Nový investigativní server The Intercept:

Americká bezpilotní letadla se zaměřují nikoliv na lidi, ale na SIM karty v mobilech

11. 2. 2014

Americká špionážní agentura NSA využívá složité analýzy elektronického monitorování a nikoliv výzvědných informací získaných lidmi-špiony jako primární metody při vyhledávání cílů pro své letecké údery bezpilotními letadly. Je to nespolehlivá taktika, která vede k usmrcování nevinných nebo neidentifikovaných osob, píše známý investigativní novinář Glen Greenwald na novém internetovém zpravodajském serveru The Intercept, který spustila mediální společnost FirstLook. Vlastní ji zakladatel serveru eBay, miliardář Pierre Omidyar. NSA odmítla na článek reagovat. Spuštění investigativního serveru The Intercept bylo urychleno, protože je podle prohlášení společnosti FirstLook důležité bojovat proti zintenzivňujícím se útokům na novináře, informující o vládním špehování občanů a dalších tajných programech.

V Británii zemřel ve věku 82 let zakladatel kulturálních studií Stuart Hall

11. 2. 2014

Byl to sociolog, který ovlivnil akademickou, politickou i kulturní debatu po dobu delší než šedesát let

Stuart Hall, který se narodil na Jamajce, byl profesorem sociologie na Open University (která vysílá univerzitní kursy v televizi ve spolupráci s BBC v rámci vzdělávání dospělých) v letech 1979-1997 poté, co byl výzkumníkem v prvním britském centru kulturologie, které r. 1964 na univerzitě v Birminghamu založil Richard Hoggart. V osmdesátých letech Hall spolupracoval těsně s časopisem Marxism Today. Jeho kritika thatcherismu - což je výraz, který vytvořil Stuart Hall - odmítala tradiční levicový názor, že kulturu určují čistě ekonomické síly. Tato kritika později ovlivnila šéfy Labouristické strany, jako byl Tony Blair.

Po příjezdu do Británie z Jamajky, kde Stuart Hall získal r. 1951 studijní stipendium, Hall zjistil, že "nejsem Angličan a nikdy jím nebudu."

Jak český stát likviduje občany II.

9. 2. 2014

Je to zavedený likvidační kolotoč, viz níže. Totéž se stalo paní Džbánkové, pozn. red.

Dobrý den Vážená redakce,

velice Vám děkuji za Vaši práci. Při čtení Vašich článků mám pocit, že žijete v tomto státě a vidíte realitu, kterou hodně našich zákonodárců nevidí, nebo nechce vidět,píše čtenářka, která nechce, abychom zveřejnili její jméno Opakovaně se zabýváte exekucemi, což je můj případ. Bohužel patřím mezi ty, kteří mají nařízenou exekuci pro směnečný peníz jako ručení za úvěr. Ten jsem si se společníkem vzala v době, kdy se firmě dařilo a nepočítali jsme s tím, že budeme muset uzavřít prodejnu. Tím se můj kruh uzavřel. Neměli jsme prostory a finance na splácení úvěrů také ne. Banka nám zesplatnila úvěry a uplatnila vůči mně směnečný peníz. Nyní mám vydán exekuční příkaz na prodej nemovitosti, ve které bydlím. Dále uplatnila exekutorka všechna svá práva t.j. exekuci na účet, exekuci na důchod. Z důchodu je mi a společníkovi sráženo celkem 4.200 a navíc jsem se dohodla, že na účet exekutora skládáme celkem další 4.000 Kč. t. j. měsíčně na účet exekutora odchází asi 8.200, - Kč. Exekutorka nechala nemovitost ocenit soudním znalcem. Dnes mi přišlo ocenění nemovitosti ve výši 850.000, - Kč, kdy původní hodnota 1.700 tis. byla snížena na 850 tis, za kterou chce exekutorka nemovitost prodat.

Tiskové prohlášení k vyklizení domu v Neklanově ulici

11. 2. 2014

Dne 7.2. 2014 proběhl v Neklanově ulici v Praze policejní zásah proti squaterům v dlouhodobě chátrajícím domě č.p. 3. Rádi bychom touto cestou uvedli na pravou míru některé okolnosti, které majitel domu, policie a posléze i mainstreamová média uvádějí ve zkreslené podobě, případně o nich neinformují vůbec.

Otevřený dopis prezidenta republiky Miloše Zemana Člověku v tísni

11. 2. 2014

Tisková zpráva

Prezident republiky Miloš Zeman obdržel v pondělí dne 10. února 2014 od organizace Člověk v tísni Otevřený dopis prezidentu Miloši Zemanovi u příležitosti blížící se návštěvy uzbeckého prezidenta Islama Karimova, na který odpověděl Otevřeným dopisem prezidenta republiky Miloše Zemana, který Vám zasíláme.

K tomu: Andrew Stroehlein, Absurdní pozvání do Prahy

Zemřel James Naughton, bohemista z Oxfordské univerzity

11. 2. 2014

V neděli 9.února 2013 zemřel bohemista Dr. James Naughton, který od osmdesátých let vyučoval, v podstatě jako jediný (s občasnou pomocí jazykové lektorky) český jazyk, české dějiny a českou literaturu v koleji St Edmund Hall na univerzitě v Oxfordu. Jim Naughton byl autorem kvalitní učebnice češtiny pro anglické mluvčí (Colloquial Czech), nedávno také vydal učebnici slovenštiny, byl autorem celé řady článků o české literatuře a především dobrým překladatelem. Výborně přeložil do angličtiny Máchův Máj a zejména byl vynikajícím překladatelem Hrabalových textů do angličtiny ( Postřižiny, Městečko, kde se zastavil čas, některé texty z Dopisů Dubence). Svou dizertační práci napsal o recepci české literatury ve Velké Británii během staletí. Na jejím základě s ním natočil Jan Čulík soubor čtyř rozhovorů pro Svobodnou Evropu, jejichž transkript dnes přinášíme. Rozhovory se vysílaly v červnu 1991.

Čest jeho památce!!

ROZHOVOR S JAMESEM NAUGHTONEM 1:

O české literatuře v Británii v devatenáctém století

11. 2. 2014 / Jan Čulík

Rozhovor Jana Čulíka s Jamesem Naughtonem pro Rádio Svobodná Evropa. Vysílal se v červnu 1991.

Člen koleje St. Edmunds Hall oxfordské univerzity dr. James Naughton vyučuje na tamější fakultě moderních jazyků českému a slovenskému jazyku a literatuře. Podrobně se zabývá recepcí české literatury v Británii od počátku devatenáctého století a poslední dobou také sám překládá do angličtiny zejména dílo Bohumila Hrabala. Jan Čulík s dr. Naughtonem pro pořad Slovo a svět natočil čtyřdílný rozhovor o tom, o jaká česká literární díla Angličané během dvou minulých století projevili zájem, jaké má v Británii česká literatura v současnosti postavení a s jakými problémy se musí potýkat překladatel, který se snaží adekvátně do angličtiny převést charakteristické a zcela nenapodobitelné Hrabalovy texty. V dnešní, první části čtyřdílného pořadu vysvětluje dr. Naughton, jaký měla česká literatura v Británii ohlas v minulém století. Mnoho lidí v Československu asi neví, že se lidé v Británii o českou kulturu zajímali už začátkem devatenáctého století.

[pásek]

James Naughton: Mainly these were individuals who were interested in Czech matters and then the readers of their books and articles published by these authors in various magazines.
[hlasatelé]:

Šlo hlavně o jednotlivce, kteří měli zájem o české záležitosti, a pak o čtenáře jejich knih a článků, které tito lidé uveřejnili v různých časopisech. První překlad z češtiny do angličtiny vznikl přibližně kolem roku 1820. Pokud vím, raný britský zájem o českou literaturu byl vzbuzen publicitou kolem padělaných rukopisů. Je to spojeno s podobnými britskými padělky skotského básníka Jamese Macphersona. První překlad české literatury pořídil jistý Polák, který žil v Edinburku a jmenoval se Krystyn Lach-Szyrma. Nějaký zájem by i dřív o české pověsti, např. o Libuši, které byly zprostředkovány do zahraničí prostřednictvím němčiny. Lach-Szyrma přeložil r. 1821 buďto přímo z češtiny nebo z polštiny jeden úryvek z Kralovédvorského rukopisu.

ROZHOVOR S JAMESEM NAUGHTONEM 2:

Proč mívali Angličané rádi Karla Čapka

11. 2. 2014 / Jan Čulík

Člen koleje St. Edmund Hall oxfordské univerzity dr. James Naughton, který vyučuje na tamější fakultě moderních jazyků českému a slovenskému jazyku a literatuře, se podrobně zabývá recepcí české literatury v Británii. V druhé části čtyřdílného rozhovoru, který s dr. Naughtonem natočil Jan Čulík, bude řeč o tom, co z české literatury četli Angličané v období od začátku 20. století až do šedesátých let.

Tento rozhovor se vysílal ve Svobodné Evropě v červnu 1991.

Posledně jsme se v přehledu anglického zájmu o českou literaturu během devatenáctého století dostali skoro až k významnému anglickému překladateli Paulu Selverovi. Kdo byl Paul Selver?

[pásek]:

James Naughton: As far as I know, he grew up in London at the end of the 19th century...

[hlasatel]: Pokud vím, vyrostl v Londýně koncem devatenáctého století. Krátce pracoval jako učitel, ale později působil jako překladatel a sekretář u československé legace v Londýně, když tam byla po válce otevřena. Tou dobou se začal zajímat o ruskou a českou poezii a překládal ji. Vydal dvě-tři anglické antologie české poezie obsahující verše Otokara Březiny, Josefa Svatopluka Machara, Antonína Sovy a dalších českých básníků, až po Jiřího Wolkera.

ROZHOVOR S JAMESEM NAUGHTONEM 3:

Co četli Britové z české literatury ve dvacátém století?

11. 2. 2014 / Jan Čulík

Člen koleje St. Edmund Hall oxfordské univerzity dr. James Naughton, který vyučuje na tamější fakultě moderních jazyků českému a slovenskému jazyku a litratuře, se zabývá recepcí české literatury v Británii. V třetí části čtyřdílného rozhovoru, který s ním natočil Jan Čulík, se dovíte, jaké osudy měla česká literatura v Británii od šedesátých let do současnosti.

Tento rozhovor se vysílal ve Svobodné Evropě v červnu 1991.

Co se v Anglii z české literatury četlo v šedesátých letech?

[pásek]:

James Naughton: After the translations of Hostovský during the 1950s there was for a certain time a pause in publication of such translations. In 1961 there was a translation of Valja Stýblová, the book the Abortionist..."

[hlasatel]: Po Hostovském v padesátých letech byla určitou dobu pauza. R. 1961 vyšel sice překlad románu Valji Stýblové, Mne soudila noc a r. 1967 román Jiřího Muchy Studené slunce, ale příliš velký ohlas tyto knihy neměly. Pak zde vyšel překlad Škvoreckého Zbabělců a Holubovy rané poezie.

ROZHOVOR S JAMESEM NAUGHTONEM 4:

Jak Angličané vnímají Bohumila Hrabala

11. 2. 2014 / Jan Čulík

Člen koleje St. Edmund Hall oxfordské univerzity dr. James Naughton vyučuje na tamější fakultě moderních jazyků českému a slovenskému jazyku a literatuře. Poslední dobou překládá do angličtiny dílo Bohumila Hrabala. Dnes bude Jan Čulík s dr. Naughtonem hovořit převážně o recepci Hrabalova díla ve Velké Británii a o problémech překládání Hrabalových próz do angličtiny.

Tento rozhovor se vysílal ve Svobodné Evropě v červnu 1991.

  • Znají a čtou Britové Bohumila Hrabala?
  • [pásek]:

    James Naughton: Ah, well, Hrabal is an interesting case. When in 1968 his book Closely Observed Trains came out, it had a certain success, especially in connection with Menzel's film, based on the book...

    [hlasatel]: Hrabal je zajímavý případ. Když v Anglii vyšly r. 1968 Ostře sledované vlaky, kniha měla jistý úspěch, hlavně v souvislosti s Menzelovým filmem. Pak se dlouho nedělo nic. V roce 1975 vyšel Hrabalův soubor povídek Automat svět pod názvem The Death of Mr. Baltisberger v New Yorku v nakladatelství Doubleday. Tady v Británii tento povídkový soubor vůbec nevyšel a ani v Americe zřejmě nebyl tehdy příliš úspěšný. Pak opět nebylo dlouho nic, až r. 1989 v Anglii vyšel v překladu Paula Wilsona Hrabalův román Obsluhoval jsem anglického krále. Asi ten román taky nebyl hned nutně obrovským úspěchem, nicméně určitý úspěch zřejmě měl.

    Radiodokument: Pohádky pro naši podvyživenou duši

    13. 2. 2014

    < Dominika Švecová a Anežka Janátová

    PhDr. Anežka Janátová je psycholožka, která se věnuje už dlouhá léta pedagogické a psychoterapeutické činnosti. Ve své Akademii sociálního umění Tabor vede kurzy, jimiž napomáhá svým studentům k ozdravění jejich psychického života. Pohádky sbírá od svých dvaceti let. Ve svém semináři Tajuplná a léčivá moc pohádek vykládá Janátová pohádky opravdu neotřelým způsobem.

    V prosinci loňského roku natočila spolupracovnice Britských listů, dokumentaristka Dominika Švecová na půdě akademie Tabor v Nové Vsi nad Popelkou radiodokument, založený na práci Anežky Janátové s pohádkami v jejím semináři. Pěkně v něm Janátová vysvětluje, jak lze s pohádkami pracovat a jakým jsou pro nás, unavené bezduchým konzumním životem, občerstvením a oživením.

    Radiodokument se vysílal v Českém rozhlase na stanici Vltava ve středu 12. 2. ve 21.45. K poslechu je k dispozici do 12. března ZDE

    Další podrobnosti jsou na stránkách Českého rozhlasu ZDE.

    O nové asertivní roli Německa

    10. 2. 2014

    Ukrajinská krize je sama o sobě důležitá, ale zřejmě důležitější je, jaké vyvolala chování Německa, píší analytikové Stratforu George Friedman a Marc Lanthemann. Berlín se přímo postavil proti demokraticky zvolenému prezidentu Ukrajiny za to, že ten odmítl upevnit styky s Evropskou unií a za to, že špatně zachází s Ukrajinci, kteří proti jeho rozhodnutí protestují. Tím, že se Berlín přímo postavil proti Janukovyčovi, postavil se také přímo proti Rusku. Je to odrazem nové drzé německé zahraniční politiky.

    Od konce druhé světové války provozovalo Německo relativně krotkou zahraniční politiku. Avšak v posledních cca deseti dnech se zjevně Berlín rozhodl, že je zapotřebí dramatické změny. Šéfové německého státu, včetně kancléřky, prezidenta, ministra zahraničí a ministra obrany požadují nový rámec, který stojí v konfliktu s uměřeností, kterou Německo tak dlouho praktikovalo. Chtějí, aby Německo hrálo větší mezinárodní roli tím, že se bude v zahraničí více angažovat, politicky i vojensky.

    Pro koho je důležitá Ukrajina?

    10. 2. 2014 / Karel Dolejší

    V souvislosti s krizí na Ukrajině se objevuje řada "zaručených" domněnek o tom, co je vlastně příčinou toho, že se tu Západ s Východem po letech opět nesmlouvavě srazily. Hlavní otázka ovšem zní: V čem spočívá důležitost Ukrajiny a pro koho je opravdu důležitá?

    Jací jsme

    9. 2. 2014 / Veronika Sušová-Salminen

    V Rusku jsou dnes v důsledku tamějšího kapitalismu lidé ohrožováni na svých sociálních právech stejně nebo ještě mnohem více jako v ČR. Je jich více než homosexuálů a nikdo o nich nemluví. Nerovnosti v dnešním Rusku jsou někdy až neskutečné. Jesliže Putinova politika "státní" homofobie dnes zneužívá ve svůj prospěch homofobní nálady jako nástroj integrace (vymezování k jinakosti) a homosexuály jako obětního beránka, je jeho kritika ve stejných intencích a navíc podporuje v ruské společnosti protizápadní nálady. To je pomáhá mu plnit tu roli jakou Putinův režim přesně potřebuje. Z velké časti to byla vždy západní kritika a frustrace z nedosažitelných ambicí, co v Rusku vyvolávalo konzervativní, slavjanofilské (dnes euroasianistické) tendence nepřátelské Západu. Kampaně proti Rusku v tomto stylu jsou kontraproduktivní a destabilizační.

    Rusko se v českých podmínkách zase stalo polarizačním tématem, jak ukázal Jan Čulík.

    Už zase se v rámci debat můžeme častovat kategorickými šablonkami "rusofob" nebo "rusofil" a už zase si můžeme projektovat naší malou provinční agendu na nějaké emotivně nabité téma jako je dnešní Rusko. Už zase tu máme pohodlný boj dobra se zlem.

    Začalo to prezidentskými volbami a neustálým upozorňováním na vztahy M. Zemana k ruskému kapitálu a varováním před Zemanem jako strůjcem geopolitického obratu směr autoritativní (čti komunistický) Východ. Pokračovalo to v parlamentních volbách, kde se někteří politici snažili voličům namluvit, že pokud nezůstanou u moci oni, budou se po pražských ulicích prohánět Putinovy tanky se srpem a kladivem. A pokračuje to v případě Ukrajiny a ruské Olympiády.

    O latinskoamerických "alternativách kapitalismu" bez iluzí

    10. 2. 2014 / Karel Dolejší

    Britský politolog Jeffery R. Webber v eseji Managing Bolivian Capitalism (Řídit bolivijský kapitalismus) poukazuje na fakt, že jeden z nejradikálnějších levicových režimů současné Latinské Ameriky praktikuje finanční politiku vyrovnaného státního rozpočtu - a ačkoliv splnil některé ze svých slibů, mnohé zůstalo nenaplněno, ba dokonce se postupuje opačným směrem.

    Katastrofy vyžadují socialismus

    8. 2. 2014

    Uprostřed katastrofálních záplav v Anglii se konzervativní premiér David Cameron účastní nouzových zasedání vlády a pak o tom posílá zprávu na Twitteru. To je asi tak všechno, píše v deníku Guardian Alex Andreou. Katastrofální škrty ve vládním Úřadě pro životní prostředí, o nichž mnozí dávno varovali, že ochromí zvládání povodní, zrušeny nebyly.

    Reakce nynější britské konzervativní vlády na katastrofální záplavy v Somersetu zvýrazňují obrovské dilema, jaké má každá pravicová, neoliberální vláda. Je to totiž boj populismus versus ideologie. Takto obrovská katastrofa totiž vyžaduje, aby se vláda chovala jako socialisté. Je zapotřebí dobře koordinované, pevné zeshora řízené reakce a investice z daňových příjmů na odstranění zoufalé situace, a to striktně na základě potřeby lidí, nikoliv na základě profitability. Proti tomu se přece bouří duše každého neoliberála. Rád by řekl veřejně: "Je to vaše vlastní chyba. Koupili jste si nemovitosti v oblasti ohrožené povodněmi. Měli jste na to být připraveni. Měli jste si platit nákladné pojištění, které by vás zachránilo." Žádný konzervativní politik se to ale teď neodváží říct, protože by to byla jeho politická smrt.

    O jaké Unii se (ne)má cenu bavit...

    7. 2. 2014 / Marek Řezanka

    Volby do Evropského parlamentu pomalu klepou na dveře. Bude zajímavé sledovat, na jaká zvučná jména vsadí ANO, zda za TOP09 ponese hrdě prapor podpoře Fiskálnímu paktu bývalá "výkladní skříň" ODS, J. Pospíšil, jestli ODS bude bít na poplach proti Unii a žádat o vystoupení České republiky z tohoto "pekla", či zda ji v tomto tažení předběhnou jiní, či zda jediným nosným tématem bude (často oprávněná) obava z brzkého zavedení eura v České republice.

    DEBATNÍ KLUB:

    Jiří Kalát / Daniel Veselý - zeď v Palestině

    10. 2. 2014



    Maďarsko-britský spisovatel, filozof a novinář židovského vyznání Arthur Koestler v roce 1949 popsal vznikající Izrael slovy: "Jeden národ slavnostně slíbil druhému území třetího."

    Má či nemá nějaký národ právo na existenci? Pro Čechy jde o poměrně osobní otázku, vezmeme-li v potaz období národního obrození... Tématem debaty pánů Jiřího Kaláta, novináře, fotografa a cestovatele a Daniela Veselého, překladatele a novináře zabývajícího se problematikou Blízkého a Středního východu bude Palestina a s ní spojený sionistický projekt dnešního státu Izrael.

    Zmíněná otázka v úvodu komentáře, má své opodstatnění. Má či nemá nějaký národ právo na existenci? Český národ toto právo plně uznává, ale je zajímavé sledovat aplikování tohoto práva právě na území starověké Palestiny, kde dnes díky kolonizační expanzi sionistů prakticky mizí původní arabské osídlení a je nahrazované osídlením sionistickým. Aby došlo k zabezpečení získaných pozic, začali sionisté stavět zdi, které svou výškou a rozsahem hravě překonávají slavnou Berlínskou zeď.

    Koutek reklamní tuposti:

    Detaily nebo medaili!, aneb obchod s olympijským masem

    10. 2. 2014 / Tomáš Koloc

    Tak nám začaly zimní olympijské hry "v Sochi". Jako jedna z prvních tento lunapark kšeftu a reklamy odnesla včerejší čerstvá stříbrná olympijská medailistka Martina Sáblíková. "Vychutnat" si ji můžete až "do posledního detailu", explicitně řečeno, až do těch půlek zadnice. Koutek reklamní tuposti přihlašuje tuto reklamu do soutěže o titul Sexistické prasátečko 2014.

    Za tip děkujeme stránkám Markething.cz.

    Většina katolíků nesouhlasí s tím, co je učí jejich církev

    10. 2. 2014

    Americká televize vysílající španělsky Univision se dotazovala více než 12 000 katolíků ve 12 zemích světa na záležitosti, jako jsou sňatky homosexuálů či vysvěcování žen na kněze.

    Z průzkumu vyplynulo, že katolická církev je nejvíce v rozporu se svými věřícími v otázce antikoncepce. 78 procent katolíků celosvětově antikoncepci podporuje. 58 procent katolíků odmítlo názor katolické církve, že rozvedený člověk, který uzavře nový manželský svazek, nesmí dostat přístup k svatému přijímání. 65 procent katolíků vyjádřilo názor, že by potraty měly být povoleny.

    Průzkum však odhalil velké zeměpisné rozdíly v názorech katolíků. Katolíci ve dvou afrických zemích - v Ugandě a v Demokratické republice Kongo - byli svými názory daleko blíže oficiálnímu učení katolické církvce než katolíci v evropských či latinskoamerických zemích. Nicméně i v těchto afrických zemích podporovalo antikoncepci více než 40 procent katolíků.

    Podrobnosti v angličtině ZDE

    Protiruská propaganda pražských médií bohužel vyvolává v českých občanech nerealistickou idealizaci Ruska

    9. 2. 2014 / Jan Čulík

    Soustředěná protiruská propaganda pražských médií, přesně podle vzoru, jak to dělala před rokem 1989 vůči Západu, bohužel, jak se zdá, vyvolává ve velké části české populace vzdorně idealizované sympatie vůči Rusku. Když popisovali obdobní mediální slouhové za komunismu v Československé televizi údajný drsný politický a sociální útlak občanů na Západě ("nezaměstnaní tam hladovějí a žebrají"), úplně stejně to vyvolávalo taky u lidí v Československu zcela idealizovaný obraz: usoudili, že média lžou a že na Západě je ráj. Přitom situace byla samozřejmě daleko složitější - jako všude, i na Západě existovala i existuje šikana, útlak, nespravedlnost a korupce. Tak teď si pod pokryteckou kritikou Ruska český televizní divák zase vzdorně idealizuje Rusko...

    Pokud si pracovníci České televize opravdu nemohou odpustit politicko-historickou agitku, měli tedy například při londýnských Olympijských hrách vzpomínat na to, jak Britové mučili ve svých koncentračních táborech v Africe v padesátých letech desetitisíce keňských povstalců, a mnoho z nich usmrtili, nebo jak krutě zacházeli v koloniálním období s lidmi v Indii...

    Televizním divákům ta pokrytecká jednosměrná propaganda vadí a bohužel v jejím důsledku přijímají zcela idealizovaný obraz Ruska, což je nebezpečné.

    Jak napsal například čtenář, který se podepsal jako Lex Druid:

    7.2.2014 16:00 ČT sport

    Zimní olympijské hry v Soči 2014:

    Slavnostní zahájení her

    179 minuta a 15 sekunda přenosu

    Komentář moderátora ČT:

    "No asi by se těžko při slavnostním zahájení na ploše stadionu vyjímaly stalinské gulagy,lágry nucených prací a milióny mrtvých,to vše ve jménu vlády komunistické strany."

    Toto je specielně český problém po pětadvacetiletém pravicovém výplachu mozků a manipulaci pravdoláskařů. Moderátoři ČT už mají tu protikomunistickou propagandu tak zažranou do svého myšlení, že již ani nedokáží rozlišit vhodnost situace a dokolečka ji opakují při jakékoli příležitosti a ani jim nedochází,že již nebudou pochváleni či finančně odměněni, protože zadavatel propagandy (ODS) je již mrtev a nervy vedoucí a hýbající s ČT musí odumřít s ním.

    Pro srovnání by tentýž moderátor musel při zahájení ZOH 2002 v Salt Lake City (USA) místo nadšeného ryku a potlesku prohlásit, že jde o zemi, kde její kolonizátoři vyvraždili statisíce původních obyvatel kvůli jejich půdě a poté zotročili milióny Afričanů, aby pro ně na té uloupené půdě dřeli a pomáhali tak klíčit americkému imperialismu.

    To se však nestalo a nikdo ze zaměstnanců veřejnoprávní ČT by si to vůči našemu novému velkému bratru ani nedovolil,že?

    Je politováníhodné, že reportéři ČT svou neschopností vymanit se z normalizačních praktik přispívají paradoxně k vytváření falešného vědomí v českém obyvatelstvu.

    Občanští demokraté hledající

    8. 2. 2014 / Pavel Kopecký

    Vasil Biĺak zemřel, aniž by před smrtí pronesl něco památného, takříkajíc výrok "pro historii". Nebo se to alespoň neví, jelikož sdělovacím prostředkům se po "textilním převratu" striktně vyhýbal. Ta naň vzpomínala stále méně, až se nakonec omezovala na občasnou připomínku z jeho výučního listu krejčího: "Na saká nepúšťať." Nicméně úmrtím v požehnaném věku dokázal Vasil Gyula (tak se neostalinista jmenoval původně) naposledy odhalit to, co skvěle prezentoval předtím, než zmizel ze scény...

    Václav Havel dobře vycházel s většími zločinci, než je Islam Karimov

    7. 2. 2014 / Daniel Veselý

    Pan Stroehlein si ve svém textu zoufá, že uzbecký autoritářský vládce Islam Karimov "přistane na letišti Václava Havla". Jde podle jeho oprávněného soudu o muže, který v "současnosti vězní tisíce politických vězňů" a který se proviní tím, že přistane na letišti pojmenovaném "po jednom z nejslavnějších a nejrespektovanějších politických vězňů naší doby". Ó, hrůzo!

    Gang prospěchářů nám pořád věší s vytrubovanou změnou klimatu bulíky na nos?

    7. 2. 2014 / Miloš Dokulil

    ÚVODEM: Nikdo z těch, kteří pracují v rámci IPCC (tj. v Mezinárodním panelu o klimatických změnách), nedostává za svou činnost žádnou odměnu.

    Výchozí výsledky obšírné 5. zprávy IPCC o klimatu naší Země přednesené 27/10/2013 ve Stockholmu: 2216 stran, redigovaných 259 vědci, čtených a komentovaných dalšími snad celkem 1089 vědci. Zpráva byla schválena zástupci 110 zemí.

    PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

    Hospodaření OSBL za prosinec 2013

    14. 1. 2014

    V prosinci 2013 přispělo finančně na Britské listy 234 osob bankovním příkazem celkovou částkou 73 570,95 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2013 částkou 2419,46 Kč.

    Zůstatek byl koncem prosince 2013 372 181,08 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

    Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

    Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

    Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.