K diskusi o filozofii vědy. Konstatuje Juliana:
To, ze je Karel Koecher spion, nemusi branit tomu, aby znal dobre filosofii
vedy. Ale z
Wittgensteina uvadi jen to, co se mu hodi. On sice rikal, ze o
nedefinovatelnych vecech (napr. o etice) se ma mlcet, ale krome toho
tvrzeni: "vsichni lide maji stejna prava" vynal z verifikacni povinnosti
(je to pro neho tak nesporne - mozna temer transcendentni- ze to neni treba
dokazovat).
K. Koecher uvadi jako spatny priklad varovani V. Havla pred vedou.
Seznamovani verejnosti s moznymi riziky (i nezbytnou hranici) vedeckeho
vyzkumu je nutne. Nemusime uvazovat zrovna Dr. Mengeleho; jeste pred par
desetiletimi se v USA i v SSSR delaly pokusy na LIDECH (mnozi byli do testu
zarazeni bez sveho vedomi).
Havel i treba princ Charles varuji pred zneuzivanim vedy dost naivne a
bez dostatecnych znalosti, ale je dobre, ze to delaji. Vedci maji povinnost
objasnovat verejnosti mozna uskali svych vyzkumu a kdyz je verejnost
nepochopi, neni to jeji vina, ale toho, kdo to nedovedl vysvetlit.
Clanek vcerejsi i predvcerejsi od V. Pinkavy se mi nelibil. L. Motl,
ktereho se patrne
v predvcerejsim clanku snazil psychologicky rozebirat, sice nema socialni
inteligenci, ale V. P. presel od tematu k argumentum ad hominem. Kdyby
timto zpusobem rozebral me, jen bych rekla: Tak fajn, jsem uplne nemozny
deprivant, ale ted mluvte k veci a vyvratte moje argumenty.