Ohlédnutí za oslavami 17. listopadu v širších souvislostech
21. 11. 2016 / Daniel Veselý
Ačkoli nejeden panikář předpovídal, že se letošní oslavy 17.
listopadu zvrhnou v majdan namířený proti českému prezidentovi, nestalo se
tak – nedošlo na žádné červené karty ani vajíčka. Čeští komentátoři, jako
například Petr Kamberský a Petr Honzejk, psali o klidném průběhu oslav, třebaže
o klidu se v Židovském městě v Praze rozhodně hovořit nedalo. Židovským
městem se v den výročí nacistické perzekuce českých studentů snažili
projít pravicoví extrémisté, a to je v souvislosti se vzrůstajícím
pravicovým populismem doma i v zahraničí skutečně na pováženou.
„Čeští patrioti“, kteří měli namířeno k synagogám
v Židovském městě, nakonec „neprošli“, neboť cestu jim zablokovali
levicoví aktivisté. Ideologickou jednotu ultrapravičáků podtrhávala hesla „Nic
než národ!“ a „Ať žije Zeman!“. Prezident Zeman, jak se zdá, některé Čechy
skutečně spojuje.
Policisté ale zasáhli proti levicovým aktivistům, kteří na
Mánesově mostě vsedě blokovali přístup k Židovskému městu, a mezi zadrženými byl
i redaktor
Deníku Referendum Lukáš Senft. Čeští
policisté očividně nevidí v ultranacionalistech pochodujících k synagogám při
výročí událostí osudově spojených s nacismem zásadní problém; ten patrně
představují blokující aktivisté.
Ostatně lidé blokující novodobé české „vlastence“ na rozdíl
od účastníků biedermeierovsky pojatých oslav nadčasový odkaz 17. listopadu pochopili.
Za této situace spatřil světlo světa návrh 64 poslanců
požadující trestní stíhání těch, kdo se dopustí hanobení hlavy státu. Absurdita
tohoto požadavku nakonec vyděsila i část poslanců, kteří své podpisy stáhli,
ale návrh úplně zaříznut nebyl.
Sociálnědemokratický poslanec Jeroným Tejc se nedávno blýskl nápadem,
kterak zastavit nelegální migraci s tím, že by nebylo na škodu osekat
Listinu základních práv a svobod. I válečnými útrapami zbědovaní uprchlíci
patrně mohou představovat bezpečnostní riziko pro ČR, i když tu venkoncem skoro
žádní nejsou.
Ještě předtím sociálnědemokratický ministr vnitra Milan
Chovanec oznámil, že jeho resort od Nového roku spustí odbor proti
dezinformacím. Zaměstnanci odboru budou bojovat proti šíření nepravdivých nebo
zavádějících informací a propagandy a své poznatky budou předávat policii,
armádě a tajným službám. Vyvstává otázka: Kdo a s jakým mandátem bude určovat, zda
je daná informace závadná, či nikoliv? Přispěchá snad tápajícím úředníkům na
pomoc zavedený think-tank Evropské hodnoty, třebaže jsou jeho zaměstnanci
nezávislými odborníky kritizováni
za to, že sami podléhají propagandě?
Zabrousíme-li mimo českou kotlinu, vidíme, jak populistické
a autoritářské tendence pochodují starým kontinentem (Slovensko, Polsko,
Maďarsko, Rakousko, Francie, Nizozemí…), kterak zbytek Evropy zastihl brexit
v nedbalkách a jak se ve Spojených státech v čele s neurvalým
magnátem derou
k moci rasisté a islamofobové. A jestliže tato doba za nepokrytého
potlesku tuzemské „národně patriotistické levice“ přeje zkratkovitým a
radikálně pravicovým tendencím, nemylme se, téměř neslyšně se otevírají dveře k ještě
razantnějším požadavkům a řešením.
Vzestup autoritářů a nastolení postpravdivé společnosti nám
přitom kvasily pod rukama, zatímco jsme se ostentativně bili v prsa. Mainstreamové
sdělovací prostředky a od reality odtržení politikové (ony zlořečené elity) spektakulárně
selhali v adresném popisování jevů a jejich příčin, jež se kumulovaly a
nakonec vedly k revoltě vyhroceného nacionalismu napříč Evropou i
volebnímu triumfu Donalda Trumpa. Taktéž přezíravý a nezřídka pohrdavý postoj
politických a mediálních elit vůči legitimním steskům „odsouzeníhodných“, jak Hillary
Clintonová nazvala Trumpův elektorát, je příznačným selháním.
A přesně toto je zapotřebí v naší práci zohledňovat, jinak
nás dějiny zavalí.
Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
Vytisknout