Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.
Zde je adresa Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.
Tady je minulé vydání Britských listů.
Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ
Co je nového v České republice
Výběrové řízení na jednoho českého účastníka programu
Eisenhower Exchange Fellowship pro rok 2001. Upozorňuje Jiří Zlatuška:Dne 15. května je uzávěrka přihlášek do výběrové řízení na jednoho
českého reprezentanta v tříměsíčním prestižním programu Eisenhower Exchange
Fellowships, kterého se zúčastní v termínu 20.3.--17.5.2001 ve Spojených
státech. Vítáni jsou uchazeči ve věku přibližně 30--45 let s výraznou perspektivou
uplatnit se v oblasti veřejného nebo podnikatelského života v ČR, s dobrou
znalostí angličtiny, a možností využít individualizovaného programu pobytu
v přibližně 80 institucích ve zhruba 20 různých místech po celých
kontinentálních USA, který bude s vybraným uchazečem na míru připraven.
Načerpá podněty pro své další působení, naváže kontakty v USA i mezi
dalšími účastníky programu ze dvou desítek zemí celého světa.
Bližší informace, podmínky účasti i formuláře potřebné k přihlášení je
možné najít na adrese http://www.fi.muni.cz/~zlatuska/EEF/
Klaus jednal v Budapešti o rozšiřování EU.
"Věřím, že dnešní
jednání přispěla ke slaďování našich postojů, protože by bylo
velmi nebezpečné, kdyby jednotlivé kandidátské země chtěly
předběhnout jedna druhou," řekl Václav Klaus po jednání s
maďarským ministrem zahraničí Jánosem Martonyim.
Za prvořadý úkol pro Českou republiku označil Klaus
potřebu udržet vnitropolitickou stabilitu a zahájit ekonomický
růst. Klaus,i maďarští politikové opětovně zdůraznili společný zájem ČR i Maďarska,
aby i sousední Slovensko bylo účastníkem všech evropských
integračních seskupení.
Poslanci chtějí vidět smlouvy uzavřené s Matrou.
Sněmovní výbor pro obranu a
bezpečnost požádal ministry vnitra a financí Stanislava
Grosse a Pavla Mertlíka, aby mu do konce května předložili
smlouvy, které souvisejí s vybudováním
komunikační sítě francouzské firmy Matra pro integrovaný
záchranný systém v ČR. Poslance rozhořčilo, že celkové náklady na vybudování
sítě mohou činit až sedm miliard korun. Mysleli, že to bude stát jen necelé čtyři miliardy korun.
Vláda schválila novely zákonů o daních a o bankách.Vláda schválila novely
zákonů o dani z příjmu a dani z nemovitostí. Podle návrhu
ministerstva financí by měly změny připravit
příjmy státního a místních rozpočtů asi o šest miliard korun.
Novely by měly začít platit od příštího roku.
Novela dále navrhuje zavést
paušální daň pro drobné podnikatele, kteří za tři poslední
zdaňovací období nevykazují příjmy vyšší než půl miliónu korun
ročně. Zjednodušit by se mělo odpisování hmotného majetku u
fyzických osob.
Vláda schválila také novelu zákona o bankách, kterou
připravila Česká národní banka. Novela by měla v případě krachu
banky klientům zajistit větší návratnost jejich vkladů.
Greenpeace žádá označování geneticky upravených potravin.
Ekologičtí aktivisté včera na pražském
náměstí Míru rozdávali lidem pohlednice adresované poslancům s
požadavkem, aby v připravované novele zákona o potravinách a
tabákových výrobcích prosadili označování všech geneticky
modifikovaných potravin. Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty
zatím žádný zákon v ČR neřeší. To má změnit vládní návrh
zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a
produkty tak, aby bylo ochráněno životní prostředí, zdraví lidí i
zvířat a biologická rozmanitost. Podle ekologů se však na většinu
potravin a dalších produktů z geneticky modifikovaných organismů
nevztahuje, ani nestanovuje odpovědnost za škody,
které mohou tyto produkty a organismy způsobit.
Vláda odmítla prodloužit platnost lustračních zákonů.
Ministři argumentují tím, že lustrační zákony byly přijaty na dobu omezenou proto, že jsou právním aktem zaměřeným na vypořádání s minulostí. Vláda upozorňuje, že se českými lustračními zákony v minulosti zabývaly Mezinárodní organizace práce a Rada Evropy. Tyto organizace zaujímají k těmto zákonům rezervovaný postoj, a berou je jako přechodnou úpravu.
Podotýká Kostas Zgafas:Zde se muzete podivat, jak Cesky Telecom ve sve tiskove zprave lze v porovnavani poplatku za Internet v CR a v USA:
V USA stoji neomezeny pristup k Internetu kolem 25 USD (1000 Kc) mesicne a je to v ramci neomezeneho mistniho volani.
Dvě chyby v překladu o Nietzschovi. Upozorňuje Aleš Zeman:
V překladu zajímavého článku Stefana Zweiga "Mater Dolorosa" jsou dva chybné údaje, které patrně pochází od autora, ne od překladatele. Franz Overbeck nemohl psát hroznou zprávu matce Friedricha Nietzscheho z Basileje v lednu 1885. Overbeck jel vlakem z Basileje do Torina zjistit, co se děje s Nietzschem 7. ledna 1889, na žádost slavného dějepisce Jacoba Burckhardta, kterému Nietzsche napsal bláznivý dopis. Zpět do Basileje se vratil Overbeck s šíleným Nietzschem, v doprovodu přesně nezjištěného Němce, který Overbeckovi pomohl s převozem, 10. ledna 1889. V ten samý den Overbeck napsal dopis (tj. hroznou zprávu) Nietzschově matce do Naumburgu, která přijela do Basileje 13. ledna 1889. Cesta z Basileje do Jeny se strašlivými scénami, popsaná ve Zweigově článku, se uskutečnila 17. ledna 1889. Po příjezdu do Jeny byl Nietzsche okamžitě internován v tamějším ústavu pro duševně choré, jak popsáno ve Zweigově článku. Druhý nesprávný údaj je, že Nietzsche byl propuštěn do ošetřování své matky začátkem roku 1886. Nietzsche byl propuštěn z ústavu v Jeně a převezen do Naumburgu ke své matce 13. května 1890. Tyto biografické údaje se nacházejí v četných knihách o Nietzschovi; asi nejpodrobněji jsou uvedeny v objemné biografii Curt Paula Janze z r. 1979 "Friedrich Nietzsche, Biographie, Band 3". Janz též uvádí současné názory na příčinu Nietzschovy duševní choroby (paralysis progressiva coby důsledek syfilitické infekce), což se značně liší od téze zastávané Nietzschovou sestrou Elisabeth, že Nietzsche zešílel v důsledku přepracování či pod vlivem škodlivých drog mezi kterými se uvádí chloral a hašiš.
WWW aplikace Obchodního rejstříku na webu Ministerstva
spravedlnosti byla doplněna o evidenci úpadců. Zpřístupňuje se tak
databáze firem, na které soud prohlásí konkurs nebo povolí
vyrovnání (http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/upkuk/s_i8.sqw,) informuje Štěpán Kotrba.
Rozhovory, které Britským listům poskytl ředitel zpravodajství ČT Jiří Hodač a neposkytl šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal, srovnává v angličtině Jan Čulík a zároveň uvažuje o nebezpečí politických tlaků, které v současnosti hrozí České televizi v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review na tomto místě. (Pochvalu anglicky psaným analýzám českých sdělovacích prostředků, které Jan Čulík zveřejňuje v týdeníku Central Europe Review jako pravidelná shrnutí práce Britských listů, vyjádřila v minulých dnech na recepci pro pražské intelektuály, kterou uspořádal americký velvyslanec John Shattuck, jeho manželka Ellen Humová, někdejší novinářka pro listy Los Angeles Times a Washington Post.)
Čtenost Britských listů za březen 2000. Zde najdete ve formátu PDF audit čtenosti Britských listů za měsíc březen 2000. Veškeré zjišťování čtenosti na internetu je nutno brát cum grano salis, nelze ji zjišťovat spolehlivě a firmy, které spolehlivost z podnikatelských důvodů předstírají, nemají pravdu. Nicméně je snad zajímavé, že si v březnu 2000 Britské listy zřejmě otevřelo cca 16 600 samostatných počítačů. Průměrně za pracovní den zaznamenaly BL denně 1896 návštěv na svých stránkách a z každého z třiadvaceti vydání BL za měsíc březen 2000 si čtenáři vyžádali 11 402 stran. Zajímavé také je, že čtenáři jsou velmi pozorní a jen cca 18 procent přístupů je pouze na titulní stranu: ostatních 80 procent přístupů je k jednotlivým článkům BL - podle jiných statistik čte každý čtenář, který si BL otevře, v průměru cca 4 - 5 článků denně.
Nový knižní výbor z Britských listů. Druhý výbor z Britských listů Jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) vyjde 15. května 2000. Pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o České televizi, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, obálka je tady. Výbor Jak Češi jednají je možno už nyní objednávat v nakladatelství Milenium na této adrese. - V týdnu od 15. do 19. května bude Jan Čulík v České republice k dispozici k případným besedám či rozhovorům o této publikaci, kdo má zájem, nechť napíše na adresu tohoto listu.
Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. Výbor z Britských listů Jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999, 480 stran, 290 Kč, ISBN 80-86201-147). Pár posledních výtisků je ještě k dostání pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, telefon/fax 02 232 07 33. (Bližší informace o obsahu knihy vyšly v BL na tomto místě.)
TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese
http://www.britskelisty.cz/xz/.
Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.
Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese
http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.
Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu
http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.
Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.
Czech media, Czech politics and Czech culture:
A selection of English language articles, published in Britské listy.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University). Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
Výběr textů z posledních dní:
