![]() |
Československý případ ElianJiřina FuchsováP.S. "Pripad" deti Gabrielovych a "pripad" kubanskeho Eliana maji mnoho spolecneho. I dnes se v kubanskych sdelovacich prostredcich a ve vyrocich kubanskych predstavitelu ozyva, ze kubansti emigranti "neznaji zivot na Kube": "Lzi, pomluvy, ale hlavne neznalost zivota v Ceskoslovensku..." psaly ceskoslovenske Kvety za komunismu. V clanku reportera Rudeho prava Jelinka se hovori o "stvacich a funkcionarich zijicich z emigrantskych fondu...", kteri "organisovali proticeskoslovenskou kampan..." atd. V dobe, kdy po uteku z Ceskoslovenska deti Gabrielovy zily nejdrive s otcem, potom se svou babickou, a posleze s adoptivni rodinou Smithovych v Kalifornii se nikde zadna "proticeskoslovenska kampan" nekonala... Po prijezdu pani Zludkynove s pravnikem- komunistou ovsem vypuklo pozdvizeni, stejne jako panuje dnes pozdvizeni mezi kubanskymi emigranty v Miami, a sice propuklo ne jak tvrdi reporterka pani Wagnerova v Kvetech "z neznalosti zivota v Ceskoslovensku..." Pozdvizeni tohoto druhu obvykle propukaji tehdy, kdyz si totalitni moc dovoli zasahovat do zivotu tech, kdo se rozhodli zit ve svobode, daleko z dosahu teto totalitni moci... Cechoslovaci v Kalifornii roku 1972 se nechovali "proticeskoslovensky," ceskoslovensti exulanti a emigranti se nikdy v historii ve sve vetsine nechovali "proticeskoslovensky..." Stejne jako dnesni Kubanci miluji svou rodnou Kubu ale nesnaseji diktatora Castra, Cechoslovaci v Kalifornii nikdy neprestali milovat sve Ceskoslovensko. Jejich protesty nebyly namireny "proticeskoslovensky," jak se snazi posluchace presvedcit komunisticky reporter Jelinek, byly namireny protikomunisticky... Na dobrocinnem plesu se rozdavaly pamatecni knizecky. Byly ozdobeny ceskym lvem, a bylo v nich 18 cernobilych fotografii ceske Prahy... Na vnitrni desce knizecky je napsano: "Existuji dva mozne popisy zemepisne polohy Ceskoslovenska. Nase zeme je srdcem Evropy, a zaroven je i krizovatkou Evropy. Srdce je nejcitlivejsim organem, a v teto souvislosti nas historie uci, ze kdykoli bylo srdce Evropy zdrave, mir a prosperita panovaly ve Starem Svete. Zaroven ale tato poloha krizovatky, ve spojeni s prirodnim bohatstvim a prumyslovym potencialem promenila nasi zemi v hledanou trofej pro kohokoli, kdo si chtel podmanit nas valkou pretrzeny kontinent. Tak se stalo, ze po stastnych dvaceti letech od vyhlaseni ceskoslovenske nezavislosti, ktere bylo podepsano ve Spojenych statech, zeme se stala koristi nacismu na dlouhych sest let. Vytrysk radosti ze svobody, ktery nasledoval po skonceni valky trval jen kratce a svoboda byla opet ztracena. Konecny uder prisel zasahem vojenske intervence Sovetu a okupace v srpnu 1968. A znovu jsme poslouchali zpravy o persekucich, o zatykani, o plneni veznic - a znovu jsme slyseli o exulantech... Vsichni znate pribeh jednoho z nich, ktery si pral, aby jeho deti vyrustaly ve svobode a ktery zemrel brzy po tom, co sve deti ke svobode dovedl. Jeho poslednim pranim bylo, aby deti zustaly v Americe. Toto se stalo i pranim jeho deti. Ale tomu, aby se i jejich prani mohlo naplnit, predchazel tezky zapas." Poznámka JČ: Případ kubánského chlapce Eliana, který je na Floridě nyní bez přímých příbuzných, jsem bohužel neměl čas pro Britské listy zpracovat. Potíž je, že má zřejmě celou řadu sporných aspektů a chlapec se jasně stal politickým míčem mezi Castrem, americkou vládou a kubánskými emigranty. Pokud vím, jeho matku přesvědčil k pokusu emigrovat z Kuby její milenec, chlapec nechtěl jet, protože se uprchlíci pokusili z Kuby uniknou na naprosto nedostatečném člunu - bál se; také většina uprchlíků zahynula. Jistě je nepřijatelné, aby Castro na Kubě zabraňoval jejímu obyvatelstvu v cestování do zahraničí, jenže na druhé straně si dovedu velmi jasně představit, co se stane, až na Kubě komunistický režim padne - američtí pohraničníci budou honit kubánské imigranty a budou se jim snažit zabraňovat v přístupu do Spojených států, tak jak to nyní dělají s imigranty mexickými.
|
![]() |