Globální svět jinde a kafkovský svět v Čechách. Kdosi dostal
za práci provedenou pro zahraniční firmu drobný honorář, cca ve výši 2000
Kč. Částka mu byla poukázána ze zahraničí na konto v IPB. A co udělala IPB?
Poslala mu tento jasný a srozumitelný text:
Vážený kliente,
pokud je u této úhrady ze zahraničí dle Opatření ČNB č. 312/1996 Sb. uveden
platební titul 199, prosíme Vás, abyste na tuto naši žádost splnil svoji
povinnost a neprodleně sdělil své pobočce odpovídající účel úhrady na
formuláři "Oznámení změny údajů o úhradě ze zahraničí", který od ní
obdržíte na vyžádání, popřípadě předložil též devizové povolení a tiskopis
o oznamovací povinnosti (pouze v případech stanovených devizovým zákonem č.
219/1995 Sb. a vyhl. č. 261/1995 Sb.)
Lidi se v České republice tahají na úřad při každé sebemenší příležitosti.
Je to jistě ekonomicky velmi efektivní, chtít po nich neustále vyplňovat
formuláře. Nejtristnější na celé záležitosti ale je, že se IPB dřevěným
jazykem neumí vyjádřit. Svému zákazníkovi nesdělila, o co jde. Proč to
nemůže říct dvěma větami jasně?
Bylo by velmi dobře, kdyby IPB celou záležitost vysvětlila a ještě lépe,
aby tuto nesmyslnou proceduru zrušila a neobtěžovala zákazníky zbytečnou
byrokracií. - Poněkud nepřesvědčivě se k tomuto problému v BL vyjadřuje
Barbora Tachecí, ředitelke IPB pro komunikaci se zákazníky, k tomu komentář
Jana Čulíka
zde. Jiří Jírovec poznamenává, že paní Tachecí, která předpokládám
odpovídá za kostrbatý jazyk, jaký používají její podřízení ve styku s
veřejnosti, se zřejmě v životě nesetkala s výrazem "user-friendliness"
(někdy do češtiny překládaným jako "uživatelská přítulnost").