pondělí 20. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Televize Nova:
  • Vladimír Železný: "Skuteční zloději jsou Američané z firmy CME" (Volejte řediteli, 18. 3. 2000)
  • O Vladimíru Železném: Drzé čelo lepší než poplužní dvůr (Jan Čulík)
  • Lauder přitvrdil (Milan Šmíd)
  • Co píše o ČR ve své výroční zprávě firma CME (Petr Bradáč) Ještě o Petru Štěpánkovi:
  • Jak se rodí hvězda (Jan Ciglerová, Rolling Stone)
  • Šéfredaktor propadl hysterii: recenze alba Nebezpečný svět (Jana Ciglerová) Český rozhlas:
  • Radiožurnál: Ozvěny plus o správě českých řek: úzkostlivá snaha o objektivitu, ale pořad byl nepřehledný (Jan Čulík) Kosovo:
  • Válka o Kosovo: O rok starší, avšak o nic moudřejší (Guardian) Svět:
  • Popularita politiků (Ivan Hoffman)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Radiožurnál: Ozvěny plus o správě českých řek: úzkostlivá snaha o objektivitu, ale pořad byl nepřehledný

    Jan Čulík

    V sobotu po poledni mi zatelefonoval Daniel Tácha z Radiožurnálu, jehož pořad Ozvěny plus z  12. února jsem v Britských listech kriticky rozebral. Rozboru si povšiml Petr Štěpánek z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a na jeho základě podal na pořad Ozvěny plus stížnost Radě Českého rozhlasu. Rada s jeho stížností plně souhlasila a odsoudila celou řadu pořadu Ozvěny plus jako "bulvár". Tvůrci Ozvěn plus, jak se zdá, s touto paušální kritikou nesouhlasí, i když přiznávají, že pořad z 12. února možná nebyl úplně dokonalý. Daniel Tácha mě požádal, abych od nynějška v Britských listech hodnotil sobotní pořady Ozvěny plus (které se vysílají v Radiožurnálu v sobotu po zprávách v 18 hodin, přibližně v 18.15) pravidelně. Pokusím se tomuto přání vyhovět. JČ

    Jak spravovat vodní toky

    Sobotní Ozvěny plus se dne 18. března zabývaly otázkou, kdo a jakým způsobem by se měl starat o české vodní toky. Informovaly posluchače, že zřejmě dochází zejména po nedávných povodních v této věci k určitému sporu mezi ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem a jinými činiteli, aktivními v tomto sektoru národního hospodářství.

    Ozvěny plus neměly tentokrát na danou problematiku předem utvořený názor a úzkostlivě se přidržovaly principu Audiatur et altera pars - Nechť je slyšena i druhá strana. V pořadu se důsledně střídaly názory různých protagonistů k diskutované věci. Mozaikou se pořad snažil předložit určitý názor.

    Z pořadu vyplynulo, interpretuji-li ho správně, že provede-li ministr životního prostředí Kužvart zestátnění před časem (snad podivně) zprivatizovaných podniků, které spravují české vodní toky, hrozí nebezpečí, že nejlukrativnější části správy povodí budou po zestátnění těchto podniků opět (korupčně?) rozprodány. Českému rozhlasu sice ministr Kužvart tvrdil, že se po zestátnění podniků povodí nic znovu privatizovat nebude, ale o několik dní později privatizaci už nevyloučil.

    Jádrem pořadu byl bezesporu tento rozpor v Kužvartových postojích. Tento hlavní rozpor však už pořad nevyřešil, a to je myslím selhání: měl na ministrovi závěrem důrazně požadovat, aby vyjasnil, jak to tedy je, a nikoliv končit otevřenou otázkou.

    Přestože se pořad skládal z mozaiky protichůdných názorů, nebyl uspokojivý. Na první poslech byl totiž dezorientující a nepřehledný. Posluchač si z něho myslím - opakuji, na první poslech, ale většina posluchačů si ho jistě nenahrála a doma neanalyzovala - neodnesl příliš mnoho, snad jen to, že Kužvart něco chce (zestátnění péče o vodní toky) a jiní činitelé jsou proti.

    Ten, kdo si přečte transkript pořadu, který bude zanedlouho zveřejněn v Neviditelném psu, uzná, že všechny základní informace k problematice v pořadu obsaženy byly, jenže pro poslech byla jeho forma značně nepřehledná. Pokusme se zauvažovat nad tím, v čem byl problém.

    V první řadě jsem získal z pořadu dojem, že je prezentován velmi rychlým tempem a toto tempo je zřejmě nevhodné pro rychlé střídání dokumentárního záznamu střídání názorů jednotlivých mluvčích. (Mezi jednotlivými hlasy se skoro nevyskytla mezera na drobný oddech.)

    Dezorientující bylo na tak malé ploše i to, že se v pořadu při čtení jeho textu střídali, a to často skoro po jednotlivých větách, dva moderátoři, mužský a ženský hlas. Na tak malé ploše, jakou jsou Ozvěny plus, by bylo daleko jasnější, kdyby pořad uváděl jen jediný reportér. Jeho hlas by byl mezi citacemi natočených rozhovorů výrazným jednotícím prvkem. Dva hlasy ten pořad tříští a přispívají k dojmu chaosu.

    Dovolím si pronést kacířskou myšlenku: zdá se mi, že by byl tento krátký pořad daleko účinnější, kdyby celou problematiku Daniel Tácha vysvětlil jen vlastním hlasem a nekomplikoval její porozumění často dosti nezaostřenými citacemi z rozhovorů s účastníky tohoto sporu, anebo jejich vlastní hlasy použil daleko méně. Zdá se mi totiž, že komentátoři v pořadu často shrnuli argument daného mluvčího výstižněji, než co ten mluvčí pak v dokumentárním záznamu rozhovoru vlastně řekl. Bylo možno problematiku vysvětlit v komentáři jen s minimálním užitím citací a strávit zbytek pořadu rozhovorem s ministrem Kužvartem, kterého bylo zapotřebí donutit, aby vysvětlil, jak to tedy vlastně bude s případnou privatizací lukrativních částí českých povodí po zestátnění podniků spravujících vodní toky, když už pořad Kužvarta přistihl při tom, že si v této věci v minulých dnech protiřečil.

    V pořadu nejenže četli komentátoři průvodní text relativně spěšně, ale většina rozhovorů, které pořad obsahoval, byla vlastně koláží - velmi pracným sestřihem natočeného materiálu, obsahující na některých místech velmi časté střihy snad skoro po každém druhém slově. Dávám klobouk dolů před každým rozhlasovým pracovníkem, který si dá tak obrovskou práci se sestříhávaním natočených rozhovorů, sám jsem to dělával a vím, kolik hodin času to zabere (myslím, že většinou pracovníci Českého rozhlasu nestříhají natočené zvukové materiály na počítači, ale dělají to klasicky žiletkou a s lepicí páskou).

    Jenže důsledkem tohoto rozsáhlého střihu, kdy slyšíte skok v nahrávce každých několik vteřin, je svým způsobem nepřirozený proud řeči interviewované osoby. To, co původně interviewovaný člověk říkal, je výrazně zhuštěno a  zdramatizováno. Přispívá to k dojmu překotnosti pořadu: posluchač přitom, jak kolem něho v rozhlasovém přijímači pádí všechny ty střihy, nutně stoprocentně nesleduje, co vlastně interviewovaná osoba říká, ale uvažuje nad těmi střihy podezíravě, co asi redaktor z původní nahrávky vyhodil.

    Autoři pořadu asi namítnou, že stříhat je nutnost, protože se veřejní činitelé v ČR dosud neodnaučili hovořit rozvláčně. To je pravda, ale měli by přitom uvažovat nad tím, strukturovat rovnováhu mezi reportážními záběry a komentářem tak, aby byl pořad lehčeji sledovatelný a komunikativní.

    Podívejme se podrobněji alespoň na část textu:

    Tu a tam jsem našel v textu pořadu formulace, které jeho porozumění zbytečně ztěžovaly. Problémy jsem objevil už v ohlášce, kterou pořad začínal:

    "Ministr životního prostředí Miloš Kužvart tento týden tvrdě kritizoval akciové společnosti povodí. Podle něj jsou spoluzodpovědné za nedávné povodně. Nestarají se prý o vodní toky. Kužvart proto usiluje o jejich zpětný převod na státní podniky. Ministrova snaha se nelíbí vedení povodí a úředníkům ministerstva zemědělství, pod které doposud povodí spadají. Ministr Kužvart to odmítá a má své argumenty. V případě společnosti povodí jde o více než třicet miliard korun majetku. Autorem dnešních Ozvěn plus je Daniel Tácha, který je připravil společně s Lenkou Šumovou."

    Posluchače splete nejasnost a mnohoznačnost. Bude neodborník-posluchač hned sám vědět, co jsou "akciové společnosti povodí"? Co znamená to slovo povodí - je to tady mimochodem jednotné nebo množné číslo? - a jaké jsou to akciové společnosti? Jde o jedno povodí anebo o více povodí? Jde snad o  několik společností, sdružených pod jednotným názvem? Na nejasnosti se posluchač zasekne: bude přemítat, co vyslovená věta znamená, a uniknou mu další souvislosti.

    Důležitým novinářským principem je předpokládat, že posluchač o dané problematice neví nic. Ohláška pořadu Ozvěny plus měla tedy začít spíše takto:

    "V České republice se o správu vodních toků stará několik soukromých akciových společností. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart je tento týden ostře kritizoval. ..."

    Nelogičnosti jsou i v dalších částech ohlášky pořadu. Logika argumentace velí, že věty "Podle něj jsou spoluzodpovědné za nedávné povodně" a "Nestarají se o vodní toky" by měly mít obrácené pořadí (informaci rozvíjíme od obecného ke konkrétnímu), tedy ohlášení by mělo pokračovat:

    "...Nestarají se o vodní toky. Podle Kužvarta jsou spoluzodpovědné za nedávné povodně."

    Pokud jsme hned alespoň stručně nevysvětlili, co jsou ty akciové společnosti povodí vlastně za firmy, nejasná je i v ohlášce věta: "Ministrova snaha se nelíbí vedení povodí a úředníkům ministerstva zemědělství, pod které doposud povodí spadají." Není jasné, co je vedení povodí a posluchač bude asi zmateně uvažovat i nad tím, jak to, že tyto akciové společnosti stále ještě spadají pod ministerstvo zemědělství.

    Ve větě "Ministr Kužvart to odmítá a má své argumenty" je část "má své argumenty" zbytečná, to jen vyjádřeno už první částí věty.

    Věta v ohlášce "V případě společnosti povodí jde o více než třicet miliard korun majetku" nás má upozornit, že jde o závažný problém, protože je ve hře hodně peněz. Potíž je, že se ta věta jaksi vymyká navozenému problému, který nebyl v ohlášce dostatečně jasně vysvětlen, a kromě toho druhá část věty posluchače dál zmate. V začátku ohlášky se totiž hovořilo o (nejasně definovaných) "akciových společnostech povodí", v závěru však (omylem?) jen o jedné "společnosti povodí". Navzájem si protiřečící informace navodí v divákově mysli chaos.

    Pořad začíná:

    "Šumová: Transformace podniků povodí a jejich převod pod ministerstvo životního prostředí se připravuje už několik let. (V této větě mělo být hned jasně uvedeno, že jde o úsilí znovu zestátnit podniky povodí. V tom kontextu by bylo daleko jasnější, kdyby místo dezorientujícího slova "transformace" užili autoři pořadu přímo výrazu "zestátnění", či "znovuzestátnění": "Znovuzestánění podniků povodí a jejich převod pod ministerstvo životního prostředí se připravuje už několik let. Pozn. JČ)

    Tácha: A podle technického ředitele povodí Moravy Václava Košackého ví málokdo proč:

    Košacký: "Zatím vůbec nikdo neprokázal za tu celou dlouhou dobu (střih), v čem by ten státní podnik byl lepší. (střih) Nikdo také nedokázal, v čem jsme špatní, (střih) a svádí se to, že je majetek (střih) zneužitelný. (střih) Což je nesmysl, protože je přísně hlídán dozorčí radou, (střih) která je složena né jenom s .. ze zástupců zemědělství (střih), ale i z ministerstva životního prostředí (střih) a (střih) dopravy."

    Šumová: Podniky povodí jsou státními akciovými společnostmi. Jejich vedení proto může se státním majetkem nakládat jako soukromá společnost. Ministr Kužvart tvrdí:

    Tácha (zde posluchačem lehce omylem aspoň po dobu trvání této věty zaměnitelný za Kužvarta, měla raději celé dočíst Šumová): Mohou-li se povodí chovat jako privátní firmy, vždy upřednostní tvorbu zisku před péčí o vodní toky.

    Kužvart: Už vznik těchto (střih?) akciových společností (střih) byl velmi (střih?) podivný. Vznikly obejitím zákona o velké privatizaci. (střih) Tato vláda je v pořadí čtvrtou, která se snaží tuto situaci napravit. (střih) První usnesení vlády o (střih) navrácení do formy státního podniku již (střih) se usnesla vláda pod vedením tehdejšího premiéra Klause. Tácha: Pardon, že vám skáču do řeči, ale proč si myslíte, že ten model bude lepší? Co aktiva společnosti Povodí nezvládají v tuto chvíli? (Velmi těsný nástřih) Kužvart: Březnové povodně v tomto roce upozornily, že (střih) koryta vodních toků nejsou udržována (střih) - konec dojde k přelití vod do (střih) objektů (střih) a vznikají naprosto zbytečné ztráty jenom proto, že prostě ten správce se o to nestará tak, jak má.

    Zkusme ukázat strukturu pořadu dál jen tím, že jen v bodech shrneme jeho další argumenty a protiargumenty. Učiníme-li to, struktura pořadu není špatná:

  • Člen představenstva povodí Labe Jiří Kremza: "Ani kdyby byla koryta řek vyčištěna, stoletou vodu by to nezastavilo."

    (Tady chybí poukaz na to, že Krezma argumentuje nevěcně, v podstatě : "řeky čistit nemusíme, stejně by nás to před stoletou vodou nezachránilo".)

  • Ivan Rynda z Univerzity Karlovy: Státní podniky by se staraly o povodí lépe.

  • Náměstek ministerstva zemědělství Pavel Rybníček odmítá představu, že by Kužvartovo ministerstvo mohlo povodí spravovat, protože "dojde ke krachu". Dosud existuje pluralita, protože soukromé společnosti někdo kontroluje a ministerstvo životního prostředí by mělo totální kontrolu nad celou věcí.

  • Kužvart: Nelze upřednostňovat zisk před vodními toky. Je třeba zjišťovat, jak podniky povodí hospodaří.

  • Komentář: V minulosti se o některé podnikatelské praktiky podniků povodí zajímala i policie, ale podle pracovníků povodí nejsou všichni zloději.

    Pořad pak obsahuje nejasnou pasáž:

    "Kontrolní aktivity kolem podniků povodí vyplývají z lukrativnosti jejich podnikání. A to je podle náměstka ministra zemědělství Rybníčka hlavním důvodem nynějšího úsilí ministra Kužvarta."

    Znamená to snad, že Kužvart chce podniky povodí kontrolovat, protože mu tato inspekční role přinese zisk, anebo to znamená, že Kužvart chce podniky kontrolovat, protože příliš vydělávají, a chce zjistit, odkud ty zisky plynou, zda např nejsou nelegální, nebo nejsou na úrok péče o povodí?

    Z následujících výroků náměstka Rybníčka nepřímo vyplývá první alternativa, ale v pořadu, který posluchač sleduje, aniž by si mohl nahrávku zastavovat a analyzovat, je to dost nejasné. Rybníček pak v rozhovoru dlouze a poněkud nelogicky - nepřímo - dovozuje, že Kužvart chce privatizovat asi proto, že se Kužvart chce získáním vlivu nad podniky obohatit, protože neexistuje žádný předpis, podle něhož by se měl snažit podniky povodí zestátnit. "Protože se v životě všechno točí kolem moci a peněz, tak jsem sklouzl k těmto jednoduchým závěrům," konstatuje v pořadu Rybníček. Nejsem si jist, zda bylo etické dát v podstatě bez zpochybnění docela velký prostor tomuto Rybníčkovi, jehož "argumenty" byly - jak sám přiznal - jen nepodloženou, emocionální insinuací.

  • Představitelé povodí se obávají, že po zestátnění jejich podniků budou odprodány jejich lukrativní činnosti a dojde ke kolapsu vodního hospodářství

  • Kužvart: Už několik vlád různého politického zaměření chce toto zestátnění provést, nebude se pak nic privatizovat.

  • Minulý čtvrtek však Kužvart privatizaci povodí po jeho zestátnění nevyloučil. A tento poslední bod, opakuji, se stal - právem jádrem pořadu. Jenže měl být odrazovým můstkem je stručné studiové diskusi Tácha - Kužvart, kde by na Kužvartovi Tácha nekompromisně požadoval, aby celou záležitost - nyní, když už i posluchači vědí, o co jde, jednoznačně objasnil.



  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|