Wilders, Zeman, Fico, Trump jsou nepřijatelní

7. 9. 2016



Šéf OSN pro lidská práva Zeid Ra'ad Al Hussein apeluje na svět, aby odmítl populistické šiřitele bigotnosti

Vážení přátelé,

rád bych věnoval tento stručný project panu Geertu Wildersovi a jeho stoupencům, ano, všem, kdo jsou jako on - populistům, demagogům a šiřitelům politických fantazií.

Pro tyto lidi musím já být svého druhu noční můrou. Jsem globálním hlasem hájícícm lidská práva, univerzální práva, jsem zvolený všemi vládami a nyní jsem kritikem téměř všech vlád. Hájím a podporuju lidská práva každého jednotlivce, všude: práva migrantů, žadatelů o azyl a imigrantů, práva komunity LGBT, práva žen a dětí ve všech zemích, práva menšin, práva domorodců, práva invalidů a práva všech a každého, kdo je kde diskriminován, znevýhodňován, pronásledován nebo mučen - ať už vládami, politickými hnutími nebo teroristy.

Jsem muslim, který má, což mate rasisty, také bílou kůži, jehož matka je Evropanka a otec Arab. A já jsem také rozhněvaný. V důsledku lží a polopravd, manipulací a vyvolávání strachu. Víte, před dvaceti leti jsem sloužil v mírových sborech OSN během balkánských válek - válek tak krutých, tak ničivých, které byly důsledkem téže továrny podvádění, bigotnosti a etnického nacionalismu.

Rozhovor Britských listů 73:

Jsou mladí lidé divní?

2. 9. 2016

O postojích mladých lidí k životu a světu na počátku dospělosti hovoří s Filipem Jelínkem a Štěpánem Kmentem z České středoškolské unie v tomto Rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 2. září 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Rozhovor Britských listů 64:

Vychováváme děti pro minulost?

1. 7. 2016



Při příležitosti začátku školního roku reprízujeme Rozhovor Britských listů, v němž Bohumil Kartous hovoří s Tomášem Hrudou, bývalým náměstkem českého ministra školství, o drastické nepřipravenosti českého školství na přítomnost i budoucnost. Rozhovor se vysílal na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 1. července 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Jak AfD posunula německou politiku doprava

7. 9. 2016


"Až nastane konec světa, odjedu do Meklenburska," poznamenal Bismarck, "protože tam se všechno děje o sto let později." Meklenbursko-Přední Pomořansko bylo vždy považováno za poněkud opožděné, ale tento ospalý rybníček se možná nyní stal ukazatelem nastupujícího trendu, napsal William Cook. Minulý víkend zde protipřistěhovalecká strana AfD ve volbách získala druhé místo a odsunula CDU Angely Merkelové na třetí pozici - v kancléřčině vlastním volebním obvodu. Takže měl Leif-Erik Holm z AfD pravdu, že jde o začátek konce Merkelové? A znamená tento šok konec začátku pro AfD?

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

29. 8. 2016

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vliv brexitu na evropskou bezpečnostní politiku

7. 9. 2016


Může být EU bez Británie strategickým hráčem? V roce 2015 měla Británie největší vojenský rozpočet ze zemí Evropské unie, následována Francií a Německem. Má prvotřídní zbrojovky využívající nejnovějších technologií. Je jednou z pouze dvou evropských jaderných mocností a disponuje významnou kapacitou pro nasazení jednotek v zahraničí. Británie byla také jednou z mála zemí, které plní kritérium věnovat 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc. Ať se na to díváte z kterékoliv strany, není pochyb o tom, že Británie významně přispívá k evropská bezpečnosti. Není také pochyb o tom, že odchod z EU a riziko další dezintegrace znamená potenciálně devastující úder směřující proti základům evropské "měkké moci": Vlastnímu příkladu úspěšné integrace, napsal Jean-Marie Guéhenno.

Visegrádská skupina lobbuje za "reformu" EU

7. 9. 2016


Čtyři východoevropské státy budou příští týden na summitu EU prosazovat společný postoj, oznámila polská premiérka Beata Szydlo. Visegrádská skupina tvořená Polskem, Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem má podle ní "enormní potenciál" a "recept pro EU".

Polsko jen pro Poláky, Anglie pro Angličany i pro Poláky!!

6. 9. 2016 / Tomasz Oryński



Po vraždě polského občana v Harlow motivované rasistickou nenávistí přicházejí zprávy o dalších rasistických incidentech v Británii. Polští ministři zahraničí, vnitra a spravedlnosti se rozhodli podniknout expedici do Velké Británie. Chtějí tam vyřešit problém nenávisti vůči imigrantům. Nikdo ale vlastně neví, co tam plánují dělat, a nepředpokládám, že bude jejich cesta příliš úspěšná - ze dvou důvodů:

Zaprvé: Britská vláda nebyla o této cestě informována a není si zcela jista, jak má na ni reagovat anebo co vlastně chce polská delegace v Británii dělat.

Marine Le Pen pochválila "odvahu brexitu". "Já také uspořádám referendum o odchodu Francie z EU"

6. 9. 2016

"Člověk musí věřit v politiku, musí věřit v národní stát. Podívejte se na Brity. Měli tuto odvahu. Proti všem prorokům zkázy si zvolili svou vlastní nezávislou budoucnost. Rozhodli se, že se znovu stanou vlastními pány a že odejdou z Evropské unie. Rozhodli se stát nezávislými. Ve Spojeném království přijala žena úkol zorganizovat brexit. Theresa Mayová bere svou funkci premiérky vážně. Podnikla obrovské reformy, aby vybudovala ve své zemi znovu průmysl, aby zlepšila školství a přinesla více spravedlnost do sociálního systému.

Víte, toto referendum ohledně členství Francie v EU, já ho zorganizuju."

Ghetto U poutníka

6. 9. 2016 / Boris Cvek

V Česku panuje, zejména mezi odpůrci solidárního přístupu k uprchlíkům z válečných oblastí, přesvědčení, že muslimové v západní Evropě vytvářejí tzv. no-go zóny nebo ghetta, v nichž neplatí zákony daného státu, ale místní komunita si vytváří svá pravidla podle své mentality. (Žádná taková ghetta neexistují, pozn. red.)

Údajná existence takovýchto ghett budí mezi xenofobními Čechy obrovské pohoršení. Nicméně věcně tyto skutečnosti doložit a zkoumat realitu západní Evropy, to se jim nechce.

Na druhou stranu vyhnání Matěje Stropnického z brněnské hospody U poutníka jasně ukazuje, že takové no-go zóny nebo ghetta, kde neplatí zákony České republiky, nýbrž primitivní právo silnějšího, vytvářejí v Česku – nyní zjevně prokazatelně – právě odpůrci uprchlíků.

Existuje staré a velmi výstižné české přísloví: podle sebe soudím tebe. Toto přísloví celkem dobře vystihuje logiku, proč se lidé, kteří sami vytvářejí středověká ghetta, postavená na násilí, bojí toho, že mnohem vyspělejší kultura syrských uprchlíků povede k témuž. Nemají na to, aby ji pochopili, všude vidí jen své násilnické sklony.

Britský ministr pro brexit se stal v Dolní sněmovně terčem ostré kritiky za nekompetenci

6. 9. 2016

Fundamentalistický euroskeptik David Davis, jehož nedávno jmenovala premiérka Theresa Mayová ministrem pro odchod Británie z EU, vystoupil v pondělí poprvé v Dolní sněmovně, kde měl informovat poslance o strategii britské vlády pro brexit.

Davis se stal terčem vlny kritiky od labouristických, liberálně demokratických poslanců a od poslanců Skotské nacionální strany, protože nepředložil žádné konkrétní informace.

Stínová labouristická ministryně zahraničí Emily Thornberry zaútočila na Davise a žádala, jak chce dosáhnout toho, aby Británie měla přístup na evropský trh poté, co zruší volný pohyb obyvatelstva. Bývalá stínová labouristická ministryně vnitra Yvette Cooper charakterizovala Davisovo vystoupení jako "překvapivě prázdný projev" "bez plánu, bez kontaktu s realitou, bez podrobností".

Zpytovat svědomí nad volbami v Meklenbursku-Pomořansku by měla levice

6. 9. 2016 / Boris Cvek

Připomíná to trend, kdy v Polsku a Maďarsku původně levicový elektorát přešel ke krajní pravici. Něco podobného se zřejmě děje také ve Francii. Pokud tomu tak je, vzniká tím paradoxní situace: mají se levicové strany zachránit tím, že vyjdou vstříc svým voličům a posunou se směrem ke krajní pravici? Je ovšem velmi nepravděpodobné, že by i zbylí voliči levice šli tímto směrem. Elektorát levice je jakoby vnitřně rozštěpen, v Polsku dokonce téměř zanikl.

Nebo – a v to doufám – je vzestup AfD jen krátkodobým protestním jevem, který se vyčerpá a zhroutí? Přejdou pak levicoví voliči zpět? Jak ale mohou „levicoví“ voliči vůbec volit xenofobii? Vidíme to v Česku na prezidentovi republiky, který se prohlašuje za tzv. „levicového“ a má největší podporu mezi voliči KSČM a ČSSD.

Neselhává levice v edukaci svého elektorátu? Aspoň z pohledu tradiční levicové mentality by mělo být možné to, co ke krajní pravici radikalizované „levicové voliče“ trápí, vysvětlit jako selhání kapitalismu a potřeba jeho efektivnější regulace ve prospěch „dolních 90%“. Nebo je to pro tento elektorát už příliš abstraktní? Vzývání národa a šermování s nebezpečím muslimské invaze jim jejich problémy vysvětluje lépe?

Zpytovat svědomí nad výsledky v Meklenbursku-Pomořansku by měla především evropská levice. A zdá se, že příklon doleva ve stylu Die Linke v konkurenci s krajní pravicí moc neobstojí.

Data: ZDE

Kterak západní spojenec Islam Karimov mučil a vraždil a podílel se na destabilizaci Středního východu

6. 9. 2016 / Daniel Veselý



Photo Credit: stocknewsusa via Compfight cc

Západní země se profilují jako strážci morálních hodnot a obhájci lidských práv, nicméně (nejen) na příkladu právě zesnulého uzbeckého diktátora Islama Karimova vidíme, že tato rétorika je pouze cynickým fíkovým listem. Americký prezident Barack Obama zveřejnil u příležitosti Karimova skonu patetické prohlášení, v němž Uzbeky ujišťuje o setrvalé podpoře ze strany Spojených států. Obama se zavázal respektovat suverenitu a bezpečnost jejich země a stejně tak i lidská práva Uzbeků ZDE. O naprostém pokrytectví těchto slov ve světle brutality Karimova režimu, jež by nezahanbila ani severokorejskou diktaturu, nelze ani na vteřinu pochybovat.

Britský ministr zahraničí hájí prodej zbraní do Saúdské Arábie, jimiž Saúdi bombardují nemocnice

6. 9. 2016

Boris Johnson, nový britský ministr zahraničí obhajoval prodej britských zbraní Saúdské Arábii. Tvrdí, že "není prokázáno", že by bombardováním nemocnic v Jemenu Saúdská Arábie "porušila mezinárodní právo".

Poslanci Dolní sněmovny budou tento týden rozhodovat, zda požadovat zákaz prodeje zbraní Saúdské Arábii vzhledem k obviněním, že Saúdská Arábie bezohledně bombarduje během půl druhého roku trvající války v Jemenu civilní cíle.

Boris Johnson se písemně vyjádřil Dolní sněmovně: "Klíčovým testem pro to, zda máme dál prodávat zbraně Saúdské Arábii ve vztahu k mezinárodnímu humanitárnímu právu je to, zda jsou tyto zbraně používány při vážném porušování mezinárodního humanitárního práva. Podle všech informací, které máme k dispozici, tomu tak není."

Johnsonův úsudek je založen především na saúdském vyšetřování osmi kontroverzních incidentů, včetně bombardování nemocnic. Zpráva, zveřejněná 4. srpna, hájí bombardování na základě tvrzení, že Saúdská Arábie měla k dispozici informace, že v oblasti byly vzbouřenecké jednotky Houthiů. Johnson hájí princip, že o tom, zda Saúdská Arábie spáchala válečné zločiny, má rozhodovat výlučně sama Saúdská Arábie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Turecké orgány zadržují americkou novinářku

6. 9. 2016


Výbor na ochranu novinářů (The Committee to Protect Journalists, CPJ) vyzval turecké úřady k propuštění Lindsey Snellové, americké novinářky na volné noze, která je zadržována od 7. srpna. Snellová cestovala ze Sýrie do Turecka.

Jan Paul – Ze tmy do světla / výběr obrazů z let 1976 - 2016

5. 9. 2016



PhDr. Jan Kříž připravil pro Galerii Františka Drtikola v Příbrami průřezovou expozici malířského díla letos jubilujícího akademického malíře a příbramského rodáka Jana Paula (31.10.1956). Výstava výrazného solitéra českého současného malířství představí převážně obrazy zaměřené na expresivní výraz a malířské gesto, s důrazem na groteskní nadsázku rané malířské tvorby autora, a pokračující přes existenciální témata člověka k tématu světla jako jeho duchovního přesahu.

Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 8. září 2016 v Galerii Františka Drtikola Příbram, Tyršova 106, 261 01 Příbram, a výstava potrvá od 9.září do 19. října 2016. Otevřeno úterý až neděle od 9.00 do 17 hod.

Více informací zde : http://www.galerie-drtikol.com/jan-paul-obrazy.html

Summit G20: Obama řekl Mayové, že USA nedají přednost jednáním s Británií o obchodní dohodě

4. 9. 2016

Americký prezident Obama konstatoval, že Washington bude usilovat o zabránění záporným důsledkům brexitu, avšak varoval před možným rozkladem obchodních vztahů

Obama dal najevo, že se Spojené státy budou především snažit o dokončení vyjednávání s EU o dohodě TTIP a s jinými státy o dohodě TPP. Opakoval své přesvědčení, že svět by měl prospěch z britského členství v EU.

Obama dodal, že "nikdy jsem neřekl, že Británii potrestáme" a že podporuje výsledek který bude "co nejméně destruktivní". Dodal ale, že by nemělo smysl odložit probíhající vyjednávání s velkými bloky zemí jen proto, aby se USA snažila dosáhnout dohody se samotnou Británií.

Mayová v letadle do Číny varovala, že Británie zažije ekonomicky "obtížné časy" po odchodu z EU.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Přijme Miloš Zeman uzbeckého vraha, který vaří své odpůrce zaživa?

15. 1. 2014 / Jan Čulík

Photo Credit: stocknewsusa via Compfight cc

Podle andižanského informačního serveru má zanedlouho přijmout prezident Miloš Zeman během jeho návštěvy v ČR uzbeckého diktátora a vraha, který zabíjí své odpůrce vařením zaživa, prezidenta Islama Karimova.

Andižanský portál informuje, že Karimov v roce 2014 uskuteční už svou druhou cestu do České republiky. Cílem je "upevnit hospodářskou spolupráci". Poprvé byl Karimov v ČR roku 1997 a tehdy také navštívil Miloše Zemana.

Islam Karimov je jedním z nejodpornějších a nejvražednějších diktátorů na celém světě, upozorňuje Andrew Stroehlein z organizace Human Rights Watch. Jeho režim je založen na systematickém mučení svých odpůrců, na nucené práci dětí a na naprostém útlaku svobody projevu a svobody shromažďovací. Je to prezident, který nařídil svým bezpečnostním jednotkám, aby střílely těžkými zbraněmi do davu neozbrojených demonstrantů (Andidžan r. 2005). Zeman takového člověka zve do ČR na oficiální návštěvu?

S politováním je nutno dodat, že uzbeckého vraha hostila i Evropská unie. Podle serveru Wikileaks konstatovala v interním dokumentu americká vláda, že Uzbekistán je mučírna, ale musíme s ním udržovat dobré styky.

Má opravdu Miloš Zeman zapotřebí, aby si pošpinil svou pověst přijetím tohoto vraha?

Merkelová prohrála v regionálních volbách v Mecklenbursku-Předním Pomořansku

4. 9. 2016

Angela Merkelová prohrála v regionálních volbách ve svém volebním okrsku v Mecklenbursku-Předním Pomořansku. Její Křesťansko demokratická unie (CDU) se umístila až třetí za sociálními demokraty (SPD) a protiuprchlickou ultrapravicovou populistickou stranou Alternative für Deutschland (AfD).

Podle prvních průzkumů učiněných u východů z volebních místností získala středolevicová SPD 30,3 procenta hlasů, protiimigrační AfD 21,8 procent a kancléřčina středopravicová CDU 19 procent. Je to dosud nejnižší volební podpora pro CDU v tomto státě. Před několika měsíci to ještě vypadalo, že CDU získá nejvíce hlasů a dostane úkol utvořit místní vládu.

V neděli došlo v anglickém Harlow k dalším dvěma útokům proti Polákům

5. 9. 2016

Po sobotní demonstraci Poláků v anglickém Harlow na památku Arkadiusze Jóźwika (40), který tam byl usmrcen minulou sobotu, byli v neděli napadeni další dva Poláci. Policie tyto útoky vyšetřuje jako hate crimes, trestné činy motivované rasovou nenávistí:

Kdo myslíte, že nese vinu za trestné činy motivované rasovou nenávistí, ptá se anglické policie jeden občan, poté, co zveřejnil čtyřiadvacet titulních stran deníku Daily Express, které VŠECHNY vyvolávají rasovou nenávist vůči občanům Evropské unie:

Německý ředitel slavného londýnského muzea rezignoval a kvůli brexitu se vrací do Německa

5. 9. 2016

Martin Roth, za jehož vedení zaznamenalo londýnské muzeum Viktorie a Alberta obrovské úspěchy, se rozhodl odejít z vedení muzea a vrátit se do Německa. Britské hlasování pro brexit pro něho bylo osobní porážkou, konstatoval. V rozhovoru pro Deutsche Welle Roth konstatoval, že britské rozhodnutí odejít z Evropy bylo pro něho osobní porážkou. Zejména ho šokovala agresivní "válečná rétorika", kterou v Británii slyšel během debaty před referendem o brexitu.

Pro Rothe, který se narodil ve Stuttgartu v roce 1955, jde o osobní věc. "Pro mě je Evropa prostě synonymem míru," řekl. "Nechtěl jsem být Němcem. Nechtěl jsem vyrůstat v zemi, která usmrtila velkou část svého obyvatelstva. Takže pro mě byla vždycky Evropa nadějí mírové budoucnosti, založená na sdílení, solidaritě a toleranci. Odchod z Evropy vždycky znamená kulturní bariéry, a to mě znepokojuje."

Před hlasováním o brexitu charakterizoval Roth referendum jako "toxické". Řekl: "Už jen ta myšlenka, že zničíme všechno, čeho dosáhla generace našich rodičů - strategii míru, smíření a společného myšlení - je děsivou perspektivou."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Desetitisíce uprchlíků uvízlých na jordánské hranici se Sýrií je ohroženo epidemiemi

4. 9. 2016



Desetitisíce uprchlíků, kteří jsou už dva měsíce drženi na hranici mezi Sýrií a Jordánskem, trpí nedostatkem vody a potravin a jsou ohroženi epidemiemi, varují pracovníci humanitárních organizací.

Pro uprchlíky není k dispozici žádná sanitární ani zdravotnická infrastruktura a žijí za snad nejstrašlivějších podmínek ze všech uprchlíků z nynější syrské války. Aktivisté varují, že by to mohlo ohrozit roli Jordánska jako spoluorganizátora velkého summitu o uprchlících, který se má tento měsíc konat v New Yorku.

Asi čtyři z pěti uprchlíků, kteří přežívají v otevřené poušti, jsou ženy a děti.

Přes hranici není dovoleno dovážet žádnou humanitární pomoc ani potraviny a nepravidelné dodávky vody nestačí pro lidi, kteří jsou drženi v poušti při teplotách dosahujících 50 stupňů Celsia. Žádná voda není k dispozici pro hygienické účely.

Někteří lidé si vykopali díry do země, protože se jinak nedokáží ochránit před pravidelnými písečnými bouřemi. Jednu osadu těchto uprchlíků v červenci vybomardovala ruská letadla.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Japonsko vážně varovalo Británii ohledně brexitu

5. 9. 2016

Pokud Británie i nadále nezajistí volný pohyb obyvatelstva a přístup na evropský trh, japonské firmy z Británie odejdou, varovalo Japonsko Británii na summitu v Hangzhou patnáctistránkovým dokumentem

Japonsko varovalo, že investovalo silně do Británie s cílem získat přístup na evropský trh. Pokud nebudou dodrženy existující podmínky členství Británie v EU, japonské firmy z Británie odejdou. Přibližně polovina japonských investic do EU je v Británii, jde o firmy jako Nissan, Honda, Mitsubishi, Nomura a Daiwa.

Cestou na summit G20 v Pekingu britská premiérka Theresa Mayová také zpochybnila příslib, že Británie po brexitu zavede pro povolování přístupu imigrantům bodový systém australského typu a že bude investovat dalších 100 milionů liber týdně do britského zdravotnictví, protože tyto peníze se už nebudou muset posílat do Bruselu. Byly to dva hlavní přísliby aktivistů za brexit před červnovým referendem. Vyloučila také další přísliby aktivistů za brexit, že totiž po odchodu z EU nebudou Britové už muset platit žádnou DPH za energie a že Británie už nebude přispívat do rozpočtu EU.

Mayová na summitu v Hangzhou doufala, že bude moci prezentovat Británii jako globálního průkopníka v oblasti volného obchodu, avšak okamžitě tam byla konfrontována s varováními ohledně nebezpečí brexitu od Spojených států a Japonska a s diplomatickým napětím ze strany Číny ohledně kontroverzního projektu výstavby jaderné elektrárny v anglickém Hinckley Pointu, na němž se má podílet Čína a který Mayová pozastavila.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Co se stane s Uzbekistánem teď?

4. 9. 2016

Uzbekistánu vládl po dobu posledních 25 let brutální diktátor Islam Karimov. Proslul tím, že nechával své odpůrce vařit zaživa. Spojené státy a Západ jeho brutální vládu tolerovaly, protože zemi potřebovaly jako strategického spojence.

Karimov tento týden zemřel na infarkt ve věku 78 let. V sobotu se v jeho domovském městě Samarkandu konal jeho pohřeb. Není jasné, co bude dál. V budoucnosti se mají v Uzbekistánu konat volby, ale zjevně nebudou ani svobodné, ani férové.

Televize Al Džazíra vysílala tuto vynikající pětadvacetiminutovou diskusi o budoucnosti Uzbekistánu, jíž se účastnili Andrew Stroehlein, mediální ředitel společnosti Human Rights Watch, Peter Zalmajev, ředitel Eurasia Democracy Initiative a Marcus Papadopoulos, editor časopisu Politics First:

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2016

1. 8. 2016

V červenci 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 48 938.41 Kč.   

Zůstatek byl koncem července  2016 94 660.91 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák