Sergej: Za tři dny vydělám, co doma člověk za měsíc
František Roček
Zákon č. 326/1999 o pobytu cizinců na území Českomoravskoslezka
vyvolává nemálo rozruchu tím, jak se při jeho administrativně - praktickém
zavádění v život dokázalo pokazit vše, co se dalo. Zpřísní se
(administrativně tupě, bez preferencí podle přínosu vstupujícího pro stát -
student, migrant s vysokou "mozkovou přidanou hodnotou" - vysokoškolák,
vědecký pracovník, apod.) podmínky pro pobyt cizinců, možná se podaří
cizinecké policii omezit i počet nelegálních pracovníků. Omezí se výhledově
(asi) počet pracovních povolení pro cizince. Ve stavebnictví a při jiných
manuálních zaměstnáních bude mj. (teoreticky) větší šance pro nezaměstnané
Romy, kteří pro nedostatek manuální práce jsou z cca 80 % bez práce. Např.
romské kopáčské party skutečně pociťují hluboký propad cen výkopových
prací kvůli dumpingově zběsilým Ukrajincům a s tím je spojen i nedostatek
této práce.
Ale jaký život vedou ti z cizinců, kterých se to asi nejvíce dotkne? Co
pro Ukrajince znamená zaměstnání v ČR?
Zde je jeden příběh
Sedíme v ústecké hospodě U tří koček. Ukrajinec, jeho česká přítelkyně a
moje tužka. Má štěstí. Pro rok 2000 získal pracovní povolení. Jmenuje se
třeba Sergej. Spolu s otcem pracuje v Čechách. Je z ukrajinské zakarpatské
oblasti a doma zůstala matka a sestra.
V Čechách žije již druhý rok. První rok pracoval na stavbách načerno.
Našetřil nějaké peníze nejen domů, ale také na zvládnutí procedur s žádostí
o oficiální pracovní povolení. Protože získat pracovní povolení stojí
peníze. Jenom zdravotní prohlídka, asi 800 Kč, kdyby si ji platil Čech
sice moc nestojí, ale pro člověka, který přijel z Ukrajiny vydělat si
peníze je to nedostižná částka.
Ráj za tři dny
Sergej si vydělá měsíčně od 10 do 15
tisíc. Záleží na tom, jaká je práce. Již pouze dva tři dny práce v Čechách
znamenají získání tolik peněz, kolik potřebuje chudý Ukrajinec k měsíčnímu
živobytí ve své svobodné a o to chudší vlasti.
Pracuje denně deset až dvanáct hodin - a proč ne, říká. Vždyť si přijel
do Čech vydělat. Práce si váží, protože většina mladých lidí, které kolem
sebe v zakarpatské Ukrajině viděl, byla bez práce.
"Učitelé skončí pedagogický institut a jdou dělat zedníky do Čech.
Desetina mladých má práci a ostatní se snaží jak to jde. Kdo má štěstí,
jezdí domů z ciziny dvakrát ročně na svátky. Na Silvestra a na Velikonoce,"
vysvětluje Sergej.
Zarazilo mě, proč říká na Silvestra. Proč ne na Vánoce? Potom jsem si
uvědomil, že pravoslavné Vánoce jsou později než Vánoce vatikánského
ražení.
"O všechno se musíš postarat sám. Nikdo ti doma nepomůže. Máš peníze,
máš jídlo. Jinak máš smůlu. Starej se jak umíš. Jedno kilo vepřového stojí
sedm až deset hřivnů a tak si spočítej, když lidé měsíčně vydělají 150 až
200 hřivnů, kolik si můžeš dovolit. Chleba stojí 80 kopějek. Jen ve chlebu
projíš velkou část platu. Proto jsou naši lidé vděčni za jakoukoli práci,"
dodává Sergej.
Počítání do tří
Když pracoval Sergej na černo, rozděloval si mzdu na tři části. Nebo
vyjádřeno po měsících: jeden měsíc pracoval na jídlo a ubytování, druhý
měsíc na doklady a zařizování dalších věcí - pokud chtěl zde být legálně,
třetí měsíc pracoval pro sebe, resp. pro rodinu. Pro matku, sestru, jejich
společný dům a pro sebe. Podobně i otec. Při legálním pobytu je to obdobné,
vždyť dá měsíčně 1300 za zdravotní pojištění, otec, protože je ze staršího
těsta, prý 3200 Kč. Přitom nesmí být člověk těhotný, na to se zdravotní
pojištění nevztahuje. Toho se Sergej jako muž sice nebojí, ale nesmí ho ani
bolet zuby, protože to si musí také platit sám a nesmí mu přeskočit v
hlavě, protože psychiatrické ošetření jde prý také na jeho peněženku.
Budoucnost?
Sergej žije přítomným časem, deseti dvanácti hodinami legální práce
na stavbě. Co bude dál neví, protože cizinecký zákon byl velmi zpřísněn. V
Čechách se mu líbí, nejraději by zůstal...
V televizních novinách právě čeští policisté chytili nějakého
mafiánského ukrajinského šéfa. "Tihle lidé nám spolehlivě ničí pověst,"
komentuje televizní pohyblivé obrázky a kýve smutně na číšníka, že má
přinést další pivo. "Budoucnost?" - říká si spíše pro sebe. Po chvíli
dodává: "Za tři dny vydělám co tam člověk za měsíc. Jiná budoucnost zatím
není."