Nezaměstnanost: "Novináři z LN opět útočí"
Pokud jste zvolili toto téma na základě titulku, opět se potvrzuje jeho důležitost ohledně čtenosti
periodika. Tento titulek se totiž pouze snaží přiblížit k profesionalitě prestižního českého deníku, Lidových novin.
Ve vydání ze dne 2.5.2000 je na titulní stránce a pak ve vnitřní části deníku uveřejněn článek, s rozhodně poutavým titulkem "Stát chce přimět nezaměstnané, aby si hledali práci", jako podtitulek je uvedeno "Nejnižší čistá mzda by měla poprvé těsně převýšit životní minimum". Pokud čtenář uvažuje logicky a neorientuje se v heslovitém uvažování většiny českých médií, je poněkud zmaten, neboť mezi uvedeným nevidí naprosto žádnou souvislost.
Pokud článek s tímto titulkem přečte, zjistí, že se jedná o shrnutí problematiky výše minimální mzdy a její vazby na výši nezaměstnanosti. Článek navíc uvádí poměrně dostatek objektivních skutečností a opírá se o názory více nezávislých osob, jedná se však o krátké odpovědi na otázky, které nebyly zveřejněny. Základní otázkou ale je, co mělo z uvedeného článku vyplynout. Článek samozřejmě neříká že nezaměstnaní si za nezaměstnanost mohou sami a že kdo chce, ten si práci najde. Tato hesla (nic než hesla to také nejsou) bylo možné použít tak před několika lety, v současné době by taková formulace byla příliš silná i na Českou republiku. Vzhledem k tomu, že ale všechny skutečnosti v článku uvedené se týkají vazby minimální mzdy a nezaměstnanosti, a vzhledem k onomu "nádhernému" titulku chtěl autor zřejmě skutečně dovodit, že výše minimální mzdy a nezaměstnanost spolu přímo souvisí (v článku je používán termín "dobrovolná" nezaměstnanost), což je však poněkud odvážná konstrukce.
Článek na uvedené téma by nicméně měl být rozhodně napsán. Sporný bude asi jeho formát, neboť téma skutečně nelze odbýt několika větami. Pokud chceme dojít k jakýmkoliv závěrům, měli bychom vycházet z podkladů, zjištěných s vysokou mírou pravděpodobnosti. Rozhodně by bylo zajímavé, zda byl v České republice prováděn průzkum, jehož cílem bylo zjistit, zda vůbec, a pokud ano, tak kolik nezaměstnaných je nezaměstnaných "dobrovolně". Dá se předpokládat, že se skutečně bude o určitou část populace jednat, pak se ale objeví další otázka, zda je jejich "dobrovolná" nezaměstnanost "dobrovolnou" od samého počátku, nebo je až výsledkem skutečnosti, že jejich nezaměstnanost trvala příliš dlouhou dobu. Pouze na základě takto objektivně zjištěných údajů by bylo možné zjistit, zda velikost takové skupiny nezaměstnaných je statisticky významná a jaké je k jejímu zmenšení zapotřebí podnikat kroky.
Ve vztahu k minimální mzdě je samozřejmě nesporné, že jakákoliv mzda, kterou je třeba vyrovnávat sociálními dávkami je pro jejího příjemce demotivující, je ale výše mzdy jedinou motivací pro práci ? Pokud mám práci, mám totiž i naději, pokud práci nemám, moje šance na zlepšení mého postavení je minimálně o jeden stupeň níže než toho, kdo práci má, sama skutečnost, že náš finanční příjem je stejný nemůže hrát roli. Samozřejmě toto tvrzení by opět bylo vhodné doložit průzkumem, popřípadě ho i vyvrátit.
Závěrem kouzlo nechtěného. V článku Lidových novin je uvedeno, že "navrhované zvýšení spodní hranice platů nemá na státní rozpočet přímý vliv, protože náklady ponesou zaměstnavatelé". Dále je vysvětleno, že ohrožení státního rozpočtu by hrozilo v případě strmého nárůstu minimální mzdy, která by se nutně projevila i v platových stupnicích státních zaměstnanců. Uvedená perlička na závěr je ale námět na samo jedno velké téma. Motto "bojme se o státní rozpočet, zaměstnavatelé si už poradí", je bohužel i v současné době ještě používané a v zásadě akceptované, proč také ne, když je možné snést takové množství argumentů na zlé zaměstnavatele a hodný stát. Nic není černobílé, a tak by možná nebylo úplně špatné si uvědomit, že stát bez zaměstnavatelů existovat nemůže. Možná by v rámci populistických argumentů bylo vhodné si uvědomit i to, že zaměstnanec s platem asi 20000,-Kč dostane ve skutečnosti asi 15000,-Kč a jako pracovní síla stojí zaměstnavatele asi okolo 25000,-Kč, tzn. že asi 10000,-Kč jde státu (daň, sociální a zdravotní pojištění, o kterých nikdo neví, nakolik jsou to pojištění a na kolik daně). Má tato skutečnost vliv na zaměstnanost, na vztah zaměstnavatel stát, na vztah zaměstnavatel zaměstnanec, ap. ? Pokusil se to někdo zjistit ? Je to možné vůbec objektivně zjistit ?
Uvedené otázky jsou rozhodně citlivé a by nebylo špatné, pokud by se k tomu osoby, které mají k dispozici skutečně relevantní informace jak z České republiky, tak ze zahraničí (jedná-li se o fakta, která lze zevšeobecnit) vyjádřily.
