutečností, že
můj odpůrce je blbec, a zkusme mu vytýkat jen jeho názory a chyby, kterých se
dopustil. Třeba na to přijde sám.
O umění argumentace: Jak argumentuje Jan Čulík
Václav Pinkava
Pane Culiku,
Ohledne http://www.britskelisty.cz/0006/20000627m.html#12
Asi je na case pripomenout skvely clanek v BL zde
( http://www.britskelisty.cz/9901/19990122j.html) a ponechat na ctenari, aby sam
posoudil, kterych ocislovanych prestupku proti zdrave argumentaci se dopousti
Jan Culik, ve sve poznamce k memu dopisu.
Posudte treba nesvary cislo 9, 14, 17, 22, 23, 24, 26, 28, 29, 30, 31, 32, 33,
34, 35, 37.
Namatkou treba tvrzeni, ze - "Schopnost spolecnosti otevrene prinaset sve
problemy k diskusi na mezinarodni scenu je charakteristickym rysem jeji
zralosti." ? Asi od stejneho zdroje by pochazela tvrzeni, ze 'schopnost
povazovat soukromy majetek za verejny je charakteristickym rysem komunismu a
jeho vyspelosti nad kapitalismem', nebo dokonce, ze 'schopnost vymesovat se na
verejnem prostranstvi je charakteristickym rysem vyspelosti psa a jeho
nadrazenosti nad clovekem'?
Ve vsech pripadech jde o neschopnost nebo nechut
rozlisovat - kde neni rozdil mezi adekvatnim a neadekvatnim, prislusnym a
neprislusnym tam hledejme pokrok? Proc asi existuje tolik druhu kladivek, vzdyt
na vsechno vam staci vlastni palice ! Takze tedy - na KAZDY pytel hruba zaplata?
Radeji zvazme doporuceni Rudyarda Kiplinga "I keep six honest serving-men,
(they taught me all I knew); their names are What and Why and When and How and
Where and Who" (prekladam: - sest sluzebniku drzim si, dali mi vse co vim, jenz
zovou Co a Proc a Kdy a Jak a Kde a s Kym ... ).
Kdo neni schopen rozlisovat, kdo prenasi diskusi balisticky a zkratovite na
neprislusne diskusni forum je s odpustenim buran a buran se brani buranskymi
prostredky. Ukazte mi, kde jsem tvrdil, ze vrazda nebo znasilnovani je nejakym
domacim sporem, o kterem je dluzno drzet basu? Takove buranstvi a nedostatek
rozlisovaci schopnosti od vas mame brat vazne? O co vam jde ? O premierske
kreslo CR ?
Václav Pinkava
O sdělovacích prostředcích: Skutečně se naše názory tak rozcházejí, pane Čulíku?
Jsem velmi ráda, že se prakticky ve všech názorech na připravovaný mediální zákon shodujeme. Těší to o to více, protože Vás pokládám za znalce britského a evropského mediálního trhu a vaše postřehy vždy beru v potaz.
Jen dnes nevím proč nesouhlasíte s mojí argumentací, když následně ji potvrzujete.
Já mluvím o potřebných mediálních pravidlech, která by měla mít patřičnou míru a obsahovat pochopení evropských norem. Proto opakuji: "Bez pravidel by zavládla na mediálním trhu anarchie." Myslím, že jedinou cestou českého mediálního zákona je kompromis, který podle mého soudu už leží na stole a je průnikem diskusí mediálního panelu a ministerstva kultury.
Vy mluvíte o kvalitativních zákonných omezeních, která mají podle Johna Keana a Colina Sparkse zajistit svobodu projevu v médiích, jejich objektivnost, vyváženost a kvalitu.
Rozdíl v názvosloví - potřebná mediální pravidla a kvalitativní zákonná omezení- není doufám důvodem, abychom si v budoucnu nerozuměli.
Myslím, že naše názory se nerozcházejí, protože jasně se například shodujeme, že pravomoce RRTV, které ji umožňují provádět razie v redakcích, jdou nad rámec evropských zvyklostí.
To je právě dokonalá ukázka snahy svazovat média a podřídit je většímu vlivu státu. Objevil jste jeden z řady problematických momentů, kterými se ministerský návrh mediálního zákona jen hemží.
A co se týká tzv. křížení vlastnictví, vycházíme naprosto ze stejných pozic.
Digitalizace vnese do elektronických médií takové možnosti přenosu signálu, že jakákoli nebezpečná koncentrace do jedněch rukou prakticky nehrozí. Zákaz křížení je tedy historický anachronismus, který ztratil dávno své opodstatnění i u Vás na britských ostrovech.
Pane Čulíku,Vy i já všechny světové fúze dobře známe, a tak jen pro ilustraci jmenuji:
Time Warner a AOL, Bertelsmann a CLT-UFA a Pearson, atd. Jedná se o absolutně překřížené a propojené mediální struktury. Má včerejší poznámka, pravě na téma křížení nevolala po ochraně českého mediálního trhu, byla ale vedena touhou pro zprůhlednění.
Dnes jen tušíme existující struktury a propojené sítě. Po přijetí ohlašovací povinnosti nám bude jasno. Jsem přesvědčena, že i každý divák a čtenář si zaslouží vědět, kdo jej informuje a kdo mu nabízí i třeba večerní televizní zábavu.
S úctou
Iva Peringerová
Existence Javlinského Epicentra v Rusku nedokazuje, že Štětina a Procházková nejsou nezávislí
Vážený pane Čulíku,
uveřejněním ruské adresy agentury Epicentrum jste mne nepřesvědčil , právě naopak, při nejlepší vůli jsem z ní nevyčetl nic o tom , že by jejími zaměstnanci nebo spolupracovníky byli pí Procházková a p. Štětina. Dokonce se mi zdá pravděpodobné , že jde o shodu názvů dvou nesouvisejících organizací.
Článek z Týdne nedokážu posoudit po faktické stránce , ale jak jsem již napsal, když novinář na někoho nedští síru , tak to nemusí automaticky znamenat, že je na jeho výplatní pásce.
Pořád platí : dokažte nebo se omluvte
Sílu k obojímu Vám přeje
ing.Petr Bečvář
Útok na Epicentrum: neznalost nebo záměr?
Pane Culiku,
v Britskych listech uvadite informace o jakemsi napojeni agentury
Epicentrum na Jabloko G. Javlinskeho a zpochybnujete tim nezavislost teto
agentury . Jedna se bohuzel o znacne nestastnou poznamku tim spise, ze
pripojujete jako dukaz linku http://www.nns.ru/tsentr/epits2.html, ktera odkazuje na Stredisko ekonomickych a politickych vyzkumu (EPIcentr), ktere
je skutecne odbornym centrem poskytujicim zazemi Jabloku.
Jak vyplyva z
obsahu stranek, v zadnem pripade se nejedna o dukaz o propojenosti agentury
Epicentrum s temito politickymi silami v Rusku. Nelze dost dobre vychazet
jen z podobnosti zkratky nazvu analytickeho strediska Jabloka v rustine s
nazvem Epicentra, kde nazev agentury zcela nepochybne vychazi z jinych
souvislosti. Vase poznamka je v tomto smyslu velmi nekorektni. Doporuceni
rozhlasovemu redaktorovi v zaveru jiz vsak zavani naprostou zaujatosti. Vase
pochyby muze rozptylit velmi neslozite dostupny pohled na vyhledavani
ekonomickych subjektu v Cesku.
Mohu sice mit ruzne vyhrady k informacni hodnote zprav Epicentra a jejich
nezaujatosti, ale osobne se domnivam, ze Epicentrum neni agenturou
charakteru CTK, ale ze spise poskytuje jistym zpusobem zaujaty, ale presto
zajimavy a cenny pohled na udalosti, kterym P. Prochazkova a J. Stetina
venuji publicistickou pozornost. Podle meho to zaslouzi respekt. Je
samozrejme veci sdelovacich prostredku spolupracujicich s Epicentrem,
nakolik pri publikovani materialu a jejich vrazeni do vydani postihnou
rozdil mezi charakterem agenturni zpravy a vlastnim zaujatym pohledem
novinare. Toto je vsak zrejme problem v ceskych sdelavacich prostredcich
sirsi. O tom, ze ne vzdy se vsechno dari svedci ostatne i vase mimoradne
nepresne psani o Epicentru.
Vzdy samozrejme nakonec zustane otazka: Je to nahoda, neznalost, resp.
zamer?
Stanislav Kliment
Lev-ice a pra-nic
Český státní lev je dvouocasý
aby nevlez 'někam' docela
pojistka ta, skrytá, nesmělá,
v našem erbu přečkala zlé časy
Jiný lev jen kůže, bez vnitřností
harakiri v světě financí
vykuchán a vycpán, dostal šanci -
nejprv zleva ránu z milosti.
U koryta supí modrozlatý
útrobožrout, stlal si na růže -
nebyl při tom, za nic nemůže -
- ze všech stran jsou slyšet moudré hlasy.
Za vše mohou však voliči sami,
ve při co si kance vybrali -
viníky hledají v povzdálí,
nevidí si do své vlastní tlamy.
Český volič nepoučitelný
zvolí tytéž zastupitele:
Za nos do pr... veď ho vesele
ó představiteli jeho čelný !
Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo 