Muži v ohrožení: náhlý a radikální růst rakoviny prostaty
Co mají společného mediální magnát Rupert Murdoch, starosta New Yorku Rudy Giuliani, americký generál z války v Perském zálivu Norman Schwarzkopf, hudebník Frank Zappa a jihoafrický anglikánský biskup Desmond Tutu? Všichni onemocněli rakovinou prostaty, nejnovější vážnou hrozbou zdraví mužů, napsal v neděli 30. dubna týdeník Observer.
Výskyt rakoviny prostaty - malé žlázy mezi močovým měchýřem a konečníkem, která produkuje tekutinu pro chám - stoupl v poslední době skutečně dramaticky. Bývala to vzácně se vyskytující nemoc, nyní je to druhá nejčastější rakovina u mužů. Její obětí se stává každý dvanáctý muž. Do roku 2015 se očekává, že rakovina prostaty předstihne rakovinu plic jako nejčastější rakovina u mužů.
V Británii se za posledních deset let zdvojnásobil počet osob, který onemocní rakovinou prostaty, na 20 000 osob ročně. Počet mužů, umírajících na rakovinu prostaty, se v Británii za posledních třicet let ztrojnásobil - z 3340 v roce 1964 na 9500 v roce 1998. Je to několikanásobek počtu osob,kteří zahynou při dopravních nehodách. Je to také ostrý kontrast ve srovnání s mnoha jinými případy rakoviny, kde počet onemocnění klesá.
Ašak navzdory tomuto vzrůstu je rakovina prostaty mimo ohnisko zájmu výzkumníků. Umírá na ni pětkrát více mužů, než kolik žen zemře na rakovinu děložního krčku, přesto se však pro tuto nemoc neprovádějí žádné preventivní prohlídky. Před dvěma lety vydávala britská vláda na výzkum rakoviny prostaty jen 47 000 liber ročně - tedy asi 250 Kč ročně na každého zemřelého muže.
O rakovině prostaty se často hovoří, že je to nemoc stáří a že většina nemocných jsou lidé nad šedesát let. Avšak nyní se rakovina prostaty rychle šíří i mezi mladými muži. "Znám mnoho mužů, kterým je kolem čtyřiceti, kteří tu nemoc mají, a dokonce i muže kolem třiceti," konstatuje Jeremy Gambrill, činitel charitativní organizace Prostate Cancer Charity, u něhož byla tato nemoc zjištěna ve věku 49 let a bylo mu řečeno, že do tří let zemře.
Mezitím uplynuly dva roky a sedm měsíců. Gambrilla léčili radioterapií a nyní ho léčí hormonovou terapií. "Ještě mám pět měsíců, ale stále ještě žiju normálním životem. Spím trochu déle než normálně a musím si každý den brát pilulku, ale kvalitu života mám stále dobrou."
Nečekaný vzrůst výskytu rakoviny prostaty překvapil vědce, kteří nemají na výzkum této nemoci skoro žádné peníze a nemají pro ten vzrůst výskytu žádné vysvětlení. Existuje ovšem celá řada teorií.
"Vzrůst počtu případů rakoviny prostaty je zcela reálný, není to tím, že snad lidi stárnou anebo že bychom tu nemoc nyní byli schopni diagnostikovat přesněji. Velkou roli hrají potraviny," vysvětluje profesor Jonathan Waxman, který založil Prostate Cancer Charity.
Hlavním viníkem je podstatný vzrůst konzumace masa od ukončení druhé světové války: u vegetariánů se rakovina prostaty vyskytuje o padesát procent méně často než u lidí, kteří jedí maso. Usuzuje se, že nemoc působí také růstové hormony, které jsou nyní stále častěji dávány dobytku.
Většina ostatních rizikových faktorů zůstává stabilní. Konzumace mléčných výrobků také zvyšuje pravděpodobnost onemocnění rakovinou prostaty. Ti, kdo mají v rodině předchozí případy rakoviny prostaty, ji také pravděpodobněji dostanou. Podle jiné teorie se stávají obětí rakoviny prostaty především vysocí muži, kteří mají více vlastních růstových hormonů. Muži, kteří mají více testosteronu, jsou také zranitelnější.
Ale při diagnóze a při léčení chybí lékařům dosud ještě hodně informací. Nové techniky - jako je krevní zkouška PSA nebo transrektální ultrazvuk - dnes ulehčují diagnózu. Ale příznaky - jako častější močení - se velmi špatně sledují. Mnoho mužů jde k lékaři teprve, když už je rakovina velmi rozšířena a zasáhla i jiné tělesné orgány, jako kosti, což způsobuje bolesti v kyčlích. Někdy je nemoc tak vážná, že je nemožné močit a pacient ve velkých bolestech končí v nemocnici, kde se musí podrobit chirurgickému zákroku.
"Když se to zjistí brzo, pravděpodobněji budete vyléčeni, ale léčba je dost radikální. Mají- li pacienti plné příznaky, často bývá na vyléčení pozdě," konstatuje Michael Leahy, lékařský onkolog v Imperial Cancer Research Fund.
Avšak u některých mužů roste rakovina velmi pomalu, a tak je lepší počkat, než ji léčit zásahy, které mohou vést k nemožnosti udržet moč a k impotenci. "Často máme případy, kdy není jasné, co s nimi vlastně dělat," říká Leahy.
V jednoduchých případech se prostata vyřízne. Jiné léčebné metody jsou drastičtější, včetně celkové kastrace. V Británii jsou statistiky lidí, kteří tuto rakovinu přežijí, čtvrté nejhorší v Evropě. V Británii přežije jen 44 procent pacientů. V Německu a ve Francii je to blíže 70 procentům.
Dobrá věc je však prý to, že se o této nemoci konečně začíná otevřeně hovořit.
Muži, kteří nepříliš rádi hovoří o svém zdraví, zvlášť nechtějí mluvit nemocech spojených s jejich pohlavními orgány. Ale poslední dobou se v důsledku vládních osvětových kampaní jejich postoj mění. Britská vláda nyní rozhodla, že poskytne na výzkum rakoviny prostaty milion liber ročně. "Jsou to finance pro šest lidí na práci po dobu tří let. Je to naprosté minimum," varuje Waxman.
