Podzimní volby do senátu se blíží
Pithart, Šlouf a Štěpánek
Co mají tato jména společného? Volební obvod pro podzimní senátní volby. Tyto tři podivné postavy se utkají o přízeň voličů v Chrudimi.
Petr Pithart (KSČ, pak OF, dnes KDU-ČSL?) se zviditelnil jako premiér v letech 90-92. Postupem v případě Rakony Rakovník přiložil polínko k divoké privatizaci. Ve volbách 92 neuspěl a vrátil se do politiky až v roce 96 - slušný předseda Senátu. Kladně na sebe upozornil oznámením pokusu o uplácení ředitelem Agrobanky.
Miroslav Šlouf (KSČ, dnes ČSSD?) šéf poradců premiéra Zemana s šedá eminence vlády. Dosazuje své lidi na vlivná místa, spřádá mocenské sítě. V případě tajných služeb zasáhl i do kompetence ministra vnitra. Doporučil min. dopravy, aby Český Mobil otevřel centrum služeb právě v Chrudimi. Prezentuje se jako okresní spasitel, který je schopen zajistit pracovní místa.
Petr Štěpánek (ODS) člen bývalé Rady pro RTV a vedoucí skupiny Unisono. Střetl se s ředitelem Železným, který ho označil za tajtrlíka. Štěpánek opáčil pokusem o odebrání licence TV NOVA, což v Radě prosazoval tak vehementně, až se od něj ODS distancovala. V poslední době překvapil prohlášením, že senátorší kandidáti na sebe nebudou útočit (to je světová novinka) a nepřekvapil korespondencí s Janou Cíglerovou. Duchaplné texty zpívá dál, patrně pod heslem Za Čechy a zvláště Chrudim veselejší.
Nyní voliči vol. Když vyloučíme Štěpánka, který nabízí jen písně o lži a zradě ODS, bude rozhodování mezi Pithartem a Šloufem jednoduché. Pitharta se nenajíme, Pithart práci nezajistí. Do senátu se tak dostane soudruh s mafiánskými způsoby, který se pohybuje na hraně zákona. Senát mu zajistí beztrestnost. Pro podobné charaktery to bude návod, pro republiku ostuda a pro demokracii zkáza.
Petr Jánský
Poznámka JČ: Myslím, že je neférové označovat Pitharta jen tak za bývalého komunistu, aniž by člověk uvedl, že Pithart silně usiloval kolem roku 1968 i v tom roce o liberalizaci československého režimu a dvacet let pak byl pronásledován jako chartista. Podepsal hned první prohlášení Charty 77. V době svého disidentství napsal celou řadu závažných politologických studií o české historii, politice i o českém národním charakteru (viz např. knihu Osmašedesátý).
