Koordinační výbor organizací pro tiskovou svobodu kritizuje zákony o urážce
Toto tiskové prohlášení je relevantní pro existující zákony v Bulharsku, v České republice, v Maďarsku, v Polsku, v Rumunsku a na Slovensku. Všechny tyto země učinily určitý pokrok při odstraňování zákonů z komunistické éry, které omezují svobodu projevu, ale všechny mají stále ještě v trestním zákoníku ustanovení, které patří do kategorie omezení, vylíčených níže, konstatuje Erika Schlager, právní odbornice Helsinského výboru amerického Kongresu.
Zdroj: Světový výbor pro tiskovou svobodu, Reston
Toto je prohlášení z 28. dubna 2000, který vydal Koordinační výbor organizací pro tiskovou svobodu:
COMMITTEE TO PROTECT JOURNALISTS
COMMONWEALTH PRESS UNION
INTER AMERICAN PRESS ASSOCIATION
INTERNATIONAL ASSOCIATION OF BROADCASTING
INTERNATIONAL FEDERATION OF THE PERIODICAL PRESS
INTERNATIONAL PRESS INSTITUTE
NORTH AMERICAN BROADCASTERS ASSOCIATION
WORLD ASSOCIATION OF NEWSPAPERS
WORLD PRESS FREEDOM COMMITTEE
Na setkání v Bostonu dne 28. dubna potvrdil Koordinační výbor organizací pro tiskovou svobodu, že "zákony o urážce", které zvlášť ochraňují vládní úřady, oficiální instituce, státy a jejich symboly jsou naprosto nevhodné ve všech zemích, ale zejména v zemích, které si říkají demokracie.
Výbor přivítal zveřejnění publikace "Zákony o urážce - urážka svobody tisku" - studii takových zákonů a toho, jak jsou aplikovány ve více než 98 zemích a teritoriích. Studie přesvědčivě dokazuje, jak takovéto zákony, včetně zákonů desacato v Latinské Americe a zákony o trestní pomluvě jsou využívány k tomu, aby potlačovaly svobodu projevu a tiskovou svobodu ve všech regionech světa. Také studie jasně dokazuje, že pokračující existence takovýchto anachronistických právních textů, udržovaných v platnosti v tradičních demokraciích slouží jako otevřené pozvání autoritářským vládám - i v těch případech, kdy demokracie zacházejí s těmito zákony jako zastaralými a už jich nevyužívají.
Výbor proto apeluje na vlády všech zemí, aby takovéto zákony zrušily.
Rozumnou obranu proti údajné pomluvě může adekvátním způsobem poskytnout civilní právo, které má poskytnout osobám, které se domnívají, že byly nespravedlivě vylíčeny, právo domáhat se odškodného. Za uplatňování svobody projevu nesmí být nikdo neúměrně přísně trestán ani vězněn.
Ve zdravě fungující demokracii se dostává vedoucím vládním představitelům a dalším veřejný osobnostem méně - ne více ochrany před novinářskou prací a před kritikou. To je nutnou podmínkou pro informované projevy veřejného mínění ve všech zemích světa.
28. dubna 2000
The following press release is relevant to the exiting laws in
Bulgaria, the Czech Republic, Hungary, Poland, Romania and Slovakia. (All
of these have made some progress in removing communist-era laws which
restrict free speech, but all still have one or more articles in their
criminal codes which fall within the category of restrictions described
below.)
-- Erika Schlager
PRESS RELEASE - INTERNATIONAL
2 May 2000
Coordinating Committee of Press Freedom Organizations denounces insult
laws
SOURCE: World Press Freedom Committee (WPFC), Reston
(WPFC/IFEX) - The following is a 28 April 2000 statement by the Coordinating
Committee of Press Freedom Organizations, of which WPFC is a member:
COMMITTEE TO PROTECT JOURNALISTS
COMMONWEALTH PRESS UNION
INTER AMERICAN PRESS ASSOCIATION
INTERNATIONAL ASSOCIATION OF BROADCASTING
INTERNATIONAL FEDERATION OF THE PERIODICAL PRESS
INTERNATIONAL PRESS INSTITUTE
NORTH AMERICAN BROADCASTERS ASSOCIATION
WORLD ASSOCIATION OF NEWSPAPERS
WORLD PRESS FREEDOM COMMITTEE
Coordinating Committee of Press Freedom Organizations Denounces Insult
Laws
The Coordinating Committee of Press Freedom Organizations, meeting in
Boston April 28, 2000, reaffirmed the deep conviction of its member groups that
"insult laws" providing special protection to governmental authorities, official institutions, states and their symbols are wholly inappropriate in all countries, but especially in those that call themselves democracies.
The Committee welcomed the publication of "Insult Laws -- An Insult to Press
Freedom" -- a study of such laws and how they are applied in more than 90
countries and territories. That study demonstrates compellingly how such
laws, including desacato laws in Latin America and laws on criminal
defamation, are invoked to stifle free speech and press freedom in all
regions of the world. It also convincingly demonstrates that the continued
existence of such anachronistic legal texts on the statute books of the
traditional democracies serves as a standing invitation to authoritarian
governments -- even though the democracies treat these laws as obsolete
and no longer use them.
The Committee therefore calls upon governments everywhere to repeal such
laws.
Reasonable defense against alleged instances of defamation can be adequately
provided under civil laws providing for those who consider themselves
unjustly portrayed to seek demonstrable damages. There must be no punitive
damages or imprisonment for the exercise of freedom of expression.
In a healthy working democracy, government leaders and other public
Figures are afforded less -- not more -- protection from reporting and criticism.
This is a necessary condition for the informed exercise of public opinion
in any country.
28 April 2000
Americké soudy osvobodily poskytovatele internetových služeb od zákonů o pomluvě
Američtí poskytovatelé internetových služeb včera oslavovali rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, které jim dalo plnou ochranu v souvislosti s pomlouvačnými či urážlivými výroky, zveřejněnými na internetu.
Advokáti zasazující se za svobodu projevu podpořili americké rozhodnutí, podle něhož jsou poskytovatelé internetových služeb na stejné úrovni jako telefonní společnosti či poštovní firmy, které zprostředkovávají dopisy, jinými slovy, neodpovídají za obsah přenášených informací.
Americký právník Stewart Baker z washingtonské právní firmy Steptoe and Johnson, konstatoval, že americké firmy, jako například America Online, které působí v Británii, se mohou nyní obrátit na americké soudy, kdyby byly pohnány k odpovědnosti podle britských zákonů. "Tento právní problém se bude ještě dlouho řešit," uvedl.
Britské zákony jsou v této věci dosud nejasné. Před dvěma měsíci zaplatil britský poskytovatel internetových služeb Demon Internet fyzikovi a univerzitnímu učiteli Laurenci Godfreymu 15 000 liber plus právní výlohy ve výši asi 250 000 liber za to, že o něm byly zveřejněny na bulletin boardech firmy Demon údajně pomlouvačné výroky.
Demon se s Godfreym domluvil na této náhradě mimosoudně, ale všeobecně se to interpretuje jako varování britským poskytovatelům internetových služeb. Hned o několik dní později zlikvidovali britští poskytovatelé internetových služeb dva internetové servery - homosexuální server jménem Outcast a server zaměřený proti cenzuře, který tvrdil, že likvidace serveru Outcast znamenala, že se ten server stal "první Godfreyovou obětí".
Baker poukázal na to, že britská situace by mohla ohrozi svobodu projevu na internetu, protože to dává poskytovatelům internetových služeb pobídku, aby zlikvidovaly informace na internetu, jakmile si někdo začne stěžovat, ať jde či nejde o pomluvu.
"Pokud totiž informaci, na niž si někdo stěžuje, nechají na síti, budou muset buď platit odškodné anebo právníky. Když ji odstraní, nic se nestane," konstatoval Baker.
V pondělí v Americe potvrdil Nevyšší soud předchozí soudní rozhodnutí v neprospěchh jednoho skauta, který požadoval odškodné od poskytovatele internetových služeb Prodigy.
Alexander Lunney žaloval Prodigy poté, co nějaký podvodník pod jeho jménem rozesílal urážlivé e-maily jeho sousedům v okrese Westchester. V době, kdy se to dělo, v roce 1994, bylo Lunneymu teprve 15 let. Jeden e-mail, poslaný místnímu skautskému veliteli, měl titulek JÁ TĚ ZABIJU!!
Po stížnostech od adresátů těchto zpráv informovala firma Prodigy Lunneyho, že mu ruší přístup na internet za to, že rozesílá "obscénní, urážlivý, výhružný a sexuálně explicitní materiál." Ale Lunney vůbec neměl ani u firmy Prodigy internetový účet.
Odvolací soud v New Yorku konstatoval, že firma Prodigy není odpovědná za zprávy, které někdo posílá prostřednictvím jejího systému."Veřejnosti by to neposloužilo, kdyby museli poskytovatelé internetových služeb zkoumat miliony emailů, jen z obavy, že by je někdo mohl žalovat o pomluvu," dodal soudce a pokračoval: "Nechceme odepřít firmě Prodigy běžnou výsadu, kterou mají telefonní a telegrafní společnosti."
Mluvčí firmy Demon ve Velké Británii před mimosoudním urovnáním případu s Godfreyem svou firmu hájil: "Kdyby vás někdo urazil v hospodě, znamená to, že budete žalovat majitele té hospody?"
Kontrola emailu na internetu
Jedna komentátorka deníku Guardian k tomu včera dodala:
Když někomu posíláte e-mail, kolik lidí očekáváte, že to bude číst? Mnoho zemí světa, včetně Velké Británie, nyní zintenzivňuje svůj dohled nad internetem. Britské ministerstvo vnitra buduje částkou 25 milionů liber středisko pro dohled nad e-mailovým provozem a MI5 se obává, že obrovský růst užívání internetu povede k tomu, že ho začnou zneužívat různí světoví podvodníci a zločinci.
Úřady donutily poskytovatele internetových služeb, jako je America Online a Freeserve, aby instalovali dohližitelský (tracking) software, a tak bude vláda moci číst všechno, co se posílá po internetu. V pravomoci britské vlády je právo studovat e-mail i internetové servery.
Studie 186 zemí světa, kterou vydala americká organizace Freedom House, konstatuje, že stále více vlád buď omezuje přístup k internetu anebo zvyšuje dohled nad ním.
Nejhorší tlak proti používání internetu, který se popisuje ve zprávě Censor Dot Gov, se vyskytuje v těch zemích, které pravidelně porušují lidská práva. Takzvaní "internetoví disidenti" byli v Číně uvězněni za to, že používají jiného poskytovatele služeb než je vládní ISP. Čínská vláda také identifikovala osob, které poslaly emaily týkající se organizace Falun Gong, polonáboženského hnutí, založeného na cvičení a na meditaci.
V Barmě proniká vládní "bojové internetové středisko" do počítačů, které přijímají nebo odesílají "zakázané informace". Majitelé počítačů čelí patnáctiletému vězení, pokud neinformují úřady, že takovou informaci dostali.
V Rusku vyvolává obavy jmenování Vladimíra Putina prezidentem. Jeden poskytovatel internetových služeb byl dočasně zrušen a bezpečnostní služba (následník KGB)) začala nutit poskytovatele internetových služeb, aby instalovali zařízení, dohlížející na provoz internetu.
20 zemí vyžaduje, aby uživatelé používali výlučně státních poskytovatelů internetových služeb. Pokud se to pokusíte obejít, tresty zahrnují uvěznění a pronásledování. Těchto dvacet zemí je: Čína, Barma, Ázerbajdžán, Bělarus, Kuba, Írán, Irák, Kazachstán, Libye, Severní Korea, Saúdská Arábie, Sierra Leone, Súdán, Sýrie Tádžikistán, Tunisko, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam.
Zpráva také zjistila, že 45 zemí světa nějakým způsobem omezuje přístup k internetu. Například v Austrálii byl nedávno schválen zákon, jehož účelem je zakázat přístup na pornografické servery.
Podle deníku Guardian je přímá souvislost mezi australským zákonem a čínským útlakem uživatelů internetu.
Všichni jsou sice přesvědčeni, že může být pornografie škodlivá a že zločinci musejí být dopadeni. Ale co kdyby státy rozhodly, že stejně nebezpeční jsou třeba zastánci jógy? Nebo lidé, kteří nosí oranžové bundy? Americká zpráva cituje Saúdskou Arábii, jejíž vládní mluvčí konstatoval, že přístup na internet v Saúdské Arábii bude odložen až na dobu, kdy bude k dispozici technologie, která zamezí "přístup k informacím, které jsou v rozporu s islámskými hodnotami a jsou nebezpečné pro naši společnost".
Leonard Sussman, koordinátor této výroční zprávy o svobodě projevu, konstatoval, že mnoho omezení, které po světě zavádějí vlády, využívá záminky, v jejímž rámci ochraňuje veřejnost před podvratnými myšlenkami nebo před porušováním národní bezpečnosti. Jsou to podle něho výmluvy, které používají cenzoři už od šestnáctého století.
Pro srovnání: jak v úterý referovala o dohře policejního zásahu proti prvomájové demonstraci anarchistů televize Nova
Ve včerejších Britských listech jsme zde přinesli transkript a rozbor reportáže o dohře policejního zásahu proti anarchistické demonstraci, jak ho v úterních Událostech vysílala Česká televize.
Srovejte, prosím, reportáž ČT s přepisem této reportáže televize Nova, z téhož dne. (Také jej pro Britské listy připravil Tomáš Pecina.)
Studio, moderátor Koranteng (mluví pomalu a srozumitelně): "Policie bude v budoucnosti postupovat proti zakázaným shromážděním stejně jako včera na pražském Střeleckém ostrově. Naší televizi to dnes řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Ačkoliv zásah proti anarchistům byl podle některých názorů příliš tvrdý, ministr a policisté trvají na tom, že vše se odehrálo v souladu se zákonem. Připomeňme, že demonstraci zakázal Obvodní úřad pro Prahu 1, protože ji anarchisté neoznámili v zákonné lhůtě."
Zásahová jednotka útočí na demonstranty, skandování "Fašisti!".
Střelecký ostrov, Jan Tuna (mluví o něco rychleji než Koranteng, ale výrazně artikuluje a je mu dobře rozumět): "Policie musela začít konat, protože anarchisté porušili shromažďovací zákon a zásah proti nim byl adekvátní. Navíc předtím dostali patnáct minut na rozchod. Trvá na tom ministr vnitra a demonstrantům vzkazuje, že nemohou čekat žádné výjimky."
Zásahová jednotka honí demonstranty po mostě Legií, ti přeskočili zábradlí, jeden z policistů přes zábradlí ještě stačí udeřit prchajícího anarchistu pendrekem přes záda.
Ministr Gross: "Policie bude postupovat stejným způsobem při každém porušení zákona, ať už ho budou konat příslušníci anarchistického hnutí nebo pravicového extremistického hnutí."
Jeden příslušník zásahové jednotky a jeden civilista vlečou zadrženého anarchistu. Policista v uniformě mu zakrývá rukou oči.
Mužský hlas: "Podle zmocněnce Zemanovy vlády pro lidská práva byl ale včerejší byl ale včerejší zásah brutální..."
Policista bije demonstranta.
Fotografie Petra Uhla a nápis "Zákrok policie byl nepřiměřeně brutální."
"...Ještě dál zachází jeho žena a kandidátka na ochránce lidských práv-ombudsmana."
Byt, Anna Šabatová: "Se zákrokem nesouhlasím, protože ho považuji za protiústavní. Pochybil jednak Obvodní úřad pro Prahu 1, tím, že ho zakázal, a také policie, že tam zasáhla."
Záběr na gestikulujícího anarchistu s červeno-černou vlajkou na stromě.
Ministr Gross: "Každý, kdo toto hodnotí, by se měl nejprve podívat na literu zákona, a policie postupovala přesně v souladu se zákonem."
Policista se brutálně zezadu sápe na nic netušícího demonstranta.
Anna Šabatová: "Ústavní právo shromažďovací nemůže být zrušeno tím, že někdo o den později dá oznámení."
Příslušníci zásahové jednotky v maskách ("robocops") sbíhající po schodišti na Střelecký ostrov.
Mluvčí policie Holub: "Policie udělala jen to, co je její povinnost."
Jan Tuna: "Trestní oznámení na jednotlivé policisty a velitele zásahu zvažuje Hnutí občanské solidarity a tolerance. Naopak vyšetřovatel dnes obvinil z trestného činu útoku na veřejného činitele devatenáctiletého demonstranta, který kopal do policisty..."
Záběr na tohoto demonstranta, jak bije policistu a sráží mu z hlavy čepici. Zároveň je ale vidět, že tento policista předtím demonstranta držel zepředu za límec a škrtil ho.
"...Jan Tuna, TV Nova."
Tomáš Pecina poznamenává: Je třeba doplnit, že mnohem vyšší byla i úroveň obrazového materiálu a využití záměrného kontrastu mezi zvukem a obrazem (Grossova slova, že policie postupovala v souladu se zákonem, přes to záběr dosvědčující opak). Ano, kdyby takhle vypadalo veřejnoprávní zpravodajství, těžko by kdo mohl co namítat...
Poznámka JČ: Je ovšem nutno komentovat politické důvody, proč zjevně Nova byla v tomto případě tak dobrá a ČT vlastně dost chabá. Nova kritizuje Zemanovu vládu ne ku propěchu zájmu občanů, ale protože potřebuje podporu ODS pro zajištění nečinnosti RRTV a pro udržení licence.
Rada není soud a už vůbec ne policie
Reakce pánů Lipšanského (BL 3.5.2000) a Peciny (BL 2.5.2000) na můj příspěvek (BL 2.5.2000) jsou typickou ukázkou toho, jak může uvažovat a psát novinář (papír, respektive počítač unese všechno), a oproti tomu, jak zásadně nesmí uvažovat veřejný činitel - člen regulačního orgánu. Ani novinář by zřejmě neměl operovat s nepotvrzenými údaji, leč může. Radní mohou svá rozhodnutí přijímat jen na základě potvrzených a ověřených skutečností. Svůj minulý výrok, že Rada není soud, proto musím rozšířit. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání není ani policie.
Má Jan Lipšanský stoprocentně ověřeno, že Vladimír Železný skutečně drží většinový podíl ve firmě produkující minerálku, co mívá na stole? A má na to důkazy? Nebo svá podezření jenom střílí od boku? Podobné je to i s údajným porušováním autorských práv. Pan Lipšanský užívá slov „jak se zdá“. Neumím si představit, že regulační orgán zahájí správní řízení a odůvodní to slovy, že se mu zdá. Jestli k porušování autorských práv dochází, pak je to případ pro policii, respektive pro soud. Rozhodně ne pro regulační orgán. Do pravomoci RRTV v souvislosti autorskými právy náleží pouze kontrola, zda provozovatelé vysílání mají uzavřeny smlouvy s ochrannými autorskými organizacemi.
K Tomáši Pecinovi
Ad 1) Výrok o tajtrlíkovi z úst generálního ředitele soukromé televize nepřímo adresovaný členovi regulačního orgánu byla naprostá nehoráznost. Přesto trvám na tom, že to v žádném případě není důvod k zahájení správního řízení o odejmutí licence. A také to ani nebyl důvod, proč Rada v minulosti s CET 21 takové řízení vedla (viz můj minulý příspěvek). S takovou zkratkou operuje pouze bujná fantazie Jana Vávry a po něm to papouškuje několik líných a v některých případech dokonce úplatných novinářů. A nesmím také zapomenout na Vladimíra Mlynáře, který na zasedání parlamentní stále komise pro sdělovací prostředky, byv nabrífován právě Vávrou, také dával výrok o tajtrlíkovi do příčinné souvislosti se zahájením správního řízení o odejmutí licence. (Mám na mysli to samé zasedání, kde pan poslanec Mlynář Radě pro vysílání nezapomenutelným způsobem vyčetl, že „jen dodržuje zákon“.)
Ad 2) Čísla z analýzy zpravodajských a publicistických pořadů z loňského roku tvrzení pan Peciny nepotvrzují. Kdyby Rada přesto licenci odejmula, bude muset posléze svůj krok obhájit před soudem, neboť se dá předpokládat, že postižený subjekt se odvolá. A to už taková legrace jako hodit něco na papír není.
Ad 3) Pan Pecina mně nemusí radit, abych se podíval do výročních zpráv, které jsem sám psal. Nebo přesněji, jejichž jsem spoluautorem. V zásadě však lze odpovědět - viz ad 2). Když jako řidič nasbíráte pokuty za špatné parkování, za nezapnuté bezpečnostní pásy a dejme tomu i za rychlou jízdu, také vám automaticky neseberou řidičský průkaz.
Ad 4) Vůbec necítím potřebu obhajovat skutky Vladimíra Železného a už vůbec nechci být advokátem pořadu Volejte řediteli. Ostatně můj negativní názor na tento pořad se příliš nezměnil. Lze však říci, že pod tlakem Rady (a neskromně si na tom připisuji zásluhy) se do značné míry proměnilo samotné Volejte řediteli. Dnešní podoba tohoto pořadu je již jen slaboučkým odvarem Železného agitek z dřevních dob televize Nova. Dnes jde spíše o téměř normální selfpromo, atypické snad jen tím, že je moderuje generální ředitel. Obecně však lze konstatovat, že zpravodajství a publicistika Novy se komentování sporu o Novu programově vyhýbá. To je relevantní údaj pro regulační orgán. Pokud se někdo cítí poškozen jednotlivým výrokem, jenž zazněl z obrazovky, nechť svou věc řeší soukromoprávní cestou. Monolog ve smyslu, jak o něm píše pan Pecina, se odehrává pouze v jeho představách.
(A ještě jedna poznámka na okraj. Podle mých důvěrných informací se první úvahy o možném znovuuvedení Majora Zemana - dlužno dodat, že v zápětí zavržené - skutečně objevily již v éře Iva Mathé. Tím ale neříkám, že v jeho hlavě.)
Petr Štěpánek
P.S. Článek pana Jánského (BL 2.5.2000) snad ani nemá cenu komentovat. Téměř vše, co se týká mé osoby, uvádí buď nepřesně, zkresleně či zcela obráceně. Nevím, jestli je pan Jánský novinář, ale pokud ano, potěš jeho čtenáře Pánbůh.
Poznámka JČ: Vsuvku "jak se zdá" jsem dodal do poznámky pana Lipšanského sám, neboť skutečně o té minerálce nepředložil Britským listům důkazy. Jenže: nepřipadá Radě podivné, že tam pan Železný pokaždé tu minerálku mívá, ať už jí vlastní kdokoliv? Nebo smí podle Rady komerční televize v ČR prostě strkat reklamu kamkoliv?
Úplatky
Před týdnem byl vzat do vazby pracovník Okresního úřadu v Jičíně, když požadoval úplatek padesát tisíc korun za to, že zlikviduje protokol o statisícové pokutě, kterou před tím vyměřil.
Měl ale smůlu. Zástupkyně firmy se podle svých slov zamyslela nad tím, co je dobré pro ni a pro firmu a věc nahlásila policii. Ta pak úředníka při přebírání úplatku zatkla.
Případ soudkyně krajského soudu v Hradci Králové, která oznámila, že se ji pokusil uplatit právní zástupce společnosti, na kterou loni vyhlásila konkurs, je komplikovanější.
Soudkyně uvedla, že ji advokát navštívil a aniž si toho všimla, zastrčil pod noviny obálku se statisícem korun, což zjistila až po několika dnech po návratu z dovolené.
Advokát ovšem nejenže se nepřiznal, ale obvinění označil za naprosto absurdní a tvrdí, že u soudkyně nikdy nebyl. Jakkoli v televizi vypadali oba vypadali velice přesvědčivě, jeden z nich nemluví pravdu.
Selským rozumem vzato měla soudkyně sotva důvod investovat sto tisíc korun do poškození advokátovy pověsti. Navíc když si oznámením úplatku zkomplikovala život, neboť setkat se v pracovní věci s advokátem soukromě bylo zřejmě profesně chybné. Případ ovšem nestačí vyřešit selským rozumem.
Advokátovi hrozí pět let vězení a policie musí pro případný soud shromáždit důkazy. Snad by to mohly být otisky prstů v bytě soudkyně, anebo svědectví sousedů, že ho viděli k soudkyni přicházet, či odcházet.
Lze si ovšem představit, že advokát mazaně přišel za tmy a v rukavicích a spravedlnosti unikne. I v takovém případě je ovšem důvod k optimismu.
Každý další nahlášený pokus o korupci o něco zlepší svět, ve kterém se pohybujeme. Příběhy tohoto typu mají hodnotu dobrých příkladů. Možná už dnes upozorní policii na pokus o korupci někdo další. Děkujeme.
2. května 2000
Petr Jánský o Čtyřkoalici: Neznalost?
Vážený pane Jánský,
Na Vašem příspěvku
o Čyřkoalici v BL 28.4. je patrná neznalost, možná až
trochu ignorance. To, že program 4K dosud není sepsán,
neznamená, že jeho sestavení bude úkolem mimořádně obtížným.
Do voleb zatím ještě nějaký čas zbývá a nesetkal jsem se
s tím, že by někdo uvnitř 4K seriozně pochyboval o tom, že
se podaří program sestavit na základě konsensu všech čtyř
politických stran. Psát společný program pro čtyři strany
je ovšem poněkud časově náročnější než pro stranu jednu,
a to s ohledem na větší množství a různost připomínek,
které je třeba přebrat a sladit. Programy těchto stran jsou
podobné, nikoli však shodné. Váš názor, že by měl být
nejprve vybrán koaliční partner a program 4K by se měl "šít
jemu na míru", je nesmyslný už proto, že nelze výsledek
příštích voleb do poslanecké sněmovny vůbec předvídat,
když do nich zbývá pravděpodobně více než dva roky a není
ani přijat volební zákon. Je nutno počítat s mnoha
variantami povolebního rozložení sil, z nichž mohou vzejít
tyto situace (a ještě i jiné):
- 4K bude nejsilnější stranou se ziskem přes 35 % mandátů
a pak může nastat
- podaří
se sestavit menšinovou vládu, která bude ODS i ČSSD
tolerována a bude schopna v parlamentu prosadit své návrhy
někdy s podporu ODS jindy s podporou ČSSD
- 4K
vytvoří koalici buď s ČSSD nebo s ODS a pak bude zřejmě
výhodnější volit slabší z nich, pokud to bude stačit
k pohodlné parlamentní většině
(k tomu poznámka:
v d´Hondtově volebním systému, o kterém se uvažuje, může
30% procent hlasů, kterých je 4K reálně schopna dosáhnout,
stačit ke zisku 40 % mandátů, při ideálním rozložení hlasů
pro ostatní strany dokonce k nadpoloviční většině)
- ČSSD ve volbách propadne na úkor KSČM a pak prostě
nebude jiná varianta než koalice 4K + ODS (bez ohledu
na to, kdo z nich bude silnější, neboť "opoziční"
smlouva s KSČM by asi i pro skalní voliče obou těchto
stran byla nestravitelným soustem)
- 4K bude sice nejsilnější, avšak ODS a ČSSD (které
budou přibližně stejně silné) budou mít dohromady těsně
přes 50 % mandátů a pak 4K bude muset přesvědčit
jednu z těchto stran, aby nepokračovala v "opoziční"
smlouvě a vstoupila s 4K do koalice (což by asi bylo
snazší s ČSSD)
- ODS zvítězí a s mírně oslabenou ČSSD bude tvořit
pohodlnou parlamentní většinu, tedy opoziční smlouva
bude v obráceném gardu pokračovat a 4K bude v opozici
(že by se v takovém případě podařilo 4K přesvědčit
ODS nebo ČSSD k vypovězení "opoziční"
smlouvy a koalici s ní, se mi nejeví reálné)
- ČSSD opět ve volbách zvítězí a ODS bude oslabena (to
může nastat v případě, že se dostaví citelný
ekonomický obrat k lepšímu, ve který ale nelze příliš
doufat) a 4K bude muset ČSSD obtížně přesvědčovat
k vypovězení "opoziční" smlouvy a koalici s
ní
Volební program
4K musí počítat se všemi těmito variantami a tedy jak s
koalicí s ODS, tak i s koalicí s ČSSD a rovněž i s rolí
silné opozice proti oběma. (Volební porážka, kterou by podle
mého byl zisk méně než 40 mandátů, by s největší pravděpodobností
znamenala rozpad 4K).
Neznám detailně
situaci jinde, ale pokud jde o pražskou organizaci KDU-ČSL (která
v rámci strany patří k těm slabším), z osobností, které
dosud nebyly v parlamentu ani ve významných vládních či
magistrátních funkcích, mohu příkladmo jmenovat - ze starší
generace: Pavel Smetáček, Oldřich Choděra, Pavel Říčan,
Jan Bruthans, Eliška Jelínková, z mladších, kteří se
postupně vypracovávají: Aleš Doležal, Jan Czerný, Patrik
Barták, Marie Kolářová, z řad studentů: Ondřej Jakob.
Z toho, co jsem
možnost poznat při setkáních s jinými stranami 4K, tam
situaci v jiných krajích neznám vůbec, ale pokud jde o Prahu,
zkušené ani perspektivní osobnosti také nepostrádají.
Získávat mladé
lidi pro práci v politické straně není v současné době
jednoduché, ale i ten kdo vstoupí do politiky po třicítce
nebo i po padesátce, může v ní ještě mnoho vykonat. Podle mých
zkušeností ten, kdo do politické strany vstupuje jako vyzrálá
osobnost, je pro ní (a to i dlouhodobě) zpravidla větším přínosem
než ten, kdo se v mládí rozhodne spojit s ní svoji kariéru,
neboť z takových se mnohdy stávají spíše technologové moci,
než skuteční politici a straně a zejména občanům naopak škodí.
Jedná-li se o
postech a nikoli o programu, je to ve vlastním slova smyslu
nepolitická politika (po které Václav Havel tak dlouho volal,
až byl "opoziční" smlouvou vyslyšen), protože
skutečná politika je správa veřejných záležitostí v zájmu
občanů a jde v ní především o programy a jejich naplňování
(široký rozhled, slušnost, poctivost a pracovitost by měly být
pro politika samozřejmostí).
Pokud jde o situaci v ČSSD, tu možná znáte lépe něž já,
který nenalézám argumenty pro tvrzení, že Petra Buzková
nebo Stanislav Gross jsou slušnější než třeba Vladimír Špidla
nebo Jan Kavan.
K Vašemu článku o
kandidátech pro senátní volby na Chrudimsku:
Protože k P. Pithartovi se již vyjádřil J. Čulík a příspěvek
P. Štěpánka je zveřejněn současně, tedy v zájmu vyváženosti
k M Šloufovi. Podle mého názoru se v r. 1990 zachoval čestněji
než jemu názorově blízcí soudruzi (např. M. Čalfa, V.
Dlouhý), kteří rychle přestoupili z KSČ do OF. Narozdíl od
nich M. Šlouf v komunistické straně zůstal a snažil se o její
transformaci v moderní evropskou levicovou stranu. Teprve když
se toto úsilí minulo účinkem, přešel k ČSSD. Tzv. reformní
komunista ve významné funkci není ani na Západě jevem zcela
mimořádným, viz zejména bývalý vysoký funkcionář KS Itálie
R. Prodi - předseda Evropské komise.
Se srdečným pozdravem
Jaroslav Štemberk
Neschvaluji zákon o občanství, který vyžaduje čistý trestní rejstřík
Vážený pane Čulíku,
K Vaší poznámce v Britských listech:
Nikdy a nikde jsem nenapsal ani neřekl, že schvaluji zákon o občanství,
který podmiňuje udělení občanství člověku, který dlouhodobě žije na našem
území, čistým trestním rejstříkem. Tím méně se mi líbí dosud platný německý
zákon o občanství a vítám, že současná vláda SRN připravuje zákon nový,
který bude odpovídat standardům EU. To, že většina Romů, kteří žijí na našem
území, jsou druhou či třetí generací přistěhovalců a téměř celý zbytek se na
území ČR nenarodil, je prostě fakt. Mobilita je součástí jejich kulturní
tradice (proto také jako svůj znak užívají kolo a "Zákon o trvalém usídlení
kočujících osob" byl prakticky všemi Romy vnímán jako protiromský, ničící
jejich kulturu a ničení přidělených státních bytů bylo mnohdy projevem
odporu proti tomuto totalitnímu zákonu). V žádném případě nepropaguji jejich
vyhánění, neupírám jim právo žít na území ČR a nezpochybňuji povinnost
majority umožnit jim důstojný život, jen upozorňuji na to, že po přijetí ČR
(Maďarska, Polska, Slovenska) do EU bude zcela přirozené, pokud Romové budou
možnosti volného pohybu osob využívat podstatně více než Češi (Maďaři,
Poláci, Slováci). Negativním jevem (byť nacionalisté razící heslo "Čechy
Čechům" jsou přesvědčeni o opaku) by bylo, pokud by migrace Romů směřovala
pouze ven, či pouze směrem z východu na západ. K plnohodnotnějšímu uplatnění
Romů v Evropě proto vidím jako nezbytnost zavedení romského školství. Myslím
si, že na pedagogických fakultách by jako preferovaný měl být urychleně
zaveden obor: učitel(ka) ve třídě s vyučovacím jazykem romským. V romských
třídách by kromě romštiny a češtiny měly být intenzivně vyučovány další
jazyky - angličtina, němčina, francouzština, španělština. Jsem přesvědčen,
že není správné bránit Romům v migraci, je ovšem nutno usilovat o to, aby u
nás ani v jiných zemích nebyli odkázáni na sociální podpory.
P.S.: K poznámce o p. Pospíšilovi pod článkem p. Pinkavy: Termím "spojen s
činností" by měl, myslím si, být vyjádřen přesněji. Pokud jste již dříve
někde požadoval, aby autoři uváděli svoji politickou příslušnost, omlouvám
se za to, že jsem to přehlédl a u sebe dosud neuvedl: KDU-ČSL. Mám ale za
to, že pokud autor píše za sebe, nikoli za organizaci, pak by příslušnost k
nějaké organizaci neměla být uváděna.
Se srdečným pozdravem
J. Štemberk
Poznámka JČ: Kvituji, že pan Štemberk poskytuje informaci o své příslušnosti k politické straně. Pan Pospíšil na jiném místě dnešních BL popírá, že by měl s Vlasteneckou frontou cokoliv společného a umístění odkazů na BL je prý náhodné. Proto se mu omlouvám.
Nemám nic společného s Vlasteneckou frontou
Vazeny pane Culiku,
dne 3.5.2000 jste v Britskych listech jako poznamku k clanku "Nemravna
cistka ceskeho obcanstvi" zverejnil nasledujici tvrzeni, cituji:
"Pan Pospisil je spojen s cinnosti Vlastenecke fronty, Britskym listum to
vsak pri posilani svych prispevku neuvedl. Nicmene se na diskusi na toto
tema v BL objevily odkazy na internetovych strankach Vlastenecke fronty."
1. Nejsem a nikdy jsem nebyl spojen s cinnosti Vlastenecke fronty.
Chcete-li tvrdit opak, vyzyvam Vas, abyste to dokazal.
A pokud to nedokazete, ocekavam strucne dementi.
2. Jestlize plati bod 1. ( plati ), neni co uvadet pri zasilani prispevku.
( Sice mne prekvapuje, ze se neco takoveho ocekava, tzn. uvest stranickou
prislusnost ci naklonnost pri zaslani prispevku, ale ať uz jakkoliv. Nejsem
spojen, nebyl jsem spojen, nemam co uvadet. )
3. Clanek jsem Vlastenecke fronte ani neposlal ani neautorizoval. Jak jsem
na zaklade Vaseho upozorneni zjistil, cast jej prevzala a zverejnila sama a
uvedla tez zdroj - Britske listy, vcetne pripojeni odkazu na plne zneni
tehoz.
4. Pokud vam jako dukaz spoluprace staci odkaz na webovych strankach,
doporucuji, abyste urychlene stahl svoji nabizenou ikonku - Britske listy
Jan Culik online. Nikdy nevite, kdo ji muze zverejnit. Co kdyz to udela
treba Vlastenecka fronta??? To byste pak byl spojen s jeji cinnnosti!!!
Vzhledem k tomu, ze tuto zalezitost povazuji za dosti principialni, skutecne
bych ocenil, kdybyste tuto moji reakci zverejnil.
Josef Pospíšil
Poznámka JČ: Pokud někdo zastává relativně významné postavení v nějaké politické organizaci, myslím, že je férové, aby to u svého příspěvku uvedl. Omlouvám se panu Pospíšilovi, že jsem chybně usoudil na jeho členství ve Vlastenecké frontě.