IPB
Vlastnit banku znamená nést odpovědnost. Pokud někdo špatně hospodaří s vlastním majetkem, je to jeho věc. Pokud ale špatně hospodaří se svěřenými penězi, nelze tomu nečině přihlížet. Nucenou správou v IPB centrální banka zasáhla proti nedůvěryhodným správcům stovek miliard vkladů.
Ti zřejmě měli dojem, že dobře hospodařit nemusí, když jsou proti odebrání bankovní licence centrální bankou jištěni úctyhodným rukojmím tří milionů klientů.
Pokud vlastníci IPB předpokládali, že jejich problémy za ně bude muset vyřešit stát, měli konec konců pravdu, i když se tak stalo jiným způsobem, než jaký si přáli.
Osvobodit rukojmí lze buďto zaplacením výkupného, anebo rázným zásahem proti vyděračům.
První způsob je bezpečný, ale drahý. Druhý pak je levnější, ale riskantní.
Centrální banka a vláda zvolili riskantnější možnost, ale zřejmě k tomu byl dobrý důvod: Odstupné by rukojmí nebylo bývalo zachránilo.
Zatímco by stát dál bezvýsledně vyjednával o výší výkupného, vlastníci by z banky přelévali další miliardy do jiných svých společností.
Vykutálený management asi připomínal chladnokrevnou bandu únosců i nucenému správci, který v pátek na cestu do jámy lvové požádal o ozbrojený doprovod.
Hrozivě vyhlížející policisté v kuklách a se samopaly zřejmě nucenému správci svou přítomností ušetřili diskusi s ochrankou, která by mu jinak třeba oznámila, že není vítán.
Kdyby nuceného správce, pověřeného úkolem osvobodit tři miliony rukojmích, trapně vykázala z budovy soukromá bezpečnostní agentura, bylo by třeba diskutovat o demisi ministra vnitra. K ničemu takovému nedošlo.
Z IPB byli vykázáni členové představenstva a dozorčí rady a nucený správce může začít s šetřením nepěkných podezření.
Vysílá se v pondělí 19. června ráno.
