Dopis Martinu Chalupskému: Opravuji poslední zprávu CET 21
Vážený pan
Martin Chalupský
mluvčí CET 21
18. června 2000
Vážený pane Chalupský,
jako mediální zástupce CME/ČNTS se zájmem sleduji počínání Vaše i Vaší agentury, a nejen na Britských listech. Nepovažuji však za profesionální je jakkoliv hodnotit. I přesto, že stojíme na opačné straně barikády, však cítím potřebu Vám sdělit, co byste možná měl vědět, než příště zasednete ke klávesnici, abyste mohl plnit pokyny svého klienta či nadřízených. Tedy i pro mluvčího platí: dvakrát měř a jednou řež! Zejména proto, že klienti přicházejí a odcházejí. Pověst nekritického mluvčího slepě transformujícího informace klienta do ne zcela pravdivých či nepravdivých tiskových zpráv však zůstává.
Teď několik poznámek k Vaší poslední tiskové zprávě zveřejněné 16. června 2000 na Britských listech:
Zákon o konkurzu a vyrovnání neukládá straně, která podává návrh na konkurz jiné společnosti, tuto společnost o svém postupu informovat. Společnost CET 21 bude zcela jistě v souladu se zákonem vyzvána Krajským obchodním soudem v Praze, aby se k návrhu vyjádřila. Otázku relevance podání ponechejme laskavě oba soudu.
Tvrdíte, že veškeré obchodní transakce týkající se dlužné částky 166 milionů korun probíhaly na základě rámcové smlouvy o převodu práv k užití autorských děl z 24. 9. 1998 ve znění dodatku k této smlouvě z 30. 9. 1999. Nevím, zda víte, že ona smlouva z 24. 9. 1998 patří do souboru takzvaných zázračných či magických smluv, které se zázračně objevily až po odvolání Vladimíra Železného 19. 4. 1999, i když podle data podpisu měly existovat již od roku 1996, 1997, respektive 1998. Hodnověrnost těchto smluv byla zpochybněna nálezem znalce z oboru kriminalistika - technické zkoumání listin z 3. 10. 1999. V této souvislosti podala ČNTS 14. 10. 1999 na Vladimíra Železného trestní oznámení pro podezření ze spáchání hned několika trestných činů. I kdybyste to snad nebyl býval věděl, je nade vší pochybnost zřejmé, že dodatek z 30. 9. 1999 neexistuje, neboť žádný z jednatelů ČNTS by pět a půl měsíce po odvolání Vladimíra Železného z funkcí v ČNTS nic takového nepodepsal. Určitě nebudete chtít tvrdit, že v tak závažné tiskové zprávě došlo k náhodnému překlepu.
Zmiňujete se rovněž o tom, jak která ze smluvních stran plnila své smluvní závazky, jak společnost CET 21 z toho neměla žádný prospěch, a společnost ČNTS žádnou újmu. Pro ČNTS jsou tyto zálohy daňově neuznatelným nákladem právě proto, že k převodu práv nikdy nedošlo. Nevyúčtované zálohy poskytnuté ČNTS společnosti CET 21 nazýváte odměnou za to, že CET 21 řádně smlouvu plnila a převáděla příslušná práva. V této souvislosti jistě uznáte, že podobné finanční transakce jistě měly projít účetnictvím obou společností. Avšak ani v auditorské zprávě za rok 1998 ani ve statutárních výkazech ČNTS podepsaných Vladimírem Železným převod práv zmíněn není. Nestalo se tak ani přesto, že generálním ředitelem a jednatelem ČNTS byl až do svého odvolání 19. dubna 1999 Vladimír Železný. Zdá se tedy, že na Vašem kategorickém tvrzení není něco zcela v pořádku.
A mám ještě něco mezi námi mluvčími. Představte si, že minulé pondělí přinesla řada mutací Deníků Bohemia článek „Chyby, které by mohly přijít draho“. Autorem byl Radim Hreha. Šlo v něm mimo jiné o to, že agentura Donath-Burson-Marsteller podniká mimo rámec registrace v obchodním rejstříku, kterou je činnost ekonomických a organizačních poradců, v oboru public relations a že nesprávně a v rozporu se zákonem účtuje nesprávnou sazbu DPH, 5 místo 22 %. No prostě jedna hrůza. Autorovo jméno jsem neznal, omlouvám se. Ale dokázal jsem jej najít. Představte si pane Chalupský, že pan Hreha je radním ve městě, kde žije šéf Vaší agentury MUDr. Berka, v Českém Krumlově. To je ale náhoda, že?
Jo a ještě něco. 8. června vyšel na Britských listech příspěvek Petra Lewita s názvem „Petr Pleva - další neposlušná ovečka v Klausově stáji“. Jméno autora mě zaujalo stejně jako jméno pana Hrehy. Neznal jsem je. Jen ze zvědavosti jsem kliknul na odkaz u jména autora. Mail by byl odešel na adresu berka@cepra.cz. Že by zase náhoda? Možná slyším trávu růst, ale panu Lewitovi, který podle dikce textu nepatří k nevzdělaným, vzkazuji, že celá řada poskytovatelů připojení na Internet zdarma zájemcům zřizuje elektronické poštovní schránky. Nejen že to nic nestojí, ale navíc se nemusejí za nikoho schovávat. Nebo že by to bylo naopak?
S pozdravem
